DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

SERENADE - Onirica


Budete-li se pídit na vševědoucím drátu po italské skupině Serenade, kromě nezpochybnitelných faktografických informací o tom, že kapela brzy odškrtne první křížek na svých zádech, že na sklonku loňského roku vydané album „Orinica“ je druhým příspěvkem do jejich diskografie a kapela jej ve srovnání s debutem natočila po docela solidním průvanu v sestavě, zapříčiněném snahou o posun od gotických symfonií k heavy metalu s thrashovými, progresivními a gotickými vlivy, ..více

[recenze]

[19.05.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


AYREON - Ayreon Universe – The Best of Ayreon Live


Arjen Anthony Lucassen nechtěl nikdy se svým projektem Ayreon koncertovat. Před dvěma lety ale vyšlo DVD „The Theater Equation“ se záznamem čtyř naprosto výjimečných akcí, které se odehrály v září roku 2015 v Rotterdamu. Nejednalo se o běžné koncerty, ale o divadelní ztvárnění příběhu alba“ The Human Equation“. Leckoho napadlo, že by nemuselo zůstat jen u tohoto. O dva roky později Ayreon opět zazněl naživo...více

[recenze]

[19.05.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


PARKWAY DRIVE - Reverence


Kdyby se mezi znalými fanoušky hlasovalo o nejlepší metalcorová alba, určitě by byly desky jako „Horizons“, „Deep Blue“ nebo „Atlas“ od australských Parkway Drive pěkně vysoko. S příchodem minulého počinu „Ire“ kapela vyrostla do rozměrů tahounů festivalů a díky nové strategii rovnějšího metalového/hardrockového stylu a zapojení posluchačů do děje sází na energické show a baví fanoušky po celém světě. ..více

[recenze]

[18.05.2018]

[Radek Neuman]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


KRODA - Selbstwelt


Na Valpuržinu noc se zjevila novinka ukrajinské pagan blackmetalové stálice, jež po (převážně) ambientní odbočce na „Навій схрон“ opět vzývá síly pohanské hezky počernu. O navracení se ke kořenům také svědčí titulní skladba „Земля самості“ („Vlastní země“), ta totiž byla napsaná už v roce 1999 a až nyní, tedy o necelých dvacet let později, se z ní smetává prach. Nebudeme chodit kolem horké kaše, pozvánku hlavního principála ..více

[recenze]

[18.05.2018]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


THERION - A´arab Zaraq Lucid Dreaming


„Theli“ bylo zlomové album, nejen co se týče uměleckého sdělení, ale i co do prodejů se stalo velice úspěšným. Zdálo by se, že risk a důvěra v Therion se Nuclear Blast pořádně vyplatila, jenže bezprostředně po vydání desky tomu tak nebylo. Therion museli na turné a Christopheru Johnssonovi se kapela rozpadala pod rukama. Bubeník Piotr Wawrzeniuk se dal na studia a do skupiny se už nevrátil, Jonas Mellberg dal kapele sbohem už při nahrávání „Theli“ a s Larsem Rosenbergem..více

[recenze]

[17.05.2018]

[Tomáš Marton]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 3,5/10]


BON JOVI - Bounce


Album „Crush“ znamenalo jednoznačný úspěch, když „It`s My Life“ doslova bourala hitparády po celém světě. Kapela svůj kredit posléze podpořila živým albem „One Wild Night Live 1985 – 2001“, které vyšlo v květnu 2001. V té době ale už probíhala práce na novém albu. Jak se totiž říká, kuj železo, dokud je žhavé… Jenže Amerika brzy měla úplně jiné starosti. Přišlo totiž 11. září 2001 a s ním útok na World Trade Center, ..více

[recenze]

[17.05.2018]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


DIMMU BORGIR - Eonian


We need to die, die again...

Osm let je dlouhá doba a během ní se může stát spousta věcí. Proběhnou kupříkladu čtyři olympiády, politici můžou našincům plošně zakázat kouřit i v těch nejzapadlejších hospodách, naši fotbalisté se čtyřikrát neprobojují na žádné mistrovství, nebo může konečně vyjít následovník alba „Abrahadabra“, které právě před osmi lety stvořili Norové Dimmu Borgir. ..více

[recenze]

[16.05.2018]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


Ivar BJØRNSON & Einar SELVIK - Hugsjá


Když dvojice Einar Selvik (Wardruna) a Ivar Bjørnson (Enslaved) před dvěma lety vydala úspěšný klenot „Skuggsjá", v jeho pokračování jsem se neodvážila ani doufat. Zázraky se ale někdy přece jen dějí a toto muzikantské duo dalo znovu hlavy dohromady, spolupracovalo s archeology a lingvisty a hleďme – zrodila se další pozoruhodnost. Kdo by to byl řekl, že se z corpsepaintem zmalovaného Kvitrafna, ..více

[recenze]

[16.05.2018]

[Peťulín]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


CRUACHAN - Nine Years Of Blood


„Krvavá“ trilogie irských Cruachan dospěla do svého finále. Principál Keith Fay při této cestě postavil zbrusu novou sestavu (největší revoluce nastala u minulého alba, před vydáním novinky „Nine Years Of Blood“ už poměrně stabilizovanou sestavu opustil pouze flétničkář John O´Fathaigh, vyjma Keitha poslední pamětník toho, kterak Cruachan před víc jak čtvrtstoletím vznikli), docela důkladně zamotal fanouškům hlavu stylovými posuny ..více

[recenze]

[15.05.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


RED SUN RISING - Thread


Nenechte se zmást květinovým logem a do šedesátých let situovaným portrétem celé kapely z dob jejich tři roky staré desky „Polyester Zeal“, S hnutím hippies totiž jejich hudba nemá mnoho společného. Red Sun Rising se totiž ve své image rádi situují do pozice jakési retro kapely (ta móda ještě úplně neodezněla), ovšem ve skutečnosti na svou tvorbu jdou v dnešní době docela moderním přístupem. Nejsou nijak objevní, to ani náhodou,..více

[recenze]

[15.05.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


GUS G. - Fearless


Novinka „Fearless“ je pro řeckého kytaristu Guse G. zásadní. Poprvé jí totiž tvoří jako „bývalý kytarista Ozzyho Osbournea“, kdy musel toto prestižní místo minulý rok uvolnit návrátivšímu se Zakku Wyldeovi. Nálepka někdejšího Madmanova spoluhráče ale bude Guse provázet už po zbytek jeho kairéry a přestože je stále funkční ve své heavy/powermetalové partě Firewind, těch několik let strávených po Ozzyho boku pro něj je samozřejmě mnohem důležitějších...více

[recenze]

[14.05.2018]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


JULIAN`S LULLABY - Prisoners Of Emotions


Tak ti nevím, milý Juliáne, jaké budeš mít po téhle ukolébavce sny, ale upřímně se obávám, že budou docela vlažné, fádní, obyčejné a místy až nudné. Aspoň takový pocit dýchá z druhého alba řeckých heavy symfoniků Julian`s Lullaby, kteří rádi do svých písní zapojují housle, hodně staví na vyvážené spolupráci mužského a ženského sólového zpěvu (byť díky tou, že se George Saddler nesnaží své hlasivky přehnaně přibrousit ani zdrsnět..více

[recenze]

[14.05.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


TOMORROW`S EVE - Mirror Of Creation III – Project Ikaros


Reklamní heslo pro páté album německých progresivců Tomorrow`s Eve by mohlo znít: „Co je pro někoho dřina, může být pro jiné zábava“. Parta, kterou před rovnými dvaceti lety začali budovat kytarista Rainer Grund a klávesák Oliver Schwickert se v roce 2008 rozloučila s hudebním světem velmi kladně přijatým albem „Tales From Serpentia“, aby se po desetileté studiové odmlce vrátila ke svému konceptu „Zrcadla stvoření“...více

[recenze]

[13.05.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


GODSMACK - When Legends Rise


Čas letí a Godsmack už můžeme směle považovat za veterány scény. Vždyť už je to dvacet let, co se tahle parta objevila s bezejmenným albem, které se ihned zařadilo mezi hity tehdejšího nu-metalu. Godsmack tak bylo možné vidět vedle stálic této scény Korn nebo Limp Bizkit a rockový svět měl hned o čem mluvit. Ovšem nečekalo se, že tahle senzace bude trvat věčně, protože s prvními roky nového tisíciletí nu-metal umírá na úbytě a kdo byl včera in, najednou patří do starého železa...více

[recenze]

[13.05.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


POLYNOVE POLE - On The Edge Of The Abyss


Ukrajinská metalová scéna je poměrně bohatá a to platí i pro gothic doom metal. I Miss My Death, Torrens Conscientum či Crimson Sky, to jsou jména kapel, jež se už na našem webu objevila a nyní k nim přibývá i Polynove pole (česky „Pelyňkové pole“). Skupina vznikla v roce 2004 ve Lvově a zpočátku existence byla i dosti aktivní. Rok 2008 přinesl EP "Pure Souls", o rok později vyšla debutová deska „On Seven Winds" a v témže roce kapela ..více

[recenze]

[12.05.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


GRIFT - Vilsna andars boning


Dnešní doba je hektická a mnoho desek příliš rozvleklých. Třeba zrovna pro ty, co pořád někam pospíchají a nemají čas na to, aby věnovali hudbě několik hodin denně, bude ípíčko „Vilsna andars boning“ (v překladu „obydlí ztracených duchů“) představovat krásnou terapií a stane se narovnávačem jejich pocuchaných nervů. Jedná se o nahrávku dlouhou pouhých jedenáct minut, do níž se podařilo vložit autentickou melancholickou náladu, typickou pro švédské lidové písničky...více

[recenze]

[12.05.2018]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : << < 247 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.2273 sekund.