Pokud bych měl pro následující řádky o desce „Closed In A Box“ janovských Zero Reset vytvořit důstojný rámec, měl bych asi náš plátek přejmenovat na Forever & Man. O metal tady prakticky nezakopnete, i kdyby se vám nohy pletly sebevíc. Pak taky vůbec nevěřte názvu desky – nene, pro Zero Reset je většina krabic už na tomhle debutu malých. Takže se bavíme o moderně, spoustě elektroniky a samplů, otisku Linkin Park, rytmicky skandovaném zpěvu, který občas definitivně sklouzne až do protivného rapování.
Výsledek? Z dvanácti skladeb jeden potenciální velký hit, dvě poměrně zajímavé skladby a zbytek pelmel pro otevřené hlavy, kterým jsou po chuti alternativní způsoby vyjádření, které ocení střídání chytlavých nápadů s otravnými pisklavě bodavými elektronickými motivy, zajímavě zbarvené hlasivky Alberta Sardeiho (umí být ležérní, rozšafný, hrubý , jedovatý i protivný), decentní (víc než decentní) příspěvky sympatických kytar a především vytrvalé samplové probublávání…
Extrémy? Na straně jedné tanečně zábavná melodie s hrstí dramatičnosti a velice přesvědčivým zpěvem, opřeným o sympatické vokály v podobě „Asteroids“, jemně konejšivé vyprávění se zadumanou atmosférou, ve finále výborně vygradované a vypjaté „Last Dance“ a nenápadná rockovka „The Only One“ (bohužel zdegradovaná přiblblým samoúčelným elektro-pobubláváním - ano, tady už se projevila má narůstající frustrace…). Na straně druhé umlácený chaosrap „Face2Face“, chladná kví-kví usmyčkovaná a uštěkaná „Dark Pool“ či tuctovka s výrazným klapkomotivem a nudnou vokální linkou „Madrid, Spain“.
Dokázal bych se povznést nad fakt, že provokativní rap mi nesedí už ze své podstaty, co však představuje hlavní hřebík do rakve je skutečnost, že když vychladnou ty výše naznačené pozitivní i negativní emoce, jsou Zero Reset prostě nezajímaví, víc než tuctoví…
Nehodlám vás přesvědčovat o tom, že jsem příznivcem zvukové kombinace rap + záplava samplů. Takže tento náhled na Closed In A Box“ berte jen jako vyjádření už poněkud použitého heavíkáře, kterému haf-haf-haf-ice-ice-baby (není to jen o tom, ale rozhodně si to zabírá největší kus chuťového koláče…) v podání příjemně zabarveného vokálu strašně rychle začalo lézt na nervy a přitom po poslechu „Asteroidů“ jen s údivem kroutil hlavou, proč místo štěkání se Zero Reset nevěnují hrátkám s atmosférou, když už to dovedou. Studená deska.
|
