ANCARA - Gardens Of Chains

V průběhu let dokázali třikrát změnit název kapely. Vzhledem k tomu, že ten současný zvolili až po příchodu zpěváka Sammyho Salminena, který z té dávné sestavy už jako jediný stále působí ve finské Ancaře, jsou ty předchozí dva názvy jen jakousi statistickou poznámkou v historii. Pravdou však zůstává, že Ancaru provází nejen změny názvu, ale i výrazný posun ve stylovém výrazu. A ačkoliv ta novodobá historie skupiny čítá už plných dvaadvacet let,..více

[recenze]

[15.05.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Thrashmetalové novinky roku 2017 - část VII. - kapely GAME OVER, WARBRINGER a BLOODROCUTED

Při poslechu první písně EP "Blessed Are the Heretics" se člověk nestačí divit, proč zrovna tuhle smečku vzala pod svá vydávající křídla firma Scarlet Records. Ničím zajímavý thrash s old-schoolovým zaměřením i zvukem, takových spolků je tisíc do tuny. Nicméně některé další songy už dávají větší smysl, neboť je v nich přece jenom ke slyšení určitá dravost a riffová vynalézavost, kde kromě thrashe zavadíme také o crossover s punkovým přívlastkem..více

[recenze]

[15.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

VICOLO INFERNO - Stray Ideals

Inspiraci k tomu, jak pojmenovat kapelu, si zpěvák Igor Piattesi a kytarista Marco Campoli našli ve své domovské Imole pět set let po krvavých událostech z počátku šestnáctého století, na jejichž připomenutí byla do tamního místopisu zapsána ulice Vicolo Inferno. O dalších jedenáct let později Vicolo Inferno překopali sestavu, k ústřední dvojici se připojilo nové rytmické duo Wallace a Michelle Gollini a v tomto složení se v závěru loňského roku pokusili novinkovým albem „Stray Ideals“ ..více

[recenze]

[14.05.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

FANKAZ - Seities

Jen v málokterém subžánru vznikne tak zásadní výrazová diference, přidáte-li k němu přídavné jméno „melodický“. Ideálním důkazem jsou právě Italové Fankaz, kteří patří mezi zástupce tzv. melodického hardcoru, nicméně rozdíly mezi tímto stylem a klasickým hardcorem jsou tak brutální, že jde o označení z podstaty zavádějící a zcestné. Tohle nemá s produkcí smeček jako Pro-Pain nebo M.O.D. společného vůbec nic, naopak celkové vyznění melodického hardcoru ..více

[recenze]

[14.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

ASHES OF MOON - Melting Away

Jedinečnou poctu kráse a vážnosti melancholie slibuje EP „Melting Away“, které by mělo uspokojit hlavně ty, kteří holdují emocionálně a progresivně laděnému melodeathu až post-metalu. Alespoň takto se prezentují rakouští Ashes of Moon, kteří sami sebe označují za možnou odpověď na velikány jako Katatonia, Opeth, Amon Amarth, Dark Tranquillity nebo Insomnium...více

[recenze]

[13.05.2017]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

Bernie TORMÉ - Dublin Cowboy

Na obalu tohoto alba by mělo stát, že hudba na něm obsažená může přivodit fanouškům Iana Gillana a Ozzyho Osbournea zažívací potíže. Bývalý kytarista těchto dvou legend z nejlegendovatějších se totiž už před časem vydal na sólovou dráhu, která měla ovšem asi jediný světlý okamžik a to ten, kdy Tormé vytáhl bývalého zpěváka britských hairmetalových průkopníků Girl Phila Lewise a spolu s ním (než jmenovaný utekl k L.A. Guns) natočil dvě desky. Jinak však jeho alba ..více

[recenze]

[13.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]

WOLFPAKK - Wolves Reign

Mark Sweeney a Michael Voss rozehráli již počtvrté partii s hvězdnými jmény hudební scény a pro své posluchače připravili další kolo kvízové hry na poznávání jejich aktuálních spolupracovníků v projektu Wolfpakk. O čtvrtém albu „Wolves Reign“ lze jedním dechem říci, že je ve své podstatě stejné, jako všechny tři předchozí díly, stejně tak, že je úplně jiné, jako kterýkoliv z dosud vydaných kousků. Logika tohoto rozporu je jednoduchá..více

[recenze]

[12.05.2017]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

INSOMNIUM - Winter`s Gate

Přestože se finští Insomnium nechávají inspirovat jinými, daří se jim budovat si osobitý výraz a dosahovat na úplnou špičku melodeathu, což potvrzují i svým sedmým albem, kterým vzdávají hold dnes už zaniklým Edge of Sanity a dvacet let starému opusu „Crimson“. Tím spojení s těmito Švédy ale nekončí, neboť o zvuk se na „Winter’s Gate“ postaral, stejně jako na „Crimson", Dan Swanö. Novinka z podzimu loňského roku obsahuje pouze jednu skladbu..více

[recenze]

[12.05.2017]

[Peťulín]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

EVERGREY – The Inner Circle

Páté album švédských progressivců vyšlo pouhý rok po svém předchůdci, v roce 2004. Kapela měla za sebou americké turné s Arch Enemy a původně měla v plánu vyrazit po Evropě v roli předkapely, ale nepodařilo se jim najít žádné vhodné turné. Místo toho se tedy rozhodli zavřít do studia, kde je čekal nelehký úkol. Není vůbec snadné vyrovnat se s výzvou, kdy musí kapela stvořit následovníka veleúspěšného a kritiky přijímaného alba...více

[recenze]

[11.05.2017]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

DRAGONLAND - Starfall

Švédové Dragonland byli po prvních dvou albech skvěle rozjetí, a přestože jim malá vydavatelská firma Black Lotus nemohla dopřát adekvátní promo, stejně se skupinky fanoušků mohutně rozrůstaly a již brzy byl veškerý náklad kopií prvních dvou počinů zcela rozprodán. I proto hudebníci nechtěli nic uspěchat a přípravě třetí studiovky s názvem „Starfall“ věnovali náležitou pozornost, která probíhala již na japonském turné kapely ..více

[recenze]

[11.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

LABYRINTH - Architecture Of A God

Když Rob Tiranti před časem opustil Labyrinth, pevně jsem věřil, že nejde o odchod trvalý, ovšem tak rychlý návrat mě přece jenom překvapil. Nečekané zprávy o Tirantiho návratu a tvorbě nové desky se začaly objevovat během loňského roku, a pak již vše šlo - i díky podpoře firmy Frontiers Records - ráz na ráz. Fandové tedy mohli jásat, v čele Labyrinthu opět stála dvojice hudebníků (vedle Roba ještě kytarista a skladatel Olaf Thorsen), v jejichž přítomnosti vznikala ta nejlepší díla kapely. Tím máme odbyté dobré zprávy, nyní přišel čas na ty špatné...více

[recenze]

[10.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

MASTODON - Emperor Of Sand

V určtitých kruzích mají Mastodon stále status božstva, přestože tahle kapela od svých dnes už legendárních začátků ušla pořádný kus cesty. Někdo mluví o tom, že míří do mainstreamu, to tvrzení je trochu přehnané, přestože progresivity každým dalším albem v jejich tvorbě ubývá a naopak se v ní nachází stále více hardrockovějších prvků. Mastodon dnes už nejsou tak tvrdí a nebrodí se v neprodyšných bažinách sludge a stoner metalu jako v dávných dobách alb..více

[recenze]

[10.05.2017]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

ONE DESIRE - One Desire

Verbování nových melodicko-rockových spolků firmou Frontiers Records pokračuje, a proto zde máme čest s dalším pozoruhodným projektem. One Desire založil v roce 2012 bicmen Ossi Sivula, který k sobě postupně nabral velmi zajímavé společníky, jako je basák Jonas Kuhlberg z Cain´s Offering, nebo dvojce hudebníků z výtečné kapely Sturm Und Drung, kytarista Jimmy Westerlund a zpěvák André Linman. Ten představuje pro hodnocené dílo hlavní výhru, ..více

[recenze]

[09.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

NIGHT RANGER - Don`t Let Up

Oproti pestrobarevné a v jisté míře i klišovité losanagelské scéně prezentované Mötley Crüe či Poison, působili Night Ranger vždy spíše jako spokojení tatíci. Přestože věkově stejně staří jako zmínění vlajkonoši stylu, byli vždy prosti pubertálních výstřelků a mladické divokosti a soustředili se především na hudbu, než na to, jestli při tom správně špulí rty. Ovšem nezaručilo jim to, že by byli úspěšnější než ostatní kapely a přestože se jim povedl hitový singl ..více

[recenze]

[09.05.2017]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

JUPITER FALLS - Faces In The Sand

Jsou tací, kteří se v souvislosti s nahrávkami melodických rockerů Jupiter Falls zcela vážně zaobírají otázkou, jestli se jedná o nejlepší undergroundovou kapelu současnosti ve Velké Británii. Nedivím se. Nemám sice dostatečnou představu o tom, co vše se děje v ostrovní podzemní scéně, ale album „Faces In The Sand Part I“ přináší tak explozivní emotivní bouři a fajnové melodické nápady, že uvažovat o vysokých příčkách pro pětici z Leedsu vůbec není od věci ..více

[recenze]

[08.05.2017]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

TRANCE - The Loser Strikes Back

Ztroskotanec znovu útočí… Příhodnější název si němečtí Trance pro svou comebackovou desku snad ani zvolit nemohli. Těmi ztroskotanci byli po celou svou kariéru vždycky spíš oni. Tahle kapela měla totiž neskutečnou smůlu. Svůj debut „Break Out“ vydala v roce 1982, kdy se na vrchol světového rocku drali jejich krajané Scorpions a Trance působili dojmem, že by to mohli být jejich mladší bráchové (i s tou podivnou knírkatou image). ..více

[recenze]

[08.05.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]