Kdo si pamatuje šestnáct let starou desku „Mutant Star“ od Demimonde, ať zvedne ruku. Moc vás asi nebude a já jí také zvednout nemohu, protože jsem donedávna neměl tušení o existenci této tuzemské bandy, která vznikla už v roce 1996, avšak příliš toho od té doby nevydala. Vlastně jen zmíněnou „Mutant Star“, jedno demo a pár singlů.
Demimonde natočili svou druhou desku „Cygnus Oddyssey“ a pojali ji skutečně netradičně. Obal desky je velký jako DVD a skrývá mnohostránkový booklet a především komiks! Což je poměrně unikátní a nutno říct, že jde o komiks velmi povedený, o který se postaral Adam „Eidy“ Pelda. Kresba komiksu je velmi kvalitní, barvy jsou syté a působí na oči příjemně. Kdo má rád space opery, přijde si na své. Hlavní hrdinka připomíná legendární Barbarellu (krásná, spoře oděná a kvalitními duc partiemi vybavená bojovnice) a v příběhu nechybí trocha erotiky, trochu víc krve a epičnost.
K hudbě samotné lze říci, že se povedlo navodit atmosféru, která s vesmírným příběhem naprosto koresponduje. Především klávesám, syntezátorům a efektům se vydařilo vykouzlit pocit, že jste v kdesi v galaxii. Demimonde jsou ale především o brutálních bicích, salvách riffů a extrémnímu zpěvu. Death metal tu plení a drancuje posluchačovi uši, ale to je přesně to, co fanoušek extrémního metalu potřebuje. Není to však death metal přímočarý, nýbrž pořádně klikatý a složitý. Po prvním poslechu jsem skutečně nevěděl, kde mi hlava stojí. Demimonde měli evidentně mraky nápadů, které by vystačily i na víc než jednu desku, zde jsou však pořádně koncentrované. Někdy je to však i na škodu, protože hudba působí až chaoticky. Na druhou stranu je zde plno záchytných bodů a především momentů, které vám rychle uvíznou v paměti, a budete se k nim chtít vracet. Občas kapela i zvolní a dostanou šanci čisté vokály nebo melodičtější pojetí metalu. Někdy mi kapela připomene starší desky Septicflesh (především zabarvením growlu) nebo domácí Return Of Innocence.
Nechybí magická a temná mezihra v podobě „Data Breed“, kde Demimonde ukazují, že mysleli na každý detail desky. „Cygnus Oddyssey“ je totiž velmi vyrovnané album, kde není slabá položka a i přes svou hudební extrémnost dává posluchači prostor se nadechnout a tvrdé pasáže si skutečně užít. Jindy Demimonde působí téměř jako avantgardní kapela a v hlavě se mi sepne kontrolka s názvem Arcturus.
„Cygnus Oddyssey“ je rozhodně pozoruhodný počin, který si zaslouží pozornost. I přes svou složitost a místy i krkolomnost se deska poslouchá velmi dobře a budete se k ní rádi vracet. Už jen pro tu dokonalou sci-fi atmosféru. Tohle vesmírné dobrodružství se povedlo.
|
