ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

Jon BON JOVI - Destination Anywhere


Těžko říct, jestli za to mohl slabší ohlas na „These Days“, klesající prodeje a nebo to bylo v Jonovi už dávno, vlastně od jeho první sólovky „Blaze Of Glory“, která posloužila jako soundtrack ke spaghetti westernu „Young Guns II.“. Jisté je, že Jon Bon Jovi od poloviny devadesátých let jako kdyby chtěl za sebou nechat veleúspěšnopu hudební kariéru a vrhnout se na film. ..více

[recenze]

[26.04.2018]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THERION - Symphony Masses: Ho Drakon Ho Megas


Netrvalo to dlouho a Therion se vytasili s třetí deskou. Ta dostala název „Ho Drakon Ho Megas“, což v antické řečtině znamená „Velký drak“, ten je i zobrazen na možná nejhezčí obálce alba Therion. Souvisí to se skutečností, že se Christofer Johnsson stal součástí řádu Červeného draka. Dnes patří mezi nejvýše postavené členy. Člověk si řekne, zda se nejedná o nějakou sektu, ale Johnsson vždy tvrdil, že nejde o náboženskou, ale intelektuální organizaci. ..více

[recenze]

[26.04.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


EVIL DRIVE - Ragemaker


Evil Drive leckdo přirovnává k partě Arch Enemy, což je spojitost vcelku trefná, ať už se tomu členové této finské kapely jakkoli brání. Pravdou je, že se zde možná jede o něco více na heavíkovou podstatu, bez výraznějších deathových odboček. Kdyby za mikrofonem nechroptila sličná dračice Viktoria Viren, smrtící škatule by vlastně zcela vymizela a šlo by toliko o thrash´n´heavy metal s občasným náklonem do jemnějších odnoží, jako je např. power. ..více

[recenze]

[27.04.2018]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


SAVAGE MACHINE - Abandon Earth


Citaci tak krásně klišovitých vět, kterými Dánové Savage Machine představují svou prvotinu „Abandon Earth“ prostě nelze odolat: „Po dlouhé době podřimování (zřejmě myšlena čtyřletá pauza od vydání EP „Through The Iron Forest“) jsou Savage Machine vyzbrojeni, nabiti a připraveni na obnovení těžké křižácké výpravy. Výsledkem je ambiciózní album plné elektrizujících riffů, silného zpěvu, rockových rytmů, jejich jedinou snahou je konvertovat vaši duši na skutečného head bangera…“ ..více

[recenze]

[27.04.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SHADYGROVE - In The Heart Of Scarlet Wood


Když se power-folkoví Elfíci houslista Fabio Lethien Polo a ex-bubeník Simone Morretin sešli u táboráku se slavíčkem Lisou Stefanoni z gothic-folkových Evenoire, klávesandou Elenou Crolle z power metalových Sound Storm, basákem Davidem Papou od elektrorockerů Insanity Fair a kytaristou Matteo Comarem, u něhož je jakoukoliv rockovou či metalovou minulost obtížné vystopovat, vylezla z toho křehoučká variace na akustický keltský folk-pop..více

[recenze]

[28.04.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SALTY DOG - Lost Treasure


Dnes už název Salty Dog znovu znamená jen koktejl vodky a grepfruitového džusu, ovšem na přelomu osmdesátých a devadesátých let zasvěcenci věděli, že stejné jméno nese i kalifornská čtveřice, která skoro až nábožně poslouchala Aerosmith. Image měli samozřejmě laděnou do tehdejší hairmetalové vlny, ovšem jejich hudba nesla daleko větší odlesk bluesových postupů než tomu bylo třeba u Poison nebo Warrant. Mnohem blíž měli třeba k Cinderelle či Great White ..více

[recenze]

[28.04.2018]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


MEMORIAM - The Silent Vigil


Na Memoriam bylo od počátku nahlíženo jako na superskupinu na deathmetalovém poli, vždyť ji zakládali členové tak význačných spolků jako Benediction a zejména Bolt Thrower. Od superskupin se toho ale moc nečeká. Jsou spíše takovým módním doplňkem scény, než aby kdy přišly se skutečně zásadními deskami (rodí-li se v současnosti ještě takové…). Ovšem Memoriam nejenže natočili debuové album „For The Fallen“, ale rázem se stali pro loňský rok deathmetalovým pojmem ..více

[recenze]

[29.04.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


PRIMORDIAL - Exile Amongst The Ruins


Považte, ono je to už přes třicet let, co poblíž irského hlavního města Dublinu vznikla tahle kapela. Co na tom, že z pamětníků oněch událostí roku 1987 jsou v Primordial dnes přítomni už jen dva, kytarista Ciáran MacUiliam a basista Pól MacAmhlaigh, že to hlavní se začalo dít až o čtyři roky později, když k nim přistoupil zpěvák Alan Averill a že dřevní začátky nemají moc společného s kvalitou hudby, kterou tahle kapela produkovala v následujících letech. ..více

[recenze]

[30.04.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


BONFIRE - Temple Of Lies


Máte-li rádi, když si kapela zachová svoji tvář, ale přitom se dokáže tvářit pokaždé jinak, mohli by pro vás být němečtí hard rockeři Bonfire a události posledních tří let v této kapele zajímavé téma. Po odchodu ikonického pěvce Clause Lessmanna se kytarista Hans Ziller za doprovodu antižolíka Davida Reeceho pokusil pod vlajkou Bonfire reinkarnovat své Ez Livin´. Když to nezafungovalo, nahradil Reeceho Alexxem Stahlem, ..více

[recenze]

[30.04.2018]

[Savapip]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THE DAMNED - Evil Spirits


I když byli The Damned nejméně exponovaní, stále je lze spolu se Sex Pistols a The Clash řadit mezi tři krále původního britského punku model 1977. Jako jediní také přežili do dnešních dnů, když Pistole se sami požrali na naprosto katastrofálním americkém turné z kraje roku 1978 a The Clash to nakonec po dobytí Ameriky a následném vydání slabého alba „Cut The Crap“ z roku 1985 sami zabalili. Ani The Damned už nehrají v původní sestavě a jejich aktivita ..více

[recenze]

[01.05.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Powermetalové novinky roku 2018 - část V. - kapely HIBRIA, ROCKA ROLLAS a CIRCLE OF SILENCE


K novinkám brazilské Hibrie přistupuji v posledních letech s pramalým očekáváním. Pryč jsou doby povedené dvojice prvních alb „Defying The Rules“ a „The Skull Collectors“, což potvrzuje také novinka „Moving Ground“. Její název je proto velmi zavádějící, jelikož nejen že se při poslechu aktuálních skladeb nepohne nikde na světě ani zrnko půdy, zemina se dokonce ještě více uzavírá a tuhne, aby propustila co nejméně světla. Buď brazilští autoři dále nechtějí psát vstřícné melodie,..více

[recenze]

[01.05.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Thrashmetalové novinky roku 2018 - část V. - kapely IRON REAGAN/GATECREEPER, GODSLAVE a TRAITOR


Nečekaně, jenom rok po fošně „Crossover Ministry“, vydávají Amíci Iron Reagan další nahrávku, tentokrát ve formě splitka, na němž se představují vedle deathmetalových krajanů Gatecreeper. Na druhou stranu nejde o nic extra překvapivého, v historii obou kapel již nalezneme několik daných formátů (v případě Iron Reagan tři, Gatecreeper mají za svoji nedlouhou kariéru na kontě ..více

[recenze]

[02.05.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


WHYZDOM - As Time Turns To Dust


Na úvod trochu sci-fi vzpomínek na budoucnost. Ve vyfešákované kavárně (ne, do zaplivané putyky se hudba, o které bude řeč, absolutně nehodí) k tahounovi rakouských Edenbridge Lanvallovi přisedá kytarista Vynce Leff z francouzských Whyzdom a nedočkavě se ptá: „Tak co“? A Lanvall blahosklonně přikyvuje: „Ale jo, celkem dobrý, ale ještě se budeš muset trochu učit. Jo, a hlavně tu Marušku příště trochu zkroť…“ No a takhle nějak by mohlo vypadat i celkové hodnocení ..více

[recenze]

[02.05.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Richie SAMBORA - Undiscovered Soul


„Nedávno jsem se potkal s Jonem a ten mi říkal, že se mu „Undiscovered Soul“ moc líbí,“ řekl po vydání své druhé sólové desky Richie Sambora. V té době to byl možná první krůček ke znovuobnovení Bon Jovi, ke kterému došlo na konci roku 1999, ovšem v době, kdy začíná příběh této desky, tedy na začátku roku 1997, všechno vypadalo úplně jinak. V té době byli Bon Jovi znovu u ledu, Jon pracoval na své sólovce „Destination Anywhere“..více

[recenze]

[03.05.2018]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


THERION - Lepaca Kliffoth


Christopher Johnsson měl nápady a bylo jich opravdu hodně. Therion byli v první polovině devadesátých let jedna z nejvíce se rozvíjejících kapel na scéně. Vrcholem tohoto rozvoje se pak stala čtvrtá deska nesoucí mystický název „Lepaca Kliffoth“. Album je logickým následovníkem „Ho Drakon Ho Megas“, přičemž spojení metalu a vážné hudby je zde ještě výraznější a především povedenější. I když „Lepaca Kliffoth“ navazuje na předešlou nahrávku..více

[recenze]

[03.05.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


Ryan ROXIE - Imagine Your Reality


Pokud pomineme projekt Roxie 77, jde u „Imagine Your Reality“ vlastně o první sólové album tohoto kytaristy, který už dlouhou dobu patří k pilířům sestavy legendárního Alice Coopera. Přesto se nedá říct, že by Ryan Roxie stál ve stínu mistra horror rocku, jeho curriculum vitae je totiž mnohem obsáhlejší a jeho profesní kariéra začala mnohem dříve, než stačil svou energickou hrou nakopnout staré Cooperovy hity na živáku „A Fistfull Of Alice“..více

[recenze]

[04.05.2018]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


BARREN EARTH - A Complex of Cages


V rozsáhlé finské hudební mozaice zaujímá tato „supergroup“ poměrně významnou pozici, neboť v kontrastu s velkým množstvím dalších nevsází Barren Earth jen na (pro Finsko, stejně jako pro Švédsko) typicky melodické deathování a doomování, nýbrž jednou nohou stojí i na scéně progresivní. Tohle uskupení – zahrnující basáka z Amorphis, bubeníka z Moonsorrow, kytaristu z Kreator a dvorního pěvce z Hamferð a Clouds..více

[recenze]

[04.05.2018]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.26765 sekund.