Ani v roce 2017 nebylo možné zaznamenat úbytek vydávaných alb napříč metalovými žánry, přičemž naštěší nijak nekolísá poměr špatných nahrávek, kterých bude vždy většina, versus ty dobré až skvělé. Těžko očekávat, že budou v dnešní době vycházet hudební milníky (opět jsem neudělil ani jednu desítku), na druhou stranu je velmi potěšující, že laťka kvality některých interpretů je pořád našponovaná hodně vysoko. Zde je výčet kapel, v jejichž společnosti jsem svůj loňský čas trávil nejraději.

TOP 10: (abecedně)

ALDARIA - Land Of Light
Norského hudebníka Frode Hovda ještě nedávno nikdo neznal, což rychle změnil projekt Aldaria, jehož hlavní a neskrývanou inspirací je německá Avantasia, ke které se Aldaria přibližuje jako doposud žádné jiné dílo. Výběr pěveckých hvězd zde probíhal s maximální citlivostí a jejich představení znamená vysokou poslechovou slast. Frode je totiž dokázal podpořit sepsáním ultra-chytlavých vokálních linek, k tomu přidal sice o něco běžnější, ale pořád dostatečně atraktivní instrumentaci a ve výsledku jde o druhou nejlepší powermetalovou operu všech dob.

ARRAYAN PATH - Dawn Of Aquarius
Úžasný zpěvák, výjimečný cit pro skloubení náročných a přímočaře chytlavých kompozičních postupů nebo organická práce s orientálními prvky, to vše jsou trumfy, které drží v rukávu hudebníci z této kyperské kapely, přičemž každá z jejích novinek pravidelně znamená jednu z hlavních událostí roku. Loni tomu nebylo jinak.

CELLADOR - Off The Grid
Druhá studiovka amerických spíďáků se stala velkým překvapením, a to zejména s ohledem na nikterak oslňující debutový zápis „Enter Deception“. Tentokrát ale dali pánové hlavy dohromady, a protože neudělali žádnou chybu, máme co dočinění s vpravdě výtečnou rychlomelodickou nahrávkou, která vládne funkční vnitřní gradací s několika pamětihodnými okamžiky. Prostě lahoda, která drží pohromadě jako skvostné power-speedmetalové puzzle, osamoceně skladby – bůhví proč – poněkud ztrácejí na síle.

ERUPTION - Cloaks of Oblivion
Zde si dovolím pouze okopírovat úvod tehdejší recenze, nic přesnějšího bych teď stejně nevymyslel: "Třetí studiovka slovinské kapely Eruption přináší velmi vymakaný obsah, ve kterém se mísí mladistvá živelnost i profesorská zručnost, thrashová dravost i heavymetalové melodie. Vše dohromady tvoří velmi lákavý hudební příspěvek, kterému jako svrchovaný panovník vévodí zpěvák (a dnes také již jediný původní člen Eruption) Klemen Kalin."

JACK STARR`S BURNING STARR - Stand Your Ground
Album plné heavymetalových hymen, kterým dodávají pel čarokrásné kytarové melodie a hlavně dokonalý hlas Todda Michaela Halla. Mimořádně chytlavé dílo!

JONO - Life
Křehká a zároveň pompézní, niterná i teatrální, subtilně duchovní nebo okázale hlasitá, v každém případě ovšem strhující rocková deska, která při soustředěném poslechu, kdy mysl nevyrušují žádné vnější ani vnitřní podněty, navozuje ojediněle povznášející pocity a stavy.

M.O.D. - Busted, Broke & American
Přiznám se, že jsem tomu nevěřil. Přišlo mi nemožné, aby se Billy Milano po dlouhých letech nečinnosti, kterým navíc předcházela dvojice slabých studiovek jeho kapely, dokázal vrátit zpět na výsluní. Zdá se však, že tento svérázný chlapík nepřestane nikdy překvapovat, novinka M.O.D. umně mísí moderní xicht se starou crossoverovou školou, vše navíc dopuje strhující a rychle vtahující energie. Zkrátka pecka jako prase.

NATIONAL SUICIDE - Massacre Elite
Horká italská krev znamená pro současnou thrashovou scénu poctivou infúzi, což jenom potvrzuje smečka National Suicide, která na své třetí studiovce dokázala přijít s neodolatelnou žánrovou nadílkou vzývající odkaz sebranek jako Overkill, Exodus nebo Kreator. Prvotřídní nářez!

POWER TRIP - Nightmare Logic
Strojově precizní thrash, jenž se vlní v industriálně psychedelickém oparu. Řada žánrových hudebníků pasuje tohle fošnu na jeden z nejlepších příspěvků posledních let a já s nimi v tomto ohledu zcela souzním.

TERRA ATLANTICA - A City Once Divine
Hudebníci z nové německé kapely evidentně inklinují k patetickému symfo-power metalu, přičemž se tuto vášeň nebojí dát najevo, i za cenu znovuprojetí bůhvíjakých klišé a žánrových anachronismů. Pokud se mě týká, jsem za každou podobně upřímnou kapelu rád, zvlášť když její členové vykazují nemalé invenční nadání. Což čtveřice těchto Němců celkem v pohodě splňuje.

---------------------------------------------------------------------------------------

Alba těsně pod vrcholem:

AMBERIAN DAWN - Darkness Of Eternity
Spojení šlehačkových melodií inspirovaných popovými velikány Abba se symfo-power metalem tentokrát zafungovalo na výbornou (ok, tak na jedna mínus) a finská kapela se tím pádem vrátila zpět na výsluní.

BLOODBOUND - War Of Dragons
Dětinská hra na válku s draky švédským hudebníkům vyšla, hlavně proto, že se do boje pustili vyzbrojeni dravým tempem, silnými melodiemi a vše přehlušujícím symfo-sborovým spektáklem.

CRYONIC TEMPLE - Into The Glorious Battle
Album sice nedrží pohromadě jako celek (hrátky s hard rockem jsou trochu mimo), v některých jednotlivostech je ale odzbrojující (např. trojice speedmetalových položek, hitovka "Mighty Eagle" či balada "This War Is Useless").

EXOS - Time For A Change
Nečekaně svěží dílo plné výtečných zpěváků, skvělých chorusů a jedné maximálně strhující a pro mě již nyní kultovní power-speedmetalové skladby (titulka).

ICED EARTH - Incorruptible
Tahle americká parta uměla v devadesátkách mixovat thrash s heavy metalem jako nikdo jiný. Nové album dokázalo, že riff-master Jon Schaffer svůj tehdejší talent nepozbyl, naopak ducha nejslavnějšího období kapely vyvolal zpět s plnou silou a kadencí.

KELDIAN - Darkness And Light
Dvojice norských autorů si sama může za to, že po výborné dvojici prvních alb od nich nyní člověk čeká téměř zázraky, úžasné pak je, že ty se skutečně dostavují. Ne sice ve formě celé nahrávky, ale kvalita je evidentní a v několika okamžicích opět koketující s mimořádnou autorskou brilancí a jedinečností.

LUX PERPETUA - The Curse of the Iron King
Polský symfo-power metal si v posledních letech nevede špatně a debut kapely Lux Perpetua tento sympatický trend velmi důrazně potvrzuje.

PALANTÍR - Lost Between Dimensions
Prvotině švédských melodiků jen těsně uniklo místo mezi nejlepšími deseti, a to pouze z důvodu lehce nedotaženého zvuku. Jinak jde ovšem o lahodné dílo, které zachutná na první dobrou a nepustí ani po x-posleších.

STROKKUR - Vantablack
Propojení industrialu, moderny a (občasných) harsh vokálů s power metalem může působit velmi zemitě, nikoli ovšem v případě této švédské kapely, jejíž autoři nadžánrovou směsici smíchali se zručností předních baristů a nabídli posluchačům osobitě pojatý hudební drink, po jehož konzumaci se po těle rozlévají jen a pouze příjemné pocity.

VICTORIUS - Heart Of The Phoenix
Oslavný a optimistickou náladou nadnášený power metal neumí v Německu jenom Freedom Call, ale také čím dál zajímavější spolek Victorius. Potvrzuje to jak loňská studiovka, tak nové EP, které vyjde už na konci ledna.

WITHERFALL - Nocturnes and Requiems
Hudební chuťovka nabízející dobrodružný zážitek s jemným melodickým předivem, stejně jako s temně načrtnutými progresivními tahy. Nutno slyšet o samotě a v naprostém klidu.

Výběr z thrashe:

AMKEN - Theater of the Absurd
BRAINTHRASH - Brain Rangers
DESTRUCTION - Thrash Anthems II.
DR. LIVING DEAD! - Crush the Sublime Gods
F.K.Ü. - 1981
FREAKINGS - Toxic End
GÖTTERDÄMMERUNG - ...projekt Riese
LICH KING - The Omniclasm
MASON - Impervious
MUNICIPAL WASTE - Slime And Punishment
POKERFACE - Game On
PRAYERS OF SANITY - Face Of The Unknown
SIBERIAN MEAT GRINDER - Metal Bear Stomp
TERRIFIER - Weapons of Thrash Destruction
WARWOUND - Burning the Blindfolds of Bigots

Videoklip roku:

JENNER - Factory Of Death