Úspěch, kterého dosáhla deska „Difficult To Cure“ v domovské Anglii (s výsledným třetím místem v hitparádě) Ritchieho Blackmorea alespoň na chvíli uspokojil. Měl tedy za to, že směr, kterým vykročil s novou sestavou byl správný, přestože „Difficult To Cure“ se opět plně nepodařilo prorazit ve Spojených státech, po čemž Blackmore úpěnlivě toužil. Vzdát tento cíl ale nechtěl, i když se deska vyšplhala jen na padesáté místo hitparády. Blackmore nejenže nezačal metat kolem sebe blesky a házet vinu na jiné, sblížil se dokonce s Turnerem, který se spolu s nesnášenlivým kytaristou zapojil i do komponování, ve kterém byl třetím borcem do party stále basista Roger Glover.
Bez změny v sestavě se ale příprava nové desky, pro kterou bylo vybráno pojmenování „Straight Between The Eyes“, stejně neobešla. Najednou se v britských rockových časopisech Kerrang! a Sounds objevila strohá informace, že klávesista Don Airey už není členem kapely. Když se podíváme na výčet Aireyových aktivit té doby, není se co divit. Klávesista totiž parelelně s Rainbow působil rovněž u Michaela Schenkera, Garyho Moorea, Cozyho Powella a Ozzyho Osbournea, což se zaprvé nelíbilo Blackmoreovi, ale i samotného Aireyho takový zápřah vyčerpával. Proto se rozhodl své místo kapele přepustit americkému mladíčkovi Davidu Rosenthalovi, kterému v době nástupu do kapely bylo pouhých dvacet let. Tedy třetí Američan v kapele…
Natáčelo se také za mořem, konkrétně v kanadském Quebecu, kam se kapela odebrala začátkem tuhé kanadské zimy v prosinci 1981. Tentokrát už byl Turner plně připuštěn ke skládání, když se společně s Blackmorem podílel na všech devíti skladbách, které se nakonec na desce objevily. Je s podivem, že Glover trochu ustoupil do pozadí, přestože stále držel producentské otěže. Právě jeho producentská práce dělá alba, která s kapelou nazpíval Turner, stylově dosti podobná a je vidět, že kapele se její nová tvář na pomezí hard rocku a AOR zamlouvá.
Oproti „Difficult To Cure“ se tentokrát odstartovalo v tvrdém stylu, i když recept, že dvě nejsilnější skladby patří na začátek desky, byl dodržen i v případě „Straight Between The Eyes“. Desku proto otevírá rychlopalná „Death Alley Driver“, která jako kdyby chtěla ukázat mladíkům z Nové vlny britského heavy metalu, kde leží kořeny jejich hudby. I když Blackmore údajně sázel právě na tuhle skladbu, hitem desky se stala následující „Stone Cold“, kterou také vydavatelská firma zvolila jako první singl alba. „Stone Cold“ je pravděpodobně nejznámější skladba z celé Turnerovy éry a zároveň výborná ukázka tehdejší komerční rockové scény, kam se Rainbow už pomalu řadili.
Stejně jako „Difficult To Cure“ není „Straight Between The Eyes“ albem bez slabých míst, protože munice, kterou Rainbow měli k dispozici, už nebyla zdaleka tak třaskavá jako v sedmdesátých letech. Právě proto věci „Tite Squeeze“, „Power“ a „Rock Fever“ působí z dnešního pohledu už hodně zastarale a bez energie a i když ostatní skladby je v konečném účtování vyvažují natolik, že se v případě „Straight Between The Eyes“ jedná o nejlepší desku této třetí éry Rainbow, ovšem v porovnání s prvními třemi alby přece jen až tak úplně neobstojí.
Přesto se kromě úvodní dvojice „Death Alley Driver“ a „Stone Cold“ najde více velice silných skladeb. K nim určitě lze zařadit titánská balada „Tearin` Out My Heart“, vcelku vtipná „Miss Mistreated“, věnovaná Davidu Coverdaleovi (pro neznalé, Coverdale na desku Deep Purple „Burn“ z roku 1974 nazpíval skladbu „Mistreated“), na které se autorsky podílel i novic Rosenthal a především závěrečná monstrózně epická „Eyes Of Fire“. Ta odkazuje k nejlepší kouskům diovské éry a její finiš protkaný orchestrálními motivy je naprosto dechberoucí.
Amerika po vydání desky, ke kterému došlo v červnu 1982, ukázala svou vlídnější tvář a vzala na milost singl „Stone Cold“, který se za mořem stal nejznámější skladbou Rainbow, když ji do rotací zařadila i mainstreamová rádia. Přesto se další průlom už nekonal, i když je „Straight Between The Eyes“ další výborná deska kapely. Z dnešního pohledu sice nezafungovala tak dobře jako třeba „Rising“ nebo „Long Live Rock n` Roll“, ale i tak je její poslech stále příjemnou záležitostí. I následné turné patří k těm vydařenějším a co se týče éry s Turnerem, byla právě zde kapela na vrcholu.
|
