Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

ASYLUM PYRE - Spirited Away


Je to takové malé déjà vu. Vloni, přibližně touhle dobou, jsem velebil francouzské My Doppelgänger, kteří se svojí prvotinou zaútočili na pozici nejlepšího osobního alba roku. A je to tu zas. Byť jejich krajani Asylum Pyre jsou přece jen o něco ostřílenější, aktuální novinka „Spirited Away“ je již třetím kouskem v jejich diskografii a hrají na trošku odlišném hudebním poli, ten jejich atak je stejně nekompromisní. ..více

[recenze]

[22.11.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


SAVAGE - 7


Že se o Savage kdysi v metalovém pravěku vyjádřil pochvalně tehdejší člen Metallicy Ron McGovney a dokonce i sám Lars „Veliký“ Ulrich, kteří tuhle kapelu slyšeli na prapodivné kompilaci „Scene Of The Crime“ z jedenaosmdesátého, vůbec nic neznamená. Ulrich byl známý tím, že byl nekritickým obdivovatelem čehokoliv, co mělo něco společného s Novou vlnou britského heavy metalu a kdejakou hrůzu z Ostrovů vynášel až do nebes. ..více

[recenze]

[21.11.2015]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


DELONG - Smell The Roses


Máte-li v životopise napsáno, že jste se aktivně podílel na deskách rockových velikánů Pretty Maids (a bavíme se o albech, která tuhle partu katapultovala mezi elitu), dá se očekávat, že nebudete hudebnímu světu úplně lhostejní. Máte-li však v tom životopise taky následně čtvrt století nepopsaných stránek, odvolávat se na dávný úspěch by bylo asi hodně bláznivé. A v téhle situaci se ocitl Allan Delong (vlastním jménem Allan Kitgard Jensen), který krotil ..více

[recenze]

[21.11.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


OLYMPIC - Souhvězdí romantiků


Olympic skutečně dodržel slovo, které dal svým fanouškům v roce 2013 a přichází v těchto dnech s třetí deskou ohlášené trilogie „Souhvězdí romantiků“. Dodržení tohoto slova musí být nejen fanouškům, ale i ostatní veřejnosti o to sympatičtější, když si každý uvědomí, že Janda letos oslavil už třiasedmdesáté narozeniny, což rozhodně už není věk na vyskakování. Janda to ale zvládá s grácií a i v tomto věku dokáže udržet Olympic na špici české scény,..více

[recenze]

[20.11.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


DRAGONY - Shadowplay


Celé čtyři roky jsme čekali na to, jak si povedou nadějní Rakušané se svým happy metálkem. Jejich debut nebyl vůbec špatný, i když jeho největšího problému, totální neoriginality, se plnými doušky napijeme i letos. Po skladatelské stránce se tak příliš mnoho nemění, hlavní posun lze vysledovat už po prvních úderech na dvojšlapku v podobě nepoměrně vychytanější produkce. ..více

[recenze]

[20.11.2015]

[Hermes]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


SLAYER - Reign in Blood


Slayer mění studio! Budou nahrávat pod Def Jam Recordings v čele s Rickem Rubinem, který proslavil hip hopovou scénu! Novinky křičely katastrofické zprávy a fanoušci se drželi za hlavu. Kam dala kapela rozum? Jak si myslí, že bude pod takovým vedením znít? Přišlo však rozčarování. První riff úvodní „Angel of Death“ rychle rozpustil veškeré obavy a navnadil na necelé tři desítky minut toho nejčistšího thrashe široko daleko...více

[recenze]

[19.11.2015]

[Radek Neuman]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


DEF LEPPARD - Pyromania


Začalo se blýskat na časy. Díky „Bringin´ On A Heartbreak“ se Def Leppard uhnízdili v amerických rádiích a na milost je nakonec vzala i domovská Británie. Jenže v řadách kapely to rozhodně na idylku nevypadalo. Přestože evropské turné, kdy otevírali pro Ozzyho Osbournea či Blackfoot bylo úspěšné, problémy tentokrát působil kytarista Pete Willis. Když se pak ožral totálně na plech a z pódia jej muselo odnést několik poskoků, byla už celá situace na pováženou. ..více

[recenze]

[19.11.2015]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


POISON IDEA - Confuse & Conquier


Co je na Poison Idea zajímavého, kromě toho, že byli vždycky tlustí? Jejich muzika není nijak novátorská, nijak objevná a třeba takoví Agnostic Front, The Exploited nebo Sick Of It All ji vždycky dělali o fous lépe. Je proto s podivem (a to je na Poison Idea to nejzajímavější) jaká nekonečná řada kapel se k nim hlásí jako ke svým vzorům. A rozhodně to nejsou jen kluci, co šoupou dvojhmaty v garáži. Jsou to jména jako Napalm Death, Turbonegro, Pantera, ..více

[recenze]

[18.11.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SIN OF NIGHT - Take A Snake


… are you ready to sin?
Tak přesně touto otázkou vyvrcholí veškerá očekávání, která můžete vkládat do italského rockového kvartetu Sin Of Night. Blbé je, že tahle hláška zazní na konci úvodního půlminutového intra…

Vypočítávat ryze ženské rockové kapely, které významně pohnuly hudebními dějinami anebo se do nich alespoň výrazně zapsaly, ..více

[recenze]

[18.11.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 2,5/10]


DARK MOOR - Project X


Španělé Dark Moor přicházejí se svým jubilejním desátým albem, nazvaným „Project X“. Ovšem pokud máte chuť opájet se jejich tradičním power metalem, opentleným principálovou zálibou v symfoničnosti a klasice, nezbyde vám, než si pořídit digipackovou verzi alba, na které Dark Moor na bonusovém disku v pěti skladbách vzpomínají na staré časy. Samotné album „Project X“ totiž představuje kapelu prakticky v úplně novém světle. ..více

[recenze]

[17.11.2015]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


FORGOTTEN SILENCE - Sonique Voyerisme


Forgotten Silence už dnes patří mezi matadory české metalové scény. Více než dvacet let experimentují s metalovými žánry a i nyní udělali něco pro ně zcela nového. Nahráli svůj první „živák“. Obal desky je minimalistický a kontrastuje tak s hudebním obsahem, který je divoký, nestálý, experimentální, nepředvídatelný a unikátní. Kdo zná Forgotten Silence, ví, že od kapely se můžete dočkat prog rocku, stejně jako brutálního death metalu..více

[recenze]

[17.11.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10/10]


MARIUS DANIELSEN'S LEGEND OF VALLEY DOOM PART I.


Jeden z nejambicióznějších powermetalových projektů všech dob je na světě. Je ale dost možné, že jste o něm doposud neslyšeli, a to přesto, že se jej účastnily takové veličiny, jako Timo Tolkki, Edu Falaschi, Ross The Boss, Mark Boals, Tim „Ripper“ Owens, Mike LePond, Alex Holzwarth a mnoho dalších. Hlavní problém vidím v nedostatečné marketingové komunikaci. Není se co divit, album vydává malý label Crime Records, který na náležitě velké promo zřejmě nemá dostatek financí. ..více

[recenze]

[16.11.2015]

[Petr Štěpnička]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


VOODOO HILL - Waterfall


Polemizovat nad vlivem, významem a přínosem Glenna Hughese pro rockovou hudbu by bylo zhola zbytečné, protože je bez pochyb, že jmenovaný je jedním z největších zpěváků, kteří kdy nechali otisk na libovolném rockovém díle. To už dokázal ve své první kapele Trapeze, posléze na úchvatné trojici alb Deep Purple (pro neznalce „Burn“, „Stormbringer“ a „Come Taste The Band“) z poloviny sedmdesátých let, o dekádu později i na desce „Seventh Star“ od Black Sabbath..více

[recenze]

[16.11.2015]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


AMBERIAN DAWN - Innuendo


I přes to, že finští Amberian Dawn jsou mnohými považováni za druhořadý klon slovutných Nightwish, nelze pominout, že letošní (již sedmá!) deska „Innuendo“ dokazuje prostý fakt, že své vyznavače mají a vydavatelská firma Napalm Records se do nich nebojí nalévat finanční injekce a umožňovat jim takto realizovat své hudební vize a chutě. Tuomas Seppälä si dokázal vybudovat poměrně srozumitelný autorský rukopis..více

[recenze]

[15.11.2015]

[Hermes]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


TIGERTAILZ - Lost Reelz


Zdá se, že u Tigertailz nevládne v posledních letech zrovna ideální situace. Možná už od smrti původního basisty Pepsiho Tatea, ale určitě od doby, kdy kapelu opustil frontman, který s ní zažil ty nejlepší časy, Kim Hooker. A nejen on, na místě basisty se hráči střídají jak na běžícím pásu, zmizel i vokalista Jules Millis, který nazpíval slušné předloňské EP „Knives“. Na místě zpěváka se poté objevil bývalý basista kapely Rob Wylde a jeho místo zastoupil jistý Berty Burton. Docela guláš… ..více

[recenze]

[15.11.2015]

[Jan Skala]

[18 komentářů ]

[hodnocení: 2,5/10]


SATAN - Atom By Atom


Ha, Satan… Tahle kapela zdobila v osmdesátých letech nejednu džísku a nejeden školní penál. Měla provokativní jméno, hrála tehdy velmi populární Novou vlnu britského heavy metalu a jejich debut „Court In The Act“ měl hodně vyvedený obal. Jenže oproti veličinám NWOBHM Iron Maiden, Judas Priest nebo Saxon nebyli Satan nikdy nijak zvlášť dobrou kapelou. Hráli druhé až třetí housle a proto také v osmdesátých letech nestihli vydat víc než dvě alba, ..více

[recenze]

[14.11.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


Listování : << < 358 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.18853 sekund.