Jasně se ukazuje, že návrat zpěváka Ladislava Křížka do Citronu byl pro kapelu řádným douškem extra silného životabudiče. Kapela totiž poslední léta působila spíše unaveným dojmem a od zhusta průměrného alba „Bigbítový pánbů“, kde zněla spíše jako spolek rockových vysloužilců, stále padala prohlášení o tom, že připravuje novou desku, ale kde nic, tu nic. Ale přišel Křížek, sestava se omladila a najednou to jde a fanoušek dostává během půl roku už druhé EP a na letošek je naplánované vydání celého alba „Rebelie rebelů“.
Pojďme si v rychlosti zrekapitulovat, co se za těch více než půl roku stalo. Koncem léta kapelu opustili čtyři její členové, dva skalní, dlouholetí, kytarista Jaroslav Bartoň a basista Václav Vlasák, se kterými odešli také druhý kytarista Jiří Šperl a zpěvák Fany Michalík. Domluva s Křížkem se proto jevila jako jediná možná, která odvrátí konec legendy. Odešlí členové si založili formaci s názvem Limetal a rozpoutala se menší mediální bouře, kterou ti méně chápavější příznivci přiživovali provoláními typu „tohle není Citron“ a podobně. Emoce ale postupem času vychladly a zůstala hudba. S tou má stále navrch Pařízkův a Křížkův Citron. A nejen z toho důvodu, že toho předkládá posluchačům nesrovnatelně více.
Ovšem, buďme upřímní, „Rebelie Vol. 1“ i „Rebelie Vol. 2“ přichází každá „jen“ se dvěma novými věcmi, což je ale asi v pořádku, protože naflákat deset věcí nevalné úrovně za měsíc na desku, to není žádné umění. Podívejme se tedy na to, jaká ta druhá „Rebelie“ vlastně je. Že se na ní budou recyklovat i věci z minulosti, bylo asi jasné. Proto je tady legendární duet „Kam jen jdou lásky mé“, který si střihli Křížek a zpěvačka Tanja už v osmdesátých letech. Ta současná verze je hutnější, což se vzhledem k moderním nahrávacím technologiím čekalo. Tím, že došlo ke zvukovému posunu, ale bohužel zmizelo tehdejší nablýskané kouzlo skladby, i když současná verze (s upraveným finišem) rozhodně není slabá. Jen je trochu jiná… Pak tu najdeme Tanjinu věc „Nad hlavou létá rock n´roll“ v živém provedení, kde je jasně znát, že věci ze zpěvaččina sólového repertoáru nejsou ani zdaleka tak nadčasové jako klasiky Citronu a přes práh moderní doby se jim přelézt prostě nedaří. A nakonec došlo i na recyklaci alba „Vypusťte psy!“ v podobě skladby „Hraběnky a hrabata“. Té pochopitelně Křížkův projev sedí mnohem více než někdejší tragická Michalíkova verze, ovšem výběr této skladby není až tak úplně nejzdařilejší, protože deska „Vypusťte psy!“ nabízela mnohem větší klenoty jako například titulní věc, ostrou „Kryzané“, výtečné „Snadné žití“ nebo takřka geniální baladu „Nezvaná“.
Ale teď k tomu nejdůležitějšímu a tím jsou dvě novinky. A to velice silné novinky. Bylo dodrženo schéma z první „Rebelie“, kdy se startuje rychlou věcí, v tomto případě „Na křídlech andělů“. Ta nepostrádá klasickou citronovskou melodiku a i přes trochu neohrabaný a místy zbytečně hrubý text, exploduje v totálně hitovém refrénu, který patří k tomu nejsilnějšímu, s čím kdy Citron přišel a může se směle zařadit do zlaté pokladnice i samotného Křížka. Třešničkou na dortu je dětský sbor, který ve finiši skladby podporuje v kramflecích pevného frontmana. Druhou novinkovou skladbou je pak pomalejší, zatěžkanější „Supi se slétají“, jenž se vrací do období majestátného „Radegasta“. Nejen melodikou, ale i celkovým velkolepě působícím duchem skladby , což umocňuje i Křížek svým emotivním projevem. Refrén pak svou monstrózností připomene slavný „Valašský rok“. Celkově se proto obě novinky dají považovat za velice zdařilé, stejně jako tomu bylo v případě minulého EP.
Citron je prostě v poslední době ve formě, což dokládá i vyprodané turné. Bude nutné formu ztvrdit regulérní deskou, ale obě EP o stavu kapely ledacos napovídají. Může se totiž stát, že pro českou rock/metalovou scénu bude mít „Rebelie rebelů“ dopad srovnatelný s vlivem „Radegasta“, ovšem zatím nepředjímejme…
|
