Ve Španělsku šumí rozlehlé moře melodického metalu, a protože jsme tuto zemi chvíli opomíjeli, je nejvyšší čas navléknout kritický šnorchl a pečlivě vylovit trio atraktivních žánrových rybek. Řada vyšla na jedno loňské dílo poměrně známé kapely a jedno dva roky staré album, které by mělo potěšit příznivce raných Power Quest. Poslední nahrávku jsem si pak dovolil propašovat jako dílo mému srdci velmi blízké. Jdeme na to!
ZENOBIA - Supernova (2014)
Zenobia už je na španělské scéně zaběhlou partou. Vznikla v roce 2002 a deska „Supernova“ je na pažbě diskografie čtvrtým zářezem. Jde o čistě standardní počin kapely, jehož nejžhavějším ohniskem jsou zpěvné refrény, melodické vyhrávky a příjemně řezavé, heavymetalové riffy. V mých uších ovšem jednoznačně vítězí rychlejší kousky Zenobie, proto nemohu být s novinkou zcela spokojen, neb obsahuje toliko jeden jediný („La Última Vez“). Je to opravdu škoda, protože jde zase o jeden z vrcholů alba. Tím dalším je čtvrtá položka „Al Pie Del Canon“ s jasným hitovým potenciálem, a také následující velmi chytlavá balada „Concédeme Una Vida“. Zbytek skladeb se hezky poslouchá, v paměti vám z nich ovšem zůstanou spíše fragmenty, v čele s některými refrény, které budou tutovým tahákem při koncertním vystoupení. Těžko však předpokládat, že se tak někdy stane v naší malé republice, už proto, že kapely zpívající v jiném, než českém nebo anglickém jazyce, u nás nemají na růžích ustláno. Což je podle mě nebetyčná škoda.
6,5/10
YouTube ukázka -Borraré Tu Nombre
RAVEN´S GATE - Defying Gravity (2013)
U této kapely však předpojatí posluchači můžou zůstat v klidu. Zpěv probíhá v anglickém jazyce, a to dokonce na vysoké úrovni. Vše je ale ještě pikantnější. Debutové album Raven´s Gate se neskutečně přibližuje prvním deskám dnes již neexistující legendy Power Quest, a to právě díky zpěvákovi Arturovi, jenž se podobá Alessio Garavellovi nejen hlasově, ale i vizuálně (míněno období s dlouhými vlasy). Až člověka napadne, jestli nejde o nějaký revival nebo něco. Skladby jsou ovšem zcela původní a nelze v nich hledat nějaké stopy plagiátorství či přímo čórky. Naopak, chybí-li někomu britská kapela (jako třeba mně), může najít ve Španělech příjemnou alternativu na svojí bolístku. Kvalitativně se totiž pohybujeme na velmi slušné úrovni, ačkoli na páně Williamse to ve většině případů přece jenom nestačí (to lze ale říct o většině melodických uskupení). Zamrzí tak pouze jedna věc. Skladatelé Raven´s Gate příliš málo využívají metalovou dynamiku a kvalt. Nejčastěji jedou ve středním, často až baladickém tempu. Příjemné jsou, podobně jako u Power Quest, popově vystavěné melodie, které se rozhodně nebojí podlézavosti (v dobrém slova smyslu). Více strhující je každopádně první polovina desky, kde se dočkáme všech rytmických poloh, včetně vrcholné spídovky „Last Breath Air Fortress“, hitové popovky „Forevermore“ nebo půvabné balady „Bliss“. Ve druhé polovině alba se ale na povrch začne nepříjemně prodírat autorské schéma, kterému nepřidá ani víceméně volnější tempo. Hezky působí zakomponování pianinového podkladu či Panovy flétny, prvními pěti písněmi namlsaný posluchač ovšem přesto zažije lehké zklamání. Škoda, být nadupaná celá deska, asi bych se samou radostí zbláznil.
7,5/10
YouTube ukázka - Last Breath Air Fortress
MANDRÁGORA NEGRA - Sueños de Realidad (2012)
Debutové album této kapely pochází už z roku 2012, já jej ovšem odhalil až loni. Byl to ale objev z nejcennějších, neb kompoziční stavba devíti písni se velmi snadno vlila do mé krevní skupiny a já si v rámci udržení dobré nálady aplikuji tuhle španělskou infuzi s pravidelností ženské periody. Netýká se to přitom jakési objektivnější kvality (jako třeba v případě amerických Theocracy), nýbrž čistě subjektivního vnímání jemně strukturovaných melodií, které zřejmě většině lidí polezou na nervy nebo spíše nepochopí, v čem že asi tak ona chytlavost může vězet. Doporučení tak směřuje k těm, kteří se neštítí sentimentálně kroucených tónů se sametově popovým ocasem (viz třeba kapely Wonderland, Waterland nebo 4thDimension). Pak by vás mohly a měly dostat písně "Sueños de Realidad", "Brahim" a zejména skvostný kus "Debe de Haber un Lugar" s parádně vystavěnými vokálními linkami a podmanivě zpěvným refrénem. Za něžný hřích ovšem stojí celé dílo, včetně adekvátně povedeného obalu. Letos je v plánu druhé album, netřeba snad dodávat, že se na máloco těším víc.
8/10
YouTube ukázka - Sueños de Realidad
|
