Přestože tahle hardrocková smetánka přišla od loňské desky „Revolución“ o dva zásadní členy, nezdá se, že by jí to nějak sebralo vítr z plachet. A to šlo o sólového kytaristu Richarda Fortuse a klávesistu Dizzyho Reeda, kteří dnes brázdí světová pódia v rámci comebackového turné „Not In This Lifetime“ svých domovských Guns N`Roses. Naopak od minulé desky se v The Dead Daisies naplno etabloval zpěvák John Corabi (ex-Mötley Crüe), na místo kytaristy po Fortusovi nastoupil někdejší nerozlučný parťák Davida Coverdalea z jeho Whitesnake Doug Aldrich. Kapele moc pomohlo jak turné po boku zmíněného Bílého hada, tak i samostatné koncerty, což vedlo k tomu, že se na The Dead Daisies dnes nahlíží jako na regulérní kapelu a ne jen jako na spolek zručných muzikantů, kteří v minulosti byli členy slavných kapel. A že je tahle parta při chuti, to jasně dokazuje i třetí deska „Make Some Noise“, která vychází jen rok po svém předchůdci, což je věc dneska takřka nevídaná.
Je asi jasné, jak album bude stylově znít. Tak zaprvé, dnešní doba nějaký překotným experimentům příliš nepřeje a za druhé, The Dead Daisies už jsou také pánové v letech, kteří nemají potřebu někomu něco dokazovat a hrají prostě to, co umí nejlépe. Prostě klasický americký hard rock, který je střižený prosluněnou Kalifornií osmdesátých let, zemitým, o dekádu starším blues samotných Aerosmith, to vše samozřejmě zabalené do výborného zvukového kabátku, který snese ta nejpřísnější kritéria. Vše je prostě profesionální, The Dead Dasies stále dávají ten prvotřídní hard rock s prstem v nose.
Sice trochu chybí Reed, protože klávesové mezihry, které předvedl třeba v takové „Mexico“ z minulé desky, byly jako pramen kříšťálově čisté vody a kvůli jeho absenci je novinka mnohem více kytarovější. Popravdě řečeno, není to až tak úplně na škodu věci, zprvu se může zdát sound trochu jednotvárnější, ale to je jen prvotní dojem. Celkově se totiž, stejně jako u obou předchůdců, jedná o desku velmi silnou, která má opět hitový potenciál, aniž by se musela zaprodávat módním trendům. „Make Some Noise“ je znovu kolekcí velice silných skladeb, které se, jak bývá v tomto ranku zvykem, skládají nejen z úderných kytar, dokonale poučených americkou ulicí, ale i ze zpěvných, stadionových refrénů.
Přestože tak stěžejní věc, jako byla na minulé desce zmíněná „Mexico“ se na novince nenachází, je zde přehršle silných kousků. To si stačí vzít hned úvodní trojici „Long Way To Go“, „We All Fall Down“ a „Song And A Prayer“, které v sobě koncentruje veškerou ryzí sílu klasického hard rocku. Pak rozhodně překvapí výtečný rvavý kytarový riff v „Mainline“, za kterou by se nestyděli ani Motörhead v nejlepších letech nebo skandovaná titulní věc. Kapitolou samou pro sebe jsou pak dvě vydařené coververze „Join` Together“ od The Who a „Fortunate Son“ z díly Creedence Clearwater Revival, z nichž se vydařila především druhá jmenovaná, kterou kapela opatřila takovým množstvím energie, že funguje snad ještě lépe než (už tak skvělý) originál.
The Dead Daisies tak očekávání splnili. Dá se říci, že kapela dosahuje s „Make Some Noise“ další své mety, kdy by už v blízké budoucnosti nemusela v halách vystupovat jen jako předkapela velkých jmen a na festivalech být řazena někam do půlky programu. Čili, kdo má rád klasický hard rock amerického střihu (ovšem zásadně ovlivněný ostrovní tvorbou sedmdesátých let) hraný s naprostou profesionalitou a dosud neměl s The Dead Daisies tu čest, měl by to hodně rychle napravit.
|
