ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

DEVIN TOWNSEND - Empath


I kdyby Devin Townsend už nikdy nic nevydal, zanechá po sobě nesmazatelnou stopu a hromadu skvělých desek. Celkem dvacet čtyři (včetně desek SYL a ambientních nahrávek) řadových alb! Další nespočet hostovaček, začátek kariéry se Stevem Vaiem a mnoho desek, na kterých pracoval jako producent (Soilwork, Darkest Hour,GWAR, Stuck Mojo, Bleeding Through atd.). To vše za šestadvacet let. Tenhle pán z Kanady se prostě nezastavuje...více

[recenze]

[29.04.2019]

[Tomáš Marton]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


METAL INQUISITOR - Panopticon


Němečtí Metal Inquisitor osedlali tu nejklasičtější heavy metalovou kobylu již víc než před dvaceti lety a jezdí na ní dodneška. Je zjevně dobře živená, takže jí to stále dobře běhá, co se před dvaceti lety naučila, z toho žije dodnes a protože ji kluci nevypouští na jinou dráhu, než na tu oblíbenou, má tuhle trasu dokonale najetou a nemusí změnit ani krok, aby jí v plném tempu bez jakéhokoliv klopýtnutí proběhla. Že to musí být otrava neuhnout ani o píď? Záleží na úhlu na pohledu - staromilci, odkojení na Judas Priest, ..více

[recenze]

[29.04.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Petr DOLÉNEK (KREYSON MEMORIAL) - Kreyson neexistoval, tak jsme se rozhodli pokračovat dál


V současné době fungují hned dvě kapely, které mají v názvu pojem Kreyson. Zpěvák Ladislav Křížek vede kapelu pod názvem "Láďa Křížek & Kreyson" a bývalí členové této kapely v čele s Danielem Krobem (ex-Arakain, ex-Ferat) založili projekt "Kreyson Memorial", který se následně stal regulérní kapelou. Ti před pár týdny vydali své první studiové album s názvem "Strážce plamenů", které přibližuje zpěvák Petr Dolének...více

[rozhovory]

[28.04.2019]

[František Šafr]

[9 komentářů ]


KREYSON MEMORIAL - Strážci plamenů


V roce 2016 spatřil světlo světa projekt Kreyson Memorial, jehož založení mělo jediný cíl - turné k 25. výročí od posledního koncertu k podpoře dnes už legendárního alba "Anděl na útěku". Hlavním tahounem tohoto projektu (svým názvem nápadně připomínajícím vzpomínkové turné Arakain Memorial pod taktovkou bývalého frontmana Aleše Brichty) ovšem není hlavní tvář Kreyson, zpěvák Ladislav Křížek, ale kytarista Daniel Krob...více

[recenze]

[28.04.2019]

[František Šafr]

[60 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]


Yngwie MALMSTEEN - Blue Lightning


Koho vlastně ještě dnes zajímá nová deska Yngwieho Malmsteena? Švédský kytarista stále žije ve svém vlastním světě, kde je on sám jediný kytarový bůh a kde jeho prsty onanující na hmatníku kytary jsou nedotknutelný poklad. Reálný život je však už úplně někde jinde… Malmsteen své jméno degradoval už před lety, kdy se rozhádal takřka se všemi svými spouhráči, kteří mu dodnes nemůžou přijít na jméno a žádný ze zpěváků, kteří svým hlasem zdobili jeho desky, s ním už nechce mít nic společného. ..více

[recenze]

[27.04.2019]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


THE QUIREBOYS - Amazing Disgrace


Kdy už, ksakru…? S londýnskými The Quireboys mají fanoušci tak trochu problém. Stále v paměti jsou totiž první dvě desky, „A Bit Of What You Fancy“ a „Bitter, Sweet And Twisted“, které z této party okolo pekelně charismatického vokalisty Spikea (vlastním jménem Jonathan Gray) udělaly velkou ostrovní atrakci a pasovaly je do role nástupců The Rolling Stones. Potenciál ale zůstal neuvyužit, během let se sestava kapela rozmělnila a když jí nakonec opustil zásadní kytarista Guy Bailey, začalo to jít s kapelou z kopce. ..více

[recenze]

[26.04.2019]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SOULFLY - Soulfly


V životě to občas chodí tak, že jednou je člověk dole a jednou zase nahoře. Max Cavalera by o tom mohl vyprávět. Vždyť v roce 1996 si s ním osud opravdu nepěkně pohrál. Ještě začátkem roku si jako frontman Sepultury užíval obrovského úspěchu desky „Roots“, pak se ale vše otočilo o sto osmdesát stupňů. Nejdřív mu tragicky zemřel nevlastní syn, pak následoval vyhazov z kapely, kterou sám zakládal a navíc se na pěknou řádku let rozhádal se svým vlastním bratrem. Snad jediné, co tenkrát Maxovi zůstalo, ..více

[recenze]

[25.04.2019]

[Moloch]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


CREMATORY - Act Seven


Rok 1998 byl pro Crematory zvláštní. Byl to první rok, kdy od vydání debutu nepředstavili žádnou albovou novinku, kromě krátkého EP pro klubové dýdžeje jim nevyšla žádná deska. Rovněž přišla zásadní změna v sestavě, Crematory se rozloučili se svým zakládajícím členem, kytaristou a doprovodným zpěvákem Lottem. Nahradil jej Matthias Hechler a jeho příchod vlil do kapely novou krev, takže už na jaře následujícícho roku spatřilo světa album „Act Seven“. Název symbolizuje sedmi let existence kapely..více

[recenze]

[25.04.2019]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


ONYDIA - Reflections


Italská Onydia vznikla poměrně nedávno, přesto to úplní nováčci nejsou, celá trojice členů kapely působila v Elarmir, které společně opustili. V roce 2015, rok před vznikem Onydie, Elarmir vydali skvělé album „Human Wisdom“, kde se kombinovaly styly jako symfo-metal, death metal a také prog. Elarmir před rokem vydali desku „Come, Feel, Action“, která byla víceméně v podobném stylu jako debut, ale jeho kvalit nedosáhla. Na otázku, zda se to povedlo alespoň odpadlíkům v Onydii,..více

[recenze]

[24.04.2019]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


CELLAR DARLING - The Spell


Proč to neříct hned na úvod – druhé album kapely Cellar Darling „The Spell“ je velmi zvláštní. Švýcarská trojice v čele s niněristkou a zpěvačkou s nezaměnitelným a podmanivým hlasem Annou Murphy svůj styl oproti silnému debutu „This Is The Sounds“ nijak radikálně nepřekopala. Ale fakt, že koncepční temný příběh o dívce, která se při hledání svého smyslu života zamiluje do smrti, se kterou se však v důsledku kouzla nemůže setkat, plně eliminuje z výrazu kapely drtivou většinu optimistických prvků..více

[recenze]

[24.04.2019]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


ELUVEITIE - Ategnatos


Byť se dva roky starý akustický úkrok švýcarských folkáčů Eluveitie nesetkal s úplně pozitivním přijetím, tehdejší „bezelektrická“ nahrávka byla od principála Chrigela Glanzmana chytrý krok. Po odchodu pro kapelu poměrně zásadního tria muzikantů totiž představil novou sestavu na poli, které nabídlo (už podruhé v historii Eluveitie) krapet odlišnější a klidnější tvář, než by se od tohoto spolku za normálních okolností dalo čekat. Eluveitie tak mohli nespokojence uklidnit tím,..více

[recenze]

[23.04.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Thrashmetalové novinky roku 2019 - část VII. - kapely TERROR ACTIVATOR, ING a ACID BRIGADE


Podle informací na facebooku této lotyšské kapely patří mezi největší záliby kvinteta hudebníků kalení, paření a hraní muziky, „která vás pravděpodobně donutí k pohybu“. První dvě položky nemohu doložit (ale pevně jim věřím), poslední část nicméně zcela potvrzuji. Šťavnatě působí už cover, potažmo titul debutového EP „Moshing Is Available“, oboje pak slibuje tradiční crossover-thrashmetalový příděl. Přání se vyplní ihned po výbuchu rytmických detonací..více

[recenze]

[23.04.2019]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


BRYMIR - Wings Of Fire


Finové Brymir si díky prvním dvěma deskám udělali určité jméno, když posluchače nalákali na zdařile zpracovaný melodeath s epickými orchestrálními vlivy. V daném směru pokračuje také nové album, jehož titul „Wings Of Fire“ možná představuje nejobyčejnější powermetalové klišé, což na druhou stranu není úplná náhoda. Ve tvorbě Finů se tento žánr nejednou vyskytne (však také kytarista Joona Björkroth paralelně účinkuje ve spolku Battle Beast), celkově pak parta Brymir do určité míry udržela atraktivní formu, ..více

[recenze]

[22.04.2019]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


A NEW REVENGE - Enemies & Lovers


Se superskupinami je to vždycky ošidné. Většinou se totiž jedná o poslepované projekty, které mají za úkol spíše zaujmout jmény zúčastněných než kvalitou hudby samotné. Co si budeme povídat, tahouni těch největších kapel, jejich zásadní skladatelé, se jich povětšinou neúčastní a ke slovu se spíše dostávají dělníci, kteří se tak trochu vezou na vlně zájmu o danou kapelu či legendu. Čest výjimkám jako jsou například Chickenfoot, The Winery Dogs nebo Black Country Communion, ovšem těch je na scéně málo. ..více

[recenze]

[22.04.2019]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


NIRVANA - Live At The Paramount


Když se ohlédneme do roku 1991, asi na scéně nebyla žhavější a víc vzrušující nová kapela než Nirvana. Nebudeme se na tomto místě bavit o tom, co její vliv udělal s celou scénou a jak tragicky vlastně celá kapela skončila, my se tentokrát zaměříme na poslední řijnový den roku 1991, kdy se v domovském městě Nirvany, uplakaném a depresivním Seattlu, odehrál v tamní hale Paramount koncert, který aktuálně znovu ožívá. V hlavní roli byla na první pohled nesourodá trojice muzikantů, vedená psychotickým raplem,..více

[recenze]

[21.04.2019]

[Jan Skala]

[26 komentářů ]

[hodnocení: /10]


HEIR APPARENT - The View From Below


Dá se teorie o tom, že jízda na kole se nezapomíná, aplikovat i na skládání muziky? Tedy, že když jednou napíšete výbornou desku, když se po letech vrátíte na scénu, že vás tahle vlastnost neopustí? Realita nás už x-krát poučila o tom, že v téhle kategorii tato rozhodně poučka neplatí. Ovšem budete-li pátrat po někom, kdo by mohl být výjimkou potvrzující toto pravidlo, poměrně nenápadně, ale o to účinněji se hlásí o slovo američtí power-progresivci Heir Apparent. Ti své nejsilnější chvíle prožili v druhé polovině osmdesátých let ..více

[recenze]

[20.04.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 210 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1407 sekund.