ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



ankety

Redaktorská bilance roku 2014 (Pepsi Stone)

Každoročně se na tomto místě já i moji kolegové zamýšlíme nad tím, co bylo v tom uplynulém roce na hudební scéně nejlepší, nejpřínosnější, co koho nejvíce oslovilo, co naopak zklamalo. Loňský rok byl vcelku plodný. Velká jména, která se už konečně rozhoupala k nějaké činnosti, v podstatě nezklamala. Objevilo se i několik mladých zajímavých kapel, ale opět nepřišla ta kýžená bomba, která by převrátila zatuchající rockovou scénu vzhůru nohama. Tak snad letos… pokud ještě vůbec někdy něco takového přijde. Zatím se můžete podívat na to, co bylo podle mého na scéně loni nejstěžejnější.

Album roku:
1. BILLY IDOL – Kings And Queens Of The Underground
Zkrocení cyberpunkového Rebela. Billy Idol předložil novou kolekci po osmi letech, ukázal, že už se přece jen stal klidnějším (tím nerozuměj fotrovštějším) a představil svoje elegantní stárnutí. Nečekaně přemýšlivá a dospělá kolekce.

2. CRAZY LIXX – Crazy Lixx
Počtvrté se tihle Švédově prezentují novým materiálem a tentokrát je to dotažené do konce, přecpané hity a vkusně zaranžované. Rozhodně jejich nejlepší deska a rozhodně nejlepší album skandinávské hairmetalové scény uplynulého roku.

3. FOO FIGHTERS – Sonic Highways
V podstatě o novince Foo Fighters se dá říct něco podobného jako o Billym Idolovi. Grohl se vyvíjí, už nemusí punkrockově bouřit, už si nemusí hrát na orvaného Cobainova kámoše z mokré čtvrtě. Je to svébytný umělec.

4. ELECTRIC BOYS – Straflight United
Conny Bloom od rozštěpení poslední sestavy Hanoi Rocks dokázal znovu najít společný jazyk se svým někdejšími spoluhráči z Electric Boys a výsledek stojí opět za to.

5. AC/DC – Rock Or Bust
Tady asi není ani o čem mluvit. I bez Malcolma Younga jsou to stále giganti, kteří opět uvedli do provozu svou mašinérii. Deska pochoduje jak Putinova armáda na ukrajinských hranicích.

6. TESLA – Simplicity
Vysokooktanový hardrock té prvotřídní kvality. Dost možná nejlepší deska, kterou Tesla nahrála od slavné „Psychotic Supper“.

7. JUDAS PRIEST – Redeemer Of Souls
Až si každý říká co chce, špatná alba Judas Priest vydali před „Redeemer Of Souls“. S „Jugulator“ je tohle nejlepší deska od „Painkiller“.

8. MATT SORUM´S FIERCE JOY – Stratosphere
Sorum dokázal vykročit ze stínu bubeníka Guns n´Roses, The Cult a Velvet Revolver a ukázal, že je velice schopný i jako sólový umělec.

9. TOM PETTY AND THE HEARTBREAKERS – Hypnotic Eye
Petty je stále na vrcholu. Svědčí o tom i tahle deska, která se jako první v jeho diskografii umístila na špici oficiálního amerického prodejního žebříčku. A právem.

10. STATES OF PANIC – No World Order
Přejmenování z Peepshow na States Of Panic sice nepřineslo žádnou větší změnu, jen tohle album potvrdilo, že cesta, kterou tihle Skotové nastoupili, je správná.

11. ANATHEMA – Distant Satellites
Jen nepatrný, prakticky nicotný krůček dolů oproti „Systems Weather“. Ale pořádně ještě po čertech silná deska.

12. OVERKILL – White Devil Armory
Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo dnes hraje nejlepší thrash??? … OVERKILL!!!

13. SEBASTIAN BACH – Give´Em Hell
Stále velice silný materiál, se kterým tento charismatický Kanaďan přišel. Na „Kicking And Screaming“ sice nedosáhl, ale i tak je to pořád světová extratřída.

14. SMASHING PUMPKINS – Monuments To An Elegy
Billy Corgan oproti předchozí „Oceanii“ slíbil návrat k hřmotným kytarám. Ten se sice koná jen z poloviny, ale kapela si za to pořádně pohrává s náladami a emocemi. Corgan s Tommym Lee v zádech, to je ďábelská kombinace.

15. BLACK VEIL BRIDES – Black Veil Brides IV
Z partičky Andyho Biersacka se stává velká kapela. Kdo by to byl před pár lety řekl…

16. PINK FLOYD – The Endless River
Tohle loučení je rozhodně důstojné. Diskutabilní sice může být, jestli album lze brát jako čistokrevnou řadovku, ale vždyť je to úplně jedno. Hlavní je hudba a tady jsou to opět …klasičtí Floydi…

17. WINGER – Better Days Comin´
Kip Winger svou kapelu nemíří jen zpět do osmdesátých let, ale dívá se přitom i do budoucnosti.

18. MR. BIG - …The Stories We Could Tell
O jejich umění nelze pochybovat a když se jim povede dát dohromady k tomu i velmi slušné skladby, jako v tomto případě, je to vždycky radost poslouchat.

19. RICHARD MARX – Beautiful Goodbye
Velmi kvalitně zahraný poprock s dávkou emocí. Navíc Marx se vyvíjí od klasického prefabrikátu osmdesátých let k modernímu umělci.

20. SLASH – World On Fire
Slash je výtečný kytarista, to ví každý. Možná mu trochu chybí soudnost v tom, co dát nebo nedat na desku, ale „World Of Fire“ je i tak silná kolekce.

Kapela roku:
1. AC/DC
I přes problémy, kterými trpí Malcolm Young, a které si nadělal Phil Rudd, letos dokázali, že jsou možná největší kapela na světě.
2. JUDAS PRIEST
Loučení se naštěstí nekonalo, byla by to škoda…
3. FOO FIGHTERS
Tahle kapela dokazuje, že na Nirvanu se dá zapomenout.
4. CRAZY LIXX
Švédové zrají jako víno, vývoj korunovali svou nejlepší deskou.
5. BLACK VEIL BRIDES
Dost možná budoucnost rockové a metalové hudby.

Skladba roku:
1. MANDRAGE – Úhel pohledu
Ať si každý říká, co chce, z Plzeňanů se stávají opravdu zruční umělci.
2. ASIA – Valkyria
Takový hit se kapele možná nepovedlo napsat od „Heat Of The Moment“.
3. RICHARD MARX – Whatever We Started
Moc chytře napsaná poprocková věcička.
4. JUDAS PRIEST – Halls Of Valhalla
Tady se koncentruje to, co z Judas Priest dělá metalové bohy.
5. MIKE TRAMP – Trust In Yourself
Mike Tramp se už nevrací k Bílému lvu, ale jde cestou rockového písničkářství. A tohle je nádherný příklad.

Zpěvák roku:
1. Johnny Gunn (STATES OF PANIC)
Velký objev na rockové scéně. Opravdu silný vokál.
2. Jeff Keith (TESLA)
Je to jeho hlas, co stmeluje Teslu. Dokonalý hardrockový chraplák.
3. Vincent Cavanagh (ANATHEMA)
Už se vyprofiloval ve výtečného pěvce.
4. Eric Martin (MR. BIG)
Už patří do kategorie Hughesů, Rodgersů a Coverdaleů.
5. Sebastian Bach
Nic neztrácí na síle, kterou prezentoval v „Youth Gone Wild“.

Kytarista roku:
1. Steve Stevens (BILLY IDOL)
Jeho hra je stále inspirující. Jednoduchá, účelná a plná emocí.
2. Angus Young (AC/DC)
Tohle jméno nepotřebuje vysvětlivky, že ne…
3. Gus G. (OZZY OSBOURNE)
I bez Madmana umí stát na svých nohou.
4. Paul Gilbert (MR. BIG)
Nová deska jeho um jen podrthla.
5. Brent Woods (SEBASTIAN BACH)
Návrat po boku velikána rocku. Po Vinci Neilovi přišel na řadu Bach.

Basista roku:
1. Duff McKagan (LOADED, SEBASTIAN BACH)
Duff byl už v dobách „Appetite For Destruction“ výtečný hráč a časem je to stále lepší a lepší.
2. Nikki Sixx (MÖTLEY CRÜE, SIXX: A.M.)
I když mě nová Sixxova kapela vůbec nebaví, Nikki má dar od boha.
3. Billy Gould (FAITH NO MORE)
Jeho basa je tím hnacím motorem Faith No More.
4. Schmier (DESTRUCTION, PANZER)
Pravá thrashmetalová vichřice.
5. D. D. Verni (OVERKILL)
Obhroublá punková basa dotváří thrashovou apokalypsu.

Bubeník roku:
1. Tommy Lee (MÖTLEY CRÜE, SMASHING PUMKINS)

Jeho mohutný styl je nenapodobitelný.
2. Scott Travis (JUDAS PRIEST)
Velmi důležitý člen pro Judas Priest.
3. Phil Rudd (AC/DC)
I když je to asi pěkný kokot, na funkci to vliv nemá.
4. Troy Lucketta (TESLA)
Už jen pro jeho bluesové cítění.
5. Mikkey Dee (MOTÖRHEAD)
Ten, který v současné době drží legendu nad vodou.

Objev roku:
1. STATES OF PANIC
On to v podstatě ani takový objev není, protože skvělí byli i pod jménem Peepshow.
2. RED DRAGON CARTEL
Jake E. Lee znovu na scéně a s pěkně divokou partou.
3. VANDENBERG´S MOONKINGS
V téhle kapele se světu představil úžasný klon Davida Coverdalea, Jan Hoving.
4. Jeff LaBar (CINDERELLA)
Loni, se sólovkou „One For The Road“ dokázal, že nestojí jen ve stínu Toma Keifera
5. ANGERMAN
Výborné zpracování odkazu devadesátkového grunge.

Zklamání roku:
1. Úmrtí řady výtečných muzikantů (Tommy Ramone, Joe Cocker, Wayne Static, atd…)
2. BURZUM
To, co Varg předložil na poslední desce, je zoufalost.
3. KXM
Od jmen jako je George Lynch, Doug Pinnick a Ray Luzier bych čekal skutečně mnohem víc.
4. SIXX: A.M.
V podstatě bych proti nim nic neměl, kdyby Nikki Sixx velkohubě (jak jinak…) neprohlašoval, že tohle jsou ti praví nástupci Mötley Crüe. Těm Sixx: A.M. nesahají ani po poklopec.
5. Kauza Phil Rudd
Obrázek o charakteru Phila Rudda si každý soudný člověk udělá sám.

Koncert roku:
Na ničem význačném jsem loni nebyl. Asi jsem se už nacoural dost…

Osobnost roku:
1. Tom Petty
Tenhle chlápek prostě má v sobě léty nasbíranou moudrost. 2. Brian Johnson/Angus Young (AC/DC)
Za to, že i přes ty sračky táhnou spolu tu káru dál.
3. Rob Halford (JUDAS PRIEST)
Je to prostě metalový bůh.
4. Lemmy Kilmister (MOTÖRHEAD)
Jak silně bojuje se svým zdravím a vypadá to, že nakonec se přece jen zotavuje.
5. Billy Idol
Dokazuje, jak umí stárnout bez ztráty kytičky.

Jan Skala             



Vydáno: 13.01.2015
Přečteno: 3288x




počet příspěvků: 9

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Každopádně co se...18. 01. 2015 19:18 Veronika
Phil Rudd - stažená obviněníhttp://www.spark-roc...14. 01. 2015 18:53 Dan
no jsem fanda...14. 01. 2015 15:21 Jirka
to PepsiČo hovoríš na...14. 01. 2015 4:38 Soichiro Honda
Tak on ma toho viac...13. 01. 2015 23:09 Demonick


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17539 sekund.