INFINIGHT - Apex Predator

Vítězná sestava se nemění, to je známé pravidlo. Němečtí Infinight, kteří celou patnáctiletku své existence strávili v konstantním složení, toho zatím sice na mezinárodním poli se svými dvěma deskami a dvěma épíčky mnoho nevyhráli, ale soudě podle jejich formy na vloni vydaném třetím albu „Apex Predator“, důvod k tomu měnit sestavu rozhodně nemají. Jejich melodický power metal s osvěžující thrashovou polevou totiž nabízí nespočet chytlavých momentů,..více

[recenze]

[01.02.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Martin PAVLÍČEK (NOT PERFECT) - Největším hnacím motorem je to, že nás to pořád baví a i od lidí se nám dostává kladných ohlasů

Okřídlené rčení praví, že nikdo není dokonalý. Z tohoto pohledu si pražská kapela Not Perfect zvolila vlastně dokonalý název. Zda se parta, která před vice než třemi lety vznikla proto, aby podpořila sólové album coverů své původní zpěvačky, blíží hudební dokonalosti, posuďte na stránkách Not Perfect, s děním okolo kapely vás mezitím seznámí kytarista Martin Pavlíček. ..více

[rozhovory]

[31.01.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

LUNA RISE - Dark Days & Bright Nights

Pokud byste se mi pokoušeli tvrdit, že album „Dark Days & Bright Nights“ je jakýmsi raným počinem Japeho Perätala z doby, kdy puberťák Jape ještě neměl hlas dozrálý do své plné síly a charakteristické barvy, bydlel v Itálii, kde při chytání bronzu slunce rozpustilo většinu jeho melancholických nálad a kdy se stejnou měrou pohyboval pod rockovými pódii i na tanečním parketu, možná byste mě dokázali přinejmenším nahlodat, ..více

[recenze]

[31.01.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

HAXNA - Poslední večeře přeživších

Klatovská HaXna vydala své druhé EP, nazvané „Poslední večeře přeživších“. Přiznám se, že za takhle nemastným úvodem se skrývá určitá rozpačitost nad tím, jak vybruslit z faktu, že dvě třetiny téhle nahrávky mě (coby příznivce takové té typicky domácí scény) docela baví a oslovují, ale ta omáčka kolem, související s tímto albem snahu kapely lehce devalvuje. Vyrovnat se s poměrně svérázným názvem kapely i lehce infantilním coverem je celkem malina..více

[recenze]

[30.01.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]

LYNAM - Bombshell

Americká čtveřice Lynam je v Evropě a zejména pak u nás takřka nepopsaným listem, přičemž v domovské Americe jí rozhodně pozice nějaké „no name“ kapely nepatří. Tahle parta už má za sebou pět řadových alb, které ji dostaly do pozice černého koně soudobého amerického hard rocku. Navíc jejich zpěvák Jacob Bunton se stále častěji prosazuje v jiných projektech, ať už je to spolupráce s původním bubeníkem Guns n´Roses Stevenem Adlerem v jeho současné kapele Adler..více

[recenze]

[30.01.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

THE CARBURETORS - Laughing In The Face Of Death

Kříženec mezi Chuckem Berrym a Motörhead? I tak by se dala stylově zařadit hudba norských rockerů The Carburetors. Ty už patnáct let vede Eddie Guz, který v minulé dekádě nazpíval první dvě alba projektu Chrome Division, heavymetalového tělesa, tvořeného zástupci extrémní severské scény v čele s kytaristou Dimmu Borgir Shagrathem. Spolu s Chrome Division ale paralelně fungovali i The Carburetors..více

[recenze]

[29.01.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Symfonické trio - kapely DARK SYMPHONICA, ARCANE SYMPHONY a SYMPHONIC DESTINY

Tematickým pojítkem dnešní recenze je slovo „symfonie“. Vypovídají o tom ostatně už samotné názvy kapel, nejde ovšem o záměr, ale pouhou shodu náhod. Prvotním impulsem k sepsání tohoto stylově propojeného dílu byla australská parta Dark Symphonica a její debutové album „Immersion“, k jehož poslechu nás "pozvala" vydavatelská firma, posléze i zdařilý motiv na obalu desky. Tím ale kladné položky končí. ..více

[recenze]

[29.01.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

RAMMSTEIN - Herzeleid

Berlínská zeď padla. Osmdesátá léta zmizela navždy v propadlišti dějin a čerstvé „devadesátky“ vlily do znovusjednoceného Německa novou krev, svobodu a naději. Podobně se cítil i jistý mladík jménem Richard Kruspe, který se mohl vrátit do svého rodného města Schwerin a tam začít spřádat plány pro svůj hudební projekt. Jeho vizi strojového elektra s tvrdými kytarami jako první okusili spolubydlící Olivier Riedel a Christoph Schneider...více

[recenze]

[28.01.2016]

[Radek Neuman]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

Gary MOORE - Back On The Streets

Námluvy s Thin Lizzy netrvaly dlouho. Lynotta totiž posílili dva velmi zdatní kytaristé, Scott Gorham a Brian Robertson, protože Gary Moore se nechtěl stát pevnou součástí kapely a na začátku roku 1975 z ní už byl definitivně pryč. Připojil se k hvězdnému projektu Colosseum II, kde se zařadil po bok budoucího klávesisty Ozzyho Osbournea a Deep Purple, Dona Aireyho, basisty Neila Murraye (později působícího ve Whitesnake a Black Sabbath), ..více

[recenze]

[28.01.2016]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Rusty PACEMAKER - Ruins

Rusty Pacemaker je takový všeuměl. Na svém druhém albu „Ruins“ nahrál všechny nástroje s výjimkou bicích a ještě ho vydal skrze vydavatelství Solanum records, které sám založil. Na desce měl Rasty tedy naprostou svobodu a mohla díky tomu vzniknout zcela osobitá a originální nahrávka. Hudbu tohoto Rakušana totiž lze jen stěží pořádně popsat, prostě se musí slyšet. Myslím, že ale nebude úplně zcestné, pokud ho přirovnám třeba k našemu českému Necrocockovi,..více

[recenze]

[27.01.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MEGADETH - Dystopia

Davu Mustainovi nelze upřít zarputilost, vždyť nová alba seká s železnou pravidelností, aktuálně se jedná již o patnáctý kousek v historii Megadeth. Vyjma Overkill se jedná o jedinou velkou thrashovou kapelu, která co 2-3 roky přijde s další plackou. Jistým vykoupením však je fakt, že si Dave Mustaine v podstatě vystačí sám a ostatní hráče neváhá po prvních neshodách vyměnit. Tato situace nastala minulý rok při práci albu „Dystopia“, kdy krom zrzavého frontmana zůstal pouze basák Dave Ellefson...více

[recenze]

[27.01.2016]

[Radek Neuman]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ABBATH - Abbath

Severní vítr je krutý,…, zpívá se ve známé písničce. K Abbathovi a jeho někdejším chlebodárcům Immortal byl spíše vždy velmi milý a přinášel jim tuze moc inspirace. Jenže v téhle kapele (která byla svého času tou největší mezi blackmetalovými formacemi, protože ji nezajímaly nějaké vypálené kostely a podobné blbosti, ale spíše vždy jen hudba a její atmosféra) Abbath už nějaký ten pátek není a mezi kdysi nerozlučnou partou z Bergenu se toho za poslední dobu stalo mnoho nechutného...více

[recenze]

[26.01.2016]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

ANGELSEED - Crimson Dyed Abyss

Existují kapely, jejichž hudba má tak propracované aranžmá, že ji zkrátka nelze ignorovat. Mohutný tlak, který se po spuštění desky rozprostře po poslechové místnosti, disponuje strhující sugescí a dává najevo, že tady to rozhodně nebude o subtilně duchovním zážitku. Je také nesporným faktem, že se řada interpretů podobnou taktikou snaží zakrýt menší nápaditost, kdy v případě osekání všech pozlátkových vrstev zbyde ničím zajímavý hudební skelet. ..více

[recenze]

[26.01.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

IMPERIA - Taers Of Silence

Čekat od holandských (ehm, holandských, jeden je z Belgie, další z Německa, třetí z Finska a ta poslední do party je Norka…, ale držme se oficiálních statusů) Imperia nějaký neobvyklý vývoj by bylo značně bláhové. Tahle parta hraje celých dvanáct let od svého založení v konstantním složení, neměnný je autorský tým, přibližně stejná je i pauza mezi posledními třemi studiovými alby a stylově se Imperia stále pohybují v oblasti symfonického gotického metalu ..více

[recenze]

[25.01.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

SAINT ASONIA - Saint Asonia

Jsou zapotřebí další superskupiny? Nestačilo, že už jich v minulosti vznikla řada a jen mizivé procento jich přežilo druhou desku? Asi ne, už jen proto, že takzvané superskupiny jsou vyhledávaným prodejním artiklem (tady samozřejmě už nemluvíme o prodejích v řádech milionů nosičů) a že pro zúčastněné muzikanty představují tak trochu i ventil, jak aspoň trochu vybočit ze zajetých kolejí svých mateřských kapel...více

[recenze]

[25.01.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

CARTHAGODS - Carthagods

Hudba zjevně nezná hranice. Tunisko není zemí metalu zaslíbenou, ale že i zde se může nějaká kovem čpící nahrávka urodit, dokazují Kartáginci s šalamounským názvem Carthagods. Ti se po téměř dvaceti letech své existence (původní členy kapely byste však v aktuální sestavě hledali marně) dopracovali k debutovému eponymnímu albu. Už tento fakt svým způsobem ospravedlňuje to, že Carthagods zní poměrně stařešinsky, ..více

[recenze]

[24.01.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Thrashmetalové novinky roku 2015 - část IX. - kapely SMASH POTATER, ASS a BATTLECREEK

Dnešní díl začneme debutovým zápisem „The Full Lenght“ americké party Smash Potater. Výtečnou hudbu, kterou tvoří, malinko sráží horší sound. Jinak se zde dostáváme do křížku s čistokrevným crossoverem, ovšem ne ledajakým, kromě thrashe uslyšíme několik dalších subžánrů, od punku před death metal i grindcore, dokonce se na chvíli staneme svědky hip hopu nebo krátkých pasáží z filmové hudby dvacátých let...více

[recenze]

[24.01.2016]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]