Ryzí heavy metalové album, třináct nakopávajících skladeb s ohromujícími riffy, burácejícími bicími a krk lámajícím rytmem…, není nad to, když reklamní slogan v zásadě nekecá a přitom stručně a jasně řekne vše podstatné. Pravdou je, že tohle tvrzení lze snadno použít nejen na předchozí dvě alba belgických Fireforce, ale i na jejich aktuální novinku s všeříkajícím názvem „Annihilate The Evil“, krásně klišovitým obalem i oblíbenou válečnou tématikou.
Nevýhodou může být fakt, že pokud znáte předchozí obě předchozí alba, zejména pak tři roky starý „Deathbringer“, víte vlastně o aktuální tvorbě Fireforce vše. A skutečnost, že z tehdejší sestavy zůstali na svých postech pouze křikloun „Flype“ Lemmens a kytarista Erwin Suetens, je v tomto konstatování prakticky bezvýznamná, novicové (i výpomoc v podobě hostujícího bicmana Jonase Sanderse z Pro-Pain) do spolehlivě šlapajícího stroje dokonale zapadli, aniž by jej byť jen o píď vychýlili z dosavadního směru (právě proto je ta reklamní zmínka o divoce riffujících kytarách a živočišně klokotající rytmice velmi důležitá).
Rozebírat jednotlivé skladby je v podstatě zbytečné – ta základní matrice, na které Fireforce staví, se vytrvale opakuje, není nijak objevná, zato maximálně intenzivní, energie, se kterou se kapela vtrhne do víru dění v úvodní „The Boys From Down Under“, poleví jen v několika málo dramatičtějších momentech („Oxi Day“, „The Iron Brigade“), Flypeho chrčák je příjemně stylově neohebný, sborové slogany snadno zapamatovatelné a vyřvatelné, vůbec nepřekvapí, že potkat na téhle cestě příchutě (namátkou) Accept, Running Wild, Judas Priest či Primal Fear je v podstatě naprosto normální. A to i v hutné finální adaptaci „Gimme Shelter“ od The Rolling Stones.
Fireforce zjevně vůbec nevadí, že vše bylo už dávno vyřčeno a vymyšleno, oni ten svůj heavy-power (a někdy se kvaltující rytmika a riffovaná tlačí až téměř k thrash-metalu) berou smrtelně vážně, jsou mu plně oddáni, a proto jsou bez problému uvěřitelní. Takže pokud patříte k vyznavačům téhle škatule a máte rádi zaběhnuté postupy, stačí vám ke spokojenosti intenzivní, nekompromisní a syrová metalová flákota, „Annihilate The Evil“ slibuje velmi slušnou (byť při znalosti předchozí tvorby od prvního tónu a při neznalosti nejpozději od čtvrté skladby celkem snadno odhadnutelnou) zábavu.
|
