Nestačila dvě zoufale průměrná, až podprůměrná alba „Stormwarning“ a „Albion“? Potřebuje svět hned rok po vydání poslední desky (navíc opravdu nijak zvlášť dobré) další album této britské kapely? Ať už je odpověď jakákoliv, novinka „Isla De Muerta“ je na světě. A tentokrát se v případě kapely Ten a jejich předáka Garyho Hughese dá říct, že tahle deska konečná má smysl. Ne takový, že by přinášela přelomový nebo alespoň neotřelý materiál, ale takový, že ukázala, že to s Ten není až tak úplně špatné, jak by se mohlo po (zejména) minulé desce zdát.
Ať to vezmeme, z jaké chceme strany, „Albion“ byla opravdu špatná deska a přestože Hughes tvrdí, že si za ní stále stojí, dá mi to obrovské přemáhání, abych mu to uvěřil. Snad si s ní Ten sáhli na své dno, protože alespoň první polovina novinky je na tom podstatně líp. Kapela se tentokrát stylizovala do role pirátů, ovšem nelze od ní čekat ostrý bukanýrský útok po vzoru raných Running Wild. Ten na to jako vždy jdou přes melodie a ty se jim v případě úvodní instrumentálky „Buccaneers“ na kterou navazuje otvírák „Dead Men Tell No Tales“ docela i povedly.
Kapela se pak vybičuje až k nadstandardnímu výkonu v "Tell Me What To Do", „This Love“ a „The Dragons And Saint George“ a Hughes zde ukazuje, že nezapomněl být slušným zpěvákem, přestože na posledních albech podával spíše mizerné výkony. I když pak následující „Intensify“ ukazuje znovu tu podprůměrnou tvář a oproti zmíněným skladbám tahle působí jako odpad. K dobrému výkonu se kapela vybičuje ještě s orientálně laděnou instrumentálkou „Karnak“ a s přimhouřením oka i v následující „The Valley Of The Kings“, ovšem zbytek alba spadá opět do průměru.
I tak mě ale Ten dokázali překvapit. Abych pravdu řekl, čekal jsem opět další mizerou desku do řady od kapely, která byla na přelomu tisíciletí vcelku slušnou AOR/hard rockovou partičkou. Dostal jsem ale víc. Nebo takhle, nedostal jsem sračku, jakou jsem čekal. „Isla De Muerta“ je lehce nadprůměrné hard rockové album, které přece jen Ten dává právo na existenci a jejich další desku už nebudu čekat s takovým despektem, jako novinku.
|
