Na tuzemské rockové scéně bylo loni jen málo jmen tolik skloňovaných jako název kapely Citron. Ta už odpočítává čtyřicet let od svého vzniku, ovšem její aktuální album "Rebelie rebelů" dokazuje, že i tato legenda se s časem umí poprat důstojně. Proto také přišel čas vyzpovídat bubeníka a kapelníka v jedné osobě, Radima Pařízka. Už jen proto, že v Citronu působí ze všech jejích členů nejdéle, tedy od konce sedmdesátých let, ale také proto, že po personálním zemětřesení v roce 2015 zůstal jediným, kdo udržel jméno Citronu v povědomí. Jelikož rozhovor je obsáhlý, rozhodli jsme se jej rozdělit na dvě části. Tady je ta první...
Nevadí, že tykám? To rockeři dělají, ne?
Samozřejmě!
Citron si ke svému logu na obal desky vetknul přídomek Metal legend. Má vůbec právo něco takového používat?
Nás takto už před časem označila bigbítová veřejnost včetně fanoušků. Jen jsme to převzali. Já myslím, že každý rockový fanda, který zná dobře historii bigbítu a potažmo metalu u nás, s tímto spojením nemůže mít žádný problém. Když jsme jeli nedávno turné „Souboj Rebelů“ společně s Jardou Kronkem, Dodem a Alešem Brichtou, tak kluci se shodli, že Citron byl průkopníkem metalu a všem v době totality pomáhal vyšlapávat trnitou cestu nahoru. Asi nikdo dnes nepochybuje o tom, že „Plni energie“ byla první heavy metalová deska v Československu. Ostatně dlouhodobě reakce fandů na našem webu vyznívají ve stejném duchu. Zařadili si nás tak.
Asi se shodneme na tom, že "Rebelie rebelů" je nejtvrdší deska Citronu vůbec. Podle mě za to může příchod jak Ladislava Křížka, tak i mladších kytaristů. Jenže o "Rebelii rebelů" se mluvilo dávno předtím, než bylo jasné, že bude fungovat tahle sestava. Jak ta deska měla vypadat třeba v roce 2013, 2014?
Když jsem na Standově pohřbu v dubnu 2013 dostal nápad na první píseň a začaly se mi do hlavy samy od sebe sypat nápady, okamžitě mě napadl i název a téma desky. Přinesl jsem první tři, čtyři skladby, ale kluci je hanili a říkali, že jsou divné a nesedí jim. Přesně se jednalo o skladby „Supi se slétají“, „Na křídlech andělů“, „Píseň ztracených“ a „Jednou“. První tři jmenované jsou soudě podle reakcí fanoušků jedny z nejlepších na desce, "Píseň ztracených" se mezitím stala megahitem. Na Youtube má už kolem čtyřista tisíc shlédnutí. Myslím si s odstupem, že s dřívější sestavou by nemohla vzniknout tak energií nabitá, dobrá a tvrdá deska. Ale to je můj názor. Časem a reakcí fandů i odborné veřejnosti se však více méně potvrzuje.
Jak jsou tedy rozděleny skladby na albu? Některé ("Kain a Ábel", "C‘mon", "Schoulená") zní vyloženě křížkovsky, jiné ("V řetězech spoutaní", "Rebelie rebelů") zase naprosto pařízkovsky.
A přesně v tomhle tkví kouzlo desky. V té její pestrosti a barevnosti. Láďa má typický „křížkovský“ skladatelský rukopis, který byl slyšet už kdysi v „Krásce a Radegast“ nebo v „Setkání s Radochem“.. Někteří fandové tvrdí, že jeho písně připomínají Kreyson, ale to je v pořádku. Aspoň nemůže nikdo zpochybnit, že by je Láďa nesložil. Stejně tak já mám zase svůj originální styl komponování. Jednu věc složil ještě kytarista Djordje Erič a ta je zase úplně jiná, než všechny ostatní. Přes svou pestrost podle mě drží deska skvěle pohromadě a jednotlivé styly se dokonale doplňují.
Myslíš, že se podařilo oživit ducha "Radegasta"? Dá se vůbec "Rebelie Rebelů" s tímto albem srovnávat?
Když jsme před rokem avizovali, že chceme navázat na "Radegasta", nemysleli jsme tím to, že budeme tvořit podobné riffy a postupy. Chtěli jsme se jen vrátit k tvrdosti heavy metalu, tedy k tvrdosti, jaká byla na Radegastu. Máme rok 2017 a nemůžeme a ani nechceme zastavit se v čase a tvořit retro muziku osmdesátých let, i když se tomu asi úplně nevyhneme. Přesto je na "Rebelii" spousta poznávacích znamení nejen z "Radegasta", ale i z "Plni energie". Snad se nové album rovnoprávně zařadí k těmto dvěma zásadním. Přál bych si to.
A vůbec proč vlastně "Rebelie rebelů"? Má to nějaký hlubší význam?
Vše jsem podrobně vysvětlil už na bookletu desky. Když jsme v sedmdesátých letech začínali, dělali jsme bigbít hlavně z lásky a přesvědčení, ale také z revolty proti režimu a všem špatnostem doby. Potom jsme se dostali na vrchol, vyprodávali haly, měli zlaté desky, potěšili naše fanoušky, ale co se nám vlastně podařilo tou naší revoltou změnit? Téměř nic! Proto jsem si řekl, pojďme do toho po hlavě ještě jednou a pokusme se ještě naposled něco změnit. Zapalme symbolicky kytary a pojďme do ještě větší rebelie než dříve, do rebelie na druhou, do "Rebelie rebelů"!
Ať chci nebo ne, prostě se musíme dotknout toho léta roku 2015. Bylo o tom toho napsáno hodně, vyšlo mnoho prohlášení. Už se atmosféra alespoň trochu zklidnila?
Z naší strany jsme situaci nikdy nevyostřovali. Stačí se podívat na diskuze na našem facebookovém profilu, kde naše fanoušky (kterých mimochodem přibylo od rozpadu staré sestavy deset tisíc), tento spor vůbec nezajímá a zajímají se pouze o muziku. Přesto se tam snaží občas někdo tento spor znovu a znovu vyvolávat. Oproti tomu na profilu bývalých spoluhráčů si můžeš přečíst jen urážky a posměšky směrem k Citronu. Každý nechť se prezentuje po svém, my se díváme hlavně dopředu a nikoho neurážíme.
Jak vůbec došlo ke znovuangažování Ladislava Křížka? Byl to tenkrát blesk z čistého nebe, protože nikdo ani nepřemýšlel nad tím, že by Křížek znovu zpíval v Citronu.
Už se budu opakovat a nerad se k tomu stále vracím. Někdy v červenci 2015 proběhla schůzka za účasti Pragokoncertu ohledně turné a tam postupně všichni spoluhráči kromě Šperla prohlásili, že v Citronu už hrát nechtějí. Vašek toto dokonce tvrdil už dva měsíce předtím. Teprve později mi došlo, že to byl předem připravený puč, jak mě vystrnadit z mé vlastní kapely. Začátkem srpna jsem proto oslovil Láďu a ten, aniž by vůbec tušil, co se v Citronu děje, mou nabídku po chvíli přijal. Ostatně Citron byl vždy kapelou dvou zásadních zpěváků Standy a Ládi. Postupně se v kapele střídali a nazpívali s ní dvě zásadní alba. Tak se to děje kontinuálně i nyní.
Když se hledali muzikanti, v době, kdy jsi Citron tvořil vlastně jen ty a Křížek, neuvažoval jsi o tom, že by mohl přijít někdo, kdo byl členem už v minulosti? Někdo z dob "Vypusťte psy" nebo "Sexbomb"?
Ano, dokonce s námi pár dní zkoušel a tvořil Libor Kozelský, který si chudák musel před léty protrpět podobnou nevraživost od spoluhráčů jako já. Nakonec usoudil, že by pro něj časté koncertování a natáčení byl velký zápřah a tím pádem zásah do soukromého života, tak nabídku s díky odmítl. Ovšem nejprve jsme měli pokračovat s Jurou Šperlem. Po celou dobu mě i Jirkovi Daronovi tvrdil, že pokračuje s námi. Dokonce k nám přijel do studia s plnou výbavou, přichystaný na společné focení a natáčení. Na poslední chvíli však záhadně otočil a změnil svůj postoj. Nakonec se ukázalo, že náš studiový zvukař a producent Djordje Erič je velice dobrý kytarista, tak jsme ho vzali. Pavla Hanuse a Jirku Raina zase doporučil Láďa.
Je zhruba čtvrt roku od vydání desky. Spnila očekávání?
Zrovna tento týden se umístila v žebříčku prodejnosti IFPI mezi všemi českými i zahraničními interprety na skvělém 13.místě (rozhovor probíhal začátkem února, pozn. red.). Stále po dva měsíce od vydání boduje v první či druhé desítce prodejnosti.Takže věřím, že očekávání nejen splnila, ale dokonce předčila. Na podzim jsme jeli již zmiňované turné „Souboj Rebelů“ s hosty a odehrávalo se většinou v plných halách od 1000 do 3000 fandů. Jen tam jsme prodali přes tisíc nosičů!
A co turné Souboj rebelů? Mimochodem, byl to velice chytrý tah spojit takové lídry někdejší české metalové scény. Kronka, Doležala, Brichtu, Křížka…
Ten nápad jsem dostal někdy na podzim 2015, kdy jsme si volali s Dodem a musím říct, že celá realizace stála obrovské úsilí nejen nás, ale hlavně pořádající agenturu Pragokoncert. Na jaře chystáme pokračování tohoto úspěšného klání a chtěli bychom sestavu rebelů trochu obměnit, aby se vystřídalo co nejvíce kapel, které zásadnějším způsobem tvořily dějiny českého metalu. Nyní na jaře pojedeme další turné v rámci „Souboje rebelů“ s německými souputníky Axxis a Tanjou, která bude kromě Citronu vystupovat i ve svém novém projektu se svou kapelou.
Chcete se dozvědět, jak to bylo s deskou "Obratník raka"? Jak divoce probíhal v Citronu konec osmdesátých let? Bude současná spolupráce s Ladislavem Křížekm trvalejšího charakteru? Již zítra druhá část rozhovoru s Radimem Pařízkem...
|
