Hmm, přestože brutálně techničtější death metal mám rád a vím jak nesnadné a zrádné je pronikání do jeho tajů, tak mě Internal Hate (Uherské Hradiště) i přes upřímnou snahu dostat se dovnitř, zrovna dvakrát neoslovili. Vlastně skoro vůbec ne.
Jádro pudla bude asi v tom, že ona i práce s disharmoniemi, částečně chaotickou stavbou a neuspořádanou strukturou skladeb musí ve výsledku dávat smysl a být svým zvrhlým způsobem zábavná. A to je něco, co se tvorbě této partičky silně nedostává. I přes jeden opakovaný poslech za druhým se mi nepodařilo do jejich hudby přes všechny ty breaky, zlomy, disonantní vsuvky, vpády, výpady a všelijaké další piškuntálie proniknout. Jednoduše proto, že příliš nedrží pohromadě. Nenašel jsem prostě nic, co by všechny ty součástky pevně pospojovalo a udělalo z nich pořádný vražedný stroj. Takhle kapela svoji hudbu jen zbytečně komplikuje na úkor poslochatelnosti, čímž se struktura skladeb na mnoha místech drolí a rozpadá. I přes úsilí kapely udělat materiál hodně komplikovaný a zajímavý mi prostě instrumentální složka, at už je jak chce nápaditá, příliš často připadá umělá a dost nezapadající.
A když to vezmu kolem a kolem, stejně je na tom i zpěv. Má široké rozpětí od křiku po antihumánní klokot ve stylu např. Popy Seed a formálně je na tom velice dobře, ale jeho partie mi opět často připadají vykonstruované, nepřirozené (v rámci stylu, samozřejmě), neplynulé.
Co nechápu je, že spousta motivů a nápadů je jen nakousnuta a zůstává naprosto nerozpracována, nerozvinuta. Takové zbytečné mrhání potenciálem! Jako příklad uvedu začátek páté skladby, který svým pomalým, drtivým zvukem navozuje hustou a brutální atmosféru… jenže po patnácti vteřinách přichází stará známá písnička a s ní postupný rozklad.
Pokud si připomenu ještě závěrečnou riffohru z dvojky Juici Dream nebo coreoidní vyřvávačku z útrob následující Slaughter From Profit, zdá se mi, že Internal Hate stačí alespoň trochu zpravidelnit kompozici a můžou zahrát něco, co má koule. Jenže na tomto promo CD jsou taková místa bohužel jen nepatrnými střípky. Zbytek se utápí v marné snaze.
Jeden moudrý spisovatel kdysi přišel na to, že i když pejsek s kočičkou do dortu nasypou spoustu dobrých věcí, tak výsledek ještě nemusí být stravitelný. Přidejte k tomu slabý, nevýrazný zvuk a obsahově celkem nicneříkající nahrávka je na světě. Ale třeba jsem to jen nepochopil.
|
