To je furt breku a nářků, že v Čechách nejsou kapely, které by obstály v celosvětové konkurenci. Jenže oni tu jsou, ne že ne, jen jim chybí větší propagace a také jsme většinou zvyklí prostě dát přednost zahraniční kapele, protože máme pořád za to, že musí být lepší. Tak si zkuste pustit novou desku Minority Sound „Drowner’s Dance“ a nemyslete na to, že jsou od nás. Co zjistíte? Určitě to, že má zatraceně vymazlený zvuk a profesionální produkci. Také, že angličtina zní dobře a přirozeně. Kapela má navíc zdravé sebevědomí, každá skladba má na desce pevné místo a nápady se tady nešetřilo.
Minority Sound vznikli už v roce 2007 a mají na kontě dvě řadové desky, přičemž ty třetí právě vychází u Metalgate records. Žánrově se řadí k elektro metalu nebo chcete-li cyber metalu. Znějí moderně, přitom ctí tradice žánru (slyším odkazy na tvorbu Fear Factory) a zároveň jsou i poměrně progresivní.
Už úvodní „Whip Him God“ prozradí, co se na desce bude odehrávat. Hodně elektronických zvuků, občasné až disco tanečky a tvrdé kytary. Ale nebojte, i když Minority Sound používají hodně kláves a syntezátorů, jsou především metaloví. Vokál Aleše Hampla má hodně dobrou barvu a je i dost variabilní, používá deathmetalový growling, coreový řev ale i čistý zpěv.
Největší pecka alba je už druhá „Last Day On Earth“, která mne naprosto odzbrojila. Při poslechu opravdu věřím, že je konec světa. Krásně apokalyptický, ale zároveň totálně epický začátek písně mi zní pořád v hlavě. Minority Sound k tomu cyber metalu přidávají i lehké množství symfoniky či mathcoreu. Refrén má sílu buldozeru. Takhle zní skladatelsky vyzrálá skupina, co umí složit hit. V „1000 Years“ zaujme především sloka, kdy se najednou kapela promění na chvilku v synth popovou skupinu, celý dojem pak rozbijí opět tvrdé kytary a hlavně Alešův řev.
Skladby se většinou pohybují kolem čtyř minut nebo jako v případě „Epidemic Of Hystery“ délka přesáhne jen lehce minuty tři. Skvělé je, že i v takto krátkých kusech dokáže kapela předvést spoustu nápadů. Ve výše zmíněné skladbě najdete hned několik poloh. Tu hodně tvrdou, kdy zní Minority Sound skutečně pekelně, poté přejdou do temného industriálu, aby posléze přišla odlehčená část skladby s vybrnkávanými kytarami. Příjemně mě překvapila instrumentální „Freezing Oceans“. Ani na chvilku nenudí a správně dramaturgicky postupně nabývá na síle.
A máme půlku desky za sebou. Utekla strašně rychle a to samé se stane s tou druhou. Nemá cenu psát o každé skladbě zvlášť, protože Minority Sound nijak nenarušují skvělou atmosféru desky a pokračují v nastolené kvalitě. Určitě stojí za to vyzdvihnout ještě „First Day On Earth“, která je jakýmsi protipólem „Last Day“ (jasně, to je logické už z názvu). I hudebně je opačná. Pomalé tempo a až zasněná nálada působí takřka hypnoticky. Opět se potkáme s Alešovým čistým zpěvem.
Cyber, industriál, elektro, mathcore, symfoničnost, progresivita – to vše na „Drowner’s Dance“ najdete. Tohle je opravdu vyspělá deska a je radost jí poslouchat. Že jenom chválím? Pár věcí by se vytknout dalo. Například zvuk bicích je někdy hodně sterilní, ale myslím, že to k žánru i patří. Možná je té elektroniky chvílemi až moc, ale to je věc vkusu. Dávám vysokou známku, i když na absolutorium to úplně není. Chybí ještě více „wow“ momentů. Nové Minority Sound musím rozhodně doporučit, je to paráda!
|
