RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

Powermetalové novinky roku 2016 - část XI. - kapely HIGHLORD, WINTERSTORM a NEOGENESIS


Italové Highlord kdysi platili za velmi slušný spolek. K jejich vrcholům patří album „When The Aurora Falls…“, které přineslo vydatnou porci neoklasického power metalu. Jenže od té doby uplynulo plných šestnáct let, přičemž nelze s klidným svědomím říct, že by se kapela časem posouvala k zářným výšinám. Naopak, v jejich vývoji je znatelná autorská stagnace, ne-li zakrnění. Aktuální album „Hic Sunt Leones“ pak dokonce zní víceméně odpudivě, a to hlavně kvůli diletantskému ozvučení, ..více

[recenze]

[17.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: /10]


Sonya SCARLET (THEATRES DES VAMPIRES) - Jsme připraveni vykročit novou cestou, která je lepší než všechny předchozí.


Vznešená melodičnost, rázné pasáže, melancholie, napětí a temná romantika. To je jen strohý výčet toho čeho se nám od kapely Theatres des Vampires za poslední léta dostává. Po delší pauze však nastal čas udělat další krok kupředu a proto vampíři povstali z hlubin svých hrobů s albem jménem "Candyland". Co přináší zbrusu nové album? Čím se jeho temní autoři inspirovali? A jak kapela vidí současnou hudbu? Na to vše jsem se ptal frontwoman vampíří divize Soni Scarlet. Takže pozor na krční tepny! Jdeme na to...více

[rozhovory]

[16.10.2016]

[Jiří Rogner Hylmar]

[0 komentářů ]


THEATRES DES VAMPIRES - Candyland


Jestliže patříte mezi milovníky symfonických kapel, které se nebojí experimentovat s elektronickou hudbou v kombinaci s opravdu divokými, kytarovými riffy, ženským vokálem a sekvencemi, které zastupují nástroje náležící do škatulky „vážná hudba“, pak by vaší pozornosti jistě nemělo uniknout nové album vampýří sebranky „Theatres des Vampyres“, které nese název „Candyland“. Znalci upírků ze slunné Itálie se možná nad názvem desky pozastaví, neboť většina alb, „Nosferatu Eine Sinphonie des Grauens“ počínaje a „Moonlight Waltz“ konče,..více

[recenze]

[16.10.2016]

[Jiří Rogner Hylmar]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


APOLLO UNDER FIRE - Apollo Under Fire


Amíci Apollo Under Fire se se svojí hudbou snaží nalézt duši. Ne, to není vlastní závěr, to je úvodní věta promomateriálu o téhle rockové pětici a jejím debutovém eponymním albu. Vlastně je tím ale řešeno úplně všechno. Hudba, kterou Apollo Under Fire nabízejí, má ambice člověka zklidnit, nenápadně posunout k rozjímání, na nás bezvěrce – i přes svoji textovou náplň, která pochopitelně reflektuje víru, má vyvolávat naději, probouzet lásku – pak může působit písničkářsky relaxačním a uvolňujícím dojmem. ..více

[recenze]

[15.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Sully ERNA - Hometown Life


Kdo zná šest let starý sólový debut frontmana tvrděrockových Godsmack Sullyho Erny „Avalon“, ví, že jeho vlastní tvorba má s jeho domovskou kapelou společného pramálo. Zatímco Godsmack jedou po moderních rock/metalových kolejích, kde jsou slyšet ozvěny panterovského riffování, nu-metalu a post-grunge, Erna svou sólovou tvorbu upnul směrem k daleko přírodnějšímu soundu, kde se hojně využívá akustických nástrojů a řady motivů, které by v jeho domovské kapele působily přece jen jako pěst na oko. ..více

[recenze]

[15.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8.5/10]


MESHUGGAH - The Violent Sleep of Reason


Extreme metal, progressive metal, djent, math metal. Z fúze těchto specifických subžánrů vyleze pouze a jedině Meshuggah. Švédští průkopníci extrémního metalu se o pozornost hudebních fanoušků a kritiků starají od roku 2002, kdy na albu „Nothing“ poprvé představili své masivní osmistrunné kytary. Od té doby prakticky veškerá hudební produkce zněla po „mešugácké“ masáži jako základní umělecká škola. Uběhlo téměř patnáct let, a světe div se, švec se svého podladěného kopyta stále drží. Ba co víc, má stále větší úspěch. ..více

[recenze]

[14.10.2016]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


LIBERATE - Truth In Lie


Vždy mě potěší, když se jakoby odnikud vyloupne další český spolek, snažící se svoji tvorbou prodloužit životnost tuzemského power metalu. Sokolovská parta Liberate do této skupiny bezesporu patří, ani její vývoj se však nedá přirovnat k rajské procházce, vždyť se na scéně pohybují plných sedm let, díky různým personálním změnám se ale debutové album s názvem „Truth In Lie“ podařilo vydat až na počátku letošních prázdnin. Nicméně pánové zřejmě konečně zachytili správnou tvůrčí energii ..více

[recenze]

[14.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


AYREON – The Universal Migrator Part II: Flight of the Migrator


Tentýž rok jako jeho o kousek starší dvojče „The Universal Migrator Part I“ vychází i druhá polovina příběhu posledního přeživšího kolonisty na Marsu. Zatímco první album uspokojilo všechny milovníky prog rocku, na to druhé si brousili zuby fanoušci, kteří preferují tvrdší elementy v hudbě Ayreon. Jinak koncept zůstával stejný – pokračujeme v načatém příběhu, pěkně jedna skladba na zpěváka...více

[recenze]

[13.10.2016]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


BLACK SABBATH - Dehumanizer


Přestože desky „Headless Cross“ a „Tyr“ měli v Evropě slušný úspěch a v Německu byla kapela stejně slavná jako v dobách klasických alb, Tony Iommi toužil znovu dobýt ztracené pozice v Americe. A to se mu převelice nevedlo. S deskou „Tyr“ se Black Sabbath dokonce ani nedostali do hitparád, z čehož bylo jasné, že styl Tonyho Martina, tedy anglického gentlemana, na zámořské publikum moc nezapůsobil. Iommi měl v hlavě už své plány, ale asi nejvíce dopomohla náhoda...více

[recenze]

[13.10.2016]

[Jan Skala]

[39 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SUICIDAL TENDENCIES - World Gone Mad


Teď už je jasně vidět, že deska „13“ z roku 2013 nebude ojedinělým pocomebackovým výstřelkem těchto legendárních crossoveristů z Kalifornie. Ti se sice oficiálně rozpadli jen na jeden jediný rok a to mezi lety 1995 a 1996, ovšem jejich tvorba po albu „Suicidal For Life“, které se v roce 1994 ještě dostalo do žebříčků, už za moc nestála a přestože se na trh stále dostávaly jejich desky, je rozhodně na místě „Třináctku“ považovat za comeback jak se patří. Po letech se kapela opět dostala do oficiální hitparády a přestože 187. pozice není nic na vyskakování,..více

[recenze]

[12.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7.5/10]


PAIN - Coming Home


Peter Tägtgren je lišák. Po tanečku s Tillem Lindemannem, kterému před třemi předcházela vlna nosičů od jeho dalšího působiště Hypocrisy, se po pětileté pauze vrátil do svého elektronicko-alieního domova Pain. Jenže tahle charakteristika už příliš neplatí. Na osmém albu „Coming Home“ se Tägtgren totiž vyřádil hodně netradičním (ovšem co je u tohoto pána tradiční?) způsobem. Samotářskému principálovi tentokrát vypomohl Clemens Wijers (Carach Angren), jehož orchestrace zrušily dominanci elektroniky ..více

[recenze]

[12.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SERIOUS BLACK, SINBREED, HAMMERSCHMITT - 7. 10. 2016 - Praha, Nová Chmelnice


Hlásím návrat do vlasti a s ním možná i čas od času nějaký ten report z místních akcí. První říjnový pátek jsem vyrazila na Serious Black na žižkovskou Chmelnici a pokud chcete pár srovnání s koncerty v Londýně, nabízí se: u nás horší zvuk, přestože jsem se dočetla, že Chmelnice vloni renovovala (na druhou stranu proti tomu, jak to tam po této stránce vypadalo v tomto klubu kdysi, se to přeci jen zvedlo) – vs. v Londýně zvuk i v nejzapadlejších klubech super. Oproti tomu plus, že u nás se otevírají dveře včas,..více

[reporty]

[11.10.2016]

[Veronika]

[2 komentáře ]


STEVE GRIMMETT`S GRIM REAPER - Walking In The Shadows


Grim Reaper. Další z řady dnes už takřka zapomenutých kapel Nové vlny britského heavy metalu, která si v osmdesátých letech užila svých patnáct minut slávy. Jejich tři desky „See You In Hell“ (1983), „Fear No Evil“ (1985) a „Rock You To Hell“ (1987) jsou pamětníky stále docela vyhledávanými sběratelskými kousky, přičemž zejména první jmenovaná má skoro až kultovní status. Jak už to kapel podobného ražení, jež největší úspěchy slavily v první poloivně osmdesátých let, bývá příznačné, koncem osmdesátých let se i Grim Reaper rozpadli. ..více

[recenze]

[11.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


BARDO THÖDOL - 5.10. 2016, Rockopera Praha


Myslím, že každý fanoušek rockové a metalové hudby miluje koncerty. Jenže když se tvrdá hudba propojí s divadlem, to je teprve něco! Pro ty kdo mají rádi říznou hudbu a umění je tu Rockopera Praha. Rockopera má vlastní divadlo, které má hlediště ve tvaru trychtýře, uprostřed kterého je jeviště. To má jednu zvláštnost a to hydraulické pódium, které může sloužit i jako vchod, takže do hlediště vejdete skrze pódium. Divadlo působí útulně a prakticky z každého místa uvidíte velmi dobře na děj, ba co víc, často si připadáte přímo v něm. ..více

[reporty]

[10.10.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]


Powermetalové novinky roku 2016 - část X. - kapely GLORYFUL, GUTTER SIRENS a STRIDENT


Němci Gloryful to berou hopem. Vznikli teprve před šesti lety a letos vydávají již třetí studiovku. V zádech navíc mají slušnou záštitu labelu Massacre Records, takže je postaráno o videoklipy či speciální vinylové edice alb. Je ale jejich tvorba opravdu hodna takové péče? Nejsem si jistý. Když ji totiž osekáme od všech marketingových berliček, zbyde nám víceméně obyčejný hudební skelet, který se zuby nehty drží urputných heavymetalových schémat ala Manowar nebo Accept, do jejichž základu dále nic moc zajímavého nepřidává. ..více

[recenze]

[10.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[7 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Jan Comar RAŽNOK (PUBLIC RELATIONS) - PR je radost ze hry... Aby ne, když za tím stojí neskutečné množství práce, aby všechno šlapalo, jak má.


Překvapení? Pro mě rozhodně ano. Přiznám se, že když jsem v rámci zjišťování informací o Public Relations narazil na autocharakteristiku „rock-elektronická smršť ze severní Moravy“, pochyboval jsem a podvědomě předpokládal, že se jedná o pouhý reklamní trik. Jenže na novinkové album „Sirael“ tohle hodnocení dokonale pasuje. A byť jeden poslech tohoto alba vydá za tisíc slov, zpěvák a textař Public Relations Honza „Comar“ Ražnok je tím nejpovolanějším, který o „Sirael“ může leccos prozradit. ..více

[rozhovory]

[09.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]


PUBLIC RELATIONS - Sirael


„Ponořte se do příběhu Sirael… pusťte si album a začtěte se do bookletu.“ Poměrně jednoduchý návod k poslechu svého čtvrtého alba „Sirael“ předkládají severomoravští Public Relations. Jenže vás musím varovat. Návod je jednoduchý, následky trvalé a nevratné. Jednoduše řečeno, ač jsem nikdy nebyl kdovíjakým zastáncem moderního míchání elektroniky do rockové hudby, „Sirael“ mě trefila na komoru. Svojí komplexností, energií, nasazením, provedením i melodickými nápady. ..více

[recenze]

[09.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : << < 318 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17055 sekund.