18.10.2017
PRETTY BOY FLOYD
Neúnavní hollywoodští floutci si 1. prosince připíší ..více

18.10.2017
THE WINERY DOGS
Trojice umělců Richie Kotzen (zpěv, kytara), Billy ..více

18.10.2017
EISLEY/GOLDY
Bývalý zpěvák kapel Giuffria, Dirty White Boy a Sorcery ..více

18.10.2017
WRAITH
Letití britští hardrockeři, letos slavící třicet let ..více

18.10.2017
NECROPHOBIC
Švédové libující si ve stylu zvaném blackened death ..více

18.10.2017
PIG DESTROYER
Grindcoristé z amerického státu Viriginia si letos ..více






L.A. GUNS - The Missing Peace
No jo, Confess. Já na ně úplně zapomněl, tak ..

L.A. GUNS - The Missing Peace
Na poli podobně prientované muziky je tahle desk ..

L.A. GUNS - The Missing Peace
A hlavně CONFESS - Haunters!!! ..

L.A. GUNS - The Missing Peace
Super album, s hodnocením souhlasím. Určitě pa ..

L.A. GUNS - The Missing Peace
Jo Jo, album je skvělý. Viděl jsem je letos v I ..

POWER QUEST - Sixth Dimension
Já jsem od toho nečekal vůbec nic. A jsem už n ..

Powermetalové novinky roku 2017 - část XIV. - kapely MASTERPLAN, ALPHA TIGER a PALANTÍR
Ale pochopil, neboj!:-) Takové tupé zvíře nejs ..

GUN - Favourite Pleasure
Jaj,výborná kapela.Miluju jejich album Swagger k ..

Powermetalové novinky roku 2017 - část XIV. - kapely MASTERPLAN, ALPHA TIGER a PALANTÍR
Ferdu z Čech neřeš, jeho názor je stejně rele ..

Powermetalové novinky roku 2017 - část XIV. - kapely MASTERPLAN, ALPHA TIGER a PALANTÍR
Tak pokud nějaký Ferda z Čech tvrdí, že to zm ..




Za poslední měsíc:
STEELHEART - Through Worlds Of Stardust
2375x

AEROSMITH - Toys In The Attic
2057x

AEROSMITH - Aerosmith
1977x

AEROSMITH - Get Your Wings
1897x

AEROSMITH - Rocks
1841x

MOTORBAND - V
1623x



21.10.2017
SYMPHONY, METRO..
DK Koruna Hořice, Velký sál, začátek od:20:00, vstupné:

31.10.2017
Poppy Seed Grinder + hosté..
Praha - Rock Café, začátek od:19:00, vstupné: zdarma

12.12.2017
BEASTÖ BLANCÖ (USA), Bloodlost (ch)..
PRAHA - Nová Chmelnice, začátek od:20:00, vstupné: 450,-



článků celkem: 5880
recenzí: 4734
reportů: 511
rozhovorů: 333













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax

České kapely.cz - Nabízej a nakupuj českou hudbu


Petr, Radek, Roman, Milan, Bořa (SECOND END) - Největší motivací jsou lidi, kterým se líbí naše muzika

Hodně aktivní jsou momentálně moravští Second End. No řekněte, víte aktuálně o někom jiném, kdo stíhá nejen odehrát dva koncerty během jednoho dne, ale zároveň se zúčastnit dvou křestů během jednoho týdne? Pro Second End ten důležitý proběhl 22.května a kapela při něm pokřtila svoje nové cédečko „Tváře“. Ještě před tím, než (o týden později) kluci přidali svojí trošku do mlýna při křtu DVD kapely Rimortis, jsme s kompletní bandou v Úmyslovicích stihli probrat něco málo o Second End, o novém cédečku, ale i třeba o centrálním plánování.

Nemůžu začít tohle povídání jinou otázkou, než tím, jestli se vám stává často, že si zahrajete dva koncerty za jeden den ve vzdálenosti plus mínus stopadesát kilometrů?
Petr: Nestává, ale už jsme to párkrát zažili, například Broumov – Hodonín, což bylo ještě víc než stopadesát kilometrů v jednom dni. Není to často, ale když se to stane a jsou to dobré akce, tak proč ne?
A jak se vám hrálo dneska v Teplicích nad Metují?
Petr: No, v Teplicích bylo teplo...
Ale to je tady taky…
Petr: Tam bylo strašně horko, zoncna rumplovala ( = svítilo sluníčko :-) ), potili jsme se pěkně, sauna tam byla. Ale bylo to tam moc pěkný, hrálo se na fotbalovým stadionu, travička zelená, jenom škoda, že jsme hráli trochu dřív, takže lidi ještě nebyli moc odvázání, ale jinak fajn.

Před týdnem jste křtili svoje CD „Tváře“, takže během dvou týdnů je to váš druhý křest, tentokrát v roli sekundanta. Co je pro vás lepší, vlastní křest, se kterým je určitě spojeno víc trémy či odpovědnosti, nebo dělat parťáka někomu v téhle situaci?
Petr: Nevím, jestli je to lepší nebo horší, ale samozřejmě, že ten náš křest je to bytostné, je to událost, kde se kloubí obojí, trošku nervozita, ale zároveň takové to vnitřní napětí, že se chceš ukázat. Přijde hodně známých, takže určitě náš křest je něco, co se neopakuje. Ale zahrát tady klukům, kteří křtí DVD je taky fajn, jsme za to rádi a těšíme se na to.

Musím se přiznat, že pro Second End pro mě byl poměrně dlouho neznámý pojem. Když jsem prolížel vaše internetové stránky, tak mě velice zaujalo, že Second End se do současné podoby formuje v pravidelném intervalu dvou let, kdy každé dva roky přijde do kapely nový člen (tedy s výjimkou zpěváka Boři, který to stihl už po roce). Je to takhle naplánované a co se tedy bude dít v dalších dvou letech?
Petr: No, to je tedy potom otázka, kdo teď končí, no, to nevím.
Radek: Tak kdo teď půjde z kola ven?
Milan: No, to by měl být ten, kdo tam je nejdýl… (smích)
Radek: No to samozřejmě sedí, takhle je to naplánované, ty dvouletky, každé dva roky musí někdo z kola…
Já jsem myslel spíš do kola než kola.
Radek: Tohle všechno je naplánované několik let dopředu, už když se tahle kapela zakládala, tak bylo jasné, že každé dva roky někdo musí ven, někdo nový přijde, prostě změna…
Takže Second End se drží centrálního plánování!
Petr: Ano, máme dvouleté plánování!

Za tu dobu, co Second End existuje, tak jestli jsem dobře počítal, tak jste vydali tři desky a jedno promo.
Petr: Ano, je to správně, tři dlouhohrající desky, dá-li se to tak říct a dvě dema se čtyřmi písněmi.

Vzhledem k tomu, že jsem měl zatím možnost poslechnout si jen promo z roku 2006, které máte volně na svých stránkách, tak by mě zajímalo, jak se během své existence Second End vyvinuli a v čem vidíš největší posun ve vaší muzice?
Radek: Určitě se to posunulo někam jinam, protože v původní sestavě, jsme hrávali ve třech a ty skladby spíš vycházely z blues-rockového, hard-rockového základu. Od toho jsme se hodně posunuli, jednak příchodem Petra a bývalého zpěváka Ríši. Peťa s Ríšou začali skládat nové věci a vlastně s příchodem každého nového člena jsme se posunuli trochu dál. U nás je to naštěstí tak, že v podstatě každý ze členů je plodný, takže se objevují stále nové vlivy, každý přitáhne svoje věci a díky tomu jsme se posunuli dál. Nové skladby jsou možná trochu techničtější, ale přitom to základní, na čem si vcelku zakládáme, to jsou melodie, to tam je stále.

Když jsem četl avízo na tenhle koncert, tak se tam objevilo přirovnávání stylu Second End k Citronu, Kreysonu či Vitacitu. Vím, že muzikanti nemají škatulkování rádi, nicméně se musím zeptat, vzhledem k tomu, že s tímhle přirovnáním moc nesouhlasím, kam vy byste svojí hudbu zařadili a jak byste jí popsali někomu, kdo Second End dosud nezná?
Radek: To přirovnávání ke Kreysonu a podobně vzniklo v době, kdy náš bývalý zpěvák mohl něčím tyhle kapely připomínat, někdo se toho chytl a i když si myslím, že i v té době jsme byli daleko někde jinde, tak od té doby se to s námi táhne a je vidět, že se to drží. Ale náš styl…, nevím, těžko někam zařazovat…

Dobře, tak to vezměme jinak, předpokládejme, že muzika, kterou členové Second End poslouchají, může mít vliv na to, jaké věci pak skládáte. Takže, vezmeme-li ty, kteří hlavně tvoří hudbu Second End, které věci si rádi pustíte do uší?
Petr: Já jsem poslouchal spoustu věcí, nikdy jsem nebyl nějak vyhraněný, takže určitě bych netvrdil, že jsem ovivněný nějakou kapelou, stylem nebo žánrem. A já taky nevím, jak náš styl nazvat. Podle mě muzika může být třeba stejná, ale když do ní posadíš výrazově jiný zpěv, tak se to posouvá někam jinam. Ale poslední dobou jsem ulítl na kapele, kterou bych před pěti lety asi neposlouchal, In Flames, to už je pomalu takové docela chrochtání, ale strašně se mi to líbí. Roman na nové desce tvoří také kupu věcí, tak se zkus zeptat jeho…
Roman: Co ti budu vykládat… ((smích)), škatulkování je hovadina, když si vezmeš všech třináct písniček, které jsou na desce, tak každá z nich je jiná a zároveň jsou stejné. Myslím si, že naše deska je našlapaná, precizně zahraná a jsou tam melodie. Ale je trošku problém s tím, komu to vlastně nasměrovat, kdo je vlastně náš posluchač. Na ty strašlivý tvrďáky to ještě nemá a na ty měkoně už to taky nemá, takže je to tak něco mezi tím vším.

Tak to je ideální příležitost přitáhnout skupinu lidí, která něco „mezi tím“ hledá, ne?
Roman: No jo, ale to je práce na strašně dlouho. ((smích))

Jak vznikl název kapely?
Radek: Jak vznikl, to je strašně jednoduché. Přinesl ho první kytarista, mezi těmi možnými názvy nám to připadalo nejlepší a nikdo nikdy nepátral po významu nebo po překladu. Každý ať si tam najde co chce.

Co pro tebe po devíti letech působení v kapele Second End znamená? Je to zábava na víkendy nebo něco vážnějšího?
Radek: Samozřejmě vzhledem k té práci co na tom je, mám radost z toho, že kapela funguje a že se všechno vyvinulo a posunulo tak, jak to je, protože po prvních výměnách některých členů se nevědělo, co vlastně bude. Teď se sestava ustálila, v posledních třech letech, co jsme s naším nynějším manažerem, se podařilo předskakování třeba Arakainu, Kernu, hrajeme fesťáky, kde jsme před tím nikdy nebyli. Takže není to jen práce na víkend, je to každodenní záležitost.

Při pohledu na vaše netové stránky mě připadá, že Second End jsou poměrně skoupí na informace o kapele. Je to záměr?
Petr: Jednoznačně, jsme takoví trošku tajemní, takže pouštíme těch informací pomálu.
Bořa: Hlavně si chráníme soukromí před bulvárem. ((smích))
Petr: Ale jinak je to o tom, že stránky si tak nějak mastíme sami, asi by se tomu chtělo věnovat trošičku víc, díky za připomínku…
Radek: V čem myslíš, že jsou stránky skoupé na informace?
Třeba, když jsem se chtěl dozvědět něco víc o členech kapely, tak jsem se dozvěděl o tom, na co hrajete a jinak žádné další zajímavosti.
Roman: Jo ty myslíš takové ty bulvární informace, jakou máš rád barvu a jídlo a tak…
Petr: Asi záleží na tom, jak se k tomu člověk postaví, jestli to bere z legrace nebo na vážno a my jsme nechtěli zbytečně vařit z vody. Já taky nejsem odvázaný z toho, když někde vidím biografie, co všechno mám rád, zájmy atd., tam budeme stále stejní a víc nebudeme nic ventilovat.
Druhý bod, který mě v téhle věci napadá, je historie kapely, kde jsem kromě letopočtů těžko něco hledal.
Radek: To vzniklo hlavně tím, že v době, kdy jsme zakládali stránky, tak nám je spravovali opravdoví fachmani. To znamená, že tu novinku, kterou jsme tam chtěli, tak po půl roce žadonění jsme tam něco dostali. Takže jsme tam dostali jen základní informace, které jsou tam teď a víc jsme to neřešili. A protože nám nezbylo nic jiného než se to naučit sami, tak se snažíme tam dostat novinky a mít stránky stále aktuální. A je pravda, že nás to ani nenapadlo.
Petr: Je pravda, že už jsme v polovině roku 2008 a ten tam snad ještě není. Ale ten je zpracovaný zase v těch aktualitách.

Pojďme k vašemu novému cédečku. Ještě jsem ho neslyšel, po poslechu proma se na něj docela těším, tak mi představte, co na mě na něm čeká. Kterou ze skladeb byste doporučili jako „hitovku“?
Petr: Je tam čtrnáct věcí, z toho jedna instrumentálka, což si myslím může být hodně zajímavé pro fajnšmekry. Jak říkal Radek, snažíme se být víc techničtí než v minulosti. Těžko subjektivně hodnotit a vybrat nějakou hitovku, spíš jsme čekali na reakce z okolí a vybrali jsme tři profilové písničky, které jsou i na různách profilech, např. na bandzone a to je titulní „Tváře, „Za černou zdí“ a „Rány osudu“, ale je to skutečně na názoru člověka. Měli jsme i akce, kde padaly jiné názvy, třeba „Nový den“, „Třináctá komnata“. Je to takové zajímavé spektrum, doufejme, že to působí kompaktně, ale chtěl bych věřit tomu, že každá ta věc funguje i samostatně.

Vzhledem k už dlouholeté existenci i s ohledem na to, že se zpěvák Bořa přišel do kapely jako poslední, jak je to se současným playlistem? Hrajete i starší věci nebo jsou vaše koncerty založeny hlavně na poslední desce?
Petr: My jsme měli křest a teď jsme to postavili tak, že chceme propagovat hlavně novou desku. Současně jsou tam věci z proma 2006, starší věci v současné chvíli nehrajeme. Díváme se na to tak, že je to nějaká minulost, samozřejmě je to dané i tím, že do kapely přišel Bořa, nechceme se vracet, chceme se dívat dopředu. A z toho vyplývá i playlist. Ale od skalních fandů slýcháváme, že jsou trošku smutní, že nehrajeme staré pecky.

Na netu máte k dispozici promo z roku 2006, dojde někdy i na stré věci, nebo je nějaká možnost se ke starším věcem dostat?
Petr: Nevím, jak je to s prvním deskou „Second End“, ale „Dobrá rána“ tedy druhá deska, tam ještě výlisky máme a kdyby byl zájem tak jsme schopní i dovyrobit, stačí nám napsat. Jsou k dispozici i na webu, já tě poopravím, teď máme na webu i mp-trojky i z té nové desky, takže už to není jen promo.

Co plánujete na léto, bude nějaká dovolená nebo se chystáte jezdit po festivalech?
Petr: Samozřejmě chceme hrát. Jak jsme dělali desku, tak jsme měli dvou-tří měsíční pauzu, kdy jsme se snažili z té desky dostat maximum…
Radek: … snažili jsme se to naučit zahrát…
Petr: …v podstatě mimo těch ne tak známých festivalů se v létě chystáme na dvě významné akce, na konci června to je Basinfire fest ve Spáleném Poříčí a potom si v půlce srpna zahrajeme i na Vizovickém Trnkobraní.

A jako příznivci muziky chystáte se někam na festivaly, případně na koncerty Metallicy, Kiss či Iron Maiden?
Petr: Pokud se nic nezmění, tak já se pojedu podívat na Metallicu, ale možná už teď toho lituju, už jsem je viděl dvakrát a nevím jestli jsem udělal dobře, protože jsem se až později dozvěděl, že ve stejný den hraje v Praze i Joe Satriani. Zrovna jsem se dostal i k jeho nové desce, zní to hodně dobře, takže docela mě to mrzí, jsem takovej trošku rozpačitej. Ale jinak moc čas na ježdění po festivalech nemáme. Když nejsme my na festivalu, tak hrajeme někde jinde.
Radek: Já se rozhodně nechystám, já říkám jednou a dost! ((smích)). Na všech těch kapelách jsem byl a stačí mi to na celý život. Proč se budu dívat na cizí kapely…

Jedna otázka úplně bokem. Za chvilku začíná mistrovství Evropy ve fotbale, sledujete to, nebo to jde mimo vás, je nějakej fotbalista v kapele?
Bořa: Vzhledem k tomu, že jsem měl lístky na všechny tři zápasy základní skupiny a nemůžu jet, protože hrajeme, tak se na to radši ani dívat nebudu.
A co je pro tebe lepší, že jsi mohl jet na fotbal, nebo to, že budeš hrát sám?
Bořa: Tím jsem nechtěl říct, že mě mrzí, že tam nejedu, samozřejmě, že si radši zahraju na koncertech.

Troška zeměpisu, pletu se, když řeknu, že Second End jsou z Brna?
Petr: Oblíbená hláška Boři je, že jsme ze spojených moravských emirátů. Jinými slovy jsme porůznu poskládaní, původem je kapela od Hodonína, v této chvíli tři kluci z Brna, Bořa Znojmo, Radek okolí Hodonína, takže já bych řekl spíš jižní Morava.

Jak to vypadá s metalovou scénou v těhle končinách, jsou tam kapely, které se daly dohromady a byly schopny pravidelným způsobem společně fungovat?
Petr: Tak určitě jsou, hlavně v Brně, na té jižní Moravě je to spíš o alternativní scéně. Slyšel jsem a něco na tom asi bude, takovej ten kovanej metal tam není na špici, my hrozně rádi jezdíme do Čech a za sebe bych řekl, že tady jsou lidi trochu jiní. Zdá se mi, že tady jsou lidi tomu kovanému metalu víc nakloněni.
Překvapuješ mě, já jsem si myslel, že tohle víc frčí na Moravě a obecně vzato mě moravský kapely berou víc než český.
Petr: No tak, to je něco jiného! Samozřejmě, moravské kapely jsou moravské kapely! Výrazná melodika…, nevím jak východní Čechy, ale jižní Čechy, zdálo se mi, že jsou hodně dobrý, jezdíme tam do některých lokalit častěji a zdá se mi, že to je lepší. Brno a větší města, to se dá, na severní Moravě Ostrava, Opava. Ale jižní Morava, nemyslím si, že by tam bylo nějaké podhoubí fanoušků.
Milan: Já si myslím, že to přežívá tak nějak z minulosti, protože, když si vzpomeneme, tak v Brně byly známé kapely i celorepublikově, takže si myslím, že to je jen zdání, že Brno a jižní Morava jsou metalové, tak si myslím, že to je minulost. Ale když se budeme bavit o přítomnosti, tak se to trošku vytratilo, jsou tam úplně jiné žánry a je to jakési pokroucené. Klasický metal, to už tam není to, co bývalo.
Radek: S tím bych nesouhlasil, já myslím, že kdybychom šli do těch tvrdších scén, tak určitě Hradiště a spol, tam je spousta dobrých kapel, tam je špičková úroveň, co se týká fanoušků i akcí, které se tam pořádají.

Second End má v tuhle chvíli čerstvě vydané cédečko. Ja jasné, že uživit se v téhle republice touhle muzikou je v podstatě nemožné, jakou máte představu, že byste se s kapelou chtěli dostat? Případně máte nějaké aktivity do zahraničí?
Petr: V tuhle chvíli, když nepočítám Slovensko, tak ani ne. Myslím si, že nemá smysl lézt ven, když to nemáš vybudované doma. A je to i tím, že zpíváme česky. A co se týká toho, co bysme chtěli dosáhnout, tak my si to radši ani neříkáme. Je to náš koníček, všichni pracujeme, ale asi snem každého člověka, jak jednou řekl krásně Milan, je dosáhnout na piedestal a živit se muzikou. V tuto chvíli to tak není, ale nám to zase tak nevadí, nás to baví, hrajeme a dělat dopředu nějaké plány, pěkně postupně po krůčcích a uvidíme, kam se dostaneme.

Já jsem svoje otázky vyčerpal, je něco, co jsem se nezeptal a co by stálo za to o vás ještě vědět?
Petr: Já bych chtěl vědět, jak jsme se dali dohromady. U nás je to tak, i když to na první pohled nevidíš, že co člověk, to persóna. Nechápu, jak jsme se takhle mohli sejít.
Milan: Pro nás je momentálně největší odměnou, když odehrajeme koncert a vidíme, že těm lidem to něco dalo a že odchází šťastní a naplnění muzikou. Když za námi potom přijdou a jsou z toho hotoví, tak to je pro nás odměna, bez ohledu na to, jestli nás to živí nebo ne. To je pro nás ta největší motivace a inspirace, lidi, kterým se líbí naše muzika. Tím bych chtěl říct, pokud se někomu líbí naše deska, ať přijde na koncert, protože deska je dobrá věc, ale živé hraní je úplně o něčem jiným, tam funguje kontakt mezi muzikantem a divákem a to se na desce dá přenést jen do určitě míry. Na koncertech se dějí veliké věci, takže všechny zveme.

Vzhledem k tomu, že v poslední době jsem z návštěvnosti koncertů docela nešťastný, jak jsou na tom Second End s návštěvností?
Petr: Jak řekl Roman, jsme na jakémsi stylovém rozhraní, takže najít si posluchače je poměrně těžký. Máme samozřejmě skalní fanoušky, ale ti s náma nemůžou jezdit na druhý konec republiky. Když přijedeme někam, kde nás nikdo nezná, tak je to sázka do loterie. Reakce jsou vždycky pozitivní, ale vzhledem k tomu, že naše muzka je techničtější a nejednoduchá muzika, je to těžký. Někdy jsme z toho smutní, někdy nečekaně přijde překvapení a přijde spousta lidí. Myslím, že v dnešní době jsou lidé přesycení, je tady strašně moc kapel a v době internetu a gamesování ti mladí lidi…, jsem hrozně překvapenej a potěšenej, když se třeba na profilu v bandzonu objeví někdo sedmnáctiletý, že se ještě najdou takhle mladí lidi, kteří fandí muzice a chodí na koncerty.

Kluci, děkuju.
Petr: My taky děkujeme.

Savapip             


www.secondend.com

Foto:
Veronika "Veverka" Čapková www.veverka396.com
Savapip


Vydáno: 11.06.2008
Přečteno: 3321x




počet příspěvků: 2

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
zdar moravo jsem...1. 09. 2008 20:29 lubos
zdarec zdravim...16. 06. 2008 9:39 lubomir fousek


 
Metalforever.info © 2006 - 2017     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17105 sekund.