RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

ANCESTRAL DAWN - Souldance


Tak zde máme další powermetalovou operu a budeme si povídat o Peru. To je možná překvapivá informace, ne tedy, že by tento stát z Latinské Ameriky byl inkriminovaným žánrem zcela nedotčen (stačí vzpomenout na party Nautiluz nebo Umbral), ale přece jenom, opera je trochu jiný pivo. Však také promo materiály načíná věta o nejambicióznějším peruánském projektu v metalové historii, na kterou navazuje seznam hostujících jmen, jenž je, popravdě řečeno, překvapivý o poznání méně...více

[recenze]

[19.04.2017]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


The Triumvirate Tour (SECRET SPHERE, DGM, TRICK OR TREAT, PORTA INFERI) – Barrák music club (Ostrava), Frankie rock club (Nitra), 17. - 18. 3. 2017


Jen málokdy se mi už poslední dobou stane, že bych zahlédla oznámení o nějakém koncertě a měla chuť začít skákat radostí. Jenže výjimky se naštěstí pořád ještě najdou a akce, která měla nám a našim východním sousedům přivést hned tři špičkové kapely italské scény, byla z výjimek nejpřekvapivějších. Přemýšlení tedy nebylo dlouhé a vlastně ani rozhodování, jestli přidat k už naplánované Ostravě i slovenskou Nitru o den později. Secret Sphere ..více

[reporty]

[18.04.2017]

[Ray]

[0 komentářů ]


EUFOBIA - Eufobia


Bulharsko a (hybridní) death metal? K této kombinaci nám dá přičichnout čtveřice muzikantů ze Sofie říkající si Eufobia, která započala svou existenci v roce 2003. Přestože debut kapely byl představen až o sedm let později, Bulhaři rozhodně nezaháleli, co se živých vystoupení týče. Eufobii se totiž podařilo účastnit se společných turné s takovými legendami, jako jsou mimo jiné Suicidal Angels, Gorgoroth nebo Immolation. Ještě se na úvod patří říct, ..více

[recenze]

[18.04.2017]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


KXM - Scatterbrain


„Sedmdesátá léta byla úplně v pohodě. Devadesátá léta byla taky skvělá, vznikalo tolik výborné muziky. Ale osmdesátá? Hrůza, odpad...“ Takové řeči by asi člověk od někoho, kdo se nejvíce proslavil právě v osmdesátých letech a byl jedním z jejich symbolů, čekal jen stěží. Jenže George Lynch nikdy nebyl ten, kdo by šel s proudem. Jako kytarista Dokken měl sice trochu svázané ruce a, jak dnes přiznává, dost trpěl pod taktovkou lehce despotického šéfa Dona Dokkena, ..více

[recenze]

[17.04.2017]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


Powermetalové novinky roku 2017 - část V. - kapely ARENA, ATHLANTIS a SINHERESY


Arena je věru zajímavý projekt, tedy alespoň na první pohled. Vždyť v jeho sestavě krom autora Thiaga Bianchi (ex-Shaman) nalezneme i jistého Tita Falaschiho, tedy bratra bývalého pěvce Angry a nyní Almah. Hlavní atrakci ale tvoří seznam hostů, kterých je několik desítek a ti logicky dávají motivaci k očekávání velkolepého metalového díla, ne-li opery (přestože nejde – krom Edu Falaschiho – o nijak známá jména). ..více

[recenze]

[17.04.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Marek NECKÁŘ (CRUEL) - Pěvecká stránka konečně odpovídá našim představám a vyrovná se té hudební, což „Ekvilibriu“ trochu chybělo.


Čekání na novou desku kapely Cruel bylo nekonečné, nicméně po devíti letech od vydání debutu „Ekvilibrium“ je novinková „Entelecheia“ konečně na světě. A nebojím se říct, že těm, kteří na tuhle desku vydrželi čekat, Cruel vše bohatě kompenzují další porcí košaté, skvěle propracované a chytlavé muziky. Do komentáře k albu „Entelecheia“ i aktuálnímu k dění v Cruel se pustil Marek Neckář...více

[rozhovory]

[16.04.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]


CRUEL - Entelecheia


Když středočeši Cruel vydali svoji prvotinu „Ekvilibrium“, jásal jsem nad nadčasovostí a vzdušností jejich hudby. Zeptáte-li se mě dnes na nejlepší tuzemské album tohoto tisíciletí, bude právě tahle deska jedním z nejžhavějších kandidátů. Trvalo to však dlouhých devět let, než Cruel přišli s novým albem „Entelecheia“. Devět let je v hudebním světě doba víc než dlouhá a během ní došlo – byť kámen na kameni rozhodně zůstal – ..více

[recenze]

[16.04.2017]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


KALEDON - Carnagus - Emperor of the Darkness


Tvorbě novinky italských powermetláků Kaledon předcházela výměna bicmena a vokalisty, kdy na rytmické štokrle zasedl Manuele Di Ascenzo (ex-Secret Rule) a na pěvecké pozici nahradil Marca Palazziho Michele Guaitoli z Overtures. Michele se krátce představil již na předloňském remasteru alba „Legend Of The Forgotten Reign“, kde ve dvojici položek dokázal, že výběr jeho hrdla byl jen a pouze správnou volbou. ..více

[recenze]

[15.04.2017]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


ART OF ANARCHY - The Madness


Jestli kytarista Ron „Bumblefoot“ Thal opustil Guns N`Roses dobrovolně nebo prostě musel uvolnit místo vracejícímu se Slashovi, je dnes už úplně jedno. Rozhodně celá situace dopadla pro všechny zúčastněné více než dobře. Guns N`Roses se vrátil jeden z jejích symbolů a jeden z tvůrců někdejšího monstrózního úspěchu, a kapela se opět prodrala na vrchol světové rockové hudby. Sám Bumblefoot má čas jak na svou kariéru, tak především na svůj projekt Art Of Anarchy,..více

[recenze]

[15.04.2017]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


DEEP PURPLE - Infinite


Už jen fakt, že Deep Purple vydávají nové album, je událost. Kapela slavící příští rok padesátku na scéně se totiž z drtivé většiny rekrutuje ze zasloužilých sedmdesátníků a proto, jak říká jeden z nich, basista Roger Glover, může být každá deska, každé turné, už to poslední. Možná symbolicky nadcházející turné nese název „The Long Goodbye Tour“ a možná ještě symboličtěji se novinka jmenuje „Infinite“. Nekonečno… To koneckonců ukazuje i obal, ..více

[recenze]

[14.04.2017]

[Jan Skala]

[28 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Thrashmetalové novinky roku 2017 - část IV. - kapely RAVAGER, TERRIFIER a PRIMAL ATTACK


Nekompromisní titul a na poměry žánru slušný obal, to jsou první výstražné ukazatele, kterými blikají nováčkové Ravager při vjezdu na thrashovou scénu. Šofér Marcel Lehr nastartoval tuto smečku před třemi lety, loni se svými spolujezdci vydal EP „Alarm Clock Terror“ a letos již následoval náraz v podobě debutové fošny „Eradicate…Annihilate…Exterminate“. Pánové přitom nehodlají výletnicky bloumat po nějakých experimentálních cestičkách, naopak rovnou zařazují nejvyšší stupně a za rozumných čtyřicet minut jsou v cíli. ..více

[recenze]

[14.04.2017]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: /10]


EVERGREY – The Dark Discovery


Evergrey, hudební varianta instantní deprese v tom nejlepším balení. Kapela, která vznikla v roce 1995 ve švédském Gothenburgu a ačkoli její kariéra rozhodně nebyla přímočará a její sestava stabilní, zásobuje své fanoušky kvalitními a osobitými alby už přes dvacet let. Bylo to někdy v roce 2006, kdy objevovat novou muziku bylo podstatně větší umění, než v dnešní době, kdy jsem poprvé slyšela skladbu „Monday Morning Apocalypse“ ..více

[recenze]

[13.04.2017]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


NEVERMORE - This Godless Endeavor


V roce 2005 byli Nevermore už zavedenou kapelou, která měla za sebou několik výborných desek a byl čas na další v pořadí. Album dostalo název „This Godless Endeavor“ a velmi působivou obálku od Hugha Symeho, který spolupracuje například s Dream Theater nebo Rush. Stejně jako na milníku s názvem „Dead Heart In A Dead World“ se o zvuk postaral Andy Sneap a i tentokrát se jednalo o naprostou výhru. I dnes, po dvanácti letech, zní deska drtivě ..více

[recenze]

[13.04.2017]

[Tomáš Marton]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


VAIN - Rolling With The Punches


Člověk by si mohl lámat hlavu, proč vlastně Vain nikdy nedosáhli takového věhlasu jako devadesát procent hairmetalové scény, když jejich alba byla vždy vysoce kvalitní a v případě debutu „No Respect“ i dokonce v pravý čas na pravém místě. Tehdy byli cool, byli skvělí a díky charismatickému a naprosto nezaměnitelnému vokálu principála Davyho Vaina měli i zaděláno na velkou kariéru. Z té ale brzy sešlo a tak vrchol si tenhle soubor zažil,..více

[recenze]

[12.04.2017]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


HAVOK - Conformicide


Jedna z nejvýraznějších smeček novodobého thrashového boomu letos přichází s novinkou „Conformicide“. Lídr kapely, zpěvák a kytarista David Sanchez, jeví už delší dobu sympatickou tendenci poodstoupit od přímočarých old-schoolových sypaček, prezentovaných např. songem „Time Is Up“ ze stejnojmenného alba, a vnést do hudby Havoku osobité a kompozičně vrstevnatější prvky. Aktuální fošna na tuto progresivní autorskou linii plynule navazuje,..více

[recenze]

[12.04.2017]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


HOUSE OF LORDS - Saint Of Lost Soul


Je jasné, že po třiceti letech na scéně (pochopitelně s obligátní přestávkou, která však v jejich případě nebyla nijak závratně dlouhá) mají House Of Lords na jedné straně zkušeností na rozdávání, na straně druhé i nárok na to dělat si věci po svém bez toho, aby museli soupeřit s bandou mladých nadržených vlčáků. A zhruba o tomhle je jejich jedenácté album „Saint Of The Lost Soul“. Jako by odchod nejmladšího člena kapely basáka Chrise McCarvilla, kterého nahradil Chris Tristram, ..více

[recenze]

[11.04.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Tommy VITALY - Indivisible


Italský kytarista Tommaso Vitali přichází s novou sólovkou, kterou tradičně vydává pod jemnou modifikací svého jména na Tommy Vitaly (jakože Itálie). Opět přizval k účasti několik zajímavých hostů, mezi nimiž vynikají Roberto Tiranti (Labyrinth), Apollo Papathanasio (ex-Firewind), a také nezbytný a všudypřítomný Fabio Lione. To jako lákavé pozlátko úplně stačí, zbývá tedy zodpovědět nejdůležitější otázku, a to, zdali Vitaly dokázal prvotřídním zpěvákům nabídnout obdobně kvalitní autorský podklad...více

[recenze]

[11.04.2017]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 295 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17147 sekund.