MOONSPELL - Sin/Pecado

Moonspell se dařilo prakticky vše až do chvíle, kdy se museli vypořádat s problémem. Tím byl baskytarista Ares (Joao Pedro), který začal být vůči kapele čím dál více kritický a dokonce si zaregistroval skladbu „Sin“, která byla chystaná pro nové album Moonspell. Situace se vyhrotila až v soudní spor. Pochmurnou náladu vyřešil až příchod nového baskytaristy Sérgio Crestana, chlapíka, který do Portugalska přiletěl z Brazílie...více

[recenze]

[11.06.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

DARKER HALF - If You Only Knew

Na obalu čtvrtého alba protinožců Darker Half „If You Only Knew“ trůní rudě oděný šašek a při bližším pohledu zjistíte, že humorem ani životem již příliš nehýří. Otázku, jaká hudba se může ukrývat za tímto depresivním motivem, zodpoví hned úvodní „Glass Coloured Rose“. Kapela v ní servíruje svižný power metal se silným hlasem zpěváka Vo Simpsona. Refrén je chytlavý, sloky správně „heavy“ a do desky se snadno zaposloucháte. Následující „Falling“ potvrzuje, že Darker Half umí skládat velice pěkné melodie..více

[recenze]

[07.06.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

MOONSPELL - Irreligious

Album „Wolfheart“ vystřelilo skupinu strmě vzhůru a zatímco by se mnohým z rychle nabité popularity možná podlomila kolena, Moonspell se s úspěchem alba vyrovnali tím nejlepším možným způsobem – natočili další výtečné a stylotvorné album. Než však vzniklo, odešel kytarista Duarte Picoto, vystupující pod pseudonymem Mantus, který začínal v kapele v době, kdy se ještě jmenovala Morbid God. Později hrál v black metalové bandě Filii Nigrantium Infernalium. Uvolněný post kytaristy v Moonspell zaujal ..více

[recenze]

[04.06.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

THE WANDERING - Zlatodějství

The Wandering je jednočlenný projekt Tomáše Procházky, který si říká jednoduše „T“. Vznik projektu se datuje do roku 2007, kdy T zakládal The Wandering ještě s druhým členem Fastredem, se kterým tou dobou měli i black metalový projekt Ilfirin. Fastred nicméně s The Wandering nepokračoval a T tak zůstal sám. V roce 2010 vyšlo demo „Demotions“ o tři roky později EP „The Forest In Your Name“. Debutová deska dostala zvukomalebný název „Zlatodějství“. I názvy skladeb zní velice pěkně. Je to vždy jen jedno slovo, ..více

[recenze]

[02.06.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

MOONSPELL - Wolfheart

Portugalsko nikdy nebylo zemí zaslíbenou metalu. Tedy rozhodně ne na konci osmdesátých let. To ale neznamená, že v zemi na samotném západním břehu Evropy by nebyli metaloví fanoušci a nadšenci a nevznikaly tu kapely. Tak třeba v roce 1989 započala nedlouhá, ale důležitá existence sebranky s názvem Morbid God, kterou tvořila pětice mladíků s pseudonymy Tetragrammaton, Baalberith, Malah Fenrir, Mantus a Langsuyar, odhodlaná hrát divoký black metal. ..více

[recenze]

[28.05.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

SOLILOQUIUM - Things We Leave Behind

Původně „jen“ death/doom metalový projekt s kostrbatým názvem Soliloquium rozběhl Stefan Nordström vznikl už v roce 2011 a od té doby přivedl do metalového světa dvě EP a tři dlouhohrající alba. To třetí vyšlo letos v březnu a jmenuje se „Things We Leave Behind“. Soliloquium zde už figurují jako tříčlenná kapela a připravili si pro posluchače další porci zajímavého melancholického metalu...více

[recenze]

[26.05.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

CONCEPTION - State Of Deception

Norští Conception nikdy nebyli metalové hvězdy první velikosti, ale rozhodně patří mezi pionýry evropského power metalu, a to zejména jeho progresivnějšího střihu. Mezi znalci žánru mají poměrně kultovní status, vydali čtyři velmi dobře hodnocená alba, ale pak se v roce 1998 odmlčeli na dlouhých dvacet let. Důvod? Jejich zpěvák Roy Khan odešel k americkým Kamelot, se kterými udělal velice pěknou kariéru. Kamelot se šplhali čím dál výše, ..více

[recenze]

[22.05.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

PURNAMA - Flame Of Rebellion

Purnama znamená v indonéštině „úplněk“. Kapela tohoto jména však nepochází z této exotické země, ale z Turnova“. Čím je možná přece jen trochu exotická, jsou její neskrývané ambice. Nemá sice nějak zvlášť originální image, ale i tak je tato propracovaná (warpainting, oblečení, stylizace válečníků). K novému albu „Flame Of Rebellion“ si Purnama nechala obal namalovat od Lutha Slaughtera z Indonésie (kluci mají tenhle stát asi hodně v oblibě), ..více

[recenze]

[18.05.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

SEMBLANT - Obscura

Brazilští Semblant se konečně vrací. Od vydání jejich minulé desky „Lunar Manifesto“ uběhlo dlouhých šest let, byť pro nás Evropany byla prodleva mezi alby pouze tříletá, neboť na našem kontinentě deska vyšla o dost později než v domovině kapely. V každém případě měla kapela spoustu času na skládání nového materiálu a po minulé nahrávce budí i nemalá očekávání. Jedno je jasné. Senzace v podobě obřích shlédnutích na youtube jako to bylo v případě klipovky „What Lies Ahead“..více

[recenze]

[12.05.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

Adrian TĂBĂCARU - Lucifer-A rock opera

From ´neath the castle´s dark retreat,
Her silent way she wended,
Each evening to the window seat
Where Lucifer attended.

Rumunský rock nebo metal nemá příliš zvučné jméno a dokonce si myslím, že když jste se dozvěděli, že bude řeč o muzice z této země, váš zájem o recenzi trochu opadl. Ale to by byla docela chyba, protože i v Rumunsku jsou zajímaví umělci...více

[recenze]

[05.05.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

CALIBRE - The Storm Inside

Írán je pro metal poměrně exotická destinace, ale i zde metalová scéna funguje. Důkazem mohou být metalcoroví Calibre z hlavního města této islámské země. Kapela letos završuje pátý rok své existence, na konci loňského roku vydala debutové album „The Storm Inside“, nabízející pouhých osm skladeb. Hned ta první „Number 13“ se do vás pořádně zakousne. Štiplavý metalcore, dle kterého byste ani náhodou nehádali, že pochází z Persie. Sekavé riffy a drsný growlový zpěv je v refrénu vystřídán melodickým zpěvem. ..více

[recenze]

[28.04.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

MY DYING BRIDE - The Ghost Of Orion

My Dying Bride jsou živoucí legendou a kdyby už nikdy nic nevydali, dali světu hromadu skvělého doom metalu. Přesto si každý fanoušek přál novou nahrávku. Na tu se čekalo dlouhých čtyři a půl roku. Jedním z důvodů byla smutná skutečnost, že malá dcera Aarona Stainthorpea trpěla vážnou nemocí a tak vůdčí osobnost kapely neměla na nahrávání hudby ani pomyšlení. Jak se zdá, nemoc byla zažehnána (doufám, že tomu tak a je držím palce) a tak se konečně dostalo i na nové album...více

[recenze]

[20.04.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

SARKONIA - Cesta

Každý příběh má svůj počátek a konec. Mezi těmito dvěma body je prostor, který je cestou k vyvrcholení onoho příběhu. Své první album pojmenovali „Počátek“ a konec se jich zatím netýká. Řeč je o olomoucké bandě Sarkonia, která svou prvotinou příjemně rozvířila tuzemské metalové vody. Čtyři roky po "Počátku představují své druhé album, které se jmenuje „Cesta“...více

[recenze]

[15.04.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

CREMATORY - Unbroken

Crematory po minulém albu „Oblivion“ vyhrožovali, že skončí, pokud se nebude deska dobře prodávat a lidi ji budou stahovat. Zůstalo jen u výhružek a německá gothic metalová legenda pokračuje dál. Z kapely odešel kytarista a zpěvák Tosse Basler a byl nahrazen Conniem Andreszkou, známým například z Mystic Prophecy, nicméně seznam kapel, ve kterých působí nebo působil, je opravdu dlouhý)...více

[recenze]

[03.04.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

GHOST ON MARS - Lost Signals

Italská pětice Ghost On Mars má ráda sci-fi a to se promítlo do názvu jejich kapely. Skupina existuje pouhé dva roky a tak EP „Lost Signals“ je jejich první vydanou nahrávkou. Ačkoliv chtěli původně spíše hrát post rock či blackgaze, postupem času se vrhali do djentových vod a výsledek je takový, že „Lost Signals“ se dá brát jako progresivně metalové dílo...více

[recenze]

[28.03.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

DELAIN - Apocalypse and Chill

Holandští Delain už dnes platí za stálice melodického metalu se zpěvulí v čele. Poslední roky měla jejich tvorba vzestupnou tendenci a loňské EP „Hunter´s Moon“ ukázalo Delain jako pořádně našlapanou kapelu, která se nebojí experimentovat. Například s přitvrzením své hudby a čím dál větší orientací na moderní, téměř djentový zvuk. ..více

[recenze]

[17.03.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

SUICIDE SILENCE - Become The Hunter

Kalifornská pětice Suicide Silence si s minulou eponymní deskou solidně na*rala do bot. Málokdy se stane, aby kapela naštvala takřka všechny své fandy. „Suicide Silence“ to kdovíjak nevyhrála ani u kritiky, nicméně rozhodující ukazatel je spokojenost fanoušků. Ti kapele nadávali na sociálních sítích a jejich nespokojenost se projevila také na prodejích, které byly doslova hrůzostrašné (až 163. místo v americké prodejní hitparádě Billboard 200). ..více

[recenze]

[09.03.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

APOTHEUS - Thet Far Star

Jsou skvělé kapely, které se proslaví a jsou i skvělé kapely, které zůstanou vzdáleny nějaké větší popularitě. To je i případ portugalských Apotheus, kteří svou novou deskou „The Far Star“ příjemně překvapili. Ačkoliv Apotheus existují již od roku 2008, na kontě mají teprve dvě desky včetně té aktuální a jedno EP. O to víc album "The Far Star", zní totiž velice vyspěle. ..více

[recenze]

[26.02.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

DAWN OF SOLACE - Waves

Pro milovníky severského metalu nebude jméno Tuomas Saukkonen neznámé. Tenhle chlápek má prsty v mnoha kapelách a projektech, z nichž je v současnosti nejpopulárnější asi Wolfheart, nezanedbatelný význam měli i dneš už neexistující (nebo prozatím spící) Before The Dawn a Black Sun Aeon. Tato uskupení se věnovala převážně melodickému death metalu s více či méně prvky gotiky nebo doomu. Nyní Saukkonen přichází s nahrávkou pod hlavičkou Dawn Of Solace s níž vydal před čtrnácti lety desku ..více

[recenze]

[18.02.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

NORTH OF SOUTH - The Dogma and The Outsider

Debutové album „New Latitudes“ projektu North Of Soul přišlo na svět v roce 2018 a představilo jeho jediného představitele španělského multiinstrumentalisty Checu Nose jako velice otevřeného muzikanta. Na své si mohli přijít fanoušci Evergrey, Opeth, The Mars Volta, ale také třeba Anathemy či dokonce Carlose Santany. Na sklonku roku 2019 Checu přišel s novou nahrávkou „The Dogma and The Outsider“, obsahující šest nových písní a dvě cover verze...více

[recenze]

[15.02.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

ERELEY - Diablerie

Od debutové desky „Katharis“ domácích Ereley uběhlo téměř pět let. Kapela se potýkala s personálními problémy, ale jak se zdá, usmálo se na ně konečně štěstí. Nejenže se povedlo dotočit desku „Diablerie“, ale podařilo se ji vydat i u velkého labelu Massacre records. Hudba Ereley se tak dostane do světa...více

[recenze]

[07.02.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

SONUS CORONA - Time Is Not On Your Side

Skupina Sonus Corona vznikla v roce 2011 ve Finsku, ale v kompletní sestavě byla až o dva roky později. Prvním albem se mohla pochlubit na sklonku roku 2015, nahrávka nesla jméno skupiny a byla vydána samonákladem. Po čtyřech letech se Sonus Corona přihlásili s deskou „Time Is Not On Your Side“. Ačkoliv důležitý je samozřejmě hudební obsah nahrávky, první výtka letí na adresu nepříliš vzhledného obalu...více

[recenze]

[28.01.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

DEAD END FINLAND - Inter Vivos

Dead End Finland mají fajn název, ze kterého je hned jasné, odkud jsou. Tahle melodeathová banda právě vydává svou čtvrtou řadovou desku. O „Inter Vivos“ Dead End Finland tvrdí, že skladby neustále přepracovávali, vylepšovali a vypiplaly k úplné spokojenosti. Deska obsahuje deset písní a celková stopáž se zastavuje na čtyřiceti minutách, což nazačuje určitou přímočarost alba. ..více

[recenze]

[24.01.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

Redaktorská bilance roku 2019 - Supermartonátor

Rok 2019 vystřídá letopočet 2020. Takové trochu sci-fi číslo, nemyslíte? Já si na základce představoval, že touhle dobou se tu budeme prohánět v létajících automobilech a svět bude úplně jiný. Třeba že už nebudou války. Jéžiš, já byl ale naivní. Také se tvrdilo, že touto dobou už „cédéčka“ budou mrtvé médium. No úplně tomu tak není. Metal se také příliš nezměnil (naštěstí?) a uplynulý rok přinesl hromadu kvalitních desek. Tady je můj výběr toho, co mě nejvíc bavilo...více

[ankety]

[15.01.2020]

[Tomáš Marton]

[]

LEPROUS - Pitfalls

Ihsahnovy děti dospěly do Kristových let. Tahouni progresivní norské kapely Leprous jsou stále mladí, ale již velmi zkušení, hrají již osmnáctým rokem. K jejich stylové charakteristice záměrně nepřidávám pojem „rock“ nebo „metal“, protože Leprous se pohybují i v jiných teritoriích. Minulé album „Malina“ ukázalo kapelu jako velice přemýšlivou a také se prezentovalo poněkud komornějším soundem. Leprous metal ani rock nestačil a tak se jali trochu více prozkoumávat i pop. ..více

[recenze]

[13.01.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

KAVIAR KAVALIER - Hotel Inkontinental

Jsou hudebníci, jejichž tvorbu rozpoznáte po pár vteřinách. To je bezesporu skvělá vizitka, kterou se se může pyšnit i Necrocock, a je jedno, zda zrovna posloucháte jeho sólovky, Master´s Hammer nebo Kaviar Kavalier. Po sérii sólových desek se Necrocock vrací se svým projektem Kaviar Kavalier. Nová deska „Hotel Inkontinental“ vychází dlouhých šest let po „Musik Aus Ordinationen“. ..více

[recenze]

[08.01.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

SCARLETH - Vortex

Na třetím albu ukrajinských Scarlet se poprvé představuje zpěvačka Ekaterina Kapshuk, se kterou kapela plně zapadá do zažité šablony kapel se ženou u mikrofonu. Hudba Scarleth totiž absorbuje vše současné z metalové scény a může připomínat mnoho dalších kapel se zpěvačkou v čele jako například Beyond The Black, Epica, Delain, či třeba Amaranthe.

Úvodní „Feel The Heat“ na vás vyrazí s takovou energií, že lhostejní patrně nezůstanete...více

[recenze]

[07.01.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

NEBULA ORIONIS - Ashes

Není to ani půl roku a už tu máme další nahrávku Nebula Orionis. Tento projekt pana M42 nedávno vydal EP „Ashes“ a jedná se už o třetí nahrávku (a po "Ashes" Nebula Orions přispěchala hned ještě s dalším kouskem "Plague"), kterou v loňském roce M42 představil!

„Ashes“ je finální částí hudební trilogie, kterou M42 stvořil. Všechna tři alba „Starthrone“ „To Keep The Flame Burning“ a nyní „Ashes“ jsou cestami do vzdálených koutů vesmíru ..více

[recenze]

[04.01.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

POSTCARDS FROM ARKHAM - Øakvyl

Postcards From Arkham mi připomínají vesmírnou raketu. Po silném třaskavém startu míří stále výš a výš. Cílevědomost a pracovitost jdou ruku v ruce s nápaditostí. Kapela už má zkušenosti a několik výborných nahrávek za sebou. Nyní vydávají čtvrtou řadovou desku a ta nese poměrně cizorodý název „Øakvyl“. Zajímavostí je, že Marek „Frodys“ Pytlík zhruba před deseti lety měl projekt nazvaný Oakvyl. Kapela si připravila jedno překvapivé eso a to v podobě Jense Bogrena..více

[recenze]

[01.01.2020]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

A HERO FOR THE WORLD - The Lion King Rock Opera

Dvojici švédských muzikantů žijících na Filipínách asi příliš představovat nemusím, už jste se s nimi na našem webu setkali. A rozhodně ne v dobrém světle. Dostávali ta nejnižší hodnocení a nabízí se otázka – proč o nich vlastně psát? Vždyť bychom mohli napsat o jiných, lepších skupinách. To je pravda, jenže A Hero For The World to jako správní power metaloví hrdinové nevzdávají a do světa vypouštějí jednu nahrávku za druhou. Proto i my to nevzdáváme...více

[recenze]

[31.12.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 2/10]

LIGHTFOLD - Deathwalkers

Temná, ale nepříliš vábná obálka vás uvítá, když si pořídíte desku „Deathwalkers“ od řecké kapely Lightfold. Album je druhým zásekem helénských heavymetalistů, jejichž debut „Time To Believe“ vyšel už před pěti lety. „Deathwalkers“ je vcelku ambiciózní počin. Jednak pro svou více než hodinovou stopáž, a také proto, že jde o koncepční album, vyprávějící o tom, že život a smrt mají význam mnohem větší, než si dokážeme. představit. Vskutku tajemné téma, se kterým jde ruku v ruce i hudební náplň. ..více

[recenze]

[30.12.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

DAYAL PATTERSON a SAKIS TOLIS - Non Serviam (oficiální historie Rotting Christ)

Non serviam. Nebudu sloužit. Tento slogan neodmyslitelně patří k řecké blackmetalové legendě Rotting Christ. Je to nejen název jednoho jejich alba, ale tato dvě latinská slova se objevují ve spojitosti s nimi prakticky po celou dobu jejich třicetileté kariéry. Toto výročí kapela oslavila novou deskou „The Heretics“), ale také knihou, která má toto motto vetknuté do svého názvu. Knihu sepsal Sakis Tolis (kapelník) a Dayal Patterson, který se už dříve ve svých knihách black metalu věnoval...více

[recenze]

[27.12.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

TARJA - In The Raw

Tarja Turunen je v České republice skoro jako doma. Má tu několik koncertů do roka (včetně těch vánočních) a rovněž její desky se tu dobře prodávají. Pravidelně střídá metalové nahrávky s těmi, kde prezentuje klasickou hudbu. Přesto nová deska „In The Raw“ působí tak trochu nenápadně. Tarja má kolem sebe stálý tým lidí a muzikantů a tak „In The Raw“ příliš nepřekvapí. Tedy pokud jste slyšely předchozí dva počiny. Tarja sice deklarovala, že novinka bude pořádně tvrdá, syrová a nepřikrášlená, ..více

[recenze]

[04.12.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

DEVIN TOWNSEND, HAKEN - 28.11.2019, klub Roxy, Praha

Vždycky platilo, že jakmile je v klubu Roxy hodně lidí, nastane pořádné horko. A co teprve když je vyprodáno? 28.11.2019 vyprodáno bylo. Přijel totiž Devin Townsend, který se do Roxy vrací pravidelně a má u nás tolik fanoušků, že by klidně snesl i větší prostory. Na návštěvníky koncertu čekaly poměrně přísné podmínky, bylo nutné odevzdat plastové láhve a proběhla rychlá kontrola, zda u sebe nemáte něco nebezpečného. Ne že by se jednalo o něco špatného, ale v jiných klubech jsem se s tím nesetkal..více

[reporty]

[02.12.2019]

[Tomáš Marton]

[]

LEPROUS, THE OCEAN, PORT NOIR - 21.11.2019, Palác Akropolis, Praha

Leprous a The Ocean na jednom koncertě? Tahle kombinace, která mě 21.11.2019 přilákala do paláce Akropolis, slibovala velký zážitek. Obě kapely jsou totiž známy svou chutí experimentovat a být tak originální. Ještě před nimi se však představili švédští mladíci Port Noir. Akropolis se plnilo a plnilo, bylo tak jasné, že akce bude z hlediska návštěvnosti velice úspěšná. Dokonce i na úvodní kapelu bylo zvědavých mnoho lidí. A dle jejich reakcí se zvědavost změnila na spokojenost. Trojice muzikantů se rozestavěla na podiu..více

[reporty]

[25.11.2019]

[Tomáš Marton]

[]

DUSTBORN - Dethroned

Velice povedenou ruční kresbou zaujme debutové album „Dethroned“ českobudějovických Dustborn. Kapela vznikla v roce 2017 a tvoří ji bývalí členové čím dál známějších Desire For Sorrow. Dustborn, stejně jako Desire For Sorrow, vychází z melodického black metalu, ačkoliv ve výsledku zní odlišně. Dustborn jsou o něco agresivnější a do jejich hudby značně promlouvá i death metal. Co mají obě formace společné, je přítomnost symfonických prvků. V případě Dustborn se jedná o kombinaci ..více

[recenze]

[19.11.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

SWALLOW THE SUN, OCTOBER TIDE, OCEANWAKE - 12.11.2019, Divadlo Pod lampou, Plzeň

Léto a teplo je už dávno pryč. Stromy ztratily svou zeleň a především se začalo brzo stmívat. Nedostatek slunečních paprsků může vyvolávat špatnou náladu nebo dokonce deprese. Zkrátka ideální období na poslech doom metalu či podobných pochmurně laděných subžánrů. A v prostorách plzeňského divadla „Pod lampou“ se 12.11.2019 konala akce jak stvořená pro milovníky tohoto stylu...více

[reporty]

[18.11.2019]

[Tomáš Marton]

[]

BLACKSTAR HALO - Siren

I přes bohatou historii nejsou finští Blackstar Halo příliš známým jménem. Vznikli už v roce 1998 pod jménem Downfall a o čtyři roky později vydali svou debutovou desku „My Last Prayer“. Za dalších šest let však změnili jméno na současné Blackstar Halo a první desku pod touto značkou pojmenovali „Illuminated“. Zajímavostí je, že videoklip k titulní písni natočila společnost Obscure Entertainment, z jejíž dílny vzešly filmy jako Star Wreck či Iron Sky. ..více

[recenze]

[13.11.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

LACUNA COIL - Black Anima

Lacuna Coil jsou už léta nejúspěšnější Italskou metalovou kapelou. Poctivě si piplají svůj styl a představují pro své fanoušky jistotu. Nyní servírují své deváté album, které nese jméno „Black Anima“ a zdobí jej mystický obal. Deska navazuje na úspěch tři roky staré „Delirium“. Ta přinesla větší důraz na moderní, místy téměř coreový či djentový projev a vydařenou kooperaci mezi oběma zpěváky, když nádherný hlas Cristiny se střídal s Andreovým řevem a chraplákem. Podobné postupy naleznete i na „Black Anima“. ..více

[recenze]

[04.11.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

OPETH - In Cauda Venenum

Opeth to s každou další deskou mají těžší a těžší. Jsou na ně kladena velká očekávaní. A není se čemu divit, vždyť mají na kontě skvělé počiny jako „Blackwater Park“, „Damnation“, „Ghost Reveries“ či „Pale Communion“. Dnes patří mezi nejznámější a komerčně nejúspěšnější kapely, hrající progresivní rock či metal. Stále velmi diskutovaným tématem je, zda si tito Švédové k pojmu „prog“ někdy přidají opět „death“. Od desky „Heritage“ totiž kapela změnila směr a oprostila se od death metalových vlivů..více

[recenze]

[29.10.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

SHADECROWN - Riven

Je pochopitelné, že člověk registruje v první řadě kapely, které se mohou opřít o silnou propagaci a ideálně i o podporu velkého labelu. Jenže skvělé kapely jsou i v metalovém undergroundu. Moc lidí je nezná, protože se zkrátka k nim jejich hudba nedostane. Mezi ně patří i Shadecrown z Finska, kteří na svou debutovou „Agonia“ z roku 2016 navazují velmi povedenou novinkou „Riven“. Shadecrown hrají melodický death/doom metal a zhlédli se v kapelách jako Insomnium či Swallow The Sun. ..více

[recenze]

[25.10.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

PORCUPINE TREE - Fear Of A Blank Planet

Zrod devátého alba Porcupine Tree má kořeny v úvodu roce 2006. Steven Wilson měl tehdy velice napilno, protože nahrával druhé album Blackfield. Začal však psát i nové skladby pro domovskou kapelu. Ani ostatní členové kapely nezaháleli a tak přibývala jedna píseň za druhou. Trochu překvapí fakt, že pro desku bylo nakonec vybráno „pouhých“ šest songů, což je nejméně v historii kapely. Nutno dodat, že i tak mělo album délku celých padesáti minut. Nahrávka dostala poměrně temný název „Fear Of A Blank Planet“. ..více

[recenze]

[24.10.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

GOLGOTHA - Erasing The Past

Vrch, na kterém byl podle bible ukřižován Ježíš Kristus, je zřejmě zároveň ideální jménem pro metalovou kapelu. Pod tímto názvem jsem našel asi dvacet skupin plus několik dalších, které mají zmíněný vrch alespoň jako součást delšího pojmenování. Golgotha se jmenuje i doom metalová skupina ze Španělska, kterou tvoří tři chlapíci a svůj počátek datuje do roku 1992. Jejich hudební kariéru provází veliké mezery mezi vydanými deskami. Do roku 1998 Golgotha vydala dvě řadové desky a pak se sedm let čekalo na třetí...více

[recenze]

[21.10.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

PORCUPINE TREE - Deadwing

Na začátku roku 2004 se Porcupine Tree pustili do nahrávání další desky. Než vyšla, stihl Steven Wilson dodělat alba jak pro No-Man, tak pro Blackfield. Se svým kamarádem filmařem Mikem Bennionem navíc napsal scénář k filmu. Snaha snímek natočit rozhodně byla, ale oba tvůrci vždy narazili na finanční problémy, až po mnoha letech přibyla na Wilsonově facebooku zpráva, že se o film pokusí znovu...více

[recenze]

[17.10.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

LUNA - Luna

Po roce a půl od poslední řadovky se vrací ukrajinský projekt Luna s novou eponymní deskou: V mezičase se DeMort, který za tímto projektem stojí, stihl ještě zapojit do společného splitka s Sorrowfull Land, Postmortal a Fvneral Fvkk „Solitude Vaults: 13 Years Of Domm“. K nové nahrávce bych v základu mohl okopírovat recenzi na minulé album „Swallow Me Leaden Sky“ a nic by se nestalo. On totiž funeral doom metal není žánr, který by se příliš měnil. V případě Luny se dá použít ještě přízvisko „symfonický“. ..více

[recenze]

[14.10.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

PORCUPINE TREE - In Absentia

Nové tisíciletí, nový label, nový bubeník. Porcupine Tree přestoupili k velkému labelu Lava Records a chystali vydání nové řadové desky. Ještě před ní se však stalo několik událostí. Steven Wilson vydal nové album se svým projektem No-man, začal spolupracovat s izraelským hudebníkem Avivem Geffenem, díky čemuž vznikla kapela Blackfield a také se spřátelil s lídrem švédské prog metalové skupiny Opeth Mikaelem Akerfeldtem. A právě díky tomuto přátelství začala Wilsona více zajímat metalová hudba...více

[recenze]

[10.10.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

THE AGONIST - Orphans

Kanadští The Agonist asi nejvíc vešli ve známost kvůli působení Alissy White-Gluz, která v této skupině zpívala od jejího začátku v roce 2004. Před pěti lety však přešla do slavných Arch Enemy a The Agonist museli hledat náhradu. Novou zpěvačkou se stala Vicky Psarakis a volba to byla dobrá, protože tahle dáma dovede pořádně řvát, ale i obstojně zpívat. Kanaďani nyní přicházejí s šestou, dosud nejambicióznější, řadovou nahrávkou „Orphans“. The Agonist vždy hráli nabušený energický moderní metal, ..více

[recenze]

[09.10.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

PORCUPINE TREE - Lightbulb Sun

Šesté album Porcupine Tree „Lightbulb Sun“ se stalo tím nejrychleji nahraným. Vznikalo ihned po dokončení „Stupid Dream“ a kapela si vlastně nedala žádnou pauzu. „Lightbulb Sun“ bylo natočeno za pouhé tři měsíce, přesto působí stejně pečlivě jako jeho předchůdci. Deska vyšla čtrnáct měsíců po té předchozí, tedy v květnu roku 2000, obsahuje deset písní, z nichž většina je o životě. Wilsona unavovala témata jako válka nebo náboženství ..více

[recenze]

[03.10.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

PORCUPINE TREE - Stupid Dream

Porcupine Tree strávili celý rok 1998 nahráváním svého pátého studiového alba, které nakonec vyšlo roku následujícího. Steven Wilson uznal, že se tentokrát mnohem více snažil o psaní písní jako o uměleckou formu, na rozdíl od snahy o rozvoj zvuku jako takového. Album se zkrátka více soustředilo na „písničkovost“ a určitou přístupnost širšímu publiku. Dřívější psychedelie byla upozaděna a schéma písní se zjednodušilo. To však neznamená, že by Porcupine Tree rezignovali na progresivní rock a experimentální přístup. ..více

[recenze]

[26.09.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

SONATA ARCTICA - Talviö

Sonata Arctica vydala svou jubilejní desátou řadovou desku a ta svým obalem může trochu klamat. „Talviö“ (Zimní noc) zobrazuje zimní krajinu, což je pro kapelu typické a může to evokovat, že se bude jednat o klasickou desku Sonaty Arcticy. Jenže tak to opravdu není. Kapela se totiž rozhodně nevrací ke svému projevu ze začátku kariéry. Sonata Arctica se propracovala od power metalových počátků a progového období až k minulému zvláštnímu počinu „The Ninth Hour“, který chvílemi kapelu směřoval..více

[recenze]

[23.09.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

RAVENTALE - Morphine Dead Gardens

Doom metal, potažmo jeho další odnože (black/doom, funeral doom, death/doom), dávají poměrně často prostor pro jednočlenné projekty. Jedním z takových je i ukrajinský Raventale. Jistě, tohle hudební těleso funguje i koncertně a má svou „live“ sestavu, nicméně vše se točí kolem jediné ústřední postavy a tou je Astaroth Merc. Je to muzikant, který ještě hraje (nebo hrál) ve spoustě dalších kapel, ale žádné se nedostalo výraznějších úspěchů. ..více

[recenze]

[22.09.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 5/10]

PORCUPINE TREE - Signify

„Thy Sky Moves Sideways“ mělo sice příjemný úspěch, ale Porcupine Tree stále nebyli spokojeni. Zejména proto, že album bylo stále někde na pomezí mezí kolektivním a sólovým počinem. Steven Wilson později přiznal, že v té době byl zamilován do myšlenky rockové kapely (tvrdil, že kapely mají jakýsi půvab, který sólové projekty prostě mít nemohou – o dekádu později názor patrně změnil) a chtěl co nejrychleji natočit desku, která vznikne spoluprací celé skupiny...více

[recenze]

[19.09.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

NEMESEA - White Flag

Holandská Nemesea byla v „nultých“ letech nového tisíciletí považována za velkou naději symfonického (potažmo gotického) metalu. Ostatně Nizozemí vyprodukovalo spoustu žánrových špiček. Ať už to byli Within Temptation, After Forever, Epica či Delain. K nim byla Nemesea i často přirovnávána, alespoň pokud jde o první dvě alba „Mana“ a „In Control“. Poté se cesty kapely ubíraly až k rockovým vodám, ačkoliv se dá říci, že velmi alternativním...více

[recenze]

[18.09.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

DARKWATER - Human

Švédští Darkwater si za šestnáct let fungování vydobyli slušné renomé. Přinejmenším tedy na progresivní scéně. Do roku 2010 vydali pouhé dvě desky a následovala devítiletá mezera. Ta končí s vydáním třetího řadového alba „Human“. Skoro jako by se Darkwater chtěli fanouškům zavděčit tím, že po dlouhé odmlce vydají opravdu masivní hromadu muziky, „Human“ má délku hodinu a čtvrt, což je nejdelší nahrávka jako kapela dosud stvořila...více

[recenze]

[17.09.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

LEVANIA - Episode 0

Od vydání posledního alba italské Levanie uběhlo už pět let, ve kterých se vloni tato pětice připomněla šestnáctiminutovým EP „The Day I Left Apart“. S aktuální nahrávkou „Episode 0“ se Levanii podařilo tuto hrací dobu ještě zkrátit, a rovnou téměř na polovinu. Je otázkou, zda číslovka v názvu může být začátkem delší série nebo předzvěstí třetí řadové desky. Levania se hlásí ke gothic metalcoru, což není úplně špatná charakteristika, nicméně obě položky jsou spíše jen prvky, které jejich hudba obsahuje, ..více

[recenze]

[14.09.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

PORCUPINE TREE - The Sky Moves Sideways

Porcupine Tree byli v roce 1994 kompletní kapelou. Stálými členy skupiny se nově stali baskytarista Colin Edwin, bubeník Chris Maitland a klávesák Richard Barbieri. Tedy muzikanti, které Wilson znal ze svého druhého projektu No Man. A protože stále více koncertovali, vznikla první živá nahrávka Porcupine Tree „Spiral Circus“. Obsahovala jen šest skladeb a vyšla pouze na kazetě (tedy do roku 1997, kdy bylo vypuštěno do světa 500 kusů vinylů). Rozhodně věc spíše jen pro sběratele. ..více

[recenze]

[12.09.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

NORTHERN GENOCIDE - Genesis vol. 666

Finská skupina Northern Genocide se ke svému debutového albu dopracovala až v desátém roce svojí existence. Název jejich prvotiny „Genesis vol. 666“ zní poněkud black metalově, nicméně ačkoliv hudba Northern Genocide prvky tohoto žánru také obsahuje, pasuje k nim spíše škatulka Industriální metal. Jejich muzika je plná elektronických zvuků, industriální atmosféry, ale také agrese...více

[recenze]

[06.09.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

PORCUPINE TREE - Up The Downstair

Steven Wilson slavil úspěch se svou kapelou No-Man. Podařilo se mu podepsat smlouvu s One Little Indian Records, díky tomu mohl nechat svého běžného zaměstnání a stal se z něj profesionální hudebník. Rok 1993 byl pro Wilsona velmi důležitý, a ačkoliv vydal debutovou desku s No-Man, nezapomínal na Porcupine Tree a dokázal za krátkou dobu složit ohromné množství muziky. V květnu zmíněného roku vyšla deska „Up The Downstair“, která měla být původně dvojalbem...více

[recenze]

[05.09.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

FINSTERFORST - Zerfall

Temný les, Schwarzwald, Dark Forest anebo také Finsterforst. Všechna čtyři slova znamenají to samé, to poslední navíc i německou folk metalovou kapelu. Finsterforst hrají už od roku 2004 a v těchto dnech pustili do světa svou pátou řadovou desku. Album „Zerfall“ (tedy „Rozpad“) obsahuje pět skladeb. Zdá se to málo, ale album má sedmdesát devět minut! To je extrémní porce muziky, ale dost i o hudbě Finsterforst vypovídá...více

[recenze]

[03.09.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

PORCUPINE TREE - On the Sunday of Life

Příběh vzniku kapely Porcupine Tree je vskutku zajímavou ukázkou toho, že se někdy vyplatí být drzý. Vznik hudebního tělesa pod tímto názvem se datuje do roku 1987, kdy Steven Wilson a Malcolm Stocks založili projekt, který bude vycházet z psychedelického a progresivního rocku sedmdesátých let. Konec osmdesátých let rozhodně tomuto žánru nepřál, a oba nadšení hudebníci se rozhodli pojmout nový projekt svérázným způsobem..více

[recenze]

[29.08.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 5,5/10]

NARNIA - From Darkness To Light

Švédská Narnia je na power metalové scéně třiadvacet let, tedy pokud započítáme i čtyřletou odmlku, kdy kapela nefungovala. Nyní vydává osmou desku, jež navazuje na tři roky staré eponymní album, prvním, které kapela představila po svém reunionu. A získané zkušenosti se odrážejí v tom, že „From Darkness To Light“ je velice profesionální deska, která má výborný zvuk, nabídne suverénní hráčské výkony a skvělý zpěv...více

[recenze]

[27.08.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

BROCELIAN - Guardians Of Brocéliande

Německá symfo metalová kapela Brocelian toho za deset let svojí existence příliš mnoho nestihla. V pátém roce jejich života vydala debut „Lifelines“ a nyní, po dalších pěti letech, přichází s novinkou „Guardians Of Brocéliande“, která vychází u Massacre records. Kapela je čtyřčlenná (bubeník je pouze hostující) a je jak se dnes říká „genderově vyvážená“. Muži obstarali kytaru a baskytaru a ženy housle a zpěv...více

[recenze]

[07.08.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

OH HIROSHIMA - Oscillation

Oh Hiroshima je poměrně zajímavý název pro kapelu. Takhle se v roce 2007 pojmenovala post-rocková formace ze Švédska, která do roku 2010 stihla vydat dvě EP a následně přišla s debutovou desku „Resistance Is Futile“ a společně s vydáním tohoto alba začali Oh Hiroshima koncertovat jako regulérní kapela. Oh Hiroshima si dávají na skládání nové hudby záležet a i proto vyšla druhá deska až čtyři roky po debutu, a stejně tak dlouho si museli jejich fanoušci počkat na nahrávku s číslem tři...více

[recenze]

[23.07.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

NEBULA ORIONIS - To Keep The Flame Burning

Málokterá kapela má tak všeříkající název jako právě Nebula Orionis. Mlhovina Orionu. Vesmír, tajemno, nekonečno. O tom je a tak zní hudba projektu jediného muže, který si říká M42 (jedna z hvězd Orionu) a pochází z ruského Toljatti. Projekt vznikl v roce 2013 a od té doby neuplynul rok, aby pod jeho hlavičkou nevyšla nějaká nahrávka. Poslední dlouhohrající deska vyšla letos a nese název „To Keep The Flame Burning“...více

[recenze]

[20.07.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

MAMMOTH STORM - Alruna

Jedna ze zásadních informací o Mammoth Storm říká, že jejich tři roky stará debutová deska vyšla u Napalm Records, nová nahrávka však již nenese logo vydavatelského kolosu. „Alruna“ vychází u „skromnější“ firmy Argonauta records. Na kvalitu nahrávky to nemá patrně žádný dopad, jen se dílo nedostane k tolika lidem jako pod křídly větší společnosti...více

[recenze]

[12.07.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

FRAGMENTUM - Pugnacity

Hudební těleso Fragmentum vzniklo před čtyřmi lety a na kontě má EP „D!verge“ (2018) a zcela čerstvě i debutové album „Pugnacity“. Ačkoliv nemají tito Belgičané v zádech žádný velký label, podařilo se jim jet severoamerické turné s Children Of Bodom a nyní je čeká několik koncertů v Evropě po boku Soulfly. To je slušný začátek na neznámou kapelu.

Fragmentum se prezentují jako melodicko-death metalová banda..více

[recenze]

[09.07.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 4,5/10]

SVET KANT - The Visage Unbiased

Kapela, která se zcela odchyluje od paradigmat a pravidel metalového žánru..., to tvrdí promo o Svet Kant, skupině, která je prý nejexperimentálnějším a nejrozmanitějším kvartetem v Dublinu. Svet Kant vznikli v roce 2011 ještě v Argentině, kde také před šesti lety vyšlo debutové album kapely, ale principál Santiago Kodela následně ze své země odešel do Irska, kde se Sven Kant vydává druhou desku „The Visage Unbiased“. Kapele se nedá upřít snaha hrát experimentální metal a rozmanitost jim také nechybí. ..více

[recenze]

[05.07.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 5/10]

BUY JUPITER - Eclipse

Koupit si planetu napadlo partu z Francie, která se věnuje modernímu metalu a to řádně extrémnímu. Buy Jupiter měli na svém kontě doposud dvě EP a nyní vyšli ven se třetím. To dostalo název „Eclipse“. Všechny tři „krátké“ desky pojí lyrický koncept, Buy Jupiter mají rádi sci-fi (však už název to prozrazuje) a především Isaaca Asimova. Dle promo materiálů celá trilogie minialb je inspirována jeho novelou „Eclipse“, osobně se však domnívám, že jde o novelu „Nightfall“ (u nás „Příchod noci“)...více

[recenze]

[29.06.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 5,5/10]

FLESHGOD APOCALYPSE - Veleno

Italské milovníky romantismu Fleshgod Apocylapyse potkaly po vydání úspěšného alba“King“ velké personální problémy. Zpěvák a kytarista Tomasso Riccardi se rozhodl přerušit hudební kariéru a kufry sbalil i kytarista Cristiano Trionfera. Kapela tak zůstal ve třech, přičemž bubeník Francesco Paoli se přesunul ke kytaře a zpěvu. Aby Fleshgod Apocalypse mohli koncertovat, doplnil ie na bicí velezkušený David Folchitto (Stormlord,ex-Kaledon, Edu Falaschi atd.), který hraje snad v deseti bandách zároveň a Fabio Bartoletti, ..více

[recenze]

[25.06.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

ALASE - Vastaus

V roce 2019 začali kytaristé Mikko a Janne psát materiál pro debutové album a tento okamžik odstartoval činnost formace Alase. Deska dostala název „Vastaus“, což ve finštině znamená „Odpověď“. A právě finština je jedním ze žolíků Alase. Krom jediné anglicky zpívané písně je deska natočena v rodném jazyce kapely a nutno říct, že je to dobrý krok. Alase se věnují atmosférickému rocku či metalu, ale to je spíš vše zastřešující škatulka jejich muziky. Hodně totiž čerpají z post-rocku..více

[recenze]

[12.06.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

ZEPHYRA - Fall.Rise.Conquer.

Švédská Zephyra v čele se zpěvačkou Äsou Netterbrant, kterou jednak nepřehlédnete (na rozdíl od metalových princezen Äsa vypadá jak punková bojovnice), ale především nepřeslechnete, vydává po třech letech novou desku. „Fall.Rise.Conquer.“ zaujme už velice povedenou obálkou, jíž dominuje sestřelená vrána a tmavě modrá barva rané noci. Takřka magický výjev. Samotná náplň alba není tajemná ani za mák. Zephyra totiž pokračuje tam, kde skončila minule a kdo je už zná, nebude překvapen a zklamán..více

[recenze]

[05.06.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

CREMATORY - Infinity

Po vydání alba "Pray" Crematory nejprve projeli několik festivalů, mezi nimi poněkolikáté i Wacken Open Air a následující jaro 2009 věnovali kratšímu turné především po střední Evropě. Poté se již nerozpakovali a vrhli se k natáčení nové nahrávky. Album „Infinity“ potvrzuje směr, který kapela nabrala na minulém albu, tedy návrat ke gothic metalu. Crematory byli v dobré formě a chtěli natočit rychlý gothic metal s thrash metalovými kytarami. ..více

[recenze]

[30.05.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

AEGONIA - The Forgotten Song

"Vždycky jsme byli fascinováni krásou přírody a autentickým folklórem", prohlašují o sobě bulharští Aegonia, kteří osm let po svém vzniku přichází s debutovým albem „The Forgotten Song“. A jak nejen jejich motto, ale i grafické ztvárnění alba a fotografie napovídají, Aegonia se věnují hudbě, která má blízko k folklóru. Ovšem, kdo by čekal, že kapela vsadí na své rodné kořeny a využije bulharskou lidovou hudbu, bude zklamán. Aegonia hraje folk metal severského rázu. Ano, uslyšíte sice tradiční bulharský nástroj kaval, ..více

[recenze]

[26.05.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

MINORITY SOUND - Toxin

V roce 2015 se tuzemští cyber metalisté Minority Sound vytáhli se skvělou deskou „Drowner´s Dance“. na které velmi košatým způsobem představili svůj vztah k death metalu, thrashi i šikovnost při využití růzých stylových odboček. Nyní přichází se svým čtvrtým albem „Toxin“, které na tuto cestu navazuje a potvrzuje fakt, že se Minority Sound snaží znít svěže, zábavně a nebýt úplně předvídatelní..více

[recenze]

[24.05.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

CREMATORY - Pray

Dva roky po nepříliš záživném albu „Klagenbilder“ vydali Crematory další nahrávku. Dostala název „Pray“ a dominovala ji vcelku obyčejná obálka s modlící se dívkou. Kapela se vrátila k angličtině a především změnila směřování své hudby. Zatímco předešlé desky hodně inklinovaly k elektronice a celkově modernímu metalu, „Pray“ se vrací k samé podstatě Crematory – ke gotice...více

[recenze]

[23.05.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THE PHANTOM OF PHOBOS - From A Dead Channel

Z Finska dorazil debut „From A Dead Channel“ skupiny se zajímavým sci-fi názvem The Phantom Of Phobos. A se science fiction si kapela hodně tyká. V textech, grafickém ztvárnění alba a lehce i v muzice. Zaujmou i pseudonymy členů kapely, která funguje v obsazení I, II, XX a XIX, zajímavý je i formát samotného alba. To totiž krom devíti skladeb první desky obsahuje i druhý disk s EP „The Uninvited“, které má být více cinematické. Kapela za své inspirační zdroje uvádí Nin Inch Nails, Faith No More, The Gathering ..více

[recenze]

[20.05.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 5/10]

RED MOON ARCHITECT - Kuura

Dva roky uplynuly od vydání alba „Return Of The Black Butterflies“ finských Red Moon Architect, které přineslo porci kvalitního death/doom metalu. Deska to byla příjemná, nenatahovala stopáž a přitom předala emoce, jaké jsou u žánru obvyklé. Tedy melancholii, zamyšlení nad životem a smrtí. Nyní se kapela vrací s další nahrávkou „Kuura“ a hned z prvního poslechu je zřejmé, že kapela je smutnější, nešťastnější a trochu kašle na poslouchatelnost...více

[recenze]

[17.05.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 5/10]

CREMATORY - Klagenbilder

V roce 2006 už pod hlavičkou Massacre Records vydávají Crematory další řadovou desku. Dostává název „Klagenbilder“ a kapela s ní chtěla překvapit. Hovořila o senzační desce, ale jedinou překvapivou věc na ní zůstal fakt, že jako druhé album v jejich kariéře je zpívané kompletně německy. Mateřština Crematory sluší a z tohoto pohledu nešlo o špatný krok. Ostatně úspěch kapely se projevoval hlavně v německy hovořících zemích, zájem o kapelu v ostatních koutech světa spíše slábl...více

[recenze]

[16.05.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 5/10]

CREMATORY - Revolution

Pro muzikanta je těžké být bez hudby. Něco takového pocítili i pauzírující Crematory. Nejprve je požádal šéf Nuclear Blast o cover skladby „The Four Horseman“ pro tributní album Metallicy. Práce na něm kapelu zřejmě natolik motivovala, aby došlo k dohodě, že pokud budou Crematory mít čas a budou si moci sami říct, na jak dlouhé turné (či zda vůbec na nějaké) pojedou, tak do reunionu půjdou. V Nuclear na jejich požadavky ohledně volnosti přistoupili..více

[recenze]

[09.05.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

CREMATORY - Believe

Po úspěchu alba „Act Seven“ se Crematory příliš nerozpakovali a následující roku vydali další nahrávku. Dostala název „Believe“, který byl namířen směrem všem pochybovačům, co nevěřili v tvorbu kapely. Pokud bych potkal člověka, který Crematory předtím nikdy neslyšel, ale chtěl by je zkusit, doporučím mu právě tuhle desku. Zde je totiž kapela v té nejlepší formě a navíc hudební obsah přesně koresponduje s tím, o čem Crematory jsou...více

[recenze]

[02.05.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

DEVIN TOWNSEND - Empath

I kdyby Devin Townsend už nikdy nic nevydal, zanechá po sobě nesmazatelnou stopu a hromadu skvělých desek. Celkem dvacet čtyři (včetně desek SYL a ambientních nahrávek) řadových alb! Další nespočet hostovaček, začátek kariéry se Stevem Vaiem a mnoho desek, na kterých pracoval jako producent (Soilwork, Darkest Hour,GWAR, Stuck Mojo, Bleeding Through atd.). To vše za šestadvacet let. Tenhle pán z Kanady se prostě nezastavuje...více

[recenze]

[29.04.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

CREMATORY - Act Seven

Rok 1998 byl pro Crematory zvláštní. Byl to první rok, kdy od vydání debutu nepředstavili žádnou albovou novinku, kromě krátkého EP pro klubové dýdžeje jim nevyšla žádná deska. Rovněž přišla zásadní změna v sestavě, Crematory se rozloučili se svým zakládajícím členem, kytaristou a doprovodným zpěvákem Lottem. Nahradil jej Matthias Hechler a jeho příchod vlil do kapely novou krev, takže už na jaře následujícícho roku spatřilo světa album „Act Seven“. Název symbolizuje sedmi let existence kapely..více

[recenze]

[25.04.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

ONYDIA - Reflections

Italská Onydia vznikla poměrně nedávno, přesto to úplní nováčci nejsou, celá trojice členů kapely působila v Elarmir, které společně opustili. V roce 2015, rok před vznikem Onydie, Elarmir vydali skvělé album „Human Wisdom“, kde se kombinovaly styly jako symfo-metal, death metal a také prog. Elarmir před rokem vydali desku „Come, Feel, Action“, která byla víceméně v podobném stylu jako debut, ale jeho kvalit nedosáhla. Na otázku, zda se to povedlo alespoň odpadlíkům v Onydii,..více

[recenze]

[24.04.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

CREMATORY - Awake

Crematory dostali skvělou šanci, když podepsali smlouvu s labelem Nuclear Blast. Z Massacre records se vyvázali vydáním desky „Crematory“, která byla překvapivě úspěšná, i když ji kapela natočila tak trochu, aby splnila své smluvní závazky a mohla podepsat s novým vydavatelstvím. V Nuclear Blast kapele věřili a tak mohlo album „Awake“, vyšlo velmi rychle. A kapelu vrátilo na cestu, ze které minulá nahrávka trochu uhnula...více

[recenze]

[18.04.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

IONS - Ions

Ions je uskupení, které vzniklo kolem skladatele a kytaristy Jakuba Tirca. Ten před třemi lety nejprve vydal debutovou instrumentální nahrávku pod jménem Introspection. Když se k němu přidal zpěvák Tomáš Shorty Lag, rozhodl se tento projekt (do něhož přibral i bubeníka z Introspection Christophera Geciho). Trojice dala dohromady eponymní album a protože jde o muziku hlavně z hlavy Jakuba Tirca, je založena především na kytaře. ..více

[recenze]

[14.04.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

CREMATORY - Crematory

Je až obdivuhodné, jak byli Crematory pracovití a cílevědomí. Chtěli uspět a šli za tím tvrdě. V květnu 1996 vyšla jejich čtvrtá, tentokrát eponymní deska. Uběhlo tedy pouhých devět měsíců od vydání „Illusions“! „Crematory“ trochu zklame přebalem, ten není tradičně malovaný, ale je opatřen nevzhledným obrazcem. Markus Jϋllich v jednom rozhovoru zmínil, že chystá desku v němčině, ale nebude se jednat o řadové album, jen takový bonus pro fanoušky. „Crematory“ je však braná jako řadová deska ..více

[recenze]

[11.04.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

Devin TOWNSEND - 6.4.2019, La fabrika, Praha

"An evening with Devin Townsend" se odehrál šestý dubnový den v Pražském divadle La Fabrika. Šlo o akustický koncert, také stand up comedy, ale hlavně setkání s Devinem Townsendem. Ve dnech, kdy kanadskému hudebnímu inovátorovi vyšla nová deska „Empath“ nejede klasické turné k této desce, ale vyrazil na sérii akcí, kde vystupuje skromně, sám, jen za doprovodu akustické kytary a ambientu. Rovněž odpovídá na dotazy fanoušků a celkově více povídá, než hraje. ..více

[reporty]

[09.04.2019]

[Tomáš Marton]

[]

AVANTASIA - 2.4.2019 - Forum Karlín, Praha

Avantasia Tobiase Sammeta je dnes velký pojem. Na dnešní dobu nesmírně komerčně úspěšná metalová opera, na jejíž koncerty chodí tisíce lidí. Den po aprílu navštívil celý ansámbl zcela vyprodané pražské „Forum Karlín“, což představuje návštěvu zhruba čtyř tisícovek fanoušků. Avantasia stejně jako minule (16. března 2016) neměla předkapelu, neboť její show zabere tři a půl hodiny! To se může zdát jako šílená a těžko skousnutelná porce, jenže opak je pravdou. Pro tak velký projekt, jakým Avantasia je..více

[reporty]

[08.04.2019]

[Tomáš Marton]

[]

CREMATORY - Illusions

Říká se, že právě třetí album je pro kapelu rozhodující, aby se ukázalo, zda předchozí desky nebyly jen nějakou „náhodou“, jestli skupina dokáže vydávat kvalitní věci i nadále a opravdu se prosadit. Když v záři 1995 vyšlo album „Illusions“, stalo se z hlediska popularity i stylového posunu pro Crematory milníkem. „Illusions“ je stále ponořené do hlubin extrémního metalu, ale po původním old school death metalu toho už moc nezbylo. Na této desce vládne gothic doom. ..více

[recenze]

[04.04.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

HELEVORN - Aamamata

S odstupem čtyř let mě mrzí, že jsem minulou desku „Compassion Forlorn“ španělských doom metalistů Helevorn ohodnotil jen sedmi a půl bodem, dnes bych byl přinejmenším o bodík štědřejší. Album postupně vyrostlo, jen to chtělo čas. Něco mi říká, že s jejich novinkou „Aamamata“ to bude podobné. Nová nahrávka nese spoustu příbuzných znaků s tou minulou. Už jen tím, že se opět nahrávala v Psychosomatic Studios s M.A.Riutortem a mixoval ji znovu Jens Bogren..více

[recenze]

[02.04.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

IMPERIA - Flames Of Eternity

Sejdou se takhle Belgičan, Němec, Fin a Norka a řeknou si: „Pojďme si zahrát nějaký ten symfo-gothic metal.“ Začíná to trochu jako nějaký vtip, ale proces vzniku holandské kapely Imperia to příliš nevystihuje. V roce 2003 u toho totiž kromě této čtveřice byli i dva Holanďané. Tahle mezinárodní parta je fanouškům žánru dobře známá, nicméně do „první ligy“ se zatím nedostala. Po čtyřleté pauze se o to znovu pokouší se svým pátým albem „Flames Of Eternity“...více

[recenze]

[29.03.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 5,5/10]

CREMATORY - …Just Dreaming

Nabuzeni úspěchem debutu „Transmigration“ s dalším nahráváním Crematory příliš neotáleli a tak v květnu 1994, pouhý rok po vydání debutu vyšla druhá deska „…Just Dreaming“. Na té už se ke kapele přidal i nový baskytarista Harald Heine, čímž se zrodila „klasická“ a po dlouhá léta stabilní sestava Crematory.

Po relativně strašidelném intru „Heavens Throath“ se rozezní tóny první skladby „Transmigration“. Počkat!..více

[recenze]

[28.03.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

ROTTING CHRIST - The Heretics

A protože není schopen obejít se bez zázraků, najde si nové, své vlastní zázraky a bude uctívat třeba zaříkávačská kouzla a babská čarování, i když je stokrát buřič, kacíř a neznaboh. - Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Šťastná třináctka? Pro Rotting Christ možná ano, protože vypustili do světa nahrávku právě s tímto pořadovým číslem. Nese název „The Heretics“ a právě takové je téma celé desky. ..více

[recenze]

[22.03.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

CREMATORY - Transmigration

Crematory. To je naprosto skvělý název pro deathmetalovou kapelu, nemyslíte? A přesně v tomto žánru začala v roce 1991 kariéra německé skupiny, která od té doby prodělala několik stylových kotrmelců. Počátek devadesátých let byl opravdu ve znamení smrtícího metalu. V únoru 1992 nahráli Crematory v sestavě Felix Stass, Markus Jϋllich, Lotte Först a Graf Von Belzebub své první demo, vyšlo jen na kazetě, obsahovalo pět skladeb (včetně outra) a představilo Crematory jako zajímavou skupinu, ..více

[recenze]

[21.03.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

DOWNCAST TWILIGHT - Wrath Of Annunaki

Biografie Downcast Twilight je velmi stručná. Kapela udává jako svou domovinu Velkou Británii, nicméně většina muzikantů je z Řecka. Ústřední postavou skupiny je Marios Koutsoukos (Folkheart), zpěvák, klávesák, ale především plodný textař. Kolem jeho textů vyrostli Downcast Twilight. Každé album totiž odkazuje na nějaké historické období. Druhou zásadní postavou kapely je její skladatel, který si říká OGregoMixMaster...více

[recenze]

[11.03.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

DIMLIGHT - Kingdom Of Horrors

Už od roku 2006 se řekové Dimlight věnují dark metalu, tedy hudbě, ve které naleznete prvky death metalu, doomu ale také gotiky či symfoniky. Důležitou součástí jejich hudební podoby je střídání mužského growlu a ženského hlasu. Ten jsem na minulé desce “The Lost Chapters“ velice chválil, zpěvačka Eva Fourlanou se však rozhodla kapelu opustit, protože se chtěla dál věnovat své vlastní profesionální kariéře. K Dimlight se připojila Mora, jež ji skvěle zastoupila a dokonce má i podobně zabarvený hlas. ..více

[recenze]

[27.02.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

SWALLOW THE SUN - When A Shadow Is Forced Into The Light

Čas pádí kupředu a z mladé nadějné kapely jsou již ostřílení matadoři. Dalo by se o nich mluvit jako o tahounech žánru. Finští Swallow The Sun s minulým trojalbem "Songs from the North I, II & III" stvořili svůj opus magnum a už tehdy bylo jasné, že bude nesmírný problém se k něčemu tak obřímu jen přiblížit. Logicky by asi nebylo rozumné přijít dvakrát po sobě s tak velikým projektem a tak kapela tentokrát nabízí "jen" padesát minut dlouhé album, ..více

[recenze]

[25.02.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

Václav VOTRUBA - Kniha kovu III

Už jako dítě jsem měl rád encyklopedie. Už dávno jsem si říkal, že by bylo fajn, kdyby vznikla nějaká o české scéně. A Václav Votruba jako by mě vyslyšel a začal vydávat „Knihy kovu“. První vyšla v roce 2016 a pojednávala o extrémních stylech jako death, black či thrash metal, druhá o rok později se věnovala doom metalu a grindcoreu. Nyní je tu třetí díl, který se snaží shrnout co nejvíc o českém a slovenském heavy, power, speed metalu. ..více

[recenze]

[22.02.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

MALUM SKY - Diatribe

Docela jsem rád, že progresivci Malum Sky z Walesu nezpívají v mateřštině, jelikož tento jazyk nepatří mezi ty „jednoduché“ a úplně libozvučné. Jejich cesta započala rokem 2014, avšak s nahrávkami jsou, jak se zdá, opatrní, protože o rok později vydali debutové eponymní EP, a teprve nyní druhý zápis do diskografie. Tím je další EP s názvem „Diatribe“. Když si ho pustíte, zjistíte, že dlouhá doba čekání se vyplatila. Ze všech pěti skladeb totiž čiší pečlivost. ..více

[recenze]

[16.02.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

EVERGREY - The Atlantic

Jedenáct. Takový je aktuální počet vydaných desek švédské prog/power metalové party Evergrey. S novinkou „The Atlantic“ skupina navazuje na úspěch desek „Hymns For The Broken“ a „The Storm Within“. Obě se pyšnily skvělým vyvážením „starých“ Evergrey a těch řekněme „nových“, tedy perfektně skloubily tvrdé riffování, mnohdy na hranicích extrémního metalu, s pro kapelu typickou melancholií a melodiemi. A „The Atlantic“ s tímto vzorcem nijak neexperimentuje...více

[recenze]

[15.02.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

DARK MIRROR OV TRAGEDY - The Lord ov Shadows

Více než čtyři roky trvalo čekání na nový opus z dílny korejských symfoniků Dark Mirror Ov Tragedy, nicméně překvapení to není, protože oni mají ve zvyku své desky vydávat v dlouholetých rozestupech. „The Lunatic Chapters of Heavenly Creatures“ přinesla trochu neobvykle znějící symfo-black metal, který stál především na houslích a postupech, patřících k vážné hudbě. Devizou této pozoruhodné desky bylo i ultrarychlé tempo, ..více

[recenze]

[05.02.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

FARMER BOYS - Born Again

Jsou kapely, které měly hodně dobře našlápnuto, ale nedokázaly z různých důvodů zcela naplnit svůj potenciál. K nim patří i němečtí Farmer Boys. Vznikli v roce 1994, o dva roky později vydali debut „Countrified“, který překvapil zajímavým mixem thrash metalu, groove metalu a gotiky, trochu něco jako jemnější Pantera. Druhá deska „Till the Cows Come Home“ inklinovala k nu-metalu a pak přišla změna. Farmer Boys se snažili působit filmově. Ne využitím orchestru, ale přebaly desek, videoklipy a určitou epičností...více

[recenze]

[29.01.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

ISACAARUM - Retrorgy

Isacaarum patřili mezi naše nejlepší a nejznámější grindové kapely, s koncem roku 2014 však ukončili svou činnost. Přesto vyšla „nová“ nahrávka, nesoucí jméno „Retrorgy“ a nejedná se o řadovku (protože kapela neobnovila stálou aktivitu), ale ani o klasické „best of“. Deska se totiž zaměřuje na skladby z přelomových alb „Curbed“ a „Cunt Hackers“, přičemž všechny byly opět znovu nahrány a také opatřeny novými texty. Ono totiž „Curbed“ v podstatě žádné pořádné texty nemělo..více

[recenze]

[26.01.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

STEELAWAKE - Steelawake

V Itálii se objevila nová dravá rocková kapela Steelawake a pouhý rok po vzniku vydává stejnojmenné debutové album. Steelawake tvrdí, že nejsou zaměřeni vyloženě na jeden jediný žánr, který by mohl být v současnosti trendem. Jsou hrdí na každou skladbu a věří, že všechny z nich jsou jedinečné. Je pravda, že Steelawake jsou pestří, ale základ jejich hudby tvoří rock amerického střihu s neučesanou produkcí a zdánlivou syrovostí. ..více

[recenze]

[21.01.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

VOIDHAVEN - Voidhaven

Doom metal je poměrně konzervativní žánr, který se sice rozvětvil do různých subžánrů, ale v zásadě zůstává věrný kořenům. Třeba death/doom metal patří k těm nejzatvrzelejším žánrům a když už v něm dochází k nějakému progresu, pak jedině přimícháním nějakého dalšího stylu. Pokud v posledních letech někdo žánr posunul a inovoval, pak například Swallow The Sun, kteří přinesli ohromnou dávku osobitosti a alternativy. nebo třeba Oceans Of Slumber, jenž pojem melancholie dotáhli k dokonalosti...více

[recenze]

[19.01.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

DALLIAN - Automata

Po necelých dvou letech své existence si portugalští Dallian troufli svojí debutovou nahrávku natáhnout na téměř sedmdesátiminutový opus. Portugalci hrají symfonický death metal a „Automata“ je vlastně metalovou operou, což je žánr, ke kterému delší stopáž tak nějak patří, protože taková muzika bývá zpravidla řádně epická a velkolepá. A Dallian takoví opravdu jsou, na debutovou desku až překvapivě sebevědomí a jistí. ..více

[recenze]

[18.01.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

SORROWFUL LAND - I Remember

Pod názvem ukrajinského projektu Sorrowful Land se ukrývá ukrajinský samotář Max Molodtsov, která za posledních pět let stihl vydat debutovou desku, EP a nyní i druhé album s názvem „I Remember“, které obsahuje šest rozsáhlých death/doom metalových kompozic. Na aktuální desce však není Max není úplně sám a přizval si zvučné žánrové souputníky, aby mu pomohli se zpěvem. S nadsázkou jako by se Max trochu snažil udělat jakousi doom metalovou obdobu Avantasie...více

[recenze]

[15.01.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

Redaktorská bilance roku 2018 - Supermartonátor

Čísla letopočtu se mění, stejně jako číslovka označující náš věk. Čím je člověk starší má být rozumnější a využívat lépe svých zkušeností. No nepřijde mi, že by to platilo u mě. Blbosti asi budu vyvádět až do stáří. Stejně jako poslouchat metal. Někoho postupně opouští nadšení nebo dokonce přestane metal poslouchat (většinou kvůli rodině nemá čas už jezdit na koncerty nebo se starat, co zrovna vyšlo nového). Já ale letos opět slyšel mnoho nových alb a zde jich je pár jmenovaných. Nejlepších? Spíš mnou nejvíce oblíbených...více

[ankety]

[09.01.2019]

[Tomáš Marton]

[]

NECROCOCK - Křivoklátské martyrium

Kdo je nejlepší psychiatr v republice? Komu patří koruna krále houbařů? A kdo je nejlepší vyšetřovatel vražd v okolních lesích? Ano, správně, je to Necrocock. Tento hudební dobrodruh a experimentátor vydává již šesté album (pod touto hlavičkou), které nese název „Křivoklátské martyrium“. Rozdíl mezi deskami „Hudba z psychiatrických pavilonů“ a „Houbařské album“ byl znatelný (kompozice, živelnost, variabilita nápadů), ..více

[recenze]

[01.01.2019]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

MY DYING BRIDE - A Map Of All Our Failure

Ve třetím desetiletí existence kapely odstartovala spolu s EP „The Barghest O´ Whitby“ v životě My Dying Bride nová éra. Období archaického zvuku. Zmíněné „épéčko“ v tomto směru zašlo nejdál, ale i následující dvě nahrávky rozhodně vybočují ze soudobé zvukové produkce. Ucelená sestava nahrála v roce 2012 album „A Map Of All Our Failure“, což je opravdu idylický název doom metalové desky. Archaickým zvukem chtěla kapela docílit pocitu,..více

[recenze]

[27.12.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

LONESHORE - From Presence To Silence

Takhle mrazivou nahrávku bych od chlápků z Brazílie vážně nečekal. Jenže z Rio De Janeira dorazila debutová nahrávka „From Presence To Silence“ kapely Loneshore a nic, co by připomínalo Copacabanu, tu nenaleznete. Spíš vás napadne, jestli to není skupina švédských emigrantů, kteří se rozhodli v roce 2014 zakotvit v Lednové řece (překlad názvu města) a založit kapelu. Švédsko je totiž domovinou melancholicky zaměřených spolků jako Katatonia, či progresivního death metalu ve stylu starších Opeth, ..více

[recenze]

[21.12.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

MY DYING BRIDE - Evinta

Rok 2010 byl ve znamení dvacetiletého výročí založení My Dying Bride, teprve však až v květnu roku následujícího vyšla deska „Evinta“. Album k výročí? Kompilace nebo řadová nahrávka? Vše je pravda. „Evinta“ je vším, jen ne tím, co by posluchač od této doom metalové legendy čekal. Deska je zcela nemetalová. My Dying Bride se totiž rozhodli nevydávat klasickou „best ofku“, ale natočit něco speciálního. Rozebrat vlastní tvorbu až na dřeň a poskládat z ní něco nového. ..více

[recenze]

[20.12.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

GC PROJECT - Two Of A Kind

Hudba je výlet skrz duši, srdce. S hudbou můžeme zkoumat sami sebe, ale také poznáme celý svět.

Někdy narazíte na desku, kterou máte tendenci trochu podcenit. Tak jsem to měl s Italskými GC Project. Za tímto názvem stojí jediný muž – Giacomo Calabria a „Two Of A Kind“ je jeho/jejich druhá deska. Složil hudbu napsal slova, nahrál bicí, s dalšími nástroji mu pomohli četní hosté. ..více

[recenze]

[18.12.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

MY DYING BRIDE - A Line Of Deathless Kings

Rok 2005 znamenal pro My Dying Bride shrnutí dosavadní kariéry, protože vydali retrospektivní box „Anti-Diluvian Chronicles“ a také skvělé DVD „Sinamorata“. Bubeníka Shauna Taylor-Steelse střídá John Bennet, ovšem jen jako hostující muzikant. Za klávesami je nově Sarah Stanton. V polovině následujícího roku kapela vydala své deváté řadové album „A Line Of Deathless Kings“, které trochu pozměnilo zvuk kapely. To je patrné už z první skladby na albu...více

[recenze]

[13.12.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

KREATOR, DIMMU BORGIR, HATEBREED, BLOODBATH - 9.12.2018, Forum Karlín, Praha

Štědrý den je 24. prosince, ale metaláci ho měli už o dva týdny dřív. Sestava, jaká se sešla 9.prosince v pražském Foru Karlín, se jen tak nevidí. Bloodbath, Hatebreed, Dimmu Borgir a Kreator. Naprostá paráda! Forum Karlín je hala, kde se už konají prakticky všechny větší metalové koncerty (vyjma těch opravdu největších) a její prostory jsou naprosto ideální. Tento koncert byl pro ni ale další pořádnou zkouškou, protože byl „plný dům“ a tlačenice se tvořily ohromné. ..více

[reporty]

[12.12.2018]

[Tomáš Marton]

[]

MY DYING BRIDE - The Dreadful Hours

V roce 2001 měli My Dying Bride opět ucelenou sestavu a od té se očekávala nová deska a tak třináctého listopadu téhož roku spatřilo světlo světa album „The Dreadful Hours“ s trošku podivnou malovanou obálkou, kterou vytvořil frontman kapely Aaron Stainthorpe. Obal desky se znepokojivým výjevem, kde se okřídlená postava snaží nejspíš zabít bránícího se člověka na zemi, sice nepůsobil kdovíjak dechberoucím uměleckým dojmem, jasně však říkal, že muzika uvnitř nebude o kytičkách, ..více

[recenze]

[06.12.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

MY DYING BRIDE - The Light At The End Of The World

Po experimentální desce „34 .788% ... Complete“ se pozici kytaristy rozhodl opustit jeden z původních členů kapely Calvin Robertshaw a stal se z něho tour manažer My Dying Bride. Skupina se rozhodla další album nahrát jen s jedním kytaristou a tím byl stále Andrew Craighan. Nová (v pořadí již šestá) deska vyšla téměř na rok přesně po té předchozí a žánrové kormidlo se stočilo směrem k počátkům kapely . Pokud album "34 .788% ... Complete“ bylo moderní, pak novinka „The Light At The End Of The World“..více

[recenze]

[29.11.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

MY DYING BRIDE - 34.788%...Complete

Lidská rasa má pouze omezenou životnost a ze své existence má vyčerpáno přesně 34.788%..., tuhle informaci, pocházející ze snu kytaristy Calvina Robertshawa, využili My Dying Bride v roce 1988 pro název nového alba, které se pro kapelu stalo určitým přelomem. Původní sestava byla minulostí, do řad My Dying Bride nastoupil bubeníka Bill Law (ex-Dominion), na koncertech kapela využívala služeb klávesačky Yasmin Ahmed, na albu se však v roli hostujícího muzikanta objevil Keith Appleton..více

[recenze]

[22.11.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

EXTERNAL - The Blurry Horizon

Finští mladíci External sice začínali s thrash metalem, ale protože členové kapely mají rádi mnoho stylů, jejich hudba postupně nabrala směr k progresivní sféře rocku a metalu. Ne snad, že by External hráli prog metal ve stylu Dream Theater, jsou progresivní spíš v samotném přístupu k tvorbě. Deska má pouze šest skladeb a každá z nich je v trochu jiném žánru, což může posluchače trochu mást, ale External prostě rádi boří hranice mezi styly. Textově se dotýkají současnosti..více

[recenze]

[20.11.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

MY DYING BRIDE - Like Gods Of The Sun

Ve stejném roce, kdy vyšlo album „The Angel And The Dark River“ vydali My Dying Bride kompilaci „Trinity“, na které shrnuli všechna doposud vydaná „épéčka“ a hned o rok později přišla další řadovka „Like Gods Of The Sun“, která byla pro kapelu dosti zásadní... Těžko říci, jestli to vyplynulo ze snahy být přijatelnější pro širší publikum, ale skladby na albu jsou kratší, než bývalo u skupiny zvykem a svým způsobem jsou i jednodušší. Tou dobou byli už My Dying Bride velmi úspěšní..více

[recenze]

[15.11.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

VYMÍTAČ - 7.11.2018 - Rockopera Praha

Rockopera si připravila další příběh a tentokrát se rozhodla stvořit operu hororovou. Dostala název "Vymítač", avšak nečekejte nic dle „filmového“ Vymítače ďábla. Příběh této rockopery je inspirovaný velhartickou pověstí. V souvislosti s kostelem svaté Máří Magdalény a přilehlým hřbitovem se traduje mnoho temných příběhů. Mělo tu docházet k pohanským a satanistickým rituálům, kříšení mrtvých a skrze vyvolávání duchů se tu údajně snažil jeden voják pomstít milé svého zemřelého kamaráda...více

[reporty]

[13.11.2018]

[Tomáš Marton]

[]

MY DYING BRIDE - The Angel And The Dark River

My Dying Bride měli nápady a energii. Jako by nevydrželi rok bez vydané nahrávky a tak jen pár měsíců po předchozí desce vydali EP „I Am The Bloody Earth“ a také singl „The Sexuality Of Bereavement“. Přesto se to nepodepisovalo na kvalitě materiálu a naopak se jejich styl stále rozvíjel. Jestliže „As The Flower Withers“ bylo velmi tvrdé, mnohdy death metalové, a „Turn Loose The Swans“ tyto elementy trochu upozadilo, zpomalilo a celkově ještě víc zesmutnělo, pak „The Angel And The Dark River“ šlo ještě dál. ..více

[recenze]

[08.11.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

VOLA - Applause Of A Distant Crowd

Dánská skupina Vola je na světě od roku 2006 a jeií kroky směrem k progovým výšinám nejsou příliš rychlé, vydala totiž kromě tří krátkometrážních nosičů pouze debutové album „Inmazes“. Produkoval ho Jens Bogren (Devin Townsend, Opeth, Katatonia, Arch Enemy atd.) a přineslo kapele poměrně slušný úspěch u fanoušků i hudebních publicistů. Aktuálně vydávaná deska „Applause Of A Distant Crowd“ má ambice protlačit skupinu mezi progresivní smetánku s hudbou,..více

[recenze]

[07.11.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

MY DYING BRIDE - Turn Loose The Swans

Po vydání „As The Flowers Withers“ My Dying Bride pilně koncertovali a rozšiřovali fanouškovskou základnu. Nicméně ani ve vydávání nehodlali slevit z divokého tempa (co půlrok to EP nebo deska) a tak vydali EP „The Thrash Of Naked Limbs“. V turné by kapela pokračovala i nadále, nebýt však zranění ruky jejich bubeníka Ricka Miaha. Po jeho uzdravení začali My Dying Bride nahrávat druhou desku „Turn Loose The Swans“, jež vyšla 11. října 1993. Tou dobou už byl jako stálý člen skupiny přijat houslista a klávesista Martin Powell, ..více

[recenze]

[01.11.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

THE MOOR - Jupiter´s Immigrants

Tak k nám ti emigranti přece jen dorazili. A nikoliv z Afriky nebo blízkého východu, ale z Jupiteru. Ne, nejedná se o šíření poplašné zprávy, ale o představení nové desky „Jupiter´s Immigrants“ italských The Moor, kteří ač vznikli už před devíti lety, mají na kontě pouze jeden singl, jedno EP a desku „Year Of The Hunger“ z roku 2012. Novinka je tedy jejich druhým dlouhohrajícím zásekem a mohlo by se zdát, že The Moor mají málo zkušeností, ale v minulosti spolupracovali ..více

[recenze]

[31.10.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

MY DYING BRIDE - As The Flower Withers

Pro doom metal je tím nejzásadnějším rok 1990. Vznikla totiž pro žánr zcela určující kapela - My Dying Bride ze západního Yorkshiru v Anglii. Skupinu tvořili zpěvák Aaron Stainthorpe, kytaristé Andrew Craighan a Calwin Robertshaw a bubeník Rick Miah. I bez baskytary vydali demo „Towards The Sinister“, o rok pzději vznikl singl „God Is Alone“, který našel místo i na EP se složitým názvem „Symphonaire Infernus Et Spera Empyrum“ z roku 1992. Na této nahrávce už měla kapela baskytaristu Adriana Jacksona...více

[recenze]

[25.10.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

DEEP MEMORIES - Rebuilding The Future

Debutové album brazilských Deep Memories "Rebuilding Th Future" je kompletně dílem multiinstrumentalisty a producenta Douglase Martina,který je hlavní postavou tohoto "one man" projektu". Na to, že je album nahrané a vyprodukované jediným člověkem, zní velice dobře. Téměř se ani nepozná, že jej nenahrálo více lidí. Zvuk sice není prvoligový – není vybroušený a čistý jak jsme zvyklí u nahrávek, vycházejících u velkých metalových labelů. To však není na škodu, protože určitá špinavost a nedokonalost soundu ..více

[recenze]

[24.10.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

MADDER MORTEM - Marrow

Minule jsme čekali na novou desku dlouhých sedm let, nyní tu máme čerstvou nahrávku již po dvou letech. Má to nějaký vliv na její úroveň? Kdepak! Norští Madder Mortem jsou totiž zárukou kvality. „Marrow“ je sedmým albem této excentrické kapely, jejíž rukopis je jasně rozpoznatelný, jak hudebně, tak pěvecky. Zpěvačka Agnete Kirgevaak totiž vládne hlasem, jaký se rodí jednou za spoustu let. Její hlas pohladí, emotivně zesmutní, ale také se agresivně zakousne a zakřičí tak, že vás zamrazí po celém těle. ..více

[recenze]

[22.10.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

POSTCARDS FROM ARKHAM - Spirit

Neobyčejně aktivní. To se dá říci o tuzemských Postcards From Arkham, kteří vydávají čtvrtou nahrávku za posledních sedm let. Do toho však pilně koncertují a to nejen na našem území. Dnes jsou Postcards From Arkham velmi uznávanou veličinou na domácí metalové scéně a především zcela jedinečným hudebním tělesem. „Spirit“ však není klasickou čtvrtou řadovou deskou, nýbrž akustickým albem, na kterém se nacházejí předělávky skladeb vydaných na minulých nahrávkách. Dalo by se tak říci,..více

[recenze]

[20.10.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

KAMELOT, LEAVE´S EYES - 10.10.2018, Palác Akropolis, Praha

Příznivci melodického metalu vyhlíželi 10. říjen jako datum příjezdu americké powermetalové veličiny Kamelot a sešli se v hojném počtu v pražském Paláci Akropolis. Spolu s nimi přijeli symfo-metaloví Leave´s Eyes a naopak nedorazili Vison Of Atlantis, kteří byli poněkud zmatečně ohlášeni a po dvou dnech zase odhlášeni. Palác Akropolis je pěkný klub disponující zajímavou atmosférou, a ačkoliv nepatří k největším, pro potřeby tohoto koncertu postačil. Lidí přišlo hodně, ale vyprodáno nebylo...více

[reporty]

[15.10.2018]

[Tomáš Marton]

[]

MAYAN - Dhyana

Symfonický death metal. Metalová opera. All star projekt. Těchto pár slov můžete poslední léta vidět ve velice hojném počtu a holandské Mayan tato označení kompletně platí.Jak se zdá, Marku Jansenovi, kteý Mayan založil, už k seberealizaci nestačí jen Epica, a tak nabízí posluchačům již třetí dávku symfonického metalu té nejvyšší jakosti.

Mayan sice tvoří stálí členové, ale na koncertech můžete kapelu často vidět v pozměněné sestavě..více

[recenze]

[12.10.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

HATESPHERE - Reduced To Flesh

Dánští Hatesphere jistě nejsou pro fanouška thrash/death metalu ničím neznámým. Tahle banda vydává svá alba už od počátku století a zejména v „nultých“ letech patřila mezi nejpopulárnější kapely žánru. Nyní vydává své desáté album „Reduced To Flesh“, kterého se ujali Scarlet records. U této firmy Hatesphere kdysi začínali a vydali své první dvě desky. Jako by se uzavřel kruh. ..více

[recenze]

[02.10.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

LEAH - The Quest

Symfonický keltský metal, to je škatulka, kterou se prezentuje kanadská zpěvačka Leah. Ještě bych doplnil pojmy jako pohádkový nebo fantasy, protože po lyrické stránce je (nejen na novince „The Quest“) její hudba přesně taková. Leah má za sebou dvě desky a je přezdívána „metalová Enya“ (já tak říkal Devinu Townsendovi…), kvůli éteričnosti a pohádkové auře, která zdobí její tvorbu. Pozoruhodný je výčet osobností, které se na novém albu podílely ..více

[recenze]

[28.09.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

THE ETERNAL - Waiting For The Endless Dawn

Nestává se často, aby člověk dostal do rukou australský doom metal. Tento zachmuřený a melancholický žánr sedí severským bandám, nicméně protinožci The Eternal si v tomto stylu libují už dlouhých patnáct let. Zkušeností však mají ještě více, protože kapela povstala z popela Cryptal Darkness, jenž hrála již od počátku devadesátých let. Máme tu tedy co dočinění s žánrovými veterány, kteří pod jménem The Eternal vydali až do letoška pět řadových alb. ..více

[recenze]

[15.09.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

OWL- Nights In Distortion

Doom metal je žánr, který má v sobě velké množství melancholie. Vlastně je na ní prakticky založen. A někdy je k tomu smutku opravdový důvod. Ten měla při nahrávání německá formace Owl, zemřel totiž jejich baskytarista René Marquis, který se na nahrávání nové desky „Nights In Distortion“ ještě podílel, avšak jejího dokončení se nedočkal. Kapela jej tak dotočila pod vlivem této tragické události. ..více

[recenze]

[10.09.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

NONE DARE CALL IT CONSPIRACY - Pawns And Kings

Jedna z prvních recenzí, kterou jsem pro tento webzine psal, byla na debutovou desku finských None Dare Call It Conspiracy, ktereá se pro mě stala velice příjemným překvapením. „Tales Of Lost“ obsahovala skvělý alternativní metal, kde kapela skvěle vybalancovala podíl tvrdosti (thrashové skladby) a melodií (písně s mohutnou atmosféru a chytlavostí). Po pěti letech jsou None Dare Call It Conspiracy zpět s albem „Pawns And Kings“. ..více

[recenze]

[04.09.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

FOREDOOMED - Ordeal

Finská melodeathová kapela Foredoomed se svému žánru věnuje už od roku 2009, s debutovým albem „Ordeal“ se však představili až vloni v létě. Úvodní dvouminutová „Origin“ může vzbudit dojem, že vás čeká poslech nějaké prog rockové kapely. Ty dvě minutky jsou nádherné. Sólová kytara, orchestrace, housle a dětský zpěv jsou dojemné a mají až filmový nádech. ..více

[recenze]

[03.09.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

LORD OF THE LOST - Thornstar

Němečtí gothici Lord Of The Lost ještě před jedenácti fungovali pod jménem Lord jako projekt frontmana Chrise Harmse, ale i v téhle době již byli typickými představiteli německého pojetí gothic rocku. Se všemi jeho ujetostmi, bizarnostmi a pohybováním se na hraně vkusu (zkuste se podívat na klip ke skladbě „La Bomba“). Byli schopní udělat opravdu pěknou skladbu, ale také pořádný „trash“. ..více

[recenze]

[28.08.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

ATROCITY - Okkult II

Půl roku uteklo jak nic a němečtí drtiči Atrocity jsou zpátky. V zimě vydali čtyřskladbové EP „Masters Of Darkness“, nyní předkládají fanouškům death metalu album „Okkult II“. Kdo slyšel „Masters Of Darkness“, nebude překvapen. Všechny čtyři pecky z něj jsou (byť s drobnou úpravou) i na desce. To docela znehodnocuje význam krátkometrážní nahrávky, ale co se dá dělat. Všechny tyhle pecky jsou natolik vynikající, že je asi kapela nechtěla nechat jen na „épéčku“. ..více

[recenze]

[26.08.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

FRAYLE - The White Witch

Frayle sice vznikli teprve minulý rok, ale už nyní předkládají své debutové EP „The White Witch“, jehož obal v souladu s tímto názvem zdobí bílá čarodějka, zpěvačka Gwyn Strang, která tvoří cllu jednu polovinu kapely. Druhým do party je už pouze Sean Bilovecky, který se postaral o veškeré instrumenty. Samotná kapela svou hudbu popisuje slovy „heavy, low and witchy“ a tvrdí, že vytváří hudbu pro noční oblohu. Zní to poměrně neurčitě a neuchopitelně,..více

[recenze]

[25.08.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 5,5/10]

BETWEEN THE BURIED AND ME - Automata II

Druhé díly uměleckých děl často zůstávají ve stínu těch prvních. Dokončení sci-fi příběhu o manipulaci se sny amerických progresivců Between The Buried And Me s názvem „Automata II“, které vyšlo jen čtvrt roku po „jedničce“ však není ten případ.

„Automata II“ obsahuje pouhé čtyři skladby, přesto je stejně dlouhá (lehce nad půl hodiny)..více

[recenze]

[20.08.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

INNER CORE - Soultaker

Hudba německých Inner Core se dá charakterizovat jako mix melodický rock/metal se zpěvačkou v čele. V jejich tvorbě najdete prvky gothic metalu, symfoniky, ale také klasického rocku či toho progresivního. Vypadá to jako pestrá hudební nabídka, ale Inner Core až tak složití nejsou. Jenom se pohybují na hranici žánrů. Na metal jsou příliš jemní, na rock zase tvrdí. ..více

[recenze]

[10.08.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

AMORPHIS - Queen Of Time

Třináctka je zajímavé číslo. Někdo se jí bojí, protože nosí smůlu, jiný ji naopak bere jako symbol štěstí. Každopádně třináct už je i řadových alb kapely se jménem Amorphis, to aktuální dostalo jméno „Queen Of Time“ a dle rozhovorů, videí a dalších promo materiálů by mělo jít o nejvelkolepější dílo této skupiny. Takové řeči mnohdy znamenají opačnou realitu, ale tady to opravdu sedí. ..více

[recenze]

[07.08.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

OSTURA - The Room

Poměrně sebevědomý název má tahle kapela z Libanonu – Ostura totiž v arabštině znamená „legenda“. Kromě ambiciózního jména má tahle pětice, která hraje od roku 2009 a před šesti lety natočila svůj debut „Ashes Of The Reborn“, také neméně ambiciózní desku "The Room", se kterou se vrací na scénu v plné parádě. ..více

[recenze]

[03.08.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

FORGOTTEN SILENCE - Kras

S Forgotten Silence je to těžké. Nikdy nevydali dvě žánrově stejné desky po sobě. A nejinak je tomu v případě novinky „Kras“, která vychází dlouhých šest let po „La Grande Bouffe“. Tahle dnes už česká metalová legenda je ukázkou opravdového hudebního dobrodružství, neutuchající touhy zkoušet nové věci a hudebně experimentovat. ..více

[recenze]

[24.07.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

INNERSPHERE - Amnesia

Už téměř před dvěma lety se plzeňští Innersphere jevili jako velmi talentovaní muzikanti. Jejich melodický death metal zněl na eponymním EP dravě a přitom promyšleně. Nyní přicházejí s debutovou deskou „Amnesia“, která nabídne příběh o sebeobětování a bolestivém očistci ve jménu jedné opravdové lásky. Atributy, jenž sluší romantismu, uměleckému hnutí, jehož zástupcem byl u nás například Karel Hynek Mácha..více

[recenze]

[20.07.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THERION - Les Fleurs du Mal

Během zimy 2011/2012 Therion pracovali na novém albu. Chris nechtěl udělat "něco nudného" jako „pouhou“ kompilaci toho nejlepšího k pětadvacátému výročí založení kapely. Místo toho se rozhodl stvořit album starých francouzských písní. Věděl, že tradičnímu fanouškovi Therion se taková hudba nejspíš nebude líbit, ale i tak chtěl ukázat, že tyto písně mohou být velmi silné i pro takového posluchače. Album bylo nazváno "Les Fleurs du Mal" (Květy zla), ..více

[recenze]

[19.07.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

APRIL WEEPS - Comma

Od vydání výborného debutu „Outer Calm, Pain Within“ uteklo už víc než pět let a konečně slovenští April Weeps představují album druhé. To dostalo název „Comma“ a velmi výtvarně povedený obal. Kapela v mezičase dostala šanci přispět na tributové desky My Dying Bride a Paradise Lost. Ne, že by April Weeps zněli vyloženě jako tyto dvě metalové legendy, ale určité styčné body s nimi mají společné. Například důraz na atmosféru. To je slovo, které April Weeps bude charakterizovat nejvíce. ..více

[recenze]

[17.07.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

THERION - Sitra Ahra

Therion nikdy neměli ve zvyku prokrastinovat, jejich koncertní turné trvale střídala nahrávání desek a k tomu ještě stíhali vydat například živé album „Live Gothic“ či DVD „The Miskolc Experience“, na kterém kapela spojila síly s rumunským národním orchestrem, v jehož první části obě tělesa prezentovala klasická díla Antonína Dvořáka, Richarda Wagnera i Wolfganga Amadea Mozarta, v druhé části pak už došlo na skladby Therion. ..více

[recenze]

[12.07.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THERION - Gothic Kabbalah

V lednu 2007 vydali Therion dvojalbum Gothic Kabbalah“, které nebylo jen obyčejným řadovým albem, zároveň se jednalo i o oslavu dvaceti let kapely. Proto nepřekvapí, že deska opět sází na velklepost a účinkuje na něm mnoho zpěváků, muzikantů i nástrojů. Námět vychází ze života a díla Johannese Burea, mystika ze 17.století, nahrávka je proto plná magické atmosféry a okultismu. Bureu se věnoval magický runám a stvořil vlastní runový systém, který se jmenoval „Adalruna“...více

[recenze]

[05.07.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

IHSAHN - Ámr

Když má novou desku vydávat Ihsahn, člověk se už ani neptá, zda bude dobrá, ale spíš, čím nás zase překvapí. Umělec, jehož kariéra čítá už spoustu let, staví na základech, které dávno vybudoval. Jen mění dispozice, tu obouchá starou omítku a natáhne novou, jinde postačí jen nová malba. Ihsahn je hudebním architektem, který nikdy nepřestane hledat nové řešení. Sedmá studiová deska dostala (opět jednoslovný) název „Ámr“..více

[recenze]

[01.07.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

MELTED SPACE - Darkening Light

Melted Space tři roky starým počinem „The Great Lie“ velice překvapili a pořádně provětrali kožich všemožným metalovým operám, kterých je v dnešní době poměrně požehnaně, a jsou si povětšinou velice podobné. Pierre La Pape, mozek Melted Space, na to šel trochu jinak než konkurence a jeho dílo nejenže stavělo na mnoha zpěvácích, ale také na pestrosti žánrů. Tady si totiž přijde na své vyznavač melodického metalu, ale úplně stejně i milovník extrému...více

[recenze]

[29.06.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

THERION - Sirius B

Album „Sirius B“ je sourozencem desky „Lemuria“, avšak ne jednovaječným. Obě díla vznikala současně, nahráli je ti samí lidé, přesto mají odlišný zvuk. I to je důkaz veliké nápaditosti Therion a zejména jejich hlavního skladatele Christofera Johnssona. Jestliže „Lemuria“ je velmi pestrobarevným albem, pak „Sirius B“ má svou uzavřenou atmosféru a zvuk, který jej činí jedinečným, už jen kvůli němu si člověk desku dobře pamatuje. ..více

[recenze]

[28.06.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

THERION - Lemuria

Po skončení turné k „Secret Of The Runes“ začali Therion pracovat na skladbách, které dříve odložila kvůli předešlé desce. Psaní jim šlo natolik od ruky, že nakonec měli připravených hned pětapadesát skladeb! Usoudili, že takové množství písní jim vystačí hned na tři desky, přičemž první dvě (tou první bylo album "Lemuria") vydají najednou. Protože měli Therion své studio Modern Art, ..více

[recenze]

[21.06.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

DEAD SEASON - Prophecies

Dead Season jsou z Francie, přesněji z Lille, a po dvou EP a debutu „From Rust To Dust“ přidávají druhé řadové album „Prophecies“. Na něm přinášejí zajímavý mix melodiky, progrese a extrému. Už úvodní „The New Man“ vám udělá bordel v hlavě. Základem jsou řezavé thrash metalové riffy a agresivní zvuk. Přitom se na ploše čtyř minut rozehraje divoká hra, kdy chvilku posloucháte power metal, chvilku death, poté thrash a vše je zabaleno do progového hávu. ..více

[recenze]

[19.06.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

THERION - Secret Of The Runes

Po „Deggial“ Christofer Johnsson začal pracovat na nových skladbách pro nadcházející album a měl již sedm připravených písní, když došel k rozhodnutí, že by měli Therion natočit album inspirované severskými prvky a ovlivněné lidovou hudbou. Takže těch sedm složených písní putovalo do šuplíku a Therion se zcela zaměřili na vytvoření "severského" alba. První dvě skladby, využité pro koncepční album (založené na devíti světech ze severské mytologie) ..více

[recenze]

[14.06.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

THERION - Deggial

Na vrcholu končícího milénia již Therion fungovali jako klasická kapela, Christofer Johnsson měl stálé spoluhráče, byť třeba Kristian Niemann ani Sami Karppinen byli před působením v Therion nepolíbeni působením v nějaké kapele. Nováčci se příliš do skládání nové desky nezapojili (Christofer Johnsson prohlašoval, že na tom ani do budoucna nehodlá nic moc měnit), materiál byl již z velké části hotov (vždyť třeba skladba "The Flight Of The Lord Of Flies"..více

[recenze]

[07.06.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

WAR FOR WAR - In Situ

Loňské album „Illud Tempus“ našinců War For War mne opravdu dostalo svým nápaditým industrial metalem. Kapela se odpoutala od black metalu a otevřela náruč elektronice. Za vším stojí neúnavný Lord Morbivod, který chrlí další a další nahrávky pod hlavičkami rozličných skupin a projektů. Ve War For War je s ním i zpěvačka a výtvarnice Lenka Machová. Tahle dvojka příliš neotálela a po roce přichází s další nahrávkou „In Situ“. Na rozdíl od předchozí desky ..více

[recenze]

[03.06.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THERION - Crowning Of Atlantis

Therion už nebyli undergroundovou kapelou, ale velice známým a žádaným tělesem. Po vydání „Vovin“ jeli rozsáhlé evropské turné s Moonspell a všem muzikantům dalo pořádně zabrat. Dva měsíce hraní a v nich pouze jediný den volna. Jako hostující muzikant se v Therion objevil bubeník Sami Karppinen, který se stal pro Christophera Johnssona jakousi spásnou duší. Po turné se totiž stal po dlouhé době druhým stálým členem kapely ..více

[recenze]

[31.05.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 5/10]

CREMATORY - Oblivion

Patříte k lidem, co si i v dnešní době kupují alba? Nebo alespoň k těm, kteří sice nevlastní sbírku stovek nosičů, ale své největší oblíbence podpoří? A jak to máte s koncerty? Nedávno se bubeník Crematory Markus Jϋllich rozohnil nad tím, že předprodeje na nadcházející koncerty jsou mizerné a že pokud se bude novinka „Oblivion“ špatně prodávat, tak to bude poslední deska skupiny a budou za to moci jejich fanoušci! Samozřejmě tím vyvolal lavinu rozhořčených komentářů ..více

[recenze]

[30.05.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

GRAVESHADOW - Ambition´s Price

Když jsem před necelými třemi lety slyšel prvotinu „Nocturnal Resurrection“ amerických Graveshadow, byl jsem nadšený. Tahle parta kombinovala moderní metalové postupy s metalem let osmdesátých, a i když jejich hudba působila možná nováčkovsky naivně, neuvěřitelně mě bavila. Mix melodického death metalu, doomu, gotiky a „hevíku“ měl ohromnou energii a nad tím vším čněla skvělá zpěvačka Heather Michele...více

[recenze]

[28.05.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

THERION - Vovin

V roce 1998 byli Therion ve zvláštní pozici. Na jedné straně již byli komerčně úspěšným tělesem, což jim poskytlo prodloužení smlouvy s Nuclear Blast, na straně druhé jako kapela vlastně neexistovali. Therion byl jediný muž, Christopher Johnsson. Ten chtěl nahrát další desku, ale uvědomil si, že hudebníci, kteří s ním byli na turné, nedokáží realizovat jeho vize v nahrávacím studiu. Proto si najal profesionální muzikanty, kterými byl bubeník Wolf Simon a baskytarista Jan Kazda. ..více

[recenze]

[24.05.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

AYREON - Ayreon Universe – The Best of Ayreon Live

Arjen Anthony Lucassen nechtěl nikdy se svým projektem Ayreon koncertovat. Před dvěma lety ale vyšlo DVD „The Theater Equation“ se záznamem čtyř naprosto výjimečných akcí, které se odehrály v září roku 2015 v Rotterdamu. Nejednalo se o běžné koncerty, ale o divadelní ztvárnění příběhu alba“ The Human Equation“. Leckoho napadlo, že by nemuselo zůstat jen u tohoto. O dva roky později Ayreon opět zazněl naživo...více

[recenze]

[19.05.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

THERION - A´arab Zaraq Lucid Dreaming

„Theli“ bylo zlomové album, nejen co se týče uměleckého sdělení, ale i co do prodejů se stalo velice úspěšným. Zdálo by se, že risk a důvěra v Therion se Nuclear Blast pořádně vyplatila, jenže bezprostředně po vydání desky tomu tak nebylo. Therion museli na turné a Christopheru Johnssonovi se kapela rozpadala pod rukama. Bubeník Piotr Wawrzeniuk se dal na studia a do skupiny se už nevrátil, Jonas Mellberg dal kapele sbohem už při nahrávání „Theli“ a s Larsem Rosenbergem..více

[recenze]

[17.05.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 3,5/10]

POLYNOVE POLE - On The Edge Of The Abyss

Ukrajinská metalová scéna je poměrně bohatá a to platí i pro gothic doom metal. I Miss My Death, Torrens Conscientum či Crimson Sky, to jsou jména kapel, jež se už na našem webu objevila a nyní k nim přibývá i Polynove pole (česky „Pelyňkové pole“). Skupina vznikla v roce 2004 ve Lvově a zpočátku existence byla i dosti aktivní. Rok 2008 přinesl EP "Pure Souls", o rok později vyšla debutová deska „On Seven Winds" a v témže roce kapela ..více

[recenze]

[12.05.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

SHADOWKEEP - ShadowKeep

Existují už od roku 1999, ale posledních deset let o nich nebylo slyšet. Do roku 2008 vydali tři alba a pak zejména díky personálním problémům na postu zpěváka, žádná nová nahrávka nepřibyla. Až se čtvrtým pěvec v pořadí, Jamesem Riverou, který jistě nebude fanouškovi power metalu neznámý (však také prošel množstvím kapel, z nichž stojí za to zdůraznit Helstar, Seven Witches ..více

[recenze]

[11.05.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10/10]

THERION - Theli

Říká se, že rozhodující a přelomové bývá třetí album. Therion se tohoto rčení příliš nedrželi a se svým magnum opus si museli počkat až do kola pátého. Jejich zásadní nahrávka dostala název „Theli“ a pro Therion znamenalo víc, než jen komerční průlom a vzestup popularity. Christopher Johnsson si myslel, že toto je jeho velké mistrovské dílo, nicméně silně pochyboval o tom, že by to mělo nějaký velký úspěch. Bral to tak, že metaloví fanoušci by nepřijali ..více

[recenze]

[10.05.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

MORS SUBITA - Into The Pitch Black

Jsou desky, které vás na první poslech příliš neohromí, a vy si říkáte, že je to zas jen jedna z mnoha. Jenže pustíte si ji znovu a dojde vám, že se to nejenže dobře poslouchá, ale postupně objevujete další a další výborné melodie, a nápady, které vás lákají k opakovaným poslechům. Něco takového se mi stalo s albem „Into The Pitch Black“ Finů Mors Subita. Tihle chlapi mají za sebou už tři desky, dvě EP a nějaká ta dema, hudební cesty brázdí už od roku 1999, ..více

[recenze]

[05.05.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

THERION - Lepaca Kliffoth

Christopher Johnsson měl nápady a bylo jich opravdu hodně. Therion byli v první polovině devadesátých let jedna z nejvíce se rozvíjejících kapel na scéně. Vrcholem tohoto rozvoje se pak stala čtvrtá deska nesoucí mystický název „Lepaca Kliffoth“. Album je logickým následovníkem „Ho Drakon Ho Megas“, přičemž spojení metalu a vážné hudby je zde ještě výraznější a především povedenější. I když „Lepaca Kliffoth“ navazuje na předešlou nahrávku..více

[recenze]

[03.05.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

THERION - Symphony Masses: Ho Drakon Ho Megas

Netrvalo to dlouho a Therion se vytasili s třetí deskou. Ta dostala název „Ho Drakon Ho Megas“, což v antické řečtině znamená „Velký drak“, ten je i zobrazen na možná nejhezčí obálce alba Therion. Souvisí to se skutečností, že se Christofer Johnsson stal součástí řádu Červeného draka. Dnes patří mezi nejvýše postavené členy. Člověk si řekne, zda se nejedná o nějakou sektu, ale Johnsson vždy tvrdil, že nejde o náboženskou, ale intelektuální organizaci. ..více

[recenze]

[26.04.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

BETWEEN THE BURIED AND ME- Automata I

„Betweeni“ jsou zpět s další nahrávkou. Vždy je otázkou, co tihle hudební koumáci vymyslí. I když poslední dekádu je jejich hudební výraz již ustálený a jasně rozpoznatelný, pokaždé přidají něco navíc. Každá deska je událost a o Between The Buried And Me lze dnes hovořit jako o jedné z nejvýznamnějších prog metalových kapel současnosti. Jejich alba byla většinou koncepční, minulá „Coma Ecliptic“ se dá označit dokonce za metalovou operu. ..více

[recenze]

[24.04.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Blaze BAYLEY - The Redemption of William Black

Třetí a závěrečný díl trilogie „Infinite Entanglement“ je tu. Nese název „The Redemption of William Black“ a pro Blaze Bayleyho je to už šestá řadová deska, která nese jeho celé jméno (dříve Blaze). Trilogii stihl Blaze uzavřít do tří let, což znamená složit ohromnou porci hudby za poměrně krátkou dobu. První díl, nesoucí název celého příběhu, přinesl do tvorby britského zpěváka svěží vítr v podobě koncepčního sci-fi příběhu o kosmonautovi Williamu Blackovi,..více

[recenze]

[23.04.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

NEMUER - Gardens of Babylon

Na našem území se rodí skutečně zajímavá hudební uskupení. K nim lze počítst i duo Nemuer, které tvoří Michael Zann a Katarína Pomorská. Od roku 2014 se snaží posluchače ponořit do světa temné fantasy, snů a mystiky prostřednictvím temného pojetí folku, který má především navodit atmosféru. A možná spíš než folk je jejich hudba rituální, intenzivně čerpající z mytologie starověkého Egypta, Babylonu, Mayské říše či Norska. ..více

[recenze]

[21.04.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

THERION - Beyond Sanctorum

Rok po „Of Darkness…“ se Therion smrskli na pouhou trojici a vydali druhé album „Beyond Sanctorum“. Na rozdíl od debutu se zde již nacházel nový materiál a rozdíl oproti předchozí tvorbě je výrazný.

Úvodní „Future Consciounsness“ je brutální death metalový otvírák ve středním tempu, které se však, jak je zvykem u tohoto žánru, několikrát změní...více

[recenze]

[19.04.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

ET MORIEMUR - Epigrammata

Třetí album tuzemských doomařů Et Moriemur „Epigrammata“ zdobí zajímavý a pohledný obal ve stylu starověkého Řecka, který jde ruku v ruce s celkovou atmosférou desky, neboť texty jsou psány v řečtině a latině, i samotná hudba vás dokáže spolehlivě přenést o stovky let zpět...více

[recenze]

[14.04.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

THERION - Of Darkness…

„To Mega Therion“ je název slavné desky Celtic Frost. Inspirovala mnoho interpretů a jedním z nich byl i jistý Christofer Johnsson. Ten v roce 1988 založil školní kapelu s původním názvem Blitzkrieg a s cílem hrát podobnou hudbu jako Slayer či Metallica. Christofera to však táhlo k death metalu a hudbě, jakou prezentovali již zmínění Celtic Frost. Přejmenoval proto kapelu na Megatherion, avšak jako finální jméno sedl nejlépe název Therion (šelma). ..více

[recenze]

[12.04.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

THERION - The Beloved Antichrist

Víc než pět let si museli fanoušci Therion počkat na další album. Sice již v roce 2014 bylo oznámeno, že kapela začíná pracovat na velké metalové opeře, ale realizace pokračovala pozvolna. V mezidobí vyšla dvě DVD s koncertními záznamy, Christopher Johnsson navíc ještě pracoval na bočním projektu Luciferian Light Orchestra. V roce 2016 situaci v Therion zkomplikovaly Johnssonovy zdravotní problémy, jeho velké bolesti za krkem a v ramenou..více

[recenze]

[11.04.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

EVOLUCIJA - Hunt

Srbsko není zrovna země, která by pro nás byla nějak hudebně známá. Spíš máme tenhle stát spojený s rozpadem Jugoslávie a následným štěpením na další a další státečky. Jenomže i zde se hraje metal. Na kapele Evolucija mě před časem mě zaujala jejich mateřština, která v kombinaci s melodickým metalem zněla zvukomalebně a neotřele. V souvilosti s názvem jejich třetí desky "Hunt" přišlo malinké zklamání. Evolucija natočila desku v angličtině..více

[recenze]

[01.04.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

KILLING GANDHI - Aspirations Of Failure

Zajímalo by mě, kdo vymyslel název kapely Killing Gandhi, protože je velmi provokativní a bizarní. Každopádně nutno říct, že Dánové svou hudbou skutečně metaforicky „zabíjejí“ a poslech jejich druhé desky vás dokáže pořádně rozhýbat. Killing Gandhi se věnují melodickému death metalu a to pořádně hlučnému a rychlému. Jejich „Aspirations Of Failure“ vypráví koncepční příběh, který se točí kolem dvou mužů, jenž čelí svým profesním a životním prohrám...více

[recenze]

[27.03.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

UNSHINE - Astrala

Finští Unshine se na hudební mapě se objevili již v roce 2001, přesto jejich diskografii tvoří jen čtyři řadové desky a několik demo nahrávek. Alba jim vychází s dlouhými pětiletými mezerami a u nového tomu není jinak. Z počátku kariéry jim byla připisována hudební příbuznost s kapelami typu Nightwish nebo Lacuna Coil a z mého pohledu trochu nevhodně dostali nálepku gothic či symphonic metal. ..více

[recenze]

[09.03.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

ARKONA - Khram

Minulá deska ruské Arkony „Yav“ znamenala pro kapelu změnu a pro folk potažmo pagan metal novou šťávu. Kapela se vydala odvážným směrem. Ne, že by rezignovala na svůj styl, ale do svého výrazu přimíchala zcela nové prvky a dokázala, že i v tomto žánru lze ještě stvořit něco originálního. Osmá řadovka s názvem „Khram“ pokračuje tam, kde minulá deska končila. Arkona je tak oproti dřívějším počinům vážnější,..více

[recenze]

[26.02.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

ABHORDIUM - Omega Prayer

Finští raraši Abhordium jsou na scéně už od roku 2005, ale jejich diskografie je velmi štíhlá. Čítá pouze EP „Declaration Of Perdition“ z roku 2009 a debutovou desku „When Depravity Incarnates“, která spatřilo světlo světa o rok později. Nyní konečně po sedmi letech je na světě druhé album „Omega Prayer“. I přes letitou pauzu se můžou posluchači těšit na pořádnou dávku vysokooktanového death/blacku, který kapela servíruje sebevědomě a zkušeně...více

[recenze]

[14.02.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

LUNA - Swallow Me Leaden Sky

Za svitu měsíce, bojím se smrti nejvíce... Ukrajinský projekt Luna rovná se Anton Semenenko respektive DeMort. Za čtyři roky od svého vzniku Luna vydala už tři desky (a jedno EP), což je velmi slušná potence. Ta poslední „Swallow Me Leaden Sky“ ještě voní novotou a nabízí dvě více než dvacetiminutové skladby a pořádnou porci funeral doom metalu...více

[recenze]

[12.02.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

IPAH - Mrchožrout

Ipah jsou tak moc zvláštní, že už zvláštnější ani nemohou být. Jejich hudba je všechno, jen ne obyčejná a očekávaná. Kapelu tvoří dva základní stavební kameny, jednak Ivo Plaček, který zpívá, bubnuje, šňupe, skládá hudbu, klávesuje a textaří, dříve spolupracoval s členy Master´s Hammer Septagonem či Necrocockem, což se možná i odrazilo v tvorbě Ipah, druhým je Aleister jenž hraje na basu, kytaru, šroubovák, ....více

[recenze]

[11.02.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 5/10]

ATROCITY - Masters Of Darkness

Němečtí Atrocity stáli u zrodu death metalu, alespoň tedy pokud hovoříme o evropském pojetí tohoto žánru. První dvě jejich desky „Hallucinations“ z roku 1990 a „Todessehnsucht“ z roku 1992 patří ke klasikám smrtícího stylu, kapela se pak začala pouštět do experimentů s industriálnem a gotikou, v domácím Německu jim popularitu přinesly dvě desky metalových předělávek hitů osmdesátých let („Werk 80“ - poměrně bizarní poslech)..více

[recenze]

[10.02.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

ODRADEK ROOM - A Man Of Silt

Odradek Room je nejen název povídky Franze Kafky, nazvala se tak i doom metalová formace z Ukrajiny, která se při svém start před deseti lety jmenovala původně Shards Of Silence, nicméě o dva roky později už užívala Kafkovské jméno. Odradek Room aktuálně předkládají k poslechu druhou desku „A Man Of Silt“, jejíž úvodní intro „Arising Into The Void“ ukazuje zálibu kapely ve východní tématice, klidná hudba jako by pocházela z Tibetu..více

[recenze]

[07.02.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

DREAMGRAVE - Monuments

Před třemi lety se maďarští Dreamgrave představili hudebnímu publiku debutovou deskou „Presentiment“. Bylo to album, na kterém byla slyšet instrumentální zručnost, talent a progresivní metal ve stylu starších Opeth, velký podíl v jejich hudbě měl doom metal a gotika. Nyní se skupina prezentuje třískladbovým EP „Monuments“, které by však mohlo být prvním ze série „malých“ desek...více

[recenze]

[03.02.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

ORPHANED LAND - Unsung Prophets and Dead Messiahs

Máme za sebou opět poměrně dlouhé čekání na další album izraelských Orphaned Land. „Unsung Prophets and Dead Messiahs“ vychází čtyři a půl roku po svém předchůdci „All Is One“. Orphaned Land jsou dnes již zavedenou značkou a téměř každý, kdo se o metalovou hudbu zajímá, o nich už jistě slyšel. Izraelci umně skloubili death/doom metalové základy s orientální hudbou a také progresivním rockem. Vznikla jedinečná kombinace,..více

[recenze]

[28.01.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

ASYLUM 8 - Repressed

Finové Asylum 8 se prezentují jako industriálně metalová kapela, jako přesnější označení bych však viděl pojem elektro-metal, v jehož duchu se nese debutové album „Repressed“, ke kterému se tahle parta dopracovala po třech letech své existence. Vše o jejich tvorbě řekne už první skladba „Thanatophobia“, která je mixem melodického death metalu a lehce ulítlé disco atmosféry. K tomu přispívají zejména klávesy jak vystřižené s osmdesátých let. ..více

[recenze]

[27.01.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

Redaktorská bilance roku 2017 (Supermartonátor)

Rok 2017 mi utekl jako Usain Bolt v nejlepší formě a tak je opět čas na bilancování. Je vlastně rok dlouhá nebo krátká doba? Za dvanáct měsíců vyšla hromada alb a člověk měl co dělat, aby stihl naposlouchat všechny, co chtěl. Přijde mi, že když jsem byl mladší, zvládl jsem desek naposlouchat víc a každé jsem dal i více času. Čím to? Možná práce, přítelkyně či jiné koníčky. Přesto jsem slyšel hodně dobrých či dokonce výborných desek. ..více

[ankety]

[19.01.2018]

[Tomáš Marton]

[]

PAINTED BLACK - Raging Light

Portugalští Painted Black za sedmnáct let své existence vydali pouhé jedno album, jedno EP, jeden singl a dvě dema. To je věru málo a chce se říct, že je to i škoda, protože Painted Black mají metalu rozhodně co dát, což dokazuje jejich druhá deska s názvem „Raging Light“. Painted Black se oficiálně věnují gothic/doom metalu, ale jejich hudba by se dala spíše zastřešit pojmem atmosférický metal..více

[recenze]

[17.01.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

LÜÜP - Canticles of the Holy Scythe

Dle názvu Lϋϋp byste určitě netipovali, že jde o řecký projekt, za kterým stojí multiinstrumentalista Stelios Romaliadis. Historie projektu sahá až do roku 2008, kdy vyšel debut s názvem „Distress Signal Code“. Nyní po šestileté odmlce vychází třetí album, jež nese jméno „Canticles of the Holy Scythe”. Pravdou je, že Lϋϋp nemají hudebně s metalem příliš společného, ba ani rockem a přesto mohou posluchače metalu zajímat. ..více

[recenze]

[16.01.2018]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

GRAVITY - Noir

Jsou alba, která se vám na první poslech líbí, na druhý, na třetí zase ano a takkhle se to vytravle střídá. Takovým případem je i třetí deska francouzských moderních metalistů Gravity. Může to být aktuální náladou, ale také faktem, že hudba Gravity má hodně pozitiv, ale také negativ, která snižují jinak velmi pozitivní dojem. Modern metal - trochu neurčitý pojem, ale Gravity do něho spadají poměrně přesně. Jenže, co je moderní? Tvrdé podladěné riffy, ..více

[recenze]

[27.12.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

MOONSPELL - 1755

Portugalští Moonspell si za ta léta na scéně vydobyli pevné postavení kapely, která točí skvělá metalová alba (pominu jistý přešlap uprostřed kariéry). Jejich desky jsou navíc poměrně pestré a téměř každé ukazuje Moonspell v trochu jiné podobě. Minulé „Extinct“ bylo převážně gothic rockové a přesto, že patří k nejměkčím deskám Moonspell, považuji ho za jedno z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší...více

[recenze]

[18.12.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

MALÝ PRINC - 10. 12. 2017 - Rockopera Praha

Kdo by neznal Malého prince? Pohádka s filozofickým přesahem od francouzského spisovatele a pilota Antoine de Saint-Exupéryho patří k těm nejpozoruhodnějším a nejkrásnějším příběhům nejen pro děti. Tuto látku si ke zpracování vybrala Rockopera Praha s tím, že chce představení koncipovat tak, aby bylo opravdu pro děti a přitom jim přiblížila nejen původní příběh, ale i rockovou hudbu. Malý princ vznikl i jako unplugged verze,..více

[reporty]

[16.12.2017]

[Tomáš Marton]

[]

ONA - The Calling

Říkám to pořád, že česká scéna je bohatá na zajímavé a talentované kapely. Stačí se jen zajímat a trochu hledat. Občas se to vyplatí a narazíte na kapelu jako je ONA. Tahle třebíčsko-brněnská čtveřice vznikla už v roce 2013, v současné sestavě funguje od roku 2015 a nyní přichází se svou debutovou nahrávkou „The Calling“. Čím je ONA především zajímavá? Samotným stylem, který kombinuje hardcore s metalem, ale i trochou progresivního koření. ..více

[recenze]

[13.12.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

AZATHOTH CIRCLE - Across The Wounds

Tři roky utekly od prvního EP ukrajinské kapely Azathoth Circle, které neslo jméno „The Replacement“ a konečně vychází i jejich dlouhohrající debut. V mezidobí se skupina rozhodně neflákala, vydala několik singlů, z nichž například taková „In My Mind“ je naprosto báječná a doporučuji se mrknout na klip, který k ní kapela natočila. V krátkých nahrávkách se Azatoth Circle osvědčili, avšak album je věc odlišná a tak bylo otázkou,..více

[recenze]

[10.12.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

HALLATAR - No Stars Upon The Bridge

Hallatar je dalším bočním projektem Juhy Raivia, kytaristy a skladatele doomových Swallow The Sun. A stejně jako loňské album "Trees Of Eternity" souvisí s jeho partnerkou a zpěvačkou Aleah Stanbridge, která bohužel zemřela na rakovinu. Zatímco v Trees Of Eternity Aleah přímo zpívala a album bylo připravováno ještě za jejího života, Hallatar vznikly na její počest a jedná se vlastně o zhudebněné texty a básně, které Aleah napsala...více

[recenze]

[08.12.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

LOCH VOSTOK - Strife

Zabralo to jen dva roky od paráfní nahrávky „From These Waters“ a švédští Loch Vostok jsou zpět s již sedmou řadovkou „Strife“. Parta z Upsally se aktuálně obklopila mistry svého oboru, takže desku mixoval David Castillo (Katatonia, Dark Tranquillity atd.) a o master se postaral hyperaktivní Jens Bogren (kilometr dlouhý seznam kapel). „Strife“ znamená rozbroj či spor a zaujme už svým obalem. Větrný mlýn uprostřed bouře. To vše v rudé barvě...více

[recenze]

[02.12.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

PERIHELION - Örvény

Perihelion rozhodně nezahálí a tak tu máme třetí nahrávku za poslední tři roky. Oproti přechozímu EP se ale jedná o dlouhohrající nahrávku, i když, stopáž i počet skladeb se drží při zemi, to však není na škodu Album se jmenuje „Örvény“, což v češtině znamená „vítr“. Nedá se říci, že se jedná o prudký nebo (co se týče tvorby kapely) o čerstvý vítr. Spíš bych hovořil o větru příjemně stabilním. Kapela se drží svého už klasického post-rockového výrazu, ..více

[recenze]

[20.11.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

ANGEL NATION - Aeon

Budete-li se zajímat o historii britských Angel Nation, dojdete až do roku 2011, kdy začínali hrát pod hlavičkou EnkeliNation. Přesmyčka z "Enkeli" na "Angel" naznačuje, že kořeny Angel Nation se nacházejí ve Finsku, odkud pochází ústřední postava kapely, zpěvačka Elina Siirala, která v řadách slavnějších Leave´s Eyes nahradila Liv Kristine. Se svojí vlastní kapelou Elina aktuálně představue druhé album "Aeon". ..více

[recenze]

[15.11.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

ORPHANAGE - Driven

Orphanage na nové album nespěchali a tak vyšlo až čtyři roky po „Inside“, tedy v roce 2004 a opět u Nuclear Blast. Kapela přišla o svého kytaristu (a zakladatele) Lexe Vogelaara a přibrala dva nové. Personálních změn si Orphanage za svou existenci užili věru mnoho, ale nikdy se nijak výrazně nepromítly do kvality jejich hudby. A jinak tomu není ani v případě „Driven“, které je vrcholnou deskou jejich tvorby. Album je to jiné než jeho předchůdci a přesto v něm poznáte vše, ..více

[recenze]

[02.11.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

NORTHERN PLAGUE - Scorn The Idle

Před třemi lety jsem o polských Northern Plague psal jako o velmi talentované skupině. Nyní jsou zpět s novou deskou a ta toto hodnocení potvrzuje. Debut „Manifesto“ byl plný melodického death metalu, který měl ohromné grády a tah na bránu. Novinka „Scorn The Idle“ jde ale mnohem dál a představuje tvorbu Northern Plague vyšší kategorie...více

[recenze]

[31.10.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

ORPHANAGE - Inside

Na třetí album Orphanage si museli fanoušci počkat čtyři roky. Kapela vyměnila baskytaristu, opět i bubeníka a především ji opustil jeden ze zakládajících členů, kytarista Lex Vogelaar. Změnil se rovněž label, u kterého Orphanage dosud vydávali. Nově se jich ujali Nuclear Blast, což slibovalo lepší vyhlídky na rozšíření jejich hudby mezi více fanoušků. Na jednu kapelu by se zdálo, že těch změn je příliš a nutně to musí ovlivnit zvuk a styl tvorby. ..více

[recenze]

[26.10.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

CHARMING TIMUR - Focused Rage

Poslouchám všechno možné včetně avantgardy a líbí se mi věci, které jsou pro většinu posluchačů zcela mimo. No a Charming Timur jsou mimo i pro mě. Za tímto názvem stojí jediný muž - Charming Timur rovná se Santeri Lohi z finských Helsinek. Lohi se v podstatě stará o vše, co souvisí se jménem Charming Timur. a díky tomu mohl hudbě vtisknout bez kompromisů přesně to, co si přál. „Focused Rage“ je už dvanáctá nahrávka Charming Timur ..více

[recenze]

[23.10.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 5/10]

ORPHANAGE - By Time Alone

Orphanage vydali rok po debutu svou druhou desku a jasně si řekli o místo ve zlatém fondu metalové hudby. Zatímco „Oblivion“ stanovil jejich styl a přinesl na gothic metalovou scénu něco úplně nového, na „By Time Alone“ to kapela dotvořila do zcela dotažené podoby. V táboře Orphanage se udály dvě velké změny, V první řadě došlo k výměně zpěvačky, místo Martine Van Loon se k mikrofonu postavila Rosan Van Der Aa, ..více

[recenze]

[19.10.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

ORPHANAGE - Oblivion

Na písmeno „O“ začíná název holandské kapely Orphanage, na totéž písmeno začíná i slovo originalita a přesně tak se dá tvorba dnes již kultovní formace označit. Jen málo kapelám se zcela podařilo objevit svůj styl, který je neopakovatelný a upřímně neznám nikoho dalšího, kdo by zněl jako Orphanage. Vznikli v roce 1993 a po dvou demech „Morph“ a „Druid“ jim vyšel v roce 1995 debut „Oblivion“...více

[recenze]

[12.10.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

OVERKHAOS - Beware Of Truth

Progresivní metal má mnoho tváří a některé z nich nám nabízí mladá italská kapela Overkhaos. Čtyři pánové a jedna dáma (baskytaristka) se dali dohromady v roce 2013 a začínali pod názvem Imperium. O rok později se mění na současné Overkhaos a nyní vydávají svou prvotinu „Beware Of Truth“...více

[recenze]

[02.10.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

LEPROUS - Malina

Česky znějící název „Malina“ si zvolili pro své páté album norští progresivisti Leprous. Chtělo by se říci, že novou desku jsem slupnul jak malinu, ale s Leprous to nikdy není tak jednoduché. Už na „Coal“ se odklonili od své původní „divoké“ tvorby k intimnějšímu, melancholičtějšímu a minimalističtějšímu pojetí prog metalu. A slůvko metal už je víceméně v opozici, protože „Malina“ přináší ještě větší změkčení, což ale není nutně zlo. ..více

[recenze]

[26.09.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Bruce DICKINSON - The Chemical Wedding

Magie. Okultismus. Alchymie. To je to oč tu běží. O tom je „The Chemical Wedding“, páté sólové album Bruce Dickinsona, které vyšlo jen rok po svém předchůdci „Accident Of Birth“. S ním zůstaly dvě věci stejné. Sestava a především chuť na pořádný metal. A jestliže předchůdce znamenal Dickinsonův návrat k heavy metalu a v některých momentech se i podobal Iron Maiden, „The Chemical Wedding“ se stává Dickinsonovým nejtvrdším albem vůbec. ..více

[recenze]

[14.09.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

ELEGY OF MADNESS - New Era

Italští Elegy Of Madness před lety zaujali svou prvotinou „The Bridge Of Sights“, které přineslo zajímavý mix symfonického metalu (v čele s operní zpěvačkou) a progresivním metalem. Nechyběl ani lehce doomový nádech a občasné využití extrémních vokálů. Na kapele tehdy byla znát nevyhranost, nicméně se jednalo o zajímavou nahrávku, na které měla kapela snahu najít vlastní zvuk a působila svěže. Následovala čtyřletá pauza a v roce 2013 vyšla druhá deska..více

[recenze]

[11.09.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

PROJECT RENEGADE - Cerebra

Alternativci Project Renegade jsou novým objevem na řecké metalové mapě a nedávno jim vyšlo debutové EP s názvem „Cerebra“. To tvoří jen tři skladby, ale ty jsou všechny přes šest minut dlouhé, tak je čas se do desky zaposlouchat. A je to potřeba, protože hudba Project Renegade je atmosférická a náladotvorná. Přitom však není až přespříliš složitá a dá se příjemně poslouchat. ..více

[recenze]

[09.09.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

Bruce DICKINSON - Accident Of Birth

V devadesátých letech byl Bruce Dickinson velmi aktivní a chrlil album za albem. Po rozpačitě přijatém albu „Skunkworks“, na kterém se pustil až ke grungeovým experimentům, se rozhodl pro změnu. Rozloučil se se svými tehdejšími spoluhráči a pro další desku získal nové. Co je však nejdůležitější, Bruce chtěl zase hrát heavy metal. K návratu k tomuto žánru měl na albu "Accident Of Birth" náležité pomocníky. Opět se potkal s producentem Royem Z, ..více

[recenze]

[07.09.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

Steven WILSON - To The Bone

Na minulém albu „Hand. Cannot. Erase.“ se Steven Wilson dotkl dokonalosti. Ačkoliv vyprávělo příběh, přineslo několik přístupnějších (chcete-li popovějších) skladeb. O nové desce „To The Bone“ se začalo proslýchat, že bude ještě popovější a řadu fanoušků vystrašily i uvolněné popové singly. Jenže nebyl by to Wilson, aby natočil jen nějaké tuctové popíkové album, protože má prostě vlastní rukopis a skladatelský um té nejvyšší jakosti...více

[recenze]

[05.09.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

BLOODY HAMMERS - The Horrific Case Of Bloody Hammers

Rok utekl jak nic a Bloody Hammers jsou tu s novou nahrávkou. Nemají ve zvyku s deskami otálet, tentokrát se však nejedná o klasickou řadovku, nýbrž o EP. „The Horrific Case Of Bloody Hammers“ obsahuje šest nových písní a pokračuje tam, kde skončilo poslední album kapely „Lovely Sort Of Death.“ Vše se opět točí kolem hororové tématiky, k čemuž zdařile odkazuje obal desky, vyvedený jako plakát na hororový film z první poloviny minulého století...více

[recenze]

[02.09.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

POSTCARDS FROM ARKHAM - Manta

Před dvěma lety vyšlo Postcards From Arkham výtečné album „ÆØN5“, které jim nastavilo laťku setsakramentsky vysoko. Bylo jasné, že další počin bude opravdovou výzvou a té se Postcards nezalekli. Předem říkám, že album „Manta“ přineslo dost překvapení a kapela se nebála změn. Přesto zůstala podstata jejich hudby zachována. Pořád se jedná o instrumentálně vytříbený post-rock/metal přičemž se jejich muzika ještě více rozkošatěla do všech směrů. ..více

[recenze]

[01.09.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

ANSELM - Technopolis

V roce 2009 vznikla v Ostravě death metalová parta Oblivion, která vydala o dva roky později své jediné demo a pak se na pár let vytratila. Nyní se vrací pod novým názvem Anselm a pouští na světlo světa svou debutovou nahrávku s názvem „Technopolis“. Kapela tvrdí, že hraje melodický death metal, ale popravdě je to s jejich zaškatulkováním trochu těžší. Rozhodně nečekjte klasický melodeath, nic severského, spíš muzika, která přesně sedne k místu, odkud skupina pochází...více

[recenze]

[23.08.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

Bruce DICKINSON - Tattooed Millionaire

Metalovým fanouškům není třeba představovat Bruce Dickinsona, jednoho z nejslavnějších zpěváků tohoto žánru. Frontman metalové legendy Iron Maiden a renesanční muž, který se krom zpěvu věnuje nebo věnoval šermu, psaní, moderování dokumentů i pilotování velkých letadel. Bruce Dickinson, stejně jako spousta jiných zpěváků velkých skupin, zkusil sólovou kariéru. ..více

[recenze]

[17.08.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

DESIRE FOR SORROW - Visions

Přáli jste si někdy být nesmrtelní? Zamysleli jste se, co by to všechno znamenalo? Tyhle otázky asi vrtaly v hlavách českobudějovických Desire For Sorrow a tak vznikla deska „Visions“. Jedná se o druhý řadový počin této mladé kapely a chlapi si troufli rovnou na koncepční album. Příběh o lidském triumfu nad smrtelností je zasazen do cyberpunkové budoucnosti, což reflektuje velmi pěkně zpracovaný obal desky a člověk by si až přál, aby vznikl celý komiks s tímto příběhem. ..více

[recenze]

[16.08.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

RAMMSTEIN - Paris (DVD)

Rammstein netřeba metalovému fanouškovi dlouze představovat. Vydali zatím sice jen šest desek, ale zapsali se jimi do metalové historie opravdu velkým písmem. Od posledního „Liebe Ist Fϋr Alle Da“ uběhlo už ale osm let a nová nahrávka stále nikde. Letos se na světlo světa dostalo alespoň nové DVD „Paris“, které však obsahuje koncert z roku 2012. Těžko říct, jestli vytvoření tohoto materiálu muselo trvat pět let, ale výsledek je fantastický...více

[recenze]

[12.08.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

RED MOON ARCHITECT - Return Of The Black Butterflies

Finská kapela Red Moon Architect vznikla v roce 2011 a od té doby stačila vydat tři desky. Ta třetí s názvem „Return Of The Black Butterflies“ vyšla právě nyní u Inverse Records. Na metal neobvyklá obálka dává tušit cosi mrazivého a severského.

Album otvírá čtyřminutové tajemné intro „The Haunt“, které posluchače přivítá, příjemně naladí a vzbudí v něm zvědavost. ..více

[recenze]

[07.08.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

SHIVERED - Journey to Fade

Málokdy se poštěstí slyšet hudbu z tak exotické země jako je Írán. Z těchto pro metal netypických končin jsou Shivered, i když by se hodilo napsat spíš – je. Jde totiž o projekt jednoho člověka, zpěváka a kytaristy Mohammada Makiho. O další nástroje se postarali hostující basák Doug Ross a bubeník Arnaud Krakowka. ..více

[recenze]

[06.08.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

TRAIL OF TEARS - Bloodstained Endurance

V roce 2007 na tom nebyli Trail Of Tears vůbec dobře. Ronny Thorsen zůstal sám a bylo otázkou, co dál. Naštěstí se mu ještě v témže roce podařilo zformovat zcela novou sestavu. Překvapil především návrat zpěvačky Cathrine Paulsen, jejíž role byla pro kapelu do budoucna klíčová. Ronny měl nové spoluhráče a už v roce 2009 vyšla deska „Bloodstained Endurance“...více

[recenze]

[06.07.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

HATE - Tremendum

Polští Hate patří mezi death metalové stálice, které nikdy nezklamou. Vznikli už v roce 1991, přičemž si ještě rok předtím říkali Infected či Somuchhate. Na svém kontě mají již deset alb, to poslední se jmenuje „Tremendum“ a vyšlo pod křídly Napalm Records. Po celou dobu své existence si Hate udržují stálou kvalitu, avšak v mých očích byli vždy spíš kapelou druhého sledu, nikoliv lídry žánru. Jde však slyšet, že Hate na sobě pracují a chtějí se stále zlepšovat...více

[recenze]

[03.07.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

TRAIL OF TEARS - Existentia

Trail Of Tears byli těsně před vydáním své páté nahrávky „Existentia“. Na podzim roku 2006 měli jet turné v Mexiku, jenže tour dopadlo katastrofálně. Špatný promotér, neuskutečněné koncerty a ve finále velmi výrazné finanční ztráty pro všechny členy kapely. Ti poté Trail Of Tears opustili. Všichni. Ronny Thorsen zůstal sám. Pro propagaci nové desky ta nejhorší situace, přesto v lednu 2007 vyšla. Škoda, že deska vyšla tak nešťastně, protože se povedla náramně. ..více

[recenze]

[29.06.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

ASMODEUS - Oko Horovo

Asmodeus jsou takovou skrytou perlou českého metalu. I když už dnes platí za legendu, dle mého soudu se jim zdaleka nedostalo takové pozornosti, jakou by si zasloužili. Tahle klatovská kapela je ve svém hudebním výrazu zcela unikátní. Jejich progresivní thrash metal byl plný neobvyklých postupů a navrch byl ozdoben skvělými texty. To se nezměnilo ani nyní. „Oko Horovo“ upoutá nejen hudbou, ale i lyrikou. Tentokrát Asmodeus zkoumají staré civilizace a jejich legendy. ..více

[recenze]

[25.06.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

SEMBLANT - Lunar Manifesto

Brazilci Semblant se k metalovým výšinám dostávají poměrně zajímavou cestou. Od svého vzniku v roce 2006 vydali dosud dvě desky. Ta druhá z nich, „Lunar Manifesto“ sice vyšla již před třemi lety, ale k jejímu vydání v Evropě došlo až nyní. Zásluhu na tom má zřejmě zejména ohromný úspěch na youtube, video k „Dark Of The Day“ má již přes dva miliony shlédnutí a k „What Lies Ahead“ dokonce už milionů jedenáct. To jsou zatraceně vysoká čísla na neznámou skupinu z Brazílie, ..více

[recenze]

[23.06.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

TRAIL OF TEARS - Free Fall Into Fear

V roce 2005 už byl klasický model „kráska a zvíře“ poněkud přežitý a prosazovaly se kapely s dívčím sopránem. Gothic metal směřoval jinam a většina úspěšných kapel z devadesátých let měnila svou tvář. U Trail Of Tears byla situace taková, že kapelu opustila Cathrine Paulsen a náhradou za ni se nestala jiná zpěvačka, nýbrž zpěvák. K Trail Of Tears se naplno připojil jejich dosavadní host Kjetil Nordhus. Těžko říct, jaký měl na již v pořadí čtvrté album vliv, ..více

[recenze]

[22.06.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

SOLLERTIA - Light

Sollertia jsou sice novým jménem na hudební mapě, avšak stojí za ní ostřílení borci. Pán se zvláštním pseudonymem VoA VoXyD, který hrával dlouhá léta v gothic/blackových Ad Inferna a James Fogharti, člověk spojený s mnoha skupinami, ponejvíce známý jako zpěvák In The Woods. Oba muže doplňuje i hostující Vanja Obscure, zpěvačka blackových Martyrium...více

[recenze]

[19.06.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

TRAIL OF TEARS - A New Dimension Of Might

Třetí album a další posun směrem vpřed. Trail Of Tears byli ve formě a to i navzdory tomu, že se v jejich řadách udála první změna. U kapely skončila zpěvačka Helena Iren Michaelsen a byla nahrazena Cathrine Paulsen. „A New Dimension Of Might“ je logickým pokračováním povedeného „Profoundemonium“, avšak jde dál, než by člověk čekal. Trail Of Tears se tu utrhli ze řetězu a dali prostor extrému a především nápadům. Deska má naprosto originální atmosféru plnou temnoty..více

[recenze]

[15.06.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 10/10]

NOVEMBERS DOOM - Hamartia

Není příliš mnoho tak osobitých kapel, jakými jsou američtí Novembers Doom. Tihle death/doomoví veteráni to válí už od roku 1989 (tehdy ještě pod názvem Laceration.) Pravda, od počátku jejich existence s nimi vydržel už jen zpěvák Paul Kuhr. Ten je však jedním z hlavních poznávacích prvků Novembers Doom. Paul disponuje jedním z nejlepších „kanálů“ (rozuměj brutálním growlem) na scéně a navíc je přitom úžasně srozumitelný, ..více

[recenze]

[13.06.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

TRAIL OF TEARS - Profoundemonium

Dva roky po debutu „Disclosure In Red“ vyslali Trail Of Tears do světa album „Profoundemonium“, jehož obal zdobí (pro gotiku ideální) obrázek klečící slečny z dílny Travise Smithe (autor obalů desek Amorphis, Nevermore, Katatonia a řady dalších). Deska začíná dvě a půl minuty dlouhým intrem „Countdown To Ruin“a jedná se o jediné využití intra v diskografii této kapely. Poté se jde už zostra na věc...více

[recenze]

[08.06.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

TRAIL OF TEARS - Disclosure In Red

V roce 1994 vznikla v Norsku kapela Natt. Existovala jen tři roky a vydala jediné eponymní demo. Poté si kapela změnila jméno a na svět přišli Trail Of Tears. Doba přála gothic metalu a především ten spojený s modelem „kráska a zvíře“ zažíval nejlepší léta. Theatre Of Tragedy, Tristania a právě Trail Of Tears. Tři norské skupiny, začínající písmenem „T“. Poslední jmenovaní představovali z tohoto královského trojlístku ty nejtemnější. ..více

[recenze]

[01.06.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

WAR FOR WAR - Illud Tempus

War For War jsou tak trochu nestálou kapelou, jenž vznikla už v roce 2000 a stojí za ní jediný člověk. Je jím básník českého black metalu Lord Morbivod. Pod hlavičkou War For War až do roku 2010 vyšly tři desky, pak se na sedm let brány dolů uzavřely. Teprve nyní u labelu Metalgate vyšla čtvrtá deska s názvem „Illud Tempus“ a je plná změn. Především už War For War nejsou jednočlenným projektem, do sestavy přibyla zpěvačka Lenka Machová..více

[recenze]

[30.05.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

THE VICIOUS HEAD SOCIETY - Abject Tomorrow

The Vicious Head Society jsou dílem irského multiinstrumentalisty Grahama Keanea. Postaral se o vokály, kytary i bicí. S dalšími nástroji mu vypomohli hosté a někteří z nich mají opravdu zvučná jména - Wilmer Waarbroek, Derek Sherinan, Nahuel Ramos, Pat Byrne, Klemen Markelj, Kevin Talley a Nathan Pickering. Tihle muzikanti budou známí především fanouškům progresivního rocku či metalu a právě tomuto žánru se Graham Keane věnuje...více

[recenze]

[22.05.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

RUINS OF ELYSIUM - Seeds of Chaos And Serenity

Ani ne rok po vydání EP „Daphne“ přicházejí brazilští Ruins Of Elysium se svou debutovou deskou „Seeds Of Chaos And Serenity“. Skupina kolem zpěváka Drakea Christensena si libuje v symfonickém metalu a už minulé EP ukázalo, že v tom nejsou vůbec špatní. Ruins Of Elysium rozdělili album na dvě zásadní části. První půlka je složená z různých skladeb, ta druhá pak patří pětidílné suitě, jenž nese jméno celé desky. V textech se zaobírají čarodějnictvím, klasickými fantasy tématy, ..více

[recenze]

[17.05.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

VARG - Götterdämmerung

Němečtí Varg jsou výrazní především díky své image. Celá pětice je pomalovaná červenočerným warpaintem a nosí démonské kontaktní čočky. Tak trochu si je dle vzhledu můžete splést třeba s Turisas. Hudebně se Varg však pohybují někde plně jinde. Dle vizáže a loga kapely je lze tipovat na nějaký black metal, ale skutečnost je malinko jiná. Ano i ten black metal je tu přítomen, současně však nechybí ani melodický death metal a dokonce ani metalcore. ..více

[recenze]

[29.04.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

SHE MUST BURN - Grimoire

Necelý rok a půl po skvělém eponymním EP přicházejí She Must Burn s debutovou deskou „Grimoire“. Zážitek z předloňského krátkometrážního alba byl velmi intenzivní a tak nezbývalo než doufat, že se She Must Burn podaří udržet výbornou formu i na albové prvotině. ..více

[recenze]

[21.04.2017]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]