Slayer mění studio! Budou nahrávat pod Def Jam Recordings v čele s Rickem Rubinem, který proslavil hip hopovou scénu! Novinky křičely katastrofické zprávy a fanoušci se drželi za hlavu. Kam dala kapela rozum? Jak si myslí, že bude pod takovým vedením znít? První riff úvodní „Angel of Death“ rychle rozpustil veškeré obavy a navnadil na necelé tři desítky minut toho nejčistšího thrashe široko daleko. Slayer vybouchnul a bylo ho všude plno. Začala totiž pršet krev.
Rok 1986 byl erupcí amerického thrash metalu a vznikaly nejpromyšlenější a nejzásadnější nahrávky předních sestav. Slayer nebyli výjimkou a jejich „Reign in Blood“ dopadnul mezi fanoušky jako dar z nebes. První píseň „Angel of Death“ představuje jednu z nejklasičtějších písní, zahrnující jasně rozpoznatelný riff, frenetickou Lombardovu dvojšlapku či kultovní mezihru. Za zmínku stojí taktéž text, který se vztahuje k zrůdným činům německého lékaře SS Josefa Mengeleho za druhé světové války. Doposud okatě prvoplánové satanistické a démonické výjevy by zřejmě stejně moc dlouho pozornost neudržely, a tak postup směrem k vážnější tematice a metaforám byl určitě ku prospěchu věci. Kontroverze kolem songu došla až tak daleko, že se kvůli němu protáhlo vydání alba o půl roku a zejména Jeff Hanneman musel vysvětlovat okolnosti vzniku písně a ujistit média, že s nacismem opravdu on ani jeho spoluhráči nesympatizují.
Po klenotu „Angel of Death“ přichází na řadu sada rychlých jednohubek „Piece by Piece“, „Necrophobic“ nebo „Altar of Sacrifice“. Každá z nich chvátá ve velkém tempu a obsahuje technicky vynikající sóla a záživné riffy, u kterých se Tom Araya div nezalkne. „Jesus Saves“ pohladí ze začátku zvolňujícím tempem, ale v druhé půli se opět dostane k nastolenému rychlostnímu stupni. Stejný scénář platí i pro v pořadí šestou „Criminally Insane“. Dvojice „Reborn“ a „Epidemic“ se ušními bubínky znovu prožene rychlostí blesku a už se schyluje k závěru alba v podání klasiky „Postmortem“ a samozřejmě „Raining Blood“ s legendárním dvojhlasem. Není tajemstvím, že Rick Rubin vybičoval z kapely (a především z Lombarda) dvěstěprocentní výkony a často měly songy více rychlostních verzí. Výsledkem je neskutečně rychlé album s průměrným tempem 220 bpm, což je daleko za limitem tehdejších thrashových desek. Nejsou zde žádné výraznější pauzy, žádná extrémnější zvolnění či experimentování. V pořadí třetí album Slayerů zkrátka jede od začátku do konce jako smršť a nechává za sebou vše živé.
„Reign in Blood“ je v diskografii kapely výjimečným kouskem. Necelá půl hodina svižných písní už se v budoucnu nikdy nezopakovala a tato sázka na jednu kartu se vyplatila. Nahraný materiál je totiž natolik silný, že inspiroval celou řadu dalších kapel a sousloví „Reign in Blood“ od té doby koluje metalovým světem s železnou pravidelností. Co může být větší satisfakcí než sáhnout po této desce v roce 2015 a uvědomit si, že se v přehrávači protáčí co druhý den? Krátká stopáž je totiž velmi vděčná a nabízená desítka písní přímo ultimátní. Pokud totiž album začíná „Angel of Death“ a končí „Raining Blood“, přiléhavější přízvisko najít zkrátka a dobře nelze.
|
