RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

MOTIONLESS IN WHITE - Disguise


Očekávaný průlom mezi světovou extraligu po předloňském albu „Graveyard Shift“ se nakonec nekonal a deska ani nedosáhla podobných prodejních čísel a věhlasu, jako předchozí „Reincarnate“. I kdyxž minulé album nebylo špatné a představilo Motionless In White jako kapelu s určitou vizí do budoucna, nakonec kapela zůstala stát na místě. Navíc prodělala změnu v sestavě, když ji opustil basista David „Ghost“ Sola. Jeho místo nejprve zaujal Thomas Bell, který již s Motionless In White natočil jako kytarista debut „Creatures“..více

[recenze]

[05.07.2019]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


PANTERA - Power Metal


Terry Glaze opustil po třech albech kapelu a zbývající členové měli před sebou nelehký úkol: sehnat zpěváka takových kvalit, aby zapadl do jejich nového stylu tvrdšího a rychlejšího metalu. Thrash metal byl na vrcholu – vycházely desky jako „Master of Puppets“, „Reign in Blood“, „Among the Living“ nebo „Peace Sells…but Who´s Buying?“ a namotivovaná Pantera chtěla ukázat, že patří do první ligy. ..více

[recenze]

[04.07.2019]

[Radek Neuman]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


THIN LIZZY - Fighting


Přestože se „Nightlife“ do hitparád nedostalo, reputace Thin Lizzy na britských ostrovech začínala stoupat. Kapela už tehdy platila za velmi slušnou koncertní partu, která na živých vystoupeních zní mnohem dravěji než z dosud přeložených (pořád ještě trochu sterilních) alb a ani „Nightlife“ nedokázala úplně ukázat sílu nové sestavy. Manažerskému týmu se ale povedl husarský kousek, když se jim na jaro roku 1975 podařila domluvit koncertní šňůra po Spojených státech..více

[recenze]

[04.07.2019]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MŇÁGA A ŽĎORP - Plzeň, Zach`s Pub, 27. 6. 2019


Moravská legenda Mňága a Ždorp patří už dávno mezi protřelé koncertní akvizice tuzemské scény. Vždy se od ní čeká porce největších hitů, která je podpořena sympatickým muzikantským uměním, showmanstvím frontmana Petra Fialy a hřejivou atmosférou, sálající z každého tónu jejích písní. Když jde člověk na tuhle kapelu, v drtivé většině případů se mu dostane toho, co chtěl a nemůže odcházet nespokojen. Dnes už totiž Mňága nic neřeší. Žije z podstaty věci, z toho, co vymyslela už dávno před lety ..více

[reporty]

[03.07.2019]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


AHARD - Devítka


Obal čtvrtého alba severomoravských Ahard jako by trochu naznačoval, že se parta kolem kytaristy Ivana Jekielka docela intenzivně zastřelovala, než se jí podařilo trefit černý střed. Nicméně pro toho, koho oslovila tři roky stará nahrávka „Freestyle“, nemusí nějaký ten náboj, posazený do bílého okruží na „Devítce“ hrát podstatnější roli. Ahard se totiž drží podobného rámce, jako v kole minulém - to, na čem kluci úspěšně stavěli na „Freestyle“ tvoří ještě bytelnější a povedenější základ,..více

[recenze]

[03.07.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


ROBOTIZED - Timehookers Scumjob


Kdo jiný má právo zahrnout do svého názvu čapkovské slovo „robot“, než právě tuzemská kapela? K tomuto kroku sáhla dvojice zkušených hudebníků, konkrétně všeuměl Peter „Colossen“ Staněk (ex-Silent Stream Of Godless Elegy“) a bicmen Patrik „Daffy“ Nejedlý (ex-Grace), kteří tím navazují na spolupráci v deathovém spolku Scapegoat, jenž rozjížděli před pětadvaceti lety (jakkoli jde ze stylového pohledu o propojení spíše symbolické). A nutno dodat, že název jejich aktuálního projektu ..více

[recenze]

[02.07.2019]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SOTO - Origami


Co vlastně čekat od kapely Soto, kterou vede jeden ze skvělých hardrockových hlasů, zpěvák Jeff Scott Soto? Co čekat od kapely, která vydala v uplynulých letech dvě desky, které obě stály za starou belu? Nebylo to nikdy výkonem samotného Sota, protože to je zpěvák od pánaboha a celou svou kariéru podává obdivuhodné výkony, ale spíše předkládaným materiálem, který postrádal jakýkoliv neotřelý nápad, dobrou melodii a stylově se pohyboval někde v intencích soudobého eurometalu,..více

[recenze]

[02.07.2019]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


METALCRAFT - CANNONBALL


Když před čtyřmi lety přišli Metalcraft se svým pilotním třískladbovým EP „Feel The Fire“, dýchala z této krátké nahrávky nostalgie, svěžest i radost. Debutové full-album „Cannonball“ sice přicházelo na svět o něco déle, než kluci původně plánovali, ale ať už bylo důvodem zdržení cokoliv, stoprocentně se vyplatilo nechat vše naplno dozrát. Byť hard rock Metalcraft neztratil nic ze svých osmdesátkových inspirací, ta obrovská porce energie a živočišnosti, kterou deska s velmi přiléhavým názvem přináší, setřela veškerý nostalgický pel..více

[recenze]

[01.07.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


FRETERNIA - The Gathering


Přestože švédská powermetalová kapela Freternia vydala pouhá dvě alba na počátku milénia, mnohým fanouškům zůstala v paměti dodnes. Muzika měla svoji kvalitu, osobitost pak dodal zpěvák Pasi Humppi díky nezaměnitelně nakřáplému hlasu. Po desce „A Nightmare Story“ se ale za švédským tělesem zavřely kry, které se rozestoupily teprve nedávno, když na světlo začaly pronikat zvěsti o nové nahrávce. Po loňském obnovení rytmické sekce nabrala situace reálné kontury,..více

[recenze]

[01.07.2019]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Thrashmetalové novinky roku 2019 - část X. - kapely ALL HELL, MANIAC ABDUCTOR a POTENTIAL THREAT


7. června tohoto roku se zatáhlo nebe, obzor proťaly žilnaté struktury blesků, mohutný vichr rozpoutal stromový headbanging a kostelní kadidla zasmrádla sírou. Na svět totiž vniklo album „The Witch´s Grail“, které jako svůj čtvrtý studiový počin vydalo nesvaté americké trio All Hell. Ti, kdo tuhle partu sledují, dobře vědí, že v rámci stylu blackened thrash metal jde o výrazně kvalitní záležitost. Nové album plynule navazuje na chytlavost předešlých desek, zejména té z roku 2017 („The Grave Alchemist“). ..více

[recenze]

[30.06.2019]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


BUY JUPITER - Eclipse


Koupit si planetu napadlo partu z Francie, která se věnuje modernímu metalu a to řádně extrémnímu. Buy Jupiter měli na svém kontě doposud dvě EP a nyní vyšli ven se třetím. To dostalo název „Eclipse“. Všechny tři „krátké“ desky pojí lyrický koncept, Buy Jupiter mají rádi sci-fi (však už název to prozrazuje) a především Isaaca Asimova. Dle promo materiálů celá trilogie minialb je inspirována jeho novelou „Eclipse“, osobně se však domnívám, že jde o novelu „Nightfall“ (u nás „Příchod noci“)...více

[recenze]

[29.06.2019]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


SLAYER, ANTHRAX - Praha, Tipsport Aréna, 25. 6. 2019


Když Slayer, tak pořádné peklo. A to ten den, kdy se americká thrashová legenda ve společnosti neméně kultovních Anthrax, přijela rozloučit do české metropole, skutečně bylo… Slayer tedy končí, o čemž se mluví už čtyři roky od jejich posledního alba „Repentless“. Cíle dvou hlavních představitelů, frontmana Toma Arayi a kytaristy Kerryho Kinga, nabraly už příliš rozdílný směr. Z původních Slayer už i tak zbylo torzo, poté, co v roce 2013 zemřel základní kytarista Jeff Hanneman a kvůli sporům o peníze ..více

[reporty]

[28.06.2019]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]


METALFEST 2019 - Plzeň, Lochotínský amfiteátr - den třetí


Přes noc se v amfiteátru skoro nic nezměnilo. Teplota se nepohnula, ani návštěvníci neztratili na elánu, který je poháněl v předešlých dnech. Jedinou změnou bylo to, že na pódiu nevystupovala žádná tuzemská kapela. Neděle se nesla ve znamení na Metalfestu „profláklých“ kapel, které neměly jednoduchý úkol – dostat ze sebe to nejlepší a důstojně uzavřít festivalový víkend. Po celý den na místě samozřejmě nechyběli sobotní hrdinové, kteří ochlazovali rozpálený kotel i ostatní fanoušky v amfiteátru. ..více

[reporty]

[28.06.2019]

[Jaroslav Hubka]

[0 komentářů ]


PANTERA - I Am the Night


Na třetí plnohodnotné album se v podstatě čekalo opět jen rok a kapela naposledy v této sestavě naplno vyždímala glamový styl. Přestože minulá placka „Projects in the Jungle“ představovala určitý posun ve zvuku a ve skládání, „I Am the Night“ pouze zkopírovala staršího bratříčka a s minimem invence spatřila světlo světa. Opět je zde silný otvírák („Hot and Heavy“) a instrumentální skladba („D*G*T*T*M“) a opět zde zpívá Terry Glaze o tom, jak je dobré p(á)ařit. ..více

[recenze]

[27.06.2019]

[Radek Neuman]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4/10]


THIN LIZZY - Nightlife


Gary Moore byl už ve svých jedenadvaceti letech hvězdou. Nejenže nahrál s kapelou Skid Row (neplést s americkou kapelou stejného jména) na začátku sedmdesátých let dvě ceněná bluesrocková alba, ale byl zároveň i vůdčí osobností vlastní kapely Gary Moore Band. Jenže s Thin Lizzy jej pojilo dávné přátelství, které sahalo až ke konci šedesátých let. Ve chvíli, kdy dostal telefonát od managementu kapely, byl proto okamžitě připraven naskočit do právě probíhajícího turné..více

[recenze]

[27.06.2019]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


KOUDELNÍKŮV SYN - Opus Magnum


Je to už dlouhých osm let, co si blacková parta Koudelníkův syn (odkudpak asi?) vyjela na svou poměrně příznivě přijatou albovou projížďku v “Pekelném kočáře“, aby pak v následujících letech kočár postupně zpomaloval, až v loňském roce došlo k jeho totální destrukci. Jediným Koudelníkovým synem zůstal kytarista a zpěvák Robert Svoboda, který aktuálně vydává album s odvážně megalomanským názvem „Opus Magnum“. ..více

[recenze]

[26.06.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


Listování : << < 203 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.15598 sekund.