SPEEDFREAKS... Pro mě opět naprosto nová neprobádaná zem. To se týká ale pouze názvu kapely. Hudba samotné čtyřky je již prolezlá tak, že se nic nového snad najít nedá. Už obal a název mluví za vše – nekompromisní rock´n´roll. Nářez hraný pěkně od podlahy, plyn sešlápnutý na doraz a naprosto bezstarostná jízda. Pařba v klubu, kde každý chlap má tucet nadrbaných a pěkně divokých koček. Ráno opět jízda o město dál. Právě takovouhle svobodu ve mě vždycky podobná hudba evokuje. A SPEEDFREAKS by mohli být naprosto výstavní artikl.
Že Švédsko není pouze meka speedu a melodického deathu, se nám snaží dokázat španělský label Mondongo Canibale Records se svým novým stájovým koněm. Kapele to opravdu šlape. Na experimenty si nedovolte ani pomyslet. Tahle hudba je nedovoluje. Musím hodně pochválit zvuk nahrávky, který celkovou energii ještě více nakopává. Raději ani nepřemýšlím, jaký masakr tohle musí být naživo. Každá z deseti skladeb nakope posluchačům zadnice úplně stejným způsobem. Ať už divoká jízda „Somebody To Roll“ nebo koncertní „Freakbeat“... Naprosto vhodná hudba k pořádné pařbě. Jenom pozor, aby vás třeba nenapadlo rozmlátil židli o futra...
Až nám jednou přece jenom Lemmy do toho důchodu odejde, tak si může být zcela jistý, že jeho odkaz bude žít pěkně dlouho. Jestli tady budou kapely jako SPEEDFREAKS, tak se není čeho bát. Vím, že se v tom nedá hledat nějaký hlubší podtext, nějaké poselství, ale hudba vždycky byla a je hlavně pro zábavu. Jaké sraní? Hlavně že je rock´n´roll!!!
|
