Melodický death-metal a Švédsko jdou ruku v ruce už dlouhé roky. Když k tomu přidáte trochu groovu a odkaz Sonic Syndicate, máte na talíři The Unguided, kteří se můžou směle pyšnit svým třetím albem. Přestože se zprvu The Unguided po špatných zkušenostech nechtěli pouštět do spolupráce s žádným větším labelem, už na minulé desce si podali ruce s Napalm Records a zatím se zdá, že se jednalo o krok správným směrem. Kapela teď pod záštitou této společnosti perlí a přináší nahrávky, za kterými si hrdě stojí a má proč.
The Unguided nesešli ani v nejmenším z cesty zvolené na debutní desce „Hell Frost“ a fanoušek si může vychutnat velmi kvalitní jemně drsný nářez i na novince, kterou hned v úvodu nakopává hit „Enraged“, nesoucí vše, co The Unguided představují. Podpis bratrů Sjunessonů, ať už na kytarových riffech, či na vokálních linkách growlu Richarda ve spojení s čistým zpěvem Rolanda Johanssona je signifikantním prvkem nejen celého alba, ale celé kapely a je přesně takový, jaký fanoušci očekávají.
Stejně jako na přecházejících počinech patří raná tvorba Sonic Syndicate (kde působili tři z pěti členů The Unguided) ke stavebním kamenům kapely a např. ve skladbě „The Worst Day (Revisited)“ se místy otiskuje nejtvrdší album Soniců „Eden Fire“. The Unguided perfektně kombinují tvrdost s melodičností. Tu podtrhují i klávesové pasáže, místy zjemňující jinak řízné album jako třeba ve skladbě „Heartseeker“. „Black Eyed Angel“ už svým názvem deklaruje spojení s minulostí a také nejvíc připomíná klasické „Soníky“, „Phobos Bop“ svou řízností chytlavostí a silným refrénem vyčnívá nad ostatní.
Album se žene v tempu, které nedovolí vydechnout a přestože by se mohlo zdát na první poslech jednotvárné, zapříčiňuje to především fakt, že každá jednotlivá skladba by se sama o sobě mohla stát dalším hitem (mimochodem, co na začátku „Boneyard“ dělá to „Killing Loneliness“ od HIM?). Závěru desky konečně patří zpomalení v procítěné „Hate (And Other Triumphs)“, která je důstojnou tečkou za vymazlenou prací.
„Lust And Loathing“ je velmi šťavnatou nahrávkou, na jedničku prezentující směr, kterým se kapela chtěla již dávno vydat a ze kterého nemíní ustoupit ani o píď a je přesně tím, co si již v dobách minulých od těchto muzikantů fanoušci mohli přát. Jak říká samotná kapely - „Unguided we were, Unguided we will be“.
|
