Slovenská firma Metal Age Productions vydala na podzim 1999 třetí pokračování kompilace The Grimoire Of Exalted Deeds (Grimoár ušlechtilých skutků). Jde o dva kompaktní disky, které mapují tehdejší stav převážně česko-slovenské metalové scény. Zajímavé ohlédnutí.. Zatím přiblížím pouze první CD, druhému by měla být později věnována další recenze.
První skladbu stvořili portugalští FIRSTBORN EVIL, jde o kvalitně zahraný a celkově propracovaný progresivní black s klávesami. Při poslechu se mi trochu vybavují finští avantgardní blackmetalisté Nomicon. V půlce skladby blízko norské legendě Emperor.. Trochu mi zde nesedí čistý hlas, i když je využit spíše sporadicky. Nic nového, ale dobré.
Následuje dnes již poměrně známá deathmetalová formace PERVERSIST. Střednětempý až pomalejší maskulinně-agresivní old school. Tenhle styl opravdu nemusím, kapela je opravdu někde jinde, než to cítím já, ale je pravda, že naživo by mohla znít zajímavě. Určitá podobnost s Unleashed a podobnými spolky.
Třetí v pořadí jsou DARK. Jde vlastně o DARK GAMBALLE, jen ještě pod jiným názvem. Přibližně gothic/doom s flétnou a chvílemi thrashující kytarou. Zajímavá originální rytmika. Podivné zvuky kláves nebo programované smyčky? Motivy na sebe přirozeně navazují. Ženský vokál se zdá s intonačními rezervami, mužský je pestrý; čistý má zajímavou barvu. Sem tam deathový growling, vypadá naefektovaně.. Zajímavě pojato, má to instrumentální úroveň, ale subjektivně nezaujalo.
Němečtí DECUBITUS nabízejí old school death, snad trochu blízko k mým oblíbeným polským Vader. Nadprůměrné, naživo to musí být intenzivní. Ne zcela dokonalý zvuk nahrávky je pozitivem, podtrhuje atmosféru. Perfektní použití dvojhlasu na konci.. v tu chvíli jsem si vzpomněl na motiv z jedné skladby islandských avantgardistů Solefald..
A teď přichází mistři.. moravští FORGOTTEN SILENCE se svou "Chapter III: The Ancient Forest", která pochází z prazvláštního a zvláštním způsobem ?barevného? alba "Senyaan". Na tomhle inspirativním díle jsem kdysi hudebně vyrůstal. Organické spojení thrashe, jazzu, doomu, avantgardy, psychedelie.. To všechno jsou FORGOTTEN SILENCE. Neopakovatelná formace, která má dodnes každé album úplně jiné. Neobyčejné je i to, že Krusty a spol. dodnes neztratili soudnost, ani nezačali vykrádat sebe sama. Stále nové Začátky.
KAPYBARA nabízí kompozičně jednodušší thrash/death pomalejšího tempa. Osobně se mě nahrávka nedotkla. Tou jednoduchostí to ale není, spíš tím, že jsem na písni subjektivně nenašel nic osobitého, ani žádný specifický pocit, který by vyzařovala.
HÖRGHET přináší experimentálnější skladbu s temnější atmosférou. Intro se nese ve znamení zvonu a kláves. Nahrávka má zvláštním způsobem utopený zvuk s velmi výraznými agresivními, až odlidštěnými programovanými bicími. Ke čtvrté minutě už spadá do monotónnosti, možná je to ale účel. Poměrně zajímavé, není to kopírka. Hlas spíš do deathu. Kytarové thrash-death-doomové motivy mají taky něco do sebe.
SCABBARD - agresivní old school death středního tempa. Uprostřed skladby ale velmi nečekaně začíná pomalejší doomová pasáž s klávesami - a trvá až do konce. To je z kompozičního hlediska zajímavé, ale jinak na mne celek nijak intenzivně nezapůsobil.
Následuje podivná (česká) kapela RHEA se skladbou "Night Moon". Gothic-doom-psychedelie. Velmi nadějný začátek s klávesami a čistým hlasem ne nepodobným feelingu The Cure, Joy Division nebo novější tvorbě Paradise Lost (ta se ale píše zhruba od roku 1999, v němž vyšla i tato kompilace). V prvních vteřinách je to i mírně do grunge.. Klaviatura využívá postupy mírně podobné zmíněným Paradise Lost. Ne!! - občas jódlování, zpěv mírně do neevropských čtvrttónů!! Housle použity uměřeně. Úžasné, silné.. Doomový chropot není technicky dokonalý, a to je krásné - i když pro hrdlo asi namáhavé. Nikde ani tón navíc, nestylizované, čisté, silně se vymykající celé kompilaci. Kytara spíše doprovodná, ale vynikající, zde by přílišné "technizování" spíš uškodilo atmosféře písně.. i basa a bicí perfektně zapadají... podtrhují a zhutňují atmosféru. První věc na CD, která mne skutečně dostala. Blízko konce skladby nečekaný ženský výkřik. Subjektivně nejvíce zaujala lyričtější a rozervanější první polovina skladby. Originální, tahle kapela má rukopis, a ne pouhou "originalitu pro originalitu". Vrchol kompilace vedle zmíněných FORGOTTEN SILENCE!!!!!
Kanaďani PORNO COMA se se skladbou "Threesome" postarali o asi největší masakr.. :) Začíná to jako garážový punk, ale po chvíli se vše promění do efektovaných pseudohalucinogenních zvuků, ženský řev, asi dvakrát nějaký slyšitelný a rozpoznatelný akord. Příjemná nevšední záležitost.
Ženský sadisticky sugestivní vokál mírně připomínající norskou avantgardu Tactile Gemma přináší WAYD. Ale připadá mi, jako by se do thrashdeathové skladby nehodil. Následuje gothic/doomová pasáž, za ní progresivní jazz, postavený na base á la Forgotten Silence, zajímavá harmonická gradace kytar před třetí minutou, časté avantgardní změny temp a nálad. Kytara v beglajtech má na můj vkus trochu moc přechemizovaný distortion, v rozložených akordech ale zní zkreslení dobře. Má to něco v sobě, chce to více poslechů, zajímavé.
Mexičtí THE CHASM - valivý progresivní undergroundově nahraný black, zřejmě je to naživo.. Jakoby inspirace Satyricon z dob "Nemesis Divina" a "Rebel Extravaganza"; i když tato skladba rozhodně není kompozičně tak složitá, má staro-satyriconovské cítění...
Spíše pomalejší thrashdeathová píseň od DIZORDERZ. Celé to dobře podává hutný vcelku přirozený zvuk. Nazvučení kopáku kromě basů zvýrazňující i výšky taky potěšilo. Skladba jednoduchá, ale členitá. Má dobré momenty, především v pomalejších pasážích.
NO PROMISES - old school death s hardcoreovými prvky. Dobrý kontrapunkt kytar těsně přes první minutou stopáže. Po dvou a půl minutách sympatický motiv na kytaru, ale obecně mi nic neřekla hudba, ani její podání.
MONASTEIRAL CRYPT s písní "Anděl" zaujali od prvních tónů. Dřevní doom, zdá se to od srdce. V češtině; kromě zpěvu tam jsou i recitace. Taková "lyricky pohádková" atmosféra. Škoda jen, že je ženský zpěv občas intonačně nejistý.
THROES OF DAWN z Finska představují svůj progresivní gothic/black plný proměn rytmů i nálad. Začátek mírně připomene styl gotických Yearning, v jednom rozloženém akordu na čistou kytaru jakoby mírný odkaz Black Sabbath z tvůrčího období s Tonym Martinem za mikrofonem. V kytarovém tappingu a melodiích kláves jsou cítit Rhapsody. Ti můj šálek kávy nejsou. Pod tím je blackový hlas, a osobně si myslím, že se s rhapsodiovskými melodiemi trochu tluče. Oceňuji pestrost, ale celek na mě působí chladně. Většinou podle mne převládají konvenčnější harmonie a melodie.
UNCONCERN - členitý progresivní metal s přibližně black/deathovým vokálem, chvíli i čistý hlas. Rytmické záseky, příchuť jazzu i death metalu. Muzikantsky velmi dobře zahrané, ale v emotivní rovině se mne skladba nijak výrazněji nedotkla.
A na závěr EDITOR, příjemný thrash/HC/punk ze slovenského Martina. Textu je rozumět, je ze života a je vynikající! Rýmy na sebe úplně nesedí, je to neučesané a nestylizované. Jde tomu věřit. Hudba kapely podporuje text obrovským nasazením, až punkovými bicími a jednoduchou chytlavostí kytar (ale ne prvoplánovou líbivostí). Uvěřitelné a opravdové.
Do roboty z roboty, vyčúrať a spať
to čo má sused to musíš mať
To musíš, to nesmieš, tak to má byť
naozaj musíme takto žiť?
|
