Album „Sirius B“ je sourozencem desky „Lemuria“, avšak ne jednovaječným. Obě díla vznikala současně, nahráli je ti samí lidé, přesto mají odlišný zvuk. I to je důkaz veliké nápaditosti Therion a zejména jejich hlavního skladatele Christofera Johnssona. Jestliže „Lemuria“ je velmi pestrobarevným albem, pak „Sirius B“ má svou uzavřenou atmosféru a zvuk, který jej činí jedinečným, už jen kvůli němu si člověk desku dobře pamatuje. Mísí se tu moderní produkce s tou starší a tak i když všechny nástroje zní krásně čistě, není zvuk příliš uhlazený. Stejně jako první skladba „The Blood Of Kingu“ má celá deska power metalový výraz, který je však zabalen do masivního symfonického obalu. Řezavé kytary, rázná rytmika a zpěv Matse Levéna si podává ruku s orchestracemi a masivními sbory. Věc, kterou u Therion známe a očekáváme, avšak nyní mají sbory opět o něco jinačí sound a jejich využití je velmi nápadité.
V obdobném duchu se pokračuje dál. Opera a power metal jako by k sobě odjakživa patřily. V některých momentech znějí Therion záměrně archaicky, například v úvodu „The Khlysti Evangelist“ jako byste si pustili starou gramofonovou desku vážné hudby z třicátých let. Pak se hudba zlomí v heavy metal, přičemž sloky jsou poměrně klidné. Celá skladba vrcholí úžasným refrénem v podání Matse Levéna, jehož hlas zde tolik nejde do výšek, přesto je ostrý jak pila. Zajímavá je dvojice skladeb „Kali Yuga part 1. a part 2.“ První je zahalena temnou aurou a vokály v ní jsou zastřené. Nad vším pak kraluje zpěv Piotra Wawrzeniuka. Druhá část je velmi rychlá a disponuje divokými bicími a tvrdými kytarami. Opět se jedná o píseň s velmi temnou aurou. Však se jedná o poslední éru před koncem světa. Alespoň to je Kali Yuga pro hinduisty. Therion ještě později přidali i třetí část, ta však přišla na řadu za pár let.
„Sirius B“ je i přes silnou náklonost k vážné hudbě pořád dost tvrdé album (v rámci Therion). To na chvilku přeruší baladická „The Wondrous World Of Punt“. S krásnými melodiemi přicestuje „Melek Taus“ s dominantními ženskými operními zpěvy. Jeden z vrcholů desky, stejně jako „Call Of Dagon“. Therion sice nijak nevybočují ze stylu alba, ale daří se jim přicházet s krásnými melodiemi a spolupráce s Pražským symfonickým orchestrem (potažmo s bratry Klemensovými) se jim opravdu vyplatila. Orchestrální pasáže jsou totiž úžasně propracované a živoucí. Titulní píseň „Sirius B“ je až na podpůrné sborové vokály (jen na dokreslení atmosféry) instrumentální věc, která má natolik tajemnou atmosféru, že dokáže vyvolat mrazení v zádech. Závěrečná epická tečka „Voyage Of Gurdjieff“ má povznášející náladu, která v posluchači zůstane ještě dlouho po doznění desky.
„Sirius B“ je sevřené dílo, které posluchače vcucne dovnitř a nepustí až do konce. Díky své složitosti není tak přístupné jako „Lemuria“, zásluhou své propracovanosti se řadí k nejlepším počinům kapely a spolu s „Lemurií“ se jedná o milníky symfo-metalového žánru. Obě desky měly velký úspěch a potvrdily Therion jako vůdčí skupinu celého žánru (než je trumfli Nightwish s „Once“).
Následovalo turné, před kterým Therion opustil bubeník Richard Evendand a tak se ke kapele připojil Petter Karlsson, který se později v řadách Therion projevil i jako schopný skladatel. Na World tour 2004 se ke koncertování připojil zpěvák Mats Levén, který s Therion i nadále čile spolupracoval a sopranistka Karin Fjellander. Skupina absolvovala desítky koncertů v průběhu dvou let a celé turné vrcholilo v Cheltenhamu ve Velké Británii v březnu 2006. Tam také naposledy zpíval kapelník Christofer Johnsson. Poté již nechal všechny vokální party na ostatních zpěvácích.
Během turné kapela vydala zvláštní album „Atlantis Lucid Dreaming“, které obsahovalo desky „A´arab Zaraq - Lucid Dreaming“ a „Crowning of Atlantis“ s upraveným setlistem. V roce 2006 kapela vypustila do světa své první DVD „Celebrators Of Becoming“, které obsahovalo i umělecký film „The Golden Embrace“ a dohromady čtyři disky s koncerty a videoklipy. Therion měli za sebou velice aktivní období, ale nehodlali se zastavovat.
|
