Ač se to dnes může jevit neuvěřitelně, za změnami v sestavě kapely, které se uskutečnily na konci roku 1978, nebyly názorové střety mezi hlavními kohouty, čili Blackmorem a Diem. Přestože Ronniemu po třech skvostných albech rostl hřebínek, Blackmoreovi vadila jiná věc. Dio nebyl totiž přijatelný zpěvák pro tehdejší americkou mládež, kterou nezajímaly báchorky o dracích, magii, středověkých běsech. Za oceánem tehdy zhusta letělo AOR a největšími kapelami té doby byly Foreigner a Journey. Na jejich hru přistoupili i Kiss a svůj neotesaný rokenrol obalili rádiovým balastem. Po tom toužil i Blackmore. V domovské Anglii už měl dávno své jisté, ovšem poté, co v Americe deska „Long Live Rock N`Roll“ propadla, když se nevydrápala v hitparádě přes osmdesátou pozici, svalil kytarista vinu na Dia. A ten musel z kola ven. Nepřidalo mu totiž ani to, že si nepadl do noty s Cozym Powellem, jehož hru Blackmore nadevše uznával.
Takže když v prosinci začal Blackmore psát desku „Down To Earth“, nebyl už Dio členem kapely. Veřejnost se o jeho vynuceném odchodu dozvěděla po Novém roce a spolu s touto informací management kapely oznámil, že členy Rainbow nejsou už ani basista Bob Daisley a klávesák Dave Stone. Místo klávesisty bylo obsazené okamžitě, když se postu ujal Don Airey (ano, ten samý, který už léta působí jako náhrada Jona Lorda v Deep Purple) a stejně rychle se Blackmore spojil se svým starým parťákem z Deep Purple Rogerem Gloverem, který zacelil díru po Daisleyem. Se zpěvákem byl ale problém. Mluvilo se o Peterovi Goalbym, jenž se později stal frontmanem Uriah Heep, a také, světe div se, o Ianu Gillanovi, kterého prosazoval Glover. Poté, co Blackmore Gillana jednoznačně zamítl, přivedl Glover (v té době už ustanovený jako producent alba) Grahama Bonneta, který byl známý z popového dua The Marbles. A ten Blackmoreovi padl do noty, protože jeho popový feeling mohl naplnit kytaristovy ambice na průlom ve Státech.
Samotná „Down To Earth“ pak vyšla koncem července 1979 a přinesla pro řadu fanoušků mnohá překvapení. Oproti tvrdým předchozím deskám vykazovala mnohem více popového přístupu a navíc Bonnet byl naprosto odlišným typem zpěváka než Dio. Největší spojnicí s minulostí tak zůstává pouze Blackmoreova kytara, která ovšem už není tak dravá, jako třeba v „Tarot Woman“ nebo „Kill The King“. „Down To Earth“ spíše sází na písničku jako takovou. Z dnešního pohledu je jasné, že kytarista chtěl desku postavit na dvou stěžejních hitech a proto si neváhal vypůjčit skladbu „Since You Been Gone“ od skladatele Russe Ballarda a v srpnu 1979 ji vypustit jako singl. Přestože staré fanoušky tahle píseň trochu vyděsila, znamenala nakonec trefu do černého, protože jako první věc pronikla i do americké hitparády. Blackmore mohl být spokojený.
Jenže jak se ukázalo, úspěch singlu neznamenal vše, samotná deska obsadila jen nelichotivé šestašedesáté místo. Druhý singl „All Night Long“, na kterém si Blackmore zakládal, totiž jen americkými rádii prolétl, přestože se jedná o skladbu, která je po umělecké stránce určitě cennější než „Since You Been Gone“. Ovšem fanoušek starých Rainbow si desky cenil spíše pro jiné kousky. Nejzajímavější na celé kolekci je bezpochyby skladba „Eyes Of The World“, která směřuje k podstatě kapely pro svou epickou náladu a skvělé Blackmoreovo riffování. Výtečná je i „Danger Zone“, ozdobená orientálními motivy, na druhou stranu vkusně inklinující k AOR. A nakonec není k zahození ani dravá „Lost In Hollywood“, autorský vklad bubeníka Cozyho Powella, kde Blackmore trylkuje v sólových partech tak, že právě tuhle skladbu musel jistý Švéd s aristokratickými kořeny slyšet mnohokrát, než se pustil do své sólové kariéry.
„Down To Earth“, i přes některé styčné body s minulými alby, představuje start nové etapy Rainbow, která se už odychluje od heavy metalu. Je to i zásluha Glovera, který se rázem po Blackmoreovi stal druhým nejvlivnějším mužem kapely. Kredit Rainbow poté ještě hodně stoupl, když kapela v roce 1980 zahrála v pozici headlinera na prvním ročníku festivalu Monsters Of Rock v anglickém Donningtonu, když před nimi vystoupily kapely jako Judas Priest, Scorpions, April Wine, Saxon, Riot a Touch. Jenže Blackmore je člověk věčně nespokojený a další změny v sestavě už byly na obzoru.
|
