Přestože Madball začínali jen jako boční projekt Roba Mireta z Agnostic Front (zde na pozici basisty) a jeho mladšího nevlastního bratra, zpěváka Freddyho Criciena, jsou dnes už na newyorské hardcorové scéně skutečně respektovaným pojmem. Živná půda devadesátých let totiž udělala své, protože hopsavý hard core tehdy slavil veliké úspěchy a jejich alba „Demonstrating My Style“ či „Look My Way“ jsou dodnes citovanými klasikami žánru. Přestože věhlasu Agnostic Front nebo třeba Biohazard se jim nikdy nepovedlo dosáhnout, rozhodně platí za spolehlivé dělníky žánru, kteří navíc naživo dokáží rozpoutat peklo až teče pot po stěnách klubu. Mají totiž energii a ta je pro kapely tohoto ražení hodně důležitá.
Neztratili ji ani po třiceti letech existence, kdy vypouští do světa v pořadí devátou studiovou desku „For The Cause“. S tou měli na co navazovat, protože předchozí album „Hardcore Lives“ patřilo mezi jejich nejlepší, ale výchozí pozici neměli nejjednodušší. Loni je totiž opustil kytarista Brian Daniels, který v kapele hrál šestnáct let, ovšem Madball to nepoložilo. Řešení se totiž našlo velmi jednoduché a pro všechny strany nejlepší. Na své místo se vrátil Danielsův předchodce Matt Henderson, s čímž byli fanoušci nadmíru spokojeni. Byl to právě Henderson, který svými klasickými riffy ozdobil raná alba kapely, příznivci dodnes tolik ceněná.
O nějakém návratu Madball ke staré formě mluvit nemohou. Z jednoho prostého důvodu, oni jí totiž nikdy neztratili. Přestože můžeme o albech jako „Legacy“ či „Empire“ mluvit jako o trochu slabších, v kontextu diskografie kapely jsou to odchylky velmi malé. Fanoušci proto nebudou v případě „For The Cause“ ničím překvapeni. Negativně ani pozitivně. U téhle kapely totiž všechno šlape přesně v těch kolejích, v jakých má. Jasnou facku všem pochybovačům, kteří si mysleli, že Danielsův odchod Madball položí, vrazí razantní nástup „Smile Now Pay Later“, který se přelije ve skvělou „Rev Up“, což je jakýsi novodobý manifest kapely, kde nechybí ostré tempo a chytlavý refrén a Cricien si zase jednou vyzkouší sílu svého mohutného hlasu.
Síla Madball vždycky spočívala v ostrých, sekaných či groove riffech a svižném tempu. Toho si je kapela dostatečně vědoma a z vysokých obrátek nepolevuje po celou dobu trvání desky. Tady není opět prostor pro žádné balady nebo zbytečné muzikantství. Zde je důležitý tlak, a ten, který kapela vytvořila společně s hostujícím rapperem Ice-T v rychlopané „Evil Ways“, je skoro až obdivuhodný. Právě proto je tato skladba (i když je novinka docela vyrovnaná), společně se skvělou „Rev Up“, „Es Tu Vida“ a „The Fog“ (s další hostující hvězdou, Timem Armstrongem z Rancid) tím nejlepším, co „For The Cause“ nabízí. Na druhou stranu minusem desky může být její velká předvídatelnost, ovšem za to dozajista může fakt, že kapela se pohybuje na přesně vykolíkovaném poli, které nemá zrovna velkou rozlohu. A jakýkoliv experiment by skalní fanoušci nepřenesli přes srdce.
Jim je „For The Cause“ určena především. Právě je Madball uspokojují v první řadě. Sama kapela nemá v sobě touhu po nějakém hledačství, ale zase je nutné jí přiznat, že ve svém ranku tvoří jedny z nejlepších děl. Novinku můžeme zařadit jen kousek pod minulou „Hardcore Lives“, což je ale i tak velmi slušné hodnocení.
|
