RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...

RAGE - Afterlifelines
Nikde není psáno, že se to musí poslouchat...

MONTROSE - Montrose
z dílny hard rocku. Debutní fošna je skvělá,...

RAGE - Afterlifelines
6/10. Tak dlhý album NIKOMU netreba!

MOTÖRHEAD - We Are Motörhead
Jasne, ale to by sa dalo povedať aj o iných...

MOTÖRHEAD - We Are Motörhead
Možná proto, že skladby podobného ražení měli...

MOTÖRHEAD - We Are Motörhead
Za mňa veľká spokojnosť 8/10.Len neviem prečo sa...

RAGE - Afterlifelines
9/10

MONTROSE - Montrose
Montrose je fenomenální kytarista, jeho kytara...

SONATA ARCTICA - Clear Cold Beyond
Oproti předešlému zápisu "Talviö" jde samozřejmě...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Brutal Assault - 10.8.-13.8.2016, pevnost Josefov (4/4)

Čtvrtý den:
Poslední den festivalu odstartovali už v půl jedenácté tuzemští death metalisté Keep On Rotting a byl to budíček, jak se patří. Ostrá hudba, ostrý zvuk a hlas zpěvačky Daniely byl také řádně nabroušený. Její projev na pódiu byl živelný a divoký. Kapele to hrálo skvěle a kdo má rád opravdu brutální death metal s modernějším cítěním, měl by je zkusit. Jedna z top kapel žánru na festivalu. Hypno5e byli opravdu hypnotičtí. Jejich styl by se dal označit jako alternativní metal, protože hráli zvláštní kombinaci moderního metalu s řevem a post-rockovými plochami, ve kterých se stávali velmi jemnými. Občas zněli příbuzně s Katatonií a za moment se přeměnili v metalcoreovou bestii.

Eagle:
Po druhé hodině konečně vysvitlo více slunce a začali hrát Ektomorf. Charismatický zpěvák Zoli začal do fanoušků chrlit jednu pecku za druhou a i když tuhle bandu známe spíše z klubů, na otevřeném prostoru si určitě „maďarská Sepultura“ ostudu neudělala. Koneckonců ji letos v České republice ještě párkrát potkáme.

Téměř každý rok je na Brutalu alespoň jedna rap metalová parta. Letos jí byli Stuck Mojo. Tihle veteráni, hrající už přes dvacet let, přijeli s novým basákem a zpěvákem. Tomu šlo rapování dobře a kapela ho doprovázela šlapavou rytmikou a groove riffy. V závěru došlo i na legrácky, když se kapela ohlásila jako ZZ Top. Fanoušci na to zareagovali a tak místo pravého jména kapely skandovali právě ZZ Top. Zvědavý jsem byl na německou thrash metalovou legendu Holy Moses, v jejímž čele stojí veteránka ženského extrémního zpěvu Sabina Classen. A přiznávám, že hlavně díky ní se mi koncert nelíbil. Její vokál byl nesrozumitelný a nepříjemný. Hudebně pak Holy Moses sypali do lidí kvalitní thrash/death a podle pořádného kotle se líbili.

Eagle:
Těsně před půl šestou začali svůj set Eskimo Callboy, stále populárnější německá kapela hrající electronicore. Bizarní zjev, duo zpěváků a disco/techno vsuvky si užívala především mladší sorta posluchačů. Zbytek jen nevěřícně koukal, co se na tom pódiu odehrává. Kapela si samozřejmě byla vědoma svého postavení vůči ostatním, a tak nabídla to nejtvrdší ze svého repertoáru („Voodoo Circus“) a zároveň stačila zpropagovat své poslední album „Crystals“. Bohužel se naplnily mé obavy ohledně čistých vokálů. Sushi se sice snažil, seč mohl, ale častou faleš a zpěv pod tónem zamaskovat nedokázal. Vše pak doháněla instrumentální složka podpořená samply a naopak perfektními growly. Pig squealy pak byly naprosto luxusní záležitostí a běhal z nich mráz po zádech. Jako bizár a podvečerní oddechovka Eskima zafungovali. Velká míra zklamání ze zpěvu však převládá.

Insomnium už jsou velkou kapelou, což dokládalo ohromné množství lidí, kteří přišli na jejich show. Melodičtí death metalisté z Finska hráli především skladby ve středním tempu a sem tam až zavanula doom metalová atmosféra. Jindy se zase zdáli především díky šikovným kytarovým sólům až prog metaloví. Škoda nepříliš výrazného vokálu, který mě od dalšího poslechu této kapely odrazuje a brzy jejich set, alespoň pro mě, ztratil šťávu. To jejich krajané z Finska, to byla jiná energie. Moonsorrow přinesli na Brutal svůj pohanský black metal a i když si libují převážně ve veledlouhých skladbách, dokázali být nesmírně zábavní a energičtí. Přispíval k tomu i velmi pěkný zvuk a samotný výkon kapely. Především vokály zněly perfektně. Ať už ty extrémní nebo čisté. Rovněž sborové zpěvy se poslouchaly jedna radost. Jejich necelá hodinka utekla jako nic. A to platí i pro celý festival.

Možná teď budete nadávat, proč sakra nepíšu o Behemoth, Destruction nebo proč jsem minul Satyricon, Immolation nebo Abbatha. Jenže po Moonsorrow jsem již odjížděl a v předchozích dnech jsem prostě více kapel nestihl. Člověk musí i jíst nebo se bavit s přáteli, protože i o tom festival je. Potkávat fajn lidi a vychutnávat si festival jako takový. Letošní Brutal Assault se opět povedl. Pořád má skvělou atmosféru a jde vidět, že organizátoři na něm pořád pracují. Ne vše se povedlo, jako elektronické čipy, ale to se snad na příští rok vypiluje, aby nebyly takové fronty. Jinak však nemám, co bych vytkl. Tenhle festival je prostě velký metalový svátek a doporučuji ho každému navštívit.

Tomáš Marton             


Foto: Black Nikko


Vydáno: 20.08.2016
Přečteno: 2870x




počet příspěvků: 2

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
To mám na...22. 08. 2016 15:56 Supermartonátor
V sobotu byli...22. 08. 2016 15:40 Rainmaker


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.08898 sekund.