THE FIALKY - Stínadla
Pražští The Fialky v rámci loňské výroční bestofky s názvem „15 let co krok to punkrock!“ vydali EP „Stínadla“. To mi přijde jako velmi sympatické gesto, nepřinést pouze souhrn nejlepších pecek kapely, ale zároveň jej doplnit o několik, v tomto případě pět nových kusů. Každý z nich se může pyšnit svěží energií, která dokazuje, že pánům nedochází ani vášeň, ani nápady. Dynamiku podporuje kratičká stopáž (žádná položka nejde přes tři minuty), ale naštěstí i dobrý sound (zvučilo se ve studiích Bros a 3bees). Pražáci jedou zejména v odkazu sedmdesátkových kapel, kdy hlavní roli nehrála agresivní kytarová palba, ale pohodová punk´n´rollová skočnost. Textově se pohybujeme na tradičním území, jehož mantinely pojmou nihilistickou ležérnost, oddanost muzice i kritiku běžného života. Rychlost písní si zde podává pokérovanou pracku s veselostí, jejíž sugesce vymaluje v mysli obrázky noční jízdy kabrioletem, kde se ve stoje chlastá pivo a tvář je ovívána větrem nespoutané svobody. Nijak originální, každopádně relaxační, ničím nezatížená pohoda, takové přístavky nejlépe sednou k EP „Stínadla“.
6/10
YouTube ukázka - Stejná píseň
PUNK FLOID - EP 2015
Dravější, a mně tím pádem o něco bližší, je náplň zápisu s (možná až moc) prozaickým názvem „EP 2015“, od pankáčů Punk Floid ze Zábřehu. Kapela se na scéně rovněž pohybuje nějaký ten pátek, dnes hodnocená fošna ovšem přichází až pět let po zápisu „Underground“. A tentokrát už ve vlastním nákladu, nikoli pod palcem předešlých firem PHR a Cecek Records. Těžko říct, co je toho příčinou, kdybych já byl šéfem nějakého labelu, partu Punk Floid bych si patřičně předcházel. Ne, ani ona nehýří bůhvíjakou originalitou, své punkové řemeslo nicméně odvádí nadprůměrně. Důležité je, že na tomto EP nechybí tolik potřebný vtip. Netýká se to ještě úvodní dardy „Letargie“, ve které zaslechneme pravděpodobně nejohranější slokové frázování v historii punku, píseň není špatná, ale v rámci alba jde o nejslabší položku. Pak to však přijde. Už název druhé písně „K princeznám se nečuchá“ (inspirované epizodou seriálu „Pojďte pane, budeme si hrát“) napoví mnohé, samotný obsah pak toto tušení zcela potvrdí. V pohodě můžeme říct, že jde o punkovou variaci geniálních pohádkových skladeb Jaroslava Uhlíře, tedy se zásadním vkladem melodické složky, a zejména vtipu, zde vypointovaném parodovaným úryvkem Bobkovy písně „Veď mě dál, cesto má“. Právě takové chuťovky jsou přidanou hodnotou, která může danou kapelu odlišit od jiných. Třetím songem v pořadí je nášupovka „Ministrantská“ s krátkými, ale účinnými mezihrami. „Naši cestu“ nadnáší slušná melodická linka, závěrečný štych „Útěk“ je pak sympatickým pozdravem americkým legendám Bad Religion. "EP 2015“ by zkrátka mělo bavit, a to nejen příznivce inkriminovaného subžánru, ale také všechny, kdož mají v oblibě nápaditou a energií nasycenou hudbu.
7/10
YouTube ukázka - K princeznám se nečuchá
|
