ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




BUCKCHERRY - Fuck

Buckcherry v posledních letech považuji za klasický prefabrikát současné americké, byť rockové, popkultury. Ve svých začátcích měli co říct, dokázali po tvrdém street rockovém debutu přijít i s alternativnější a přemýšlivější deskou „Time Bomb“, ale nejpozději od alba „Black Butterfly“ vypadají, že jim došel dech a pořád melou dokola jedno a to samé, do čehož občas střihnou nějakou tu baladu na hranici dobrého vkusu. Prostě něco takového, co se hodí klidně i do dalšího pokračování „Prci, prci, prcičky“.

A novinkové šestiskladbové EP tenhle dojem nenapraví, spíše jen prohloubí. Jak tomu u Buckcherry je zvykem, dobrá skladba na začátku desky opravdu přijde. „Somebody Fucked With Me“ je přesně tím typem, na kterých Buckcherry mohou stavět a která by v případě výběrové desky neměla chybět. Sice už nemá žádný moment překvapení, ale tah na branku jí nechybí. „Say Fuck It“ naproti tomu až bezostyšně vykrádá kytarový motiv „Thunderstruck“ od AC/DC, že prostě v tu chvíli máte chuť Buckcherry hodit do jednoho pytle s prachsprostými zloději z Avenged Sevenfold.

K lepšímu výkonu se kapela vzepne s výbornou, nakopávací „Motherfucker“, kde Keith Nelson kouzlí na šesti strunách a dokazuje, že ten pán s cylindrem, co kdysi hrál po boku vzteklého zrzouna byl pro něj v mládí velkou inspirací. Naproti tomu pseudofunková „I Don´t Give A Fuck“ není nic, co byste chtěli od Buckcherry slyšet a opět se vkrádá ta myšlenka, co vlastně tahle kapela chce říct. Předposlední „It´s Fuckin´ Disaster“ vás v úvodu moc optimismem nenaplní, ovšem posléze se rozjede ve slušnou punkrockovou pecku. Což je v podstatě i případ závěrečné „Fist Fuck“, která má v sobě až sílu švédských stonerockových souborů devadesátých let, jako byli třeba The Gluecifer, Dead City Rebels nebo ranní The Hellacopters.

Buckcherry s tímhle EP, které má mimochodem opravdu hodně blbý název, zůstali na svém. Pověst si nepokazili, ovšem ani ničím nenapravili. Nedali světu žádný důvod k tomu, aby je bral víc jako výbornou kapelu, která má co říct, než jen jako slušnou rockovou partičku, ovšem bez obsahu.

Jan Skala             


www.buckcherry.com

Seznam skladeb:
1. Somebody Fucked With Me
2. Say Fuck It
3. Motherfucker
4. I Don't Give A Fuck
5. It's A Fucking Disaster
6. Fist Fuck

Sestava:
Joshua Todd - zpěv
Keith Nelson - kytara
Stevie D. - kytara
Kelly LeMieux - baskytara
Xavier Muriel - bicí

Rok vydání: 2014
Čas:
Label: Eleven Seven Music
Země: USA
Žánr: sleaze rock

Diskografie:
1999 - Buckcherry
2001 - Timebomb
2005 - 15
2008 - Black Butterfly
2010 – All Night Long
2013 - Confessions
2014 - Fuck EP

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 11.10.2014
Přečteno: 2021x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.09939 sekund.