21.11.2017
RAMCHAT
Pagan metaloví RAMCHAT vydají nové album ""Nepočaria!" ..více

21.11.2017
DARK HORIZON
Italští veteráni DARK HORIZON chystají na příští ..více

21.11.2017
MANIC STREET PREACHERS
Hrdá welšská trojice oznámila datum, kdy do světa ..více

21.11.2017
BLACK SABBATH
Bubeník Bill Ward má zdravotní komplikace. Kvůi ..více

21.11.2017
ALTER BRIDGE
Zpěvák Myles Kennedy připravil 12 skladeb, které hodlá ..více

20.11.2017
PATHFINDER
Polští melodici se momentálně nacházejí ve studiu při ..více






Velká duše AC/DC odešla na věčnost...
Šedá eminence AC/DC,tady sedí 100% "malý velk ..

PINK CREAM 69 - Headstrong
no proto taky v recenzi ta zmínka hlavně o Europ ..

PINK CREAM 69 - Headstrong
Novinku jsem tedy ještě neslyšel, ale co se tý ..

PINK CREAM 69 - Headstrong
Já si naopak myslím, že odchod Derise je to nej ..

PINK CREAM 69 - Headstrong
Pochopitelně to není žádná ostuda, ale záchr ..

PINK CREAM 69 - Headstrong
Mel u nich zustat, co predvadi u tykvi je ostuda. ..

PINK CREAM 69 - Headstrong
Přirovnání k Europe a Bon Jovi je dost trefné. ..

Mattey, Eter, Tonka, Jurx (RAVENCLAW) - Najlepšia cesta pomôcť druhým je inšpirovať ich k nájdeniu vlastnej inšpirácie
Jedno album za patnáct let... ..

Velká duše AC/DC odešla na věčnost...
Přesně takhle také vnímám Malcolma Younga. On ..

AC/DC - Rock Or Bust
Je to velmi smutná zpráva. Odešla další velk ..




Za poslední měsíc:
EUROPE - Walk The Earth
1081x

SERENITY - Lionheart
1030x

GODS OF SILENCE - Neverland
961x

SONS OF APOLLO - Psychotic Symphony
947x

THRESHOLD – Wounded Land
867x

TRIVIUM - The Sin and the Sentence
731x



24.11.2017
ARCH OF HELL, AWRIZIS, SECRET OF DARKNESS, DISOLATION..
Třinec - Barrocko, začátek od:19:00, vstupné: 100

25.11.2017
ARCH OF HELL, AWRIZIS, SECRET OF DARKNESS, SHOO-IN..
Šumperk - H-club, začátek od:20:00, vstupné: 100

01.12.2017
DUKLA VOZOVNA, ZATÍM NIC, POZOR MAMUT...
Velké Meziříčí - Depo club, začátek od:20:00, vstupné: 100



článků celkem: 5961
recenzí: 4806
reportů: 512
rozhovorů: 339













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax

České kapely.cz - Nabízej a nakupuj českou hudbu


Jackie (HAIRY GROUPIES) - Produkovat sám sebe nelze

Hairy Groupies. Stylové jméno pro kapelu, která se svým hard rockem pošilhává po glamu. Že téhle jihlavské čtveřici, která příští týden pokřtí své EP „Volume 1“ nechybí sebevědomí, entusiasmus, cílevědomost, nezbytná špetka štěstí, ale i smysl pro realitu vás v následujících řádcích přesvědčí zpěvačka a kytaristka Jackie Daniel´s.

Na úvod našeho povídání tě chci požádat, abys kapelu Hairy Groupies blíž představila, kdo kapelu tvoří, které momenty z vaší historie považuješ za nejdůležitější? Máte zkušenosti i z působení v jiných kapelách nebo jsou Hairy Groupies vašim prvním působištěm?
Asi je potřeba říct, že Hairy Groupies je čtyřčlenná hard rocková kapela s prvky glamu. Dalších obecných informací o nás by byla spousta, ale to, co je na nás zajímavé a podstatné, je fakt, že se snažíme dělat co nejkvalitnější hudbu a vystoupení a to jiným způsobem, než je většinou v Čechách obvyklé. Neustále se snažíme zlepšovat show, ať už po stránce hudební, nebo vizuální a nikdy se nespokojíme s tím, kde zrovna v danou chvíli jsme – vždycky se chceme posunout zase o kus dál. Skupinu tvoří bubeník, baskytarista, sólový kytarista a já - zpěvačka a doprovodná kytaristka. Co se týče předchozích hudebních zkušeností, baskytarista hrál ve skupině ToneHunter, tehdy dokonce s našim bývalým bubeníkem. Kytarista měl a stále má zábavovou kapelu, pro současného bubeníka je to krom občasného hostování první kapelní zkušenost. Já jsem měla jednu vlastní kapelu a několik dalších projektů. Těch zásadních momentů je podle mě strašná spousta. Když z nich mám teď vybrat pár nejzásadnějších, tak to je určitě ten první společný rozhovor o tom, že bychom chtěli založit kapelu. První vystoupení, ale také odchod původního kytaristy, kterého nahradil perspektivní Denny Roth. V poslední době pro nás bylo asi nejzásadnější setkání a nahrávání s Janem Nemcem, díky němuž jsme se potkali a spolupracovali i s Jardou Bartoněm a několika dalšími úžasnými lidmi, kteří kapele přinesli ohromnou spoustu zkušeností a možností.

Jak se stalo, že vás oslovil zrovna glam, jehož éru, když hýbal se scénou, pokud se nepletu, jste nemohli zažít? Které kapely z glamové scény tě nejvíc oslovují a koncert které bys ráda zažila?
Vůbec nevím (smích)! Máš pravdu – tu dobu jsme nikdo nezažil. Asi je to stejně těžké, jako říct, proč někoho miluješ. Nevím, prostě to tak je... A tak nějak to nejspíš bude i s tou muzikou. Za sebe říkám, že mě baví ten groove, výborní zpěváci s obrovským rozsahem, silný sbory a ten megalomanskej zvuk, ale to má i spousta jiných stylů... Z těch kapel mám nejradši ty pozdější z 80. let, nebo dokonce ty ze začátku devadesátek, které se bohužel nikdy neproslavili. Neskutečně mě baví třeba Steelheart, Damn Yankees nebo Skid Row. Ale rozhodně to neznamená, že nemiluju Mötley Crüe! Jako to mají skoro všichni muzikanti, mám asi 156789 oblíbených kapel (smích). A co se těch koncertů týče, chtěla bych být v 89. na Moscow Music Peace Festivalu, a neskutečně mě mrzí, že jsem nestihla koncert Dia.

Myslíš si, že glam je v současné době styl, který dokáže oslovit mladou generaci, nehrozí vám, že budete hrát jen pro pamětníky nebo pro kámoše?
To je taková oblíbená otázka, hele (smích). Když jsme s kapelou začínali, tak mě to asi napadlo, ale z reakcí lidí na koncertech – všemožných věkových kategorií – věřím tomu, že tenhle styl ještě neřekl svoje poslední slovo (smích).

Nedávno jste vydali EP „Volume 1“. Představ prosím tohle album, jaké na něj máš ohlasy a jaké pocity z něj máš ty sama., Která z písní je tvůj osobní favorit?
Naše debutové EP je dle mého názoru hodně kontroverzní. Jsou na něm čtyři songy + intro a vzhledem k tomu, že vznikalo zcela odlišným způsobem než všechny desky kapel na naší úrovni, navíc pod taktovkou německých zvukařů a dokonce i v německém prostředí, je podle mě úplně jiné, než všechno ostatní. A „když přijde něco nový, to se vždycky někdo vzteká“ – takže se to někomu strašně líbí a někdo to odsuzuje. My jsme strašně rádi, že jsme mohli tím vším projít a za výsledkem si rozhodně stojíme. (smích). Mojí „srdcovkou“ je pomalá „The Letdown“, asi především proto, že ji původní kytarista nesnášel a nechtěl ji vůbec hrát. Pak přijel producent a označil ji za hit. To mě hodně zahřálo.

Na desce se podílela významná jména domácí scény, producent Jan Němec a kytarista Limetalu Jarda Bartoň. Jak velký vliv měli na finální podobu vašich písní, a předpokládáš, že případnou pomoc producenta využijete i v budoucnu?
Jejich vliv je obrovský. Než přijeli, všechny songy byly úplně odlišné. Jan Nemec měnil formy a podoby písní, Jarda Bartoň především kytarové riffy, ale přišel i s dalšími připomínkami. S oběma jsem stále v kontaktu a spřádáme další společné plány. Chtěla bych ještě říct, že do budoucna už nikdy nechceme nahrávat bez producenta, ať už by na téhle pozici měl být Jan Nemec, nebo někdo jiný. Z nahrávání jsme si kromě jiného odnesli i tvrzení, které nám přijde neskutečně pravdivé: „Produkovat sám sebe nelze.“

Nabízí se i otázka, jestli uvažujete o vydání dlouhohrající desky, či zda je vám sympatičtější přístup některých mladých kapel, tedy zveřejňování písní v kratších intervalech na internetu bez toho, aby tyto následně vycházely v „hmatatelné podobě“?
Doba jde nezadržitelně kupředu a nevidím důvod, proč se tomu bránit. Proto budeme písně zveřejňovat a nabízet i v té digitální podobě. Ale už vzhledem k tomu, jak staré hodnoty vyznáváme, se asi nikdy klasických CD nevzdáme. Navíc máme všichni doma stojany přeplněné deskami a listování booklety je pro nás určitou formou orgasmu, takže mezi ně rozhodně chceme zařadit i ty naše kousky (smích).

Pokud vím, tak zatím většinu vašeho živého repertoáru tvoří rockové klasiky z osmdesátých a devadesátých let. Jak je to s vaší vlastní tvorbou, máte ambice, aby jednou vaše vlastní skladby nahradily skladby převzaté?
Pomalu tu coverovou sekci redukujeme. Ale nespěcháme na to, raději budeme hrát další rok více coverů, než abychom vylezli jenom s vlastními, ale průměrnými věcmi. Do budoucna tedy chceme hrát vlastní věci, ale covery zcela opustit nechceme. Rádi bychom do každého programu jeden nebo dva zakomponovali, je to pro nás určitá forma, jak těmto kapelám vzdáváme hold.

Jak to u vlastních skladeb máte s texty, Jak moc je při textování vašich písní snažíte držet obvyklých glamových chémat a máte vůbec potřebu dotknout se nějakých témat, která do určitého glamového rámce nezapadají?
Abych se přiznala, nikdy jsem nad tím takhle nepřemýšlela. Když píšu text, píšu ho o tom, nad čím zrovna přemýšlím a co mě zrovna zasahuje a neřeším, jestli je to „glam téma“. Když se tak zamyslím, tak poslední námět na text není glamový ani trošku, ale nijak mě to netrápí.

Aktuálně chystáte křest vašeho „EP“, chystáte, v čem pro Tebe tenhle koncert bude speciální? Jak to máte obecně s koncertováním, kde vás je možné vidět a čím bys na vaše koncerty nalákala posluchače, který vás nezná?
Bude to největší a nejpropracovanější koncert, který jsme dosud pořádali. Rozhodli jsme se postavit si vlastní pódium inspirované těmi z 80. let, máme nové pódiové efekty a vlastní techniky, které se o ně budou starat. Vyžádá si to spoustu příprav, ale stojí nám to za to. Koncertujeme prakticky po celé republice, výjimečně i v zahraničí, a to na nejrůznějších typech akcí. Konkrétní termíny čtenáři najdou na našem webu nebo bandzone profilu. Jak jsem již zmiňovala výše, naše vystoupení funguje ve více rovinách a všechny se je snažíme dostávat na co nejvyšší úroveň. Na prvním místě je pro nás hudba, ale hned za ní je vizuální složka – nejrůznější efekty, ale i naše image. Navrch tomu máme v rámci show zakomponována i intra mezi některými skladbami – aby vystoupení nebylo jednotvárné a získalo jakousi celistvost a kontinuitu. Navíc jsem ještě od nikoho neslyšela, že by návštěvy našeho koncertu litoval, takže nevidím žádný důvod, proč jej nenavštívit (smích).

S koncertováním samozřejmě souvisí i otázka na to, jak velkou chuť máte přičichnout k místům, kde se glam rodil a vyvíjel, podnikáte nějaké kroky k tomu, aby se jednou Hairy Groupies podívali se svojí muzikou do světa?
Chuť máme ohromnou a děláme pro to maximum, co zatím můžeme. V současné době jednáme se zahraničním manažerem, který nám pomáhá, jak se vymanit z takového toho „českého vlivu“, díky čemuž se nejen do zahraničí podíváme, ale mohli bychom tam i zaujmout. I to je důvod, proč jsme se rozhodli natáčet s německým producentem a v německém studiu.

Letos jste přišli i s videoklipem ke skladbě „Feel The Night“. Považuješ tvorbu videoklipů za důležitou součást vaší prezentace, jak sis nahrávání užila a předpokládáš, že se k do nahrávání videoklipů ještě pustíte?
Klipy jsou pro nás velmi zásadní. Vzhledem k tomu, že publikum nezaujímáme pouze hudbou, ale i vzhledem, jsou pro nás klipy velmi výhodné. Natáčení „Feel The Night“ bylo úžasné. Panovala tam výborná atmosféra, a to hlavně kvůli lidem, kteří se na klipu podíleli. Kluci z M&M production takřka okamžitě pochopili naši vizi a Lukáš „Kenji“ Vrábel, který měl klip dokumentovat pomocí fotoaparátu…to je prostě génius. Nejen, že nám nafotil úžasné promofotky, ale nad rámec své práce se podílel i na designu pódia a to všechno s dobrou náladou plnou humoru. O dalším klipu jsme mluvili s kytaristou asi před třemi dny, takže nejen že předpokládám, ale dokonce vím, že to nebyl náš poslední klip.

Když jste kapelu zakládali, jaké jste s ní měil ambice a plány, podařilo se vám už dotknout se toho, co jste si představovali a co je v současné době pro tebe tím největším hnacím motorem? Jaké jsou nejbližší plány Hairy Groupies?
Původní plány jsme už několikrát překročili. Nejsme snílci a dokonce asi ani optimisté, proto jsme nikdy nepočítali s tím, že dokážeme bůh ví co. Vždycky nám šlo hlavně o to, hrát muziku, kterou máme rádi, a tak dobře, abychom se za to nemuseli stydět. I proto jsme tak dlouho otáleli s prvním veřejným vystoupením. Být pochválen za něco, čemu sám nevěříš, je podle mě horší, než nebýt pochválen vůbec. Navíc kazit hudbu, kterou miluješ…to se pak na sebe nemůžeš ani podívat do zrcadla, ne? Náš basák nedávno na zkoušce poněkud pateticky prohlásil, že tahle kapela je něco jako náboženství. No, to je asi trošku komický tvrzení, ale ve své podstatě měl pravdu. Je to prostě něco, čemu hrozně moc věříme a díky čemuž jsme šťastní. Žádný další „pohon“ nepotřebujeme. Děláme to, protože to milujeme. Neradi slibujeme, co není jisté. Trapně pověrčivě se bojíme, že to zakřikneme. Takže neslibuju radši nic (smích). V první řadě je potřeba dotáhnout, co je rozdělané – křest EP, domlouvání koncertů. Nové skladby. A potom, kdo ví, možná se zase vydáme do Německa něco natočit a možná k tomu přihodíme i další klip. Ale rozhodně nic neslibuju (smích)!

Konec roku se blíží, pojďme trochu zabilancovat. Co pro tebe bylo z pohledu muzikanta i fanouška největší událostí letošního roku a proč?
Právě vycházející EP Hairy Groupies, protože je sakra dobrý (smích)!

A teď už jen závěrečný prostor pro to, co bys rád řekla, aniž bych se Tě na to zeptal.
Hlavně všichni choďte na koncerty (smích)!

Savapip             


www.hairygroupies.com

Foto: archiv kapely


Vydáno: 12.11.2017
Přečteno: 391x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2017     RSS - články

stránka byla načtena za 0.14204 sekund.