Těžko přesně říct, v které době se s trochou nadsázky začalo o Mr. Big mluvit jako o „tak velké kapele, že jí ty ostatní říkají pane“. Myšlence, že to mohlo být v období okolo vydání třetího alba „Bump Ahead“, je těžké se ubránit, protože jednak v právě v téhle době Mr. Big letěli z pohledu celosvětové přízně raketově vzhůru a jednak přišli se zmíněným majstrštykem, který osobně považuji za vrchol tvorby Pana Velkého. Důvod je prostý – instrumentální dokonalost i schopnost napsat (případně si vypůjčit) velmi chytlavé (pro rockery i pro romantiky) skladby zůstává, originalita, nadhled, pestrost a hard rocková elegance jsou zase o krok dál, čímž se z „Bump Ahead“ stává v podstatě dokonalý a hudebně komplexní zážitek.
Co na tom, že vydavatelská firma Atlantic tlačila na to, že vlajkovou lodí se opět musí stát balada a pokud možno tak dokonalá, jako byla „To Be With You“? Co na tom, že tenhle požadavek splnili Mr. Big tím, že - tak jako doposud na každém albu - sáhli po tvorbě někoho jiného? Původně milá a poměrně nenápadná píseň od Cata Stevense „Wild World“ má přesně ten pohodový feeling, jako do té doby největší hitovka kapely, velmi podmanivý zpěv i úžasnou sladkobolnost v akustických kytarách. Co na tom, že zastoupení pomalých „cajdáčků“ (ty uvozovky jsou nezbytné, protože i když Mr. Big jimi k sobě zcela nepokrytě lákají něžnější část lidstva, ani v jednom případě nejde najít nějaké stopy podbízivosti) je poměrně vysoké, vždyť „Promise Her The Moon“ má v sobě velmi dospělou a vyrovnanou eleganci, smyčce v „Nothing But Love“ budují velmi silnou atmosféru a písničkářská „I Ain`t See Love LikeThat“ s opět velmi působivou akustickou kytarou, je velmi uvolněná a laskavá.
Důležité je, že všechny tyhle kousky naprosto přirozeně splývají do soudržného celku s rockovějšími kousky. Z těch bych si dovolil upozornit zejména na valivou a ukvaltovanou úvodní, jazzem načichlou, „Colorado Bulldog“ s dokonalým Sheehanovým brumláním, Gilbertovou precizností, Torpeyovým hračičkovstvím , až drtivou energií a úžasnou přizpůsobivostí Martinova vokálu, na temnou (opět na tom obrovskou zásluhu Sheehanova basa) a hutnou „Price You Gotta Pay“, kterou skvěle odlehčí foukací harmonika a bluesový nádech, na staromilský a do funky laděný hů-hů vláček „What`s It Gonna Be“, či dráždivou a gradující „The Whole World`s Gonna Know“, která je zase dokonalou ukázkou toho, jak se do působivého celku slévá skvělý výkon čtyř silných individualit, nezanedbatelná je i připomínka jednoho z inspiračních zdrojů (Free) v podobě songu „Mr. Big“. Z tohoto výčtu by se mohlo zdát, že první polovina alba je silnější té druhé, nicméně na „Bump Ahead“ (vyberte si, zda přesnější překlad názvu alba je „Rána do hlavy“, či „Krok kupředu“) se jede po celou dobu hard rock té nejvyšší kvality.
Mr. Big jsou asi jedinou kapelou na světe, která každé ze svých řadových alb doplnila živákem a po třetím albu následovala i první kompilace. Paradoxem bylo, že tyto desky vznikly v důsledku až nekritického obdivu ke kapele v zemi vycházejícího slunce, v jiných zemích Mr. Big se potýkali se stigmatem kapely jednoho hitu či kapely, zaměřené pouze na balady. Jenže kování rockeři věděli svoje!
|
