Přerod dokonán? Už když folkáči Žrec přišli po čtyřletém odstupu se svým druhým albem „Paměti“, bylo znát, že nechtějí jen pokračovat v tom, co stvořili na prvotině „Žertva“. Nicméně proti tomu, jaký posun přišel po další pětiletce s aktuálně vydaným EP „Klíč k pokladům“, to tehdy nebylo kdovíjak dramatické. Jistě, ono to může souviset s tím, že i v sestavě kapely došlo k výrazným změnám, když na svých postech zůstali jen kytarista Torham s bicmenem Sarapisem a z té party, která nahrála „Klíč k pokladům“, mají zpěvák Styrbjörn a houslista Thar status hostů. Tou nejzásadnější zprávou o „Klíči k pokladům“ pak je ta, že celá nahrávka se nese v duchu epické a náladotvorné melancholie.
Pro pamětníky „Pamětí“ bude hledání současného výrazu kapely asi nejsnadnější s odkazem na zadumaný „Vítr v polích“, či na pomalejší pasáž skladby „O Bídě“. Zhruba v těchto intencích se nese kompletní nová čtveřice skladeb, přičemž intro s báječným názvem „Uvedení“ a „Řeka domova“ jsou jednak ryze instrumentální, jednak samotné „Uvedení“ výrazově plynule přechází do titulní skladby. Pro výraz kapely je také velmi zásadní Styrbjörnův projev, který v obou zpívaných skladbách je velmi civilní, až vypravěčsky zklidňující, přesně tomu odpovídá i nálada celého alba. Výhodou Žrec je fakt, že jejich skladby nejsou statické, i přes tu poměrně sevřenou a neprostupnou náladu se pořád něco děje, velmi silnou zbraní je pak typicky folkové zapojení lidových nástrojů (flétny, brumle, housle), v tomto případě zejména píšťalky jsou schopny tu posmutnělou atmosféru ohromně odlehčit. Soudržnost desky v podstatě brání tomu zdůrazňovat některou ze skladeb jednotlivě, nicméně díky tomu, že závěrečný „Vozka“ k působivé atmosféře nabídne i velmi výpravnou a působivou lyrickou složku, je tahle položka velmi důstojným vyvrcholením poměrně specifického alba.
O mnohém vypovídá i zpracování bookletu – skromné, atmosférické, zklidňující, syté, teplé barvy, klid. Oproti předchozím dvěma počinům, které do uší padaly daleko snadněji, je vláčnější „Klíč k pokladům“ o něco nepřístupnější, bez toho, aby se člověk naladil na stejnou ambientní vlnu, na jaké se momentálně Žrec pohybují, je docela obtížné (a to i přes to, že jde o krátkometrážní nahrávku) do tajů desky proniknout. Je otázkou, zda v podobném rozpoložení je možné nabídnout příznivcům kapely případnou delší nahrávku. V té správné náladě tohle album může být „Klíčem k pokladům“, nicméně aktuálně jsou ty poklady nesnadno objevitelné.
|
