- Pepsi Stone

Přestože mám nejradši sestavu s Blackmorem (a doplním ještě s Coverdalem a Hughesem), není to tak, že bych neuznával desky, na kterých Blackmore nehrál. Nemůžu o novince říct nic špatného, stejně tak třeba o Purpendicular. Ovšem to, co z DP dělalo výjmečnou kapelu bylo odjakživa spojení Blackmorea a Lorda.

3. 12. 2017 14:39

- Pepsi Stone

Přestože mám nejradši sestavu s Blackmorem (a doplním ještě s Coverdalem a Hughesem), není to tak, že bych neuznával desky, na kterých Blackmore nehrál. Nemůžu o novince říct nic špatného, stejně tak třeba o Purpendicular. Ovšem to, co z DP dělalo výjmečnou kapelu bylo odjakživa spojení Blackmorea a Lorda.

3. 12. 2017 14:39

nene - čéééši do toho

my o Vás Pepsi Stone víme , že jste milovníkem starých pořádků a že uznáváte jen sestavu s Blackmorem (z vašich článků je to cítit na sto honů), ale já už bych od DP dnes nechtěl slyšet další Smoke nebo Highway Star. Chci slyšet hard rock s typickým ksichtem DP, ale datem narození 2017. A to oni prostě hrají. Zabránili tak tomu aby se stali revivalem sebe sama. Prostě je to 9/10 a deska si toto hodnocení obhájí i v příme konfrontaci s těmi starými kusy!!

3. 12. 2017 14:06

- orre

Tak nějak! Poslední 3 desky se nadmíru povedly.

2. 12. 2017 17:42

- Pepsi Stone

Jedna z nejlepších desek v historii Deep Purple...od odchodu Blackmorea.

2. 12. 2017 16:48

9/10 - čéééši do toho

Mám za sebou tři měsíce pravidelného poslechu a nestačím se divit jak mě deska stále baví a jak si v ni vždycky najdu něco nového. Až po osmý kus "On Top Of The World" má ta deska desítkové ambice. Ale "On Top Of The World" je dost nevýrazná a ta nevýraznost se přenáší i do začátku devítky Birds Of Prey, která se však v půlce láme do famózního závěru. Poslední cover Roadhouse Blues beru spíš jako bonusovku. Takže jednoznačně 9/10 a rozhodně jedna z nejlepších desek v historii DP.

2. 12. 2017 8:58

- Kerim

Pokud je Ríša spokojen s basákem a bubeníkem tak proč spolu nehrát,když si sehraní. Je to celkem logické že pritach jen zpěváka a klávesáka( pokud se nemejlim má za bráchu bicmena).

16. 04. 2017 7:18

Bubeník - Deny

Z těch klasických tu ještě nepadlo jméno Tommyho Aldridge. Ten je bezesporu na úrovni Cozyho Powella. A jsou naživu i další, kteří by s Rainbow mohli hrát. Ale David Keith je taky velmi dobrý bicman. Stačí se jít podívat na koncert.

15. 04. 2017 20:00

Pche? - Kolík

Umění bubeníka snad není dáno rozměry jeho aparatury? :-) Opravdu nevím, kolik z vás vidělo naživo Davida Keitha, já ano, včetně jeho sóla. Je to velice všestranný hráč ve více stylech. Takže mi ty dehonestující komentáře přijdou dost nefér.

15. 04. 2017 19:55

- Prowler80

Zmínka o délce vlasového porostu byla samozřejmě pouhou subjektivní hyperbolou aneb Čas oponou trhnul — a změněn jest svět! Kam, kam padlo lidstvo staré?...Z důvodů ryze principiálních zůstávám trvale nonkonformním jedincem, pročež doporučuji Brookse Wackermana...

15. 04. 2017 18:43

- orre

Ještě jsou klasičtí bubeníci k mání. Simon Wright, Vinnie Appice a třeba i ten Bobby Rondinelli. Krátké vlasy se dneska neřeší viz Dickinson atd. Ta současná rytmika tomu dává punc Blackmore´s Night.

15. 04. 2017 16:58

- Pepsi Stone

Ano, rytmika je tam absolutně nepadnoucí a především ten bubeník, to má být jako nástupce Cozyho Powella? Pche... na druhou stranu si musíme uvědomit, že z té nejslavnější sestavy (té, co nahrála Rising) je naživu už jen Blackmore (a klávesák) a vlastně každou desku nahrál někdo jiný. Takže, kdo jsou "ti praví" Rainbow? Krátké vlasy u Romera mě osobně až tak nevadí, ona se přece jen doba od vyhazovu Bonetta změnila.

15. 04. 2017 12:33

- Prowler80

R.B. včera oslavil 72. narozeniny. Osobně proto neočekávám, že by se při koncertech opětovně uchýlil k extatickému demolovaní svého FS...Pravdou je, že bubeník a basista jsou nehodni býti jakkoli spojováni s legendou jménem Rainbow. Už samotný pohled na "bicí soupravu" je tristní podívanou...Johanssona není třeba zmiňovat, své kvality dokazuje dlouhá léta. Romero je dobrý pěvec, byť zejména falzetové pasáže mu činí jisté potíže. Pro mne tkví největší problém v "délce" jeho vlasového porostu. Divím se , že nyní tento fakt nechává R.B. zcela chladným. Bonnetovi vyčítal krátký sestřih každým dnem aneb "Máš-li krátký vlas, nechoď mezi nás!"

15. 04. 2017 11:31

- orre

Romero je samozřejmě skvělý, ale má za sebou nevýraznou kapelu. Není to Rainbow, ale Blackmore´s Night z jiným zpěvákem. Taková pohodička. Potřebovalo to jen jiné lidi a možná to nakoplo i samotného šerifa. To, že se tváří chladně vlastně ani nevadí, takový byl vždy.

15. 04. 2017 8:50

Poslední DP - -k-

jsou skvělí. Dnes jsem shodou okolností dal "Machine Head" i "Infinite" a ta novější mě prostě baví mnohem víc. Ano, ano, ta starší má zásluhy, bla bla bla....ale nová je prostě svěží, moderní (celkem logicky) a zábavná. Donekonečna srovnávat aktuální a 40let starou tvorbu je nefér. To by se nesmělo vlastně už nikdy nic recenzovat.....co chcete srovnávat s "The Number Of The Beast", "Look At Yourself", "Master Of Puppets", "Painkiller", "Back In Black", "Rising" nebo "In Rock"... DP jsou machři a to nepíšu jenom proto, že těmhle dědkům je sedmdesát. A Blackmore? Prosímvás, poslechněte si Morseho práci od "Purpendicular" a šmahem zapomenete. Subjektivní názor: nechybí mi...

14. 04. 2017 23:26

Romero... - Kolík

...je úžasný zpěvák. Richie měl šťastnou ruku. Jako comeback bych to nehodnotil, Ríša si chtěl prostě zahrát staré fláky a jako vždy perfekcionisticky trval na co nejlepším provedení. A to tedy je na koncertech jasně vidět a slyšet.

14. 04. 2017 18:59

- Pepsi Stone

Comeack Rainbow podle mě ještě nejde soudit podle pár koncertů. Ty ukázaly, že je Blackmore dnes už trochu unavenější, ale že Romero byla sázka na dobrého zpěváka. Právoplatný comeback to ale bude až se studiovou deskou.

14. 04. 2017 14:34

- orre

Do prdele, co to tu furt píšete o dějinách? Která kapela dneska píše dějiny jako v 70tých letech? Všechny staré party mají zenit dávno za sebou a přesto pořád těm mladým nakopávají zadky! Všechny desky DP s Morsem mají jedinečný feeling. Jenže tady se furt srovnávají jabka s hruškama. Vlastně ano, jeden comeback jedné legendy je naprosto katastrofální. Slavný Blackmore a jeho současný Rainbow! Hoodně nepovedená a zbytečná věc.

14. 04. 2017 9:41

- V.

Nesouhlasím, pro mě jednoznačně nejlepší deska z Morse éry. Chvílemi dravá, hravá, progresivní, plná krásných melodií a hlavně úžasných klávesových ploch. A ten zvuk!

14. 04. 2017 9:27

Zde - b.wolf

ač nerad, musím souhlasit s recenzentem... Deep Purple jsou a bezpochyby zůstanou legendou, ovšem pro mě minimálně od fošny House of blue light to, jak říkají bratia, ide dolu vodou. Následující desky už pro mě nejsou DP, snad ještě Now what, to se staří pardáli trochu vytáhli, novinka má mou úctu v tom, že důchodci se dali dohromady a natočili vůbec nějakou desku, ovšem vedle poslední desky Glenna Hughese, bývalého člena DP, je to slabota, to bez debat a o ikonických albech DP (a to mám na mysli už první tři desky) ani nemluvím... Je to legenda, to ano, jenže pro mě min. od roku 1984, tj. vydání alba Perfect Strangers, mrtvá. A jestli s Blackmorem nebo bez něj,to je mně šumák. Vynikající deska Come taste the band s T. Bolinem dokazuje, že i bez něj to šlo. Navíc, při vší úctě k D. Aireymu, Jon Lord je pro DP stejně nenahraditelný, jako třeba Mercury pro Queen nebo Scott či Johnson pro AC/DC... z obdivu a úcty k legendě nehodnotím.

14. 04. 2017 9:02