ZÁVIŠ - Jak šla léta u starýho kokota...

Záviš je prostě fenomén. Prokletý básník? Hospodský recitátor? Kníže pornofolku? Starý kokot? Možná všechno dohromady. Můžete jej milovat, můžete jej nenávidět, ale rozhodně jej nemůžete přehlédnout. Záviš (vlastním jménem Milan Smrčka) je na tuzemské scéně už etablovaným pojmem, přestože jeho kariéra začala růst až ve vysokém věku více než čtyřiceti let (dnes je mu dvaašedesát) a nezdá se, že by mu docházel humor. ..více

[profily]

[31.12.2018]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

BEHEMOTH - I Loved You At Your Darkest

Ať se to někomu líbí nebo ne, Behemoth jsou dnes už velké hvězdy. Ovšem na druhou stranu je otázka, zda je lze stále ještě počítat za blackmetalovou kapelou, která se vyprofilovala hlavně v minulé desetiletce na deskách „Demigod“ a „The Apostasy“ a kterou už dlouhou dobu definují jasné protikřesťanské názory frontmana Nergala. A teď jsme u jádra pudla. Behemoth v současné době prochází vývojem, který se vzhledem k tomu, jak zněla minulá deska „The Satanist“ nemůže jevit jako překotný,..více

[recenze]

[30.12.2018]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

Co právě posloucháme?

Opět se vracíme k rubrice "Co právě posloucháme", v níž bychom vás chtěli seznámit s nahrávkami, které v posledních dnech a měsících činí radost redaktorům tohoto webzinu, případně na co se těší v dohledné době. V tomto vydání své hudební inspirace odhalili Moloch, Pagan a Savapip...více

[články]

[29.12.2018]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

VENOM - Storm The Gates

Svým způsobem se dnes na Venom lze dívat jako na AC/DC nebo Motörhead. Tedy jako na kapelu, která vydává (jak kdysi řekl Angus Young) pokaždé stejnou desku, akorát s jiným obalem. Doby experimentování z časů alb „Cast In Stone“ a „Resurrection“ už má Cronos a jeho parta dávno za sebou a od dvanáct let starého alba „Metal Black“ dlí opět u svých dávných kořenů, ve kterých definovala black metal a právě Venom se mohou připisovat zásluhy za to, co z tohoto žánru v průběhu let vyrostlo. ..více

[recenze]

[28.12.2018]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

KARAKELA - Karakela

Karakela je projektem hudebníka Tomáše Pícla, který se doposud prezentoval v partách Sifon a Greymon. Tomáš vždy inklinoval ke stylům AOR a melodický hard rock, přičemž eponymní deska Karakely má být odrazem této žánrové tužby, a to „bez kompromisů a po svém“. Jde tedy vlastně o sólovou záležitost, zvlášť s ohledem na Píclovy multiinstrumentální schopnosti, které pojmou hru na klávesy a obě kytary, zbylé posty zastali „námezdní“ umělci..více

[recenze]

[28.12.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MY DYING BRIDE - A Map Of All Our Failure

Ve třetím desetiletí existence kapely odstartovala spolu s EP „The Barghest O´ Whitby“ v životě My Dying Bride nová éra. Období archaického zvuku. Zmíněné „épéčko“ v tomto směru zašlo nejdál, ale i následující dvě nahrávky rozhodně vybočují ze soudobé zvukové produkce. Ucelená sestava nahrála v roce 2012 album „A Map Of All Our Failure“, což je opravdu idylický název doom metalové desky. Archaickým zvukem chtěla kapela docílit pocitu,..více

[recenze]

[27.12.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

ANGEL DUST - Of Human Bondage

Celá tři alba vydrželi Angel Dust v konstantní sestavě. Pak si na moment odskočil bubeník Dirk Assmuth, aby se stačil ještě před natáčením nové desky do kapely vrátit. To, že jej následoval kvůli blíže nespecifikovaným hudebním rozporům i kytarista Bernd Aufermann (nejspíš však šlo o lano z Running Wild, ty rozpory zřejmě nebyly až tak zásadního rázu, neboť jeho návrat do - v následujících letech sice podivně, ale přece jen existujícím - Angel Dust netrval příliš dlouho), se nezdálo jako kdovíjak zásadní ztráta, ..více

[recenze]

[27.12.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

METAL CHURCH - Damned If You Do

Euforie v táboře Metal Church trvá, i když to s kapelou ještě před pár lety vypadalo bledě. Celá minulá desetiletka, kdy za mikrofonem byl Ronnie Munroe, se nedá považovat v rámci diskografie kapely za tu nejvydařenější a proto mediálně přetřásaný návrat ztraceného syna Mikea Howea z roku 2015 vrátil Metal Church opět do světla zájmu. Není divu, byl to právě Howe, která zažíval s kapelou na přelomu osmdesátých a devadesátých let velké úspěchy a kdy především na desky „Blessing In Disguise“ ..více

[recenze]

[26.12.2018]

[Jan Skala]

[17 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XXIII. - kapely FLESHREAPER, IRON FIST a TOXIC ASSAULT

Na začátku malé telegrafické shrnutí názvosloví, které souvisí s tímto titulem: label Horror Pain Gore Death Productions vydává novinku kapely Fleshreaper, kterou startuje song „Of Rotten Mind“. Podobný shluk láskyplných slůvek prostě nemůže figurovat u nějaké tupé a nezajímavé muziky, kterýžto předpoklad toto americké těleso ihned potvrdí. Zmíněná úvodní etuda je totiž návyková jako kus vepřového (čti prasete), když její obsah po řeznicku vyvrhne vlivy punku,..více

[recenze]

[26.12.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

DARK MOOR - Origin

When the night drops its cloak, sings my voice mild and mellow,
Comes to me from our folk, an offhand cradle song…

Úvodní sloka závěrečné písně „Green Lullaby“ z jedenáctého alba španělských kdysi metalových (a jedno, jestli symfo nebo power, ke všemu můžete doplnit čas minulý) Dark Moor je jakýmsi skrytým návodem, co čekat od desky „Origin“, přičemž základ je třeba hledat v pojmech „mild“, „mellow“ ..více

[recenze]

[25.12.2018]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

ROYAL JESTER - Breaking the Chains

Prvotinu švédských Royal Jester jsem před osmi lety v tehdejší recenzi celkem rozcupoval. Přesto jsem ji tak nějak pořád držel v paměti, a to zejména kvůli skladbě „Enter the Mist“, jejíž svůdné melodie mě přitahují dodnes. Jenže po vydání inkriminované desky "Night Is Young" se vyskytly údajné spory s vydávající firmou Scarlet Records, což otrávilo většinu členů do té míry, že muselo dojít k ukončení činnosti kapely. Když si však principál Royal Jester, zpěvák a skladatel Mattias Lindberg, ..více

[recenze]

[25.12.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

BOHEMIAN RHAPSODY - Pohled do nitra Freddieho Mercuryho

Zfilmovat osud Freddieho Mercuryho, jedné z největších rockových legend, se doslova nabízelo. Nejen kvůli tomu, že Mercury se už za svého života stal naprostou ikonou, nejen proto, že svým charismatickým a charakteristickým hlasem navždy přepsal pravidla v rockové hudbě, ale hlavně proto, že jeho životní příběh byl doslova strhující. Od postupného vzestupu na hudební piedestal, který doprovázela semknutost jeho kapely Queen, po následné odtržení od reality, osamění a následně hořký konec, který v listopadu 1991 přinesl zápal plic ..více

[Filmový blog]

[24.12.2018]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

DIVINE ASCENSION - The Uncovering

Je trochu s podivem, když kapela, jejímž dominantním nástrojem jsou klávesy, nemá ve svých řadách klávesáka. Australští power progresivci Divine Ascension vloni přišli nejen o Davida van Pelta, jehož pestrá hra na černobílé klapky byla na čtyři roky starém albu „Liberator“ jedním ze zásadních poznávacích znamení kapely, ale i o kytaristu Roberta Inglise, čímž se zredukovali na pouhou čtveřici. Tím je výčet změn, které u kapely proběhly, téměř plně vyčerpán (výjimkou je aktuální hostovská účast Toma Englunda..více

[recenze]

[24.12.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

DOGS D`AMOUR - In Vino Veritas

Očekávaný studiový comeback zhýralých londýnských rockerů Dogs D`Amour kteří si vzali inspiraci u Rolling Stones, starých punkových part a cikánského glampunku Hanoi Rocks, má nakonec trochu jinou podobu, než se původně čekalo. Nejprve se ale vraťme trochu zpět v čase. Tahle kapela neměla nikdy tak jednoduchý osud, jak by se mohlo na první pohled zdát. Svůj vrchol zažila na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy po pravděpodobně nejlepším albu..více

[recenze]

[22.12.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

REECE - Resilient Heart

Co na tom, že zpěvák David Reece se na scéně pohybuje od konce osmdesátých let, co na tom, že počet alb, která od té doby nazpíval, je úctyhodný a dá se počítat na dvě desítky, co na tom, že ve svém portfoliu má zapsáno působení u Bangalore Choir, Sainted Sinners, Wicked Sensation, Ez Livin´, či Tango Down. On tam má také zapsánu poměrně nešťastnou kapitolu, která se na světlo vytáhne s jakýmkoliv jeho dalším počinem – jednorázové působení u Accept. S nimi v roce 1989 dal Reece dohromady album „Eat The Heat“..více

[recenze]

[22.12.2018]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

DISTURBED - Evolution

Po svém podivném (dočasném) konci zažili třemi roky Disturbed s deskou „Immortalized“ obrovský comeback. Bylo možná trochu zarážející, že největším hitem alba se stala svérázná předělávka „The Sound Of Silence“ legendární dvojice Simon & Garfunkel, díky které kapela byla dokonce nominována na cenu Grammy, ale přesto „Immortalized“ dokázala navázat na někdejší kvalitu raných alb, přestože jistý kalkul byl z této desky už znát. Dostavil se i komerční úspěch, když Disturbed dostali ..více

[recenze]

[21.12.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

LONESHORE - From Presence To Silence

Takhle mrazivou nahrávku bych od chlápků z Brazílie vážně nečekal. Jenže z Rio De Janeira dorazila debutová nahrávka „From Presence To Silence“ kapely Loneshore a nic, co by připomínalo Copacabanu, tu nenaleznete. Spíš vás napadne, jestli to není skupina švédských emigrantů, kteří se rozhodli v roce 2014 zakotvit v Lednové řece (překlad názvu města) a založit kapelu. Švédsko je totiž domovinou melancholicky zaměřených spolků jako Katatonia, či progresivního death metalu ve stylu starších Opeth, ..více

[recenze]

[21.12.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]