Jak asi tak nejlépe zhodnotit právě uplynulý rok? Byl asi všechno jiné než klidný a to se teď nebavíme o mezinárodní situaci nebo tuzemské politické garnituře, ale o striktně hudebních záležitostech. Scénou totiž cloumalo pár opravdu nechutných sporů, čím dál častěji si někdejší spoluhráči vjíždějí do vlasů, ale pak dochází i k různým comebackům, o kterých si člověk před časem ani netroufl přemýšlet. Jedno ale roku 2016 upřít rozhodně nelze. Dal totiž světu několik skutečně skvělých alb. A ne vždy v tom měly prsty ty největší kapely, přestože i pro ně byl loňský rok přínosný.

Album roku:
1. THE ANSWER – Solas
…za to, že udělali nad jiné zajímavou desku, se kterou se odprostili od klišé, která jejich tvorbu dosud provázela. Nastoupili velice zajímavou cestu, která snad bude mít zdatné pokračování.

2. THE DEFIANTS – The Defiants
…za to, že po řadě let v latenci někdejší spojení z Danger Danger opět funguje a předkládá velice svěží kolekci jedenácti vzácně vyrovnaných věcí, novodobých perel AOR, koketujícího s hard rockem a hair metalem.

3. METALLICA – Hardwired… To Self-Destruct
… za to, že natočili nejlepší věc od Černé desky. Album, které s každým poslechem dokázalo růst a nabízet nečekané zážitky. Z ponejprve nevýrazné, nudné a zdlouhavé desky vykvetla klasika metallicovské diskografie.

4. VOLBEAT – Seal The Deal And Let`s Boogie
… za to, že úspěšný vzorec sice vynalezli už dávno, ale v současnosti jej vybrousili k dokonalosti. Volbeat se tak jeví jako nevysychající studnice hitů.

5. PRONG – X (No Absolutes)
… za to, že Tommy Victor ani náhodou se svými Prong nevzpomíná na někdejší úspěchy a dokáže se svými novými alby hrdě konkurovat těm ze zlaté éry..

6. BLUES PILLS – Lady In Gold
… za to, že retro šedesátých a začátku sedmdesátých let neznělo nikdy tak přitažlivě. Za to, že svou hudbu dokázali udělat velice zajímavou.

7. THE CULT – Hidden City
… za to, že ani tentokrát nenechali spát své nejsilnější zbraně a jejich hudba je zase pulzujícím mysteriózním zážitkem..

8. Dee SNIDER – We Are The Ones
… za to, s jakou grácií se vypořádá tenhle rtuťovitý frontman Twisted Sister s moderní hudbou a za to, že prostě odmítá zestárnout.

9. ANTHRAX – For All Kings
… za to, že už asi nikdo nevěřil, že se mohou rovnat svým nejlepším dílům a po „Worship Music“ dokázali vytvořit zase velice, velice silné album.

10. Glenn HUGHES - Resonate
… za to, že prostě na co Glenn Hughes sáhne, to se mu daří. Tohle je pořádný kus moderní hardrockové hudby. Navíc mimořádně povedený.

11. SPIRITUAL BEGGARS – Sunrise To Sundown
… za to, že kdyby Deep Purple točili po „Come Taste The Band“ takováto alba, rozhodně bychom se od nich dočkali ještě velkých věcí.

12. ENUFF Z`NUFF – Clowns Lounge
… za to, že ze starých nahrávek, pořízených, pravda, v jejich nejsilnějším obdboí, dokázali udělat desku, která je možná nejlepším zápisem v jejich diskografii.

13. METAL CHURCH - XI
… za to, že dokázali zúročit návrat Mikea Howea a ukázali, že jméno Metal Church ještě nepatří na smetiště dějin.

14. WOLFMOTHER - Victorious
… za to, že v sobě znovu dokázali najít hitmakery a novou desku tak napěchovali materiálem, který snese přísnější kritéria.

15. BON JOVI – This House Is Not For Sale
… za to, že ani po odchodu Richieho Sambory nepadli na kolena a opět udělali desku, která přece jen světu několik těch hitů dá.

16. THE ROLLING STONES – Blue And Lonesome
… za to, že se na samém sklonku kariéry vrátili ke svým nejryzejším kořenům a za to, že ještě mají slyšitelně velkou radost ze společného hraní.

17. Kee MARCELLO – Scalling Up
… za to, že připravil nejlepší album od svého (nuceného?) odchodu z Europe. Deska upozorňuje na jeho největší přednosti. Jak jako kytaristy, tak i skladatele.

18. TYGERS OF PAN TANG – Tygers Of Pan Tang
… za to, že jen málokterá kapela z NWOBHM dokáže dnes udělat poutavou desku, která nezní zatuchle a není zapikována někde v roce 1982.

19. THE DEAD DAISIES – Make Some Noise
… za to, že i po ztrátě dvou zásadních členů (těmi Richard Fortus a Dizzy Reed bezpochyby byli) přišli s ostrou deskou a silnými nápady, jako by se nechumelilo.

20. RECKLESS LOVE – InVader
… za to, že i když je zde znát mírný sešup dolů, má deska některé skvělé momenty, za které by jiné kapely daly bůhvíco.

Kapela roku:
1. METALLICA
… pochyboval by snad někdo…?
2. GUNS N`ROSES
... za reunion v neskutečné síle, za turné „Not In This Lifetime“.
3. BON JOVI
… za to, že si svůj vysoký standard drží i po Samborově odchodu.
4. VOLBEAT
… za to, že jako jedna z mála kapel z Evropy válcuje i Ameriku.
5. THE ROLLING STONES
… za to, že i ve vysokém věku je hudba pořád baví a neustále to dokazují.

Skladba roku:
1. Zakk WYLDE – Lost Prayer
… za to, že i takový drsňák jako Zakk Wylde má duši.
2. METALLICA – Moth Into Flame
… za to, že právě v této skladbě ukázali pravou podstatu své nezměrné síly.
3. HEART - Two
… za práci s melodií, jak ji umí jen sestry Wilsonovy.
4. VOLBEAT – For Evigt
… za to, jak se dá složit naprosto funkční hitovka.
5. THE DEFIANTS – Underneath The Stars
… za nejlepší AOR loňského roku.

Zpěvák roku:
1. Axl ROSE (GUNS N`ROSES, AC/DC)
… za to, že loňský rok byl prostě jeho!
2. Glenn HUGHES (BLACK COUNTRY COMMUNION)
… vlastně pořád za to samé. Glenn umí...
3. Mick JAGGER (THE ROLLING STONES)
… za to, jak stále mladě zní,
4. Joey BELLADONNA (ANTHRAX)
… za to, že i ve svých letech stále dokáže pořádně zatlačit na pilu
5. Sully ERNA (GODSMACK)
… za jeho polohu na sólové dráze

Kytarista roku:
1. Joe BONAMASSA (BLACK COUNTRY COMMUNION)
… za to obrovské bluesové cítění.
2. Tom MORELLO (PROPHETS OF RAGE)
… za to, že je stále inspirující jako v dobách Rage Against The Machine.
3. Andy TIMMONS (THE ANDY TIMMONS BAND)
… za to, že ukazuje, že i v hair metalu se najdou „guitar heroes“..
4. SLASH (GUNS N`ROSES)
… za to, že pochopil, kde je jeho místo a náležitě to ukazuje
5. Rick NIELSEN (CHEAP TRICK)
… za to, že svou kapelu žene dál s velikou chutí.

Basista roku:
1. Leif EDLING (CANDLEMASS)
… za to, že Candlemass opět stojí na jeho umu
2. Robert TRUJILLO (METALLICA)
… za to, že by tu byl, i kdyby nehrál v Metallice.
3. Flea (RED HOT CHILI PEPPERS)
… za to, že kvůli němu je stále na Redhotech co poslouchat.
4. Wolfgang VAN HALEN (VAN HALEN, TREMONTI)
… za to, že dokáže zúročit talent, který zdědil.
5. Miloš Doležal jr. (MILOŠ DODO DOLEŽAL)
… za to, že minimálně v tuzemských podmínkách o něm můžeme říct to samé, co o Van Halenovi.

Bubeník roku:
1. Chris SLADE (AC/DC)
… za to, že je to pořád neuvěřitelná bubenická mašina.
2. Charlie BENANTE (ANTHRAX)
… za to, že Anthrax by bez něj nebyli to, co jsou.
3. Gene HOGLAN (TESTAMENT)
… za to, že pro Testament znamená proud živé vody.
4. Lars ULRICH (METALLICA)
… za to, že pro Metallicu je to jediný možný bubeník.
5. Vinny APPICE (LAST IN LINE)
… za to, co všechno pro rockovou hudbu dělá.

Objev roku:
1. THE ANSWER
… za to, že udělali něco pro to, aby byli skutečně objeveni.
2. THE DEFIANTS
… za to, přišli s debutem jako hrom.
3. KAATO
… za to, klasický hard rock nebo glam metal hrají s lehkostí sobě vlastní.

Zklamání roku:
1. Opět velké množství úmrtí muzikantů, kteří ještě měli co nabídnout...
2. Vztahy na hudební scéně
...za to, že se prostě někdo nedokáže domluvit a vznikají z toho jen trapnosti
3. Znovu se neměnící dramaturgie řady tuzemských festivalů
… za to, že je to prostě pořád to samé dokola. Už to začíná být dost trapné. A letos bude ještě hůř.

Potěšení roku:
1. Koncert AC/DC s Axlem v Praze. ...nikdo tomu nevěřil a bylo to skutečně dobré
2. Nová tvář CITRONU
...tak svěží album jako „Rebelie Rebelů“ asi čekal málokdo.
3. Největší legendy ještě žijí
… když ještě nová alba mají The Rolling Stones, Deep Purple a další, tak ještě není tak zle.

Osobnost roku:
1. Axl ROSE (GUNS N`ROSES, AC/DC)
… za to, že loni stál v čele dvou z největších kapel světa.
2. Tony IOMMI (BLACK SABBATH)
… za to, že i s podlomeným zdravím stále ještě vyjel na cesty.
3. Duff McKAGAN (GUNS N`ROSES)
… za to, že právě jemu můžeme vděčit za comeback GN`R.
4. Angus YOUNG (AC/DC)
...za to, že i přes nepřízeň osudu, ještě (možná naposled) rozpohyboval AC/DC.
5. Kirk HAMMETT (METALLICA)
… za to, že jako frajer v pozadí nahrál loni tolik úchvatných sól.