Před třemi lety jsem o polských Northern Plague psal jako o velmi talentované skupině. Nyní jsou zpět s novou deskou a ta toto hodnocení potvrzuje. Debut „Manifesto“ byl plný melodického death metalu, který měl ohromné grády a tah na bránu. Novinka „Scorn The Idle“ jde ale mnohem dál a představuje tvorbu Northern Plague vyšší kategorie.
Úvodní skladba „Blindsight“ pokračuje v rozjetém vlaku první desky. Kombinuje brutalitu a melodii a především disponuje temnou atmosférou a zajímavým nazvučením kytar. „Rites Of The Devourer“ je suverénní death metalovou rubanicí, která potěší snad každého fanouška žánru. Skvělý zvuk, vražedné tempo a parádní kytarová práce. „Crown For Fools“ je další hodně rychlou a nátlakovou věcí, ale začíná nabízet něco navíc. Kytary, to je oč tu běží. Nad death metalovým peklem se vznáší opar post-rockově zabarvených kytar a atmosféra houstne a ještě potemňuje. Kytarové sólo sice přinese trochu světla, ale jinak tu kapela působí skutečně démonicky.
A Northern Plague začínají překvapovat ještě víc. „The Day After“ totiž značně zpomalí tempo. Kapela se pouští na doom metalové teritorium a jde jí to moc dobře. Má to melodie, atmosféru, emoce a sílu. Kytarové sólo potom zahřeje každého milovníka této disciplíny.
A v doom metalovém duchu deska pokračuje dál. „Man Of Glass“ udržuje náladu alba v temných odstínech. Skladba je přece jen více dynamická než její předchůdkyně, jako posluchač jste neustále ve střehu, co přijde dál. Atmosféra houstne a hudba opět zrychluje směrem k death metalu. „Vainglory Altar“ tak přímo naváže na předchozí dění a nakopne rychlost směrem k maximu. Rychlostního a drsného vrcholu dosáhne deska až s následnou „Workphetamine“. Skladba má jen dvě a půl minuty a za tu dobu vám vyklepe mozek z hlavy. Syrová, brutální muzika. Něco tak vzteklého jsem od Northern Plague nečekal. Black si tu podává ruce s death metalem.
„Drowned“ má více než šest minut a zavede vás opět do říše pomalého doom metalu, přičemž tahle poloha Northern Plague opravdu sedí. Závěrečná „Versus The World“ je ještě delší a představuje epickou tečku celého alba. Spousta změn temp, nálad a melodie, které jsou na poměry death metalu výrazné. Prvky post-rocku sem zapadají zcela přirozeně a Northern Plague se ukazují jako zcela komplexní kapela.
Takový progres a celkové vylepšení vlastní tvorby se jen tak nikomu nepovede. Už dříve hráli Northern Plague velmi kvalitní death metal s příměsí blacku, nyní tento styl ještě vybrousili a přidali doom metal a dokonce i trochu post-rocku. Výsledkem je vysoce energické, tvrdé album, které má však silnou atmosféru a jen tak se neoposlouchá. Kluci mají třeba jen v domácím Polsku velkou konkurenci. Ať už to jsou Behemoth nebo Hate. První jmenované už hodně dotahují a druhé už dle mého předběhli. „Scorn The Idle“ je skvělá deska.
|
