O této kapele jsem neměl ještě nedávno nejmenší ponětí. První, co mě při jejím zbliknutí napadlo, byla otázka, proč si proboha někdo dal název tolik podobný kanadským Annihilator. Jenže chyba lávky, britští Anihilated vznikli o tři roky dříve, nežli jejich slavnější kolegové! Trvalo jim však plných sedm let, než vydali debut „Created In Hate“. A ani poté nebyl přísun jejich desek nijak překotný. Do dnešního dne mají na kontě pouhých pět řadovek, přičemž tři z nich vyšly teprve v nedávné době. Nevím, co je toho příčinou, nicméně v jednom mám úplně jasno. Novinka této party je úžasný a plnohodnotný thrashmetalový majstrštyk!
Nejprve udeří do uší skvělý zvuk, který je heavymetalově přístupný a přece dravý jako smečka hladových vlků. Kytary jsou nabroušeny o tisíce ocílek, rytmická složka hrne vše dopředu jako lavina ulámané stromy. O sound se postaral kytarista Dan Biggin (jinak také basák u chilských kapel Pentagram Chile a Criminal). První song „They Lie We Die“ startuje klidnějším mini-intrem, po chvíli však přijde pravé thrashové maso. Většina stopáže se odehraje v rychlém tempu, jemuž dominují technické riffy, předhánějící se o to, který z nich bude oplývat větší metalovou chytlavostí. Obrovským kladem je zpěv Si Cobba, jehož hlas disponuje patřičnou agresí, přičemž vokální linky netrpí symptomem nudné repetice, ale naopak je zdobí nápadité a dostatečně sugestivní frázování (především songy „Seas Of Red“ a „A Vile Congregation“).
Aby vše bylo ještě zábavnější, v několika skladbách mu navíc sekundují zajímaví hosté. V titulní čtyřce si to rozdává s Antonem Reiseneggerem (Criminal), v (příznačně nazvané) osmičce „Thrashing Crew“ uslyšíme rovnou pěvecký kvartet. Pozvání přijali britské legendy Sy Keeler (Onslaught), Jason McLoughlin (D.A.M.) a Coke McFinlay (Virus). Tohle nemá cenu zvlášť popisovat, nejlépe uděláte, když si pustíte klip, jenž byl k této písni natočen. Hudební dynamiku desky podporuje rozumná stopáž (39 minut) i nápadité sólové party. Vybírat nejlepší kus je vzhledem k výše napsanému naprosto zbytečná snaha, tahle fošna smete celá. Odkaz osmdesátkového thrashe je zde velkolepě propojen s moderní produkci a přímo dechberoucím nasazením. Takhle to dopadá, když pánové v letech nakopou prdel metalistům o generaci až dvě mladším.
|
