HOPES OF FREEDOM - Burning Skyfall
Hopes Of Freedom jsou velmi zajímavou kapelou. Jejich power-folk metal se totiž od ostatních spolků odlišuje specifickým tvůrčím uchopením, ve kterém je nejzajímavějším prvkem melancholický podtext. Ten o sobě dává vědět jednak ve sborech, které ve své smutnější náladě připomínají např. desku „Legacy Of Hate“ finských Celesty, jednak ve vokálních linkách zpěváka Lucase Lamberta, jehož hlasové zabarvení se nese na netradiční pop-punkové škále. V této souvislosti jsem si nejednou vzpomněl na skvělé Nory Keldian, ačkoli na tyto borce Francouzi přece jenom kus osobitosti ztrácejí. Hudební obsah alba „Burning Skyfall“ je příjemně poslechový a možná až příliš pohodový, k silnějšímu účinku mu chybí energické kopance, ať už technické (zvuk je spíše průměrný) nebo rytmické (svižnější akcelerace songů „Heart Of Unison“ či „Towards The Last Daybreak…“ je vzácnou výjimkou). Skladby většinou táhne jeden melodický motiv, který vždy neoplývá dostatečnou atraktivitou. Chytlavé body tak musíme hledat jinde. Např. v několika příjemných sólových partech („Hearts In Unison“, „Human Era“…), jež ve své procítěnosti dokonce atakují art-rockové mety („Blood Adiction“), nebo právě ve zpěvu, který ve spojitosti s textem nejednou dramaticky brnkne o emotivní strunu (zejména tklivý úvod písně „My Shattering Burden“). Právě tyto momenty odlišují francouzskou kapelu od zbytku scény a nabízejí zajímavou alternativu pro všudypřítomný powermetalový spektákl.
6,5/10
YouTube ukázka - Oft Go Astray
GABRIELS - Fist of the Seven Stars Act 1 - Fist of Steel
Gabriels je jméno hudebníka, jehož vize jsou vpravdě velkolepé. K jeho novému počinu, který je prvním dílem zamýšlené trilogie, přizval téměř dvě desítky hostů, pročež zde máme čest s další metalovou operou. Album s pekelně dlouhým názvem „Fist of the Seven Stars Act 1 - Fist of Steel“ obsahuje dvanáct skladeb o celkové stopáži sedmdesáti minut. Což je dost, na druhou stranu autorovi nelze upřít schopnost napsat velmi líbivé melodie, ať už baladické („Break Me“, „To Love, Ever Invain“ a zejména vrcholná perla „Revenge Invain“) nebo hymnicky powermetalové (zbytek). Samozřejmostí jsou pikantní sóla a symfonicko-neoklasické prvky, jež nejednou připomenou Tolkkiho Stratovarius. Občas sice skřípnou zpěvy nebo vokální linky, celkově jde ale o dílo zdařilé a v několika momentech přímo výjimečné. Jenže vše má jeden zásadní háček, lépe řečeno hák. Gabriels si nedokázal pohlídat zvukovou produkci a svoji jistě náročnou práci tím definitivně shodil do jámy zapomnění. Je to smutné, za optimálních okolností by šlo o vynikající desku, která by se za honosný přívlastek „metalová opera“ nemusela vůbec stydět. Kvůli bídnému soundu je ale vše nenávratně ztraceno. Opravdu škoda.
6,5/10
YouTube ukázka - preview
SOLE SURVIVOR - Sole Survivor
Titul „Sole Survivor“ si možná leckdo z vás spojí s německými Helloween, kteří takto pojmenovali jednu skladbu na albu „Master Of The Rings“. Je to ale zároveň název nové americké party a jejího eponymního EP, se kterým v březnu vstoupila na powermetalovou scénu. Domovskou zemi bychom ale dle hudebního charakteru písní hádali marně. Zde o US power nezavadíme, vše jede dle evropského, přesněji řečeno germánsko-severského mustru. Pokud se originality týká, tak zde rozhodně neobjevíme, ehm, Ameriku, nicméně kvalita je nesporná a každý „true heart melodic“ by si měl přijít na své. Kvarteto muzikantů si hoví v rychlém tempu, jež navíc často dopuje neoklasickými klávesami. Příjemně naladí již intro „Through The Gates“ s patřičně napínavou gradací. Po něm následuje čtveřice velmi slušných položek, s komplexním melodickým tahem, hymnicky laděnými refrény, sólovými nebo vokálními vychytávkami (včetně hostující zpěvačky Ashley Horn). Chcete-li se rychle zorientovat v tvorbě této party, zkuste kusy „Chasing Dreams“ a „Reborn“. Jde o dva vrcholy s tím, že zbytek obsahu nijak zvlášť nezaostává. Povedené EP!
7/10
YouTube ukázka - samply
|
