VIANA - Forever Free

Jako pomyslný soundtrack k nástupu jara, který probíhá v těchto dnech, se hodí lecjaká muzika. Zřejmě bychom se shodli na vážné hudbě (automaticky se vnucuje houslový koncert „Spring“ od Vivaldiho), já osobně bych na první příčky zařadil také melodický hard rock, třeba právě takový, který hraje italský spolek Viana. Ten založil skladatel, kytarista a producent Stefano Viana, jenž ke stejnojmennému debutovému počinu před dvěma lety pozval mimo jiných Alessandra Del Vecchia, a to na pěveckou pozici. ..více

[recenze]

[26.03.2019]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

TESLA - Shock

„Naše nová deska bude čerpat ze zvuku Def Leppard,“ nechal se slyšet kytarista Frank Hannon, když už bylo jasné, že album bude produkovat Phil Collen, dlouhá léta základní kytarista zmíněných Britů. Proč, když Tesla byla léta známa jako neústupná kapela, která neuhnula nikdy ani o píď (ani v dobách, kdy byl na ně v polovině devadesátých let vyvíjet tlak vydavatelských firem) od svého hard rocku, silně ovlivněného blues? Proč by se měla taková kapela nechat inspirovat britskou legendou,..více

[recenze]

[26.03.2019]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

DANGAR SIX - Smetiště dějin

Pojednání o loňském debutovém albu „Smetiště dějin“ jabloneckých DanGar Six by se vlastně mohlo stát jakousi úvahou na téma kde končí a začínají hranice takového toho „domácího žvýkání“. Tedy stavu, kde heavy metalová kapela záměrně cílí na tuzemské „tancovačky“ a přitom by klidně mohla mít i (alespoň o kus) větší ambice. Na tomto trošku schizofrenním stavu se podepisuje především dost intenzivní rozpor, odvíjející se z náhledu při podvědomém vnímání velmi solidně šlapající muziky a při bedlivě nastražených uších..více

[recenze]

[25.03.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

DREAM THEATER - Distance Over Time

V dobách desek „Images And Words“ a „Awake“ byli Dream Theater neskonalými miláčky hudební kritiky a milovali je i fanoušci. Uměli totiž to, co málokdo. Skloubit svoje hudební profesorské umění s výbornými skladbami, které, na rozdíl od nekonečné řady dalších progresivních kapel, měly hlavu a patu a vykazovaly i jisté hitové ambice. Vždyť si stačí vzpomenout na takové věci jako „Pull Me Under“, „Another Day“ nebo „Innocence Faded“ a každý musí nutně uznat, že se jedná o až neskutečně silné skladby, ..více

[recenze]

[25.03.2019]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

Thrashmetalové novinky roku 2019 - část V. - kapely WARFIST, I.N.C. a REZET

Sotva vybělily nesvaté symboly, které se na mých dřevěných reproduktorech zjevily po poslechu nedávného záseku kolumbijské smečky Lucifera, už jsou podrobeny nové zkoušce v podobě alba „Grünberger“ od Poláků Warfist. Jde o další dílo, jehož hlasitá reprodukce bezpečně zaručí, že si návštěvu vašeho obydlí dobře rozmyslí právě procházející dvojice jehovistických kazatelů (případně kdokoli další). Blackened-thrash vzývající staré žánrové postupy, jehož lyrická složka čerpá z temných událostí, ..více

[recenze]

[24.03.2019]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

ARWEN - The Soul`s Sentence

Madridští Arwen na přelomu tisíciletí naskočili na vlnu popularity power metalových kapel, které měly ve svém čele ženu a dvěma alby, vydanými na počátku tohoto století se i pokusili na scéně prorazit. To, že je některé hlasy přirovnávaly ke krajanům Dark Moor, vyplývalo spíš z toho, že debutová deska Arwen vyšla krátce po vydání alba „The Gates Of Oblivion“ (jednoho z nejsilnějších počinů Dark Moor), stylově nebyly tyto nahrávky až tak radikálně vzdálené a navíc Dark Moor v době aktivní činnosti Arwen přišli o ..více

[recenze]

[23.03.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

ROTTING CHRIST - The Heretics

A protože není schopen obejít se bez zázraků, najde si nové, své vlastní zázraky a bude uctívat třeba zaříkávačská kouzla a babská čarování, i když je stokrát buřič, kacíř a neznaboh. - Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Šťastná třináctka? Pro Rotting Christ možná ano, protože vypustili do světa nahrávku právě s tímto pořadovým číslem. Nese název „The Heretics“ a právě takové je téma celé desky. ..více

[recenze]

[22.03.2019]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

CREMATORY - Transmigration

Crematory. To je naprosto skvělý název pro deathmetalovou kapelu, nemyslíte? A přesně v tomto žánru začala v roce 1991 kariéra německé skupiny, která od té doby prodělala několik stylových kotrmelců. Počátek devadesátých let byl opravdu ve znamení smrtícího metalu. V únoru 1992 nahráli Crematory v sestavě Felix Stass, Markus Jϋllich, Lotte Först a Graf Von Belzebub své první demo, vyšlo jen na kazetě, obsahovalo pět skladeb (včetně outra) a představilo Crematory jako zajímavou skupinu, ..více

[recenze]

[21.03.2019]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

SEPULTURA - Nation

Druhé album Sepultury, které vzniklo bez Maxe Cavalery, definitivně naznačilo směr, kterým se hodlalo pozůstalé trio - plus pořád ještě novic Derrick Green - vydat. Obsah desky „Nation“ potvrdil zalíbení autorů v groovu, zároveň je přistihl v hlubokém experimentálním rozjímání, do kterého byl místo metalu (o thrashi nemluvě) zván hardcore, industriál nebo grunge, a když už se zavadilo o metal, šlo většinou o jeho moderní patvar s předložkou „nu“. ..více

[recenze]

[21.03.2019]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 4,5/10]

XIII. STOLETÍ, RED SUN REVIVAL - 16.3.2019, Palác Akropolis, Praha

Jihlavská gothic rocková legenda nepatří zrovna ke koncertně nejaktivnějším kapelám. Zpravidla odehraje jen deset až patnáct koncertů za rok a proto je každé její živé vystoupení svým způsobem jedinečnou událostí, která se dlouhou dobu nemusí opakovat. Pokud k tomu připočteme fakt, že XIII. století má ve zvyku vozit s sebou jako support nějakou zahraniční stylově spřízněnou partu, máte hned dva důvody na jejich show vyrazit. Role vzácného hosta se tentokrát ujala britská formace Red Sun Revival. ..více

[reporty]

[20.03.2019]

[Moloch]

[2 komentáře ]

CHILDREN OF BODOM - Hexed

Přirovnáme-li kapelu Children Of Bodom k manželství, funguje tento hudební svazek již téměř čtvrtstoletí. To je slušná porce let, budiž těmto Finům přičteno k dobru, že se nikdy „nerozvedli“, přestože kvůli alkoholickým sklonům hlavy rodiny, frontmana Alexiho Laiha, k tomu pravděpodobně nebylo daleko. Nicméně podobně jako většina dlouhodobých vztahů, i tento zažil nejlepší roky života na samém počátku, aby se původní vášeň postupně začala vytrácet, ..více

[recenze]

[20.03.2019]

[Petr Štěpnička]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

Mike TRAMP - Stray From The Flock

Oproti jiným (které asi není třeba jmenovat) nepůsobí Mike Tramp z celé té hairmetalové scény osmdesátých let vůbec trapně. Charismatický frontman White Lion (balada „When The Children Cry“ jim zajistila nesmrtelnost) a alternativněji laděných Freak Of Nature přerod do nových časů absolvoval bez větších kotrmelců. Stárne, to ano… ale dělá to s elegancí sobě vlastní a jeho sólová tvorba, na kterou poslední léta sází, už naprosto pozbyla osmdesátkové pozlátko, oprostila se od klišé tehdejší doby..více

[recenze]

[19.03.2019]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

IRON SAVIOR - Kill Or Get Killed

Tvorbu Iron Savior, přesněji řečeno jejich předáka Pieta Sielcka, lze přirovnat k seriálu MacGyver. Pamětníci vzpomenou, že hlavní hrdina byl v řadě dílů uzavřen do prostoru, ze kterého se zdálo nemožné uniknout. MacGyver si ale vždy poradil a ze zapeklité situace se nějakým (víceméně zázračným) způsobem dostal. Piet Sielck je také dlouhodobě vtěsnán do úzké skladatelské šablony, jeho autorské manévry ale často naleznou způsob,..více

[recenze]

[19.03.2019]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

Johnny GIOELI - One Voice

Bon Jovi mají novou desku a Jon na ní zní nějak …nezvykle. Takový je první dojem ze sólového alba Johnnyho Gioeliho „One Voice“. Dopočítat se všech kousků jeho diskografie, která začala bobtnat již v minulém století a silně se rozrostla díky Gioeliho působení u Axela Rudiho Pella, Hardline a Crash 40, je dnes už úkol pro docela zdatného počtáře, tak možná nepřekvapí, že Johnny měl chuť natočit i své ryze osobní album. A přistoupil k němu tím asi nejlepším způsobem, jak lze podobný krok pojmout..více

[recenze]

[18.03.2019]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

QUEENSRŸCHE - The Verdict

Používat slovo progres či pokrok v souvislosti se současnými Queensrÿche je už holý nesmysl. Od té doby, co došlo k velkému třesku, ze sestavy zmizel zpěvák Geoff Tate a jeho místo opanoval Todd LaTorre, je situace v kapele naprosto jiná, než tomu bylo za posledních třicet let. Vezměme to tedy hezky popořádku. Když pomineme trošku těžkopádný začátek s debutem „The Warning“, kdy byla tahle seattleská parta jen jedněmi z mnoha, vypracovali se Queensrÿche v průběhu osmdesátých let ve fantastickou kapelu, ..více

[recenze]

[18.03.2019]

[Jan Skala]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BUCKCHERRY - Warpaint

„Teď budou Buckcherry znít, jak říkám já,“ naparoval se zpěvák a dnes už jediný původní člen kapely Joshua Todd poté, co se sestava kapely před dvěma lety rozštěpila a zmizel z ní základní kytarista Keith Nelson. Pro kapelu jeho (dobrovolný?) odchod byl docela rána, protože byl to právě Nelson, který se měrou pravděpodobně největší podílel na tom, jak Buckcherry v minulosti zněli. Pravda, začátky kapely, když na konci devadesátých let vylétla jako rock n`rollová kometa uprostřed bouře alternativní ..více

[recenze]

[17.03.2019]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

FUROR GALLICO - Dusk Of The Ages

Když před čtyřmi lety vydali italští folkáči Furor Gallico své druhé album „Songs From The Earth“, které celkem bez ostychu nabíralo inspirace z různých stylových odnoží a od různých slavnějších kolegů, jako by tím lehce nakrklo folk-metalové božstvo, které se rozhodlo vyzkoušet, jak silní jsou Furor Gallico v kramflecích. A tak kapele dali postupně vale hned čtyři muzikanti, přičemž dva z nich tvořili důležitou lidovou složku. V sestavě tak z lidovců zůstala pouze zakladatelka Becky Rossi..více

[recenze]

[16.03.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]