Z vesmírného plutí předešlé desky se tentokrát přesouváme někam do 18. až 19. století, konkrétně k tématu pistolnických soubojů, ve kterých si to chlapi byli schopni kvůli svým láskám rozdat na smrtelnou férovku. Moment brutality se zde tře o vrcholný romantismus, do deseti osudných kroků se vejde tolik pocitů a emocí, jako do celého života průměrného člověka 21. století. Ideální motiv pro mrazivý (ačkoliv zdaleka ne dokonalý) obal desky. A také příležitost pro hrátky s názvem alba, kterým kapela vtipně připomíná své desetileté výročí.
„Deset kroků zpět“ nic nekomplikuje, album nesmírně příjemně utíká a pokud předešlá deska přece jenom obsahovala (hlavně ve své druhé půlce) některá hluchá místa, novinka na sebe hlasitě upozorňuje každým svým momentem. Úvodní „Nepřítel s úsměvem“ začíná bez zbytečného intra, dominantní klávesový motiv svým opakováním poznamená celou píseň, osudově naléhá a výtečně graduje textovou atmosféru skladby. Trvá přesně 24 vteřin, než se vše přelije do typického spídového vichru. Žánrově správně namíchaná produkce nechá vyniknout klasickému kytarovému šimrání v podkladu, „fanfárový“ zvuk kláves všemu dodává potřebnou pompu. Píseň ale zdaleka není jednoduchou úvodní návnadou, skladatelská vrstevnatost je zde (stejně jako na zbytku desky) prezentována ve velkém stylu. Vše k sobě ale lne tak přirozeně, že si toho po prvních pár posleších ani nevšimnete, nejprve se prostě necháte unášet úchvatnou melodičností desky.
A na tom všem má kromě dvorního skladatele Vaška Mrzeny gigantický podíl zpěvák Milan Hloucal. Ten zdaleka není typickým spídovým výškařem (ne, že by nedokázal krásně zvysoka zaječet!), je to ale právě jeho „zemitost“, která svým výrazem definitivně vylučuje možnost vokální průměrnosti. Milan je Pan zpěvák, a to co předvádí třeba už ve druhé písni zvané „Na paškál“ (s neskutečně chytlavým refrénem!), je bez nadsázky dechberoucí. Přesně, jak zpívá v úvodu této skladby: „dokonalost mívá pramálo kazů“...i on se už této dokonalosti velmi přiblížil a je slast poslouchat, jak se svým hlasem pracuje, mění a přizpůsobuje ho k vrcholnému prožití Vaškem složených melodických linek. Jejich jímavost je právě tím, co činí z poslechu této desky mimořádný zážitek.
Jenom rychlostí ale samozřejmě není hudba RIMORTIS živa, třetí kousek „Ve vlnách“ ubere nohu z plynu, nikoliv však z příjemně vlezlé zpěvnosti. Následná „Deset kroků zpět“ obsahuje nebývale doslovný, až scénáristicky popisný text. Ten když si pročítáte v bookletu, jímá vás hrůza, jak tohle může fungovat, ale ono to (naštěstí) funguje, dokonce si celý tento „film“ můžete vychutnat v přiloženém klipu (ačkoliv já sám považuji právě tuto skladbu za nejméně vhodného adepta pro klipovou prezentaci). Kluci se v něm zase ujali hereckých rolí a ani nepůsobí moc prkenným dojmem (zejména bicman Martin Růžek má v očích přesný poměr melancholie). Bohužel už tak nezafungovala režisérská část, děj sice má špetku atmosféry, ale postrádá třeba jen minimální porci napětí a opět se tak potvrzuje, jak těžké je natočit alespoň trochu ucházející video.
Pátá „Labyrint vášní“ a šestá „Opera v plamenech“ jsou od sebe svou kvalitou neoddělitelné. První z nich je speed metalovým klenotem nejzářivější blyštivosti, neschází mu žádný „karát“ dokonalé žánrové hymny. Následná „Opera v plamenech“ svou smutnou náladou, která se pohrabe až na samotném dně vašich emocí, polarizačně vyrovnává vzletnost předešlé písně a obě dohromady tvoří nesporný vrchol desky.
"Chuť pouště“ je nejvíc odlišnou skladbou. Sám jsem si na ni musel dlouho zvykat, svou „písečnou“ nepřístupností si mě ne a ne pustit k tělu. Těžkost této cesty byla ale vykoupena pochopením této skladby, přijetím její promyšlené struktury a nyní už se jen napájím v její oázovité lázni. Je to právě tento song, který je schopen výrazně oslovit i ostatní, ve spídu si příliš nehovící posluchače.
Další skvělej rychlík „Kolotoč života“ a šlapavá „Zapovězená“ s grácií potvrzují slova o povedenosti této desky. Úplný závěr patří již tradičnímu coveru, tentokrát od skupiny KLÍČ. Pánové mají čichometr na převlékání známých písní do svého kabátku a skladbě „Omnia Vincit Amor“ tak bez pochyb uvěříme, že „láska všechno přebije“.
Nové album RIMORTIS je v prodeji za velmi příjemnou cenu (200,- Kč), a to prosím navíc obsahuje dárek v podobě druhého CD! Na něm kapela v deseti nově přehraných písních bilancuje svoji jubilejní kariéru a my tak máme k dispozici ideální důkaz o vzestupu této party, kdy se kluci z průměru prvních dvou desek dostali až na samotný Olymp kvality, která už dávno přesáhla hranice naší republiky.
|
