Nevím, zda touto vlastností oplývali hodonínští Like Fool již před dvaceti lety, ale pokud zpěvérista této kapely Slakh v následujícím rozhovoru vypočítává, jací jsou Like Fool dnes, zcela zjevně zapomněl zmínit položku vtipní. Následující řádky tedy berte nejen jako náhled do života vyzrálé kapely, ale i jako recept na dobrou náladu a nadhled. Mon Dieu!
Like Fool vloni načali třetí desetiletku své historie. Jak bys porovnal kapelu, která někdy v roce 1995 začínala, s tou, která funguje dnes, v čem jste jiní, v čem jste stejní? A který okamžik z vaší historie je pro tebe tím, na který nejraději zavzpomínáš?
Určitě jsme se hodně posunuli hudebně a to jak kvalitou, tak nápady a projevem. Největší změna je ale jinde! Z mladých, vlasatých, štíhlých, svobodných a bezdětných jinochů se stali zralí, proplešlí, pupkatí, ženatí s dvěma závazky, tatíci. (smích) Vzpomínáme (když si někdo vzpomene) mlhavě a s úsměvem na cokoli z minulosti, bylo toho hodně.
Zajímavostí je i fakt, že i přes ta dlouhá léta jste velice soudržná parta, ve které se nedochází ke kdovíjak častým personálním změnám. Prozradíš recept, co je z tvého pohledu tím zásadním, že vaše parta funguje bez nějakých (aspoň při pohledu zvenčí) třenic už třetí desetiletí v podstatě v konstantním složení?
Chutná nám pivo, máme (a to je asi hlavní) stejný smysl pro humor a kapelu pořád bereme jako koníček a zpestření. Je to prostě takový oddech a radost jak pro nás, tak pro naše fanoušky.
Vaše zatím poslední album „Mon Dieu“ jste vydali v loňském roce. Předcházela mu poměrně dlouhá studiová pauza, sice přerušená v roce 2011 épíčkem, ale přece jen to byla doba na Like Fool nezvykle dlouhá. Co tedy předcházelo vydání téhle desky, že to zabralo tolik času? A čím bys na tuhle desku nalákal někoho, ke komu se ještě nedostala?
Metallice to taky vždy trvá (smích) ! Ale vážně. Nebereme natočení a vydání nové desky jako nutnost, ba dokonce většina to bere spíš jako zbytečnost. Proto prostě sice tvoříme nové věci, ale do studia se s nimi neženeme. Hrajeme je lidem na koncertech. Po nějaké době se mi ale podaří zbytek osazenstva přesvědčit, že by bylo přece jenom vhodné tyto nové „šlágry“ zvěčnit aspoň pro památku a vzpomínku našim vnoučatům. A jestli je mezi deskami jeden rok nebo osm let, je vlastně jedno. Například máme nějaké nové věci i teď v rozpuku, ale jestli a kdy je nahrajeme je ve zvjózdach.
„Mon Dieu“ je venku víc než rok, takže jak na něj nahlížíš s odstupem? Dala ti něco tahle deska v tom smyslu, že sis řekl, že na případné další to musí být přesně tak, jako na „Mon Dieu“ nebo naopak, že by sis řekl „tak takhle už ne…“?
Líbí se mi pořád stejně, možná ale, že častým hraním na koncertech, kde hrajeme skoro všechno z „Mon Dieu“ má obliba k tomuto albu vzrůstá. „tak takhle už ne…“ si řeknu možná leda u počtu skladeb na desce a celkového času.
A už se ti honí hlavou myšlenky či nápady na případného následovníka „Mon Dieu“? Máš představu, kdy bys jej chtěl vydat?
Jak už jsem se zmínil, tak na nových evrgrínech se pracuje, ale kdy Ti pošlu nové CD fakt nevím (smích). Můžu ale už teď prozradit, že následovník „Mon Dieu“ se bude jmenovat „Mon Diableu“.
Poslední desku jste dělali v hodonínském studiu Paradox, panovala spokojenost? Budete další vaši nahrávku pořizovat pár metrů od domova nebo plánujete poohlédnout se po nějakém vyhlášenějším studiu?
No právě! Pár metrů a to doslova. Studio máme asi sto metrů od zkušebny a hned vedle oblíbená hospůdka! No, nenahrával bys tam? A taky za mnooohem větší peníz nahrát desku s podobným zvukem někde ve vyhlášeném studiu, z ruky a ve stresu (třeba časového), proč?
Like Fool tvoří chlapi už v letech, odráží se to nějak na tom, jak řešíte otázku koncertování kontra rodiny? Kde vás bude možné v nejbližší době vidět, jaké mají Like Fool pro nejbližší období plány? A jak to máte s návštěvností koncertů v době, kdy spousta muzikantů nadává, že lidi jsou stále línější a vyjma největších festivalů raději sedí doma?
Ano, rodiny zaberou hodně času, ale vždy se to nějak udělá. Ty baby si nás s tímto údělem už braly, takže mají smůlu (smích). …A co se koncertů týče, je fakt, že lidí chodí míň než dřív, ale je to taky tím, že nějaký fesťáček je dvakrát do týdne na každém rohu. Dřív toho bylo o hodně míň, a proto taky chodilo víc nadšených lidí. Ale souhlasím, že mladí jsou i trochu línější a rozmlsanější. Nám pomalu končí další letní sezóna, která byla, Satanu dík, výborná. Koncertů dost, lidí (až na pár výjimek) taky na tuto dobu hodně, za což patří všem dík. Rozjedou se samozřejmě zase kluby a kdo má zájem si zablbnout, tak si nás najde.
Co právě vrcholící letní sezóna, máš ještě chuť, náladu a čas na to podívat se na nějaké festivaly? Co tě během léta z těch hudebních akcí nejvíc zaujalo?
Kdy ž každý víkend někde fidláte a k tomu máte dva týdny volna na rodinnou dovolenou, tak už nezbývá čas se vydat na nějaký fest jen tak. Já osobně jsem, krom festivalů, na kterých byli Like Fool, na žádném nebyl už několik let a tak to asi mají i zbývající členovci. Pro mě je spíš podzim, zima a jednotlivé koncerty mých oblíbenců, kteří zamíří do naší republiky.
Jsi aktivním muzikantem už řadu let, v čem se podle tebe nejvíc změnila hudební scéna, je něco, po čem se Ti stýská z doby Tvých začátků, co už se dneska asi opakovat nebude a naopak, je v muzice něco, o čem si dneska říkáš, že je strašně fajn, že už Tě to potkat nemůže? Čeho bys ještě chtěl s Like Fool dosáhnout?
„Tenkrát“ to, co kapela vymyslela a hrála (kterákoli), žrali všichni pod pódiem, pařili, potili se. Teď je tolik druhů hudby, tolik různých žánrů, že se musíš jó moc snažit, aby byly tvoje skladby oblíbené a k poslechu. Je tu prostě vývoj, který nezastavíš. Teď třeba letí takový ten jakýsi „nový metal“, všichni mladí vypadají stejně (smích) (to my jsme ale byli taky všichni stejní (smích)), všichni to žerou, všichni to hrají. Já sice nerozeznám kapelu od kapely a písničku od písničky, páč mi to připadá vše stejné, ale neva, je to něco nového a za nějaký čas bude zase něco. Jediné a to velké mínus naší scény, je pro mě nespočet revivalových „kapel“. To když někdy vidím a (nuceně) slyším …….nechápu. No snad jediný, opravdu kvalitní revival je Pantera od kluků z Colp! (to chápu (smích))
Moje poslední otázka je obligátní – je něco, na co se tě nikdy nikdo z novinářů či fanoušků nezeptal a ty bys na to přitom rád odpověděl?
Ano, taková otázka existuje! Je to: „Je něco, na co se tě nikdy nikdo z novinářů či fanoušků nezeptal a ty bys na to přitom rád odpověděl?“ A to se mi právě splnilo a já rád odpověděl (smích). Za celý Like Fool Vám dík a přeju hromadu čtenářů. Čtenářům přeju hodně dobré (ať už jakékoli) muziky.
|
