Midnattsol – The Sins Of Thy Beloved 1:2. Nene, to nejsou dozvuky nedávno skončeného mistrovství světa ve fotbale, to je pouhé přepočítávání personálního rozložení nově vzniklého gotického seskupení Savn, které koketuje se zařazením do škatulky all-stars sestav. Tedy alespoň za předpokladu, že zpěvačku Carmen Elise Espenæs (ano, to je ta méně výrazná ze sestřiček Espenæsových), multiinstrumentalistu Stiga Johansena a klávesáka Anderse Thua lze považovat za vrcholné hvězdy svého žánru. Kdyby to nestačilo, přihoďte Carmeninu ségru Liv Kristine, jejího manžela Alexandra Krulla, kytarového mága Victora Smolskiho z Rage či křiklouna Michelle Darknesse z End Of Green v roli hostů, kteří také přihodili nezanedbatelné příspěvky.
Soudě podle debutu „Savn“ bych z pojmu „vrcholné hvězdy“ možná vynechal jeho první polovinu a už bych to nechal v klidu být. „Savn“ nepřináší nic nového, přelomového, či originálního, „Savn“ prostě jen šikovně využívá vše dobré, co gotický rock, který si potrpí na nijak přeplácanou načančanost, nadýchané melodie, pohupující tempo a může se přitom opřít o dobrou zpěvačku i atmosférické skřipky (chlapácká ochraptělá výpomoc sice zazní, ale až v závěru alba jako hodně chytrá domalůvka již představených skladeb), nabízí.
„Savn“ lze rozdělit na tři pomyslné, náladově odlišné části. Tu první a nejobsáhlejší tvoří skladby, v nichž prim hrají sladké klávesové motivy a nadýchaně křehký zpěv, plný ženskosti. Carmen si v těchto skladbách poletuje jako elegantně křehký motýlek kdesi pod oblohou, rytmika i kytary jsou víc než decentní, produkce je víc než uhlazená, ze skladeb dýchá písničková pohoda a romantika. Kladem je, že i když takto laděných skladeb je na desce víc než polovina, ani v nejmenším nenudí, nevýhodou může být, že se vám tep (tedy za předpokladu, že Carmenin zpěv pro vás nebude mít v sobě špetku vzrušení) příliš neproskočí, specifické postavení v téhle jinak svěží sadě má ospalá „Lengselens Hånd“, ve které Carmen dokazuje, že svojí emotivností dokáže utáhnout (a to v norštině) i poměrně těžkou káru, která se ne a ne rozjet.
Druhou část (ta se částečně prolíná i s tou třetí, ve které Savn předvádí, co jsou schopni ze svých songů vytěžit při pozměněných aranžích a především při sázce na energický chropot) tvoří písně, ve kterých se objevují hostující zpěváci. A rodinná kooperace Carmen a Liv (ale není to jen zásluhou této dvojice, která, pokud vím, se na desce potkává vůbec poprvé) v „I Am Free“ je jasným žolíkem alba, ve kterém si dokonale sedly hravý klávesový motiv, živější kytary, neposedné housle, strhující energie (možná to je ten nejsilnější důvod) i povedený dialog všech vokalistů, roli srdcového esa pak hraje dramatická „Now And Never“, sázející na osvědčené spojení éterického zpěvu s hrubým growlingem.
„Savn“ je dokladem toho, že když se sejdou šikovní a ostřílení muzikanti s dobrými nápady, mezi kterými chemie zafunguje, může i stokrát vyzkoušený recept znovu příjemně polaskat chuťové buňky.
|
