Kapela, jejíž název je jak z laciného hororu, dala o sobě pořádně vědět před třemi lety, když upekla své debutové album „This Is the Six“ a ihned se odlišila od řady podobně znějících metalcorových smeček. While She Sleeps totiž sázeli na sborové zpěvy a zapamatovatelné refrény; technická ekvilibristika a rytmicky nasekané riffy nebyly zas až tak zásadním elementem, byť jsou velmi důležitým pojivem. Bylo tedy žádoucí si myslet, že „Brainwashed“ bude pokračovat v zažitém trendu a nasype do posluchače přesně to, oč si žádá. Jak už to tak ale bývá, realita je krapet složitější a kapelní vývoj je zkrátka přirozený proces, který si nevybírá.
V prvé řadě je potřeba zmínit operaci hlasivek zpěváka Lawrence Taylora, kterou prodělal na sklonku roku 2013. Na novém albu ovšem tento fakt není vůbec znát a vokály jsou opět silnou stránkou kapely. Stejné je to se zvukem, jenž neubral z agresivity debutového alba a nadále tvoří hutnou stěnu a efektní prezentaci tvorby. Horší už je to se samotnými písničkami. Avizované melodické refrény aby člověk pohledal, hudba je rozvleklá a často nezáživná. První dojem zkrátka není dobrý, ale po několika posleších je potřeba zmínit, že „Brainwashed“ má své momenty a dokáže bavit.
První část startuje jednoduchým intrem a singlem „New World Torture“, který začíná sborem a po minutě rozpaky rozčísne slipknotovsky důrazný riff. Posléze se dočkáme změti vyhrávek a účelných riffů končících sólem a bubenickým beatem. „Your Evolution“ je sice svižnější, ale opět se ve vokální části nedočkáme žádných převratných zázraků. Kapela hudebně roste a v titulní „Brainwashed“ zařazuje o stupeň výš a eskaluje ve výborný, gradující závěr. Do druhé části se přesouváme skrze vybrnkávačku na akustiku ve „We Are Alive at Night“ a kapela se snaží, seč jí síly stačí, aby nám konečně do hlavy nacpala nějaký ten zapamatovatelný refrén, což ještě v „Our Legacy“ mírně drhne, ale „Four Walls“ je již trefou do černého a jedná se o jeden z nejlepších zářezů desky.
Následuje však znovu útlum – „Torment“ a „Life In Tension“ nejsou nikterak obohacující a plní funkci výplně (škoda, že se kapela nerozhodla rozvinout příjemný klavírní motiv z krátké „Kangaezu Ni“). Naštěstí se zadaří při „Trophies of Violence“, která je skvěle otextovaná, příjemně graduje, obsahuje řádku dobrých riffů a příjemný refrén. Závěr desky je ale znovu rozpačitý a průměrný dojem z poslechu vytrhává akorát invenční „Method in Madness“, která nechává vzpomenout na svěží kapelní debut, plný originálních nápadů (změny temp a rytmiky, neortodoxní flažolety, kravský zvonec!).
Ve své podstatě se jedná o stejný scénář, jaký postihnul podobě laděné „Tear Out The Heart“, o kterých jsem psal nedávno. Velmi silný debut, nalákání fanouškovské základny a pak…nechci říct totální zklamání, ale určitě o jeden-dva stupně horší produkt. Schválně jsem si zkusil po poslechu „Brainwashed“ pustit „This Is the Six“ a nestačil jsem se divit, jak kapela ožila a najednou se dostavil pocit, že takto to mělo vypadat - stadiónové refrény, řízné riffy a agresivní tempa. Jen pro upřesnění: hodnotil jsem zde deluxe rozšířenou verzi, klasické album o 12 písničkách uplyne logicky rychleji a je v něm méně vaty, čili si případně k recenzi přičtěte jeden bodík navíc.
|
