 Brazilská Angra byla vždy víc než jen obyčejná powerprogová kapela. Jako jedna z mála jihoamerických kapel se dostala do širšího povědomí veřejnosti jak v Americe, tak v Evropě a její počiny sklízely téměř vždy vysoká hodnocení jak v recenzích, tak u posluchačů samotných. Zároveň s tím se kapela mohla pyšnit puncem originality, odvíjejícím se od jejích kořenů, zapuštěných právě v brazilské kultuře. Jak pak může dopadnout fúze jihoamerické kultury s italským zpěvákem? O tom se přesvědčíme na nově vydaném albu „Secret Garden“, pro které Angra za mikrofon povolala jednoho z nejaktivnějších evropských pěvců, Fabia Lioneho, známého především z Rhapsody Of Fire.
O tom, že je Lione dobrý zpěvák se zajímavým hlasem nemá cenu polemizovat. A o jeho snaze ovládnout svět (alespoň ten hudební – vzhledem k míře nahrávek, na kterých se v poslední době objevil) také ne. Jenomže spolu s jeho nebrazilským přízvukem Angra ztrácí stopy své vlastní kultury, které se vždy v její hudbě nacházely. Navíc Fabio není žádný výškař jako původní vokalista André Matos. Na druhou stranu, na sestupnou tendenci vokálních výšek začala kapela posluchače zvykat už s první výměnou vokalisty. Edu Falaschi sice ještě horní tóny zvládal, nikoliv však takové jako Matos, avšak jeho hlas ve střední poloze k Angře ve výsledku dobře sednul. Stejně tak si Lione našel posluchačsky příjemnou polohu. Velkým pozitivem také je, že se netlačí do svých typických rhapsodiovských kliček, které jsou jeho dominantou a poznávacím znamením i na jiných nahrávkách, na kterých si zapěl.
Do „Tajné zahrady" vstupujeme s „Newborn Me“. Tato silná skladba je jednoznačným topem alba, svižná, melodická a s jednou mezihrou progresivní a druhou folklorně zavánějící „vybrnkávačkou“. Skladba je vhodným pilotním singlem, neboť navnadí posluchače na poslech celé desky. Stejně i následující druhý klenot „Black Hearted Soul“je svižnou záležitostí a navíc zní nejvíce jako tradiční Angra. Nabízí typické kytarové linky a i Fabiův zpěv zapadá do klasičtějšího „angrovského“ schématu.
Bohužel po tomto zajímavém začátku upadá album na pár skladeb do průměrnosti. Neznamená to však, že samo o sobě by bylo vyloženě špatné, jen už není tolik odlišné od progové scény, jako tomu bylo u většiny předchozích nahrávek. „Final Line“ vyloženě neosloví, ač se duo Loureiro & Bittencourt postarali o poměrně zajímavou kytarovou linku, „Storm of Emotions“ zrovna moc nebouří, na druhou stranu v ní Fabio ukazuje ne zrovna typickou, avšak příjemnou polohu svého hlasu.
„Violet Sky“ opět patří mezi nejzajímavější položky na desce především svým stupňovaným refrénem, ač, nebo možná právě pro to, že se za mikrofon tentokrát nepostavil Fabio. Titulní skladba „Secret Garden“ je zcela netradiční nejen pro Angru, ale ji sama o sobě. Vokální linky se ujímá zpěvačka Simone Simmons, kterou dobře známe z jejího působení v Epice. Nebývá obvyklé, aby se titulní skladby ujal host a „domácí“ zpěvák si nezapěl ani notu, ale skladba sama o sobě zapadá do konceptu alba a Simone v ní dokazuje, proč patří mezi současné nejoblíbenější vokalistky. V „Upper Levels“ už Lione zní naopak typicky lioneovsky, což tentokrát této skladbě dodává na výstřednosti.
Zajímavá je jak instrumentálně, tak vokálně píseň „Crushing Room“, kde se spojí síly kytaristy Rafaela s pěnicí Doro Pesch, a jejich hlasy se prolnou s naprostou precizností a libozvučností. „Perfect Symmetry“ se zase vrací na starou známou cestu, a zní jako něco, co by se mohlo objevit na deskách vydaných před „Aquou“ - jak melodicky, tak vokálně. Závěrečná poloorchestrální „Silent Call“, zpívaná opět kytaristou Rafaelem, je příjemnou teatrální tečkou k zamáčknutí slzy za lyrickým příběhem na desce zobrazeným.
Angra s Fabiem rozhodně není pro fanoušky této kapely záležitostí na první poslech. Pro tyto totiž obvykle nastává zklamání, že už Angra nezní příliš jako Angra. Po více posleších ale zjistíte, že se jedná o kvalitní a velmi zajímavou nahrávku, jejíž kvalita stoupá s každou novou šancí a dalším protočením alba. (Leč opravdu s původní originální typickou Angrou se na Secret Garden musíme rozloučit.)
|
