Burden of Life od svého vzniku v roce 2004 stihli natočit dvě alba, jedno EP a jedno demo. Nyní přichází s třetím deskou „In Cycles“. Kapela pochází z Německa, ale hudba, kterou se prezentuje, je ryze severská. Melodický death metal s melodikou, jaká vzniká především ve Švédsku. Ne, že by Burden of Life jen opisovali, ale při poslechu si určitě budete říkat, že tohle jste už víceméně slyšeli mnohokrát od jiných smeček.
Překvapí úvodní „Armour Fou“ a to především tím, že jde o velmi křehký úvod, který se v metalu moc nenosí. Atmosféra z velké části akustické skladby zní „opethovsky“ (což je pochvala) a přítomnost ženských vokálů dodává skladbě ještě větší atraktivitu. V závěru se přidají i elektrické kytary, přesto se jedná o značně jemnou píseň. Titulní skladba na vás už vystartuje s blast beaty a následnou velmi rychlou rytmikou. Naprosto typický severský melodický death metal. Čistě zpívané pasáže se střídají s growlem a melodie jsou velmi výrazné. Vokály, ať už čisté či extrémní, se poslouchají dobře, i když nikterak vám z nich brada nespadne.
„Devil in the Detox“ některými harmoniemi připomíná dokonce Sonatu Arcticu a to včetně použitého klavíru. Jinak se tu ale pořád frčí v melodeathovém kvapíku. Zde se už více také projevuje příklon i k symfonickému metalu a to v podobě houslových aranží či sborů.
Burden of Life někdy působí velmi vesele („Kafkaesque“) a jejich melodie jsou živelné. Dokáže to člověka nabít energií. Kapela dál pokračuje ve své krasojízdě až k odpočinkové a zasněné „Lantern Slides“, která by vynikla někde u táboráku. Kruci, refrén mi připomíná Elvenking. Všechno u Bruden of Life někoho připomíná....
„In Cycles“ je pestrá. Máte tu tvrdost, hodně melodií, něco folku, trochu symfoniky nebo progové pokusy. To vše se pak objeví v závěrečné a ambiciózní zábavné a příjemně odsýpající dvanáctiminutovce „At the Heart of Infinity“. Jasný vrchol alba, který nepostrádá tempové, ale i žánrové zvraty. Zaujaly mne především dokonce až „queenovské“ sbory a snaha o progresivitu. Deska končí tedy velmi epicky.
Burden of Life jsou trochu oříšek pro známkování, protože na jednu stranu se jedná o zábavnou, pestrou a dost dobrou desku, jenže vše je v mantinelech už slyšeného a nepůvodního. Zatím u této kapely postrádám větší osobitost. Pro fanoušky melodického death metalu a hlavně pro ty s větším příklonem právě k melodičnosti bude tahle deska ale dobrou volbou.
|